Představte si fiktivní scénář: je pátek ráno, šest hodin. Ve výrobní hale na okraji Brna se rozjíždí ranní směna. Vše běží podle plánu, dokud termální kamera nezaznamená nenápadné přehřívání ložiska v motoru jednoho ze strojů. Analytický systém okamžitě upozorní údržbu, technik provede drobnou opravu a výroba pokračuje bez přerušení. Díky včasné detekci tak dost možná předešel poruše, která by jinak zastavila linku na několik hodin.

Anebo jiný příběh: do pražského supermarketu vstupuje podnapilý muž. Chce si nakoupit, ale rozčílí ho dlouhá fronta u pokladny. Začne gestikulovat, nadávat a nakonec strčí do jiného zákazníka. Bezpečnostní systém s umělou inteligencí okamžitě vyhodnotí jeho chování jako rizikové a spustí varovný signál pro ostrahu. Ta může obratem zasáhnout.

Systém, který nečeká, až se něco vážného stane, ale sám předem rozpozná hrozbu, už dávno není sci-fi. Technologie Mobotix, využívající pokročilou videoanalýzu a umělou inteligenci, dnes chrání lidi i majetek ve více než 80 zemích. A návštěvníci letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně ji ve stánku japonské společnosti Konica Minolta mohli otestovat na vlastní kůži.

Jedním z hlavních pilířů inovativní kamerové technologie je důkladná analýza pohybu. Umělá inteligence v kamerách Mobotixu sleduje několik klíčových bodů na těle, od hlavy a ramen až po lokty a ruce. Ty následně porovnává s databází vzorců chování vytvořenou výrobcem, díky které dokáže rozpoznat, kdy se osoba na jejím záznamu chová přirozeně a kdy její jednání vybočuje z normy.

„Typickými příklady jsou sahání si pod kabát, které může naznačovat pokus vytáhnout zbraň, krčení se za překážkou nebo příliš rychlé a těkavé pohyby, jež neodpovídají běžnému chování zákazníků či zaměstnanců,“ vysvětluje v prostředí rušného veletrhu expert na kamerová řešení Michal Šotek.

U těla však analýza nekončí. Kamera zvládne až pozoruhodně přesně odhadnout věk, nebo dokonce i emoce. „Náladu vyhodnocuje z obličeje, třeba podle toho, zda se člověk usmívá, nebo naopak mračí,“ dodává. Systém dokáže rozpoznat i rozdíl mezi agresivní potyčkou a běžným společenským kontaktem, například podáním ruky nebo přátelským objetím.

Termální senzory i detekce zbraní

Analýza pohybu je však pouhým začátkem. Aby umělá inteligence dokázala reagovat opravdu přesně, potřebuje více „smyslů“. I proto zahrnují moderní kamerové systémy od firmy Konica Minolta nejen optické, ale také termální senzory.

Termokamery dokážou zachytit tepelné rozdíly v prostoru, což umožňuje rozpoznat objekty i ve tmě nebo při špatné viditelnosti. AI pak díky kombinaci obrazových a teplotních dat dokáže lépe rozlišovat mezi objekty, které mají podobný tvar nebo siluetu.

„Při snímání klasickou kamerou, přesněji optickým senzorem, je umělá inteligence v rozpoznávání tvarů dokonce natolik přesná, že dokáže odlišit útočníka se zbraní od opraváře s vrtačkou,“ říká marketingový ředitel VSS/VAS pro Evropu Petr Atanasčev.

Pro situace, které vyžadují nejvyšší úroveň bezpečnosti, nabízí společnost také takzvané terahertzové kamery. Ty využívají detekci záření v terahertzovém spektru a dokážou odhalit i materiály, které běžné bezpečnostní rámy často nezachytí, například keramické zbraně nebo výbušniny.

Základ je v pečlivé instalaci

Konica Minolta se chlubí přesností detekce až v 99,9 procenta situací. Sami vývojáři však přiznávají, že taková úroveň spolehlivosti závisí na optimálních podmínkách. Klíčové je stabilní a dostatečné osvětlení. Aby se předešlo falešným poplachům, hraje zásadní roli i správná instalace. Kamera musí mít výhled na celou postavu sledované osoby, jinak hrozí zkreslení výsledků. V rozsáhlejších nebo členitých prostorách se proto osvědčila kombinace několika kamer, které spolu komunikují a poplach vyhlásí teprve tehdy, když hrozbu potvrdí z více úhlů.

„Během vývoje jsme se potýkali i s úsměvnými porodními bolestmi,“ vysvětluje Atanasčev. „Termální kamery zpočátku spouštěly poplach, když někdo nesl horkou polévku z kantýny nebo přišel zvenku se sluncem rozpáleným řetízkem na krku.“

Foto: Konica Minolta

Heatmapy vytvořené pod dohledem kamer umělé inteligence

Problémy s falešnými poplachy se nakonec podařilo vyřešit zpřesněním analytiky. „Dnes už dokážeme použít analýzu, která se zaměřuje jen na konkrétní bod,“ vysvětluje dál šéf marketingu Konica Minolta. Kamera přitom nevyhodnocuje celý obličej, ale sleduje jeho jednotlivé části, například uši nebo nos. Na základě jejich polohy si pak systém dokáže dopočítat, kde se nachází čelo, tedy oblast, kterou potřebuje sledovat při měření tělesné teploty.

Stejně se vývojáři vypořádali i se situacemi, kdy systém spustil poplach kvůli teplým předmětům, jako je zmíněná polévka. „Lidé ji většinou nenesou přímo před obličejem, ale ve výšce pasu. Když je kamera správně umístěná, zaměří se při měření teploty jen na horní část těla a falešný poplach nespustí,“ dodává.

Možnosti využití inteligentních kamerových systémů zasahují do překvapivě širokého spektra odvětví. Například v obchodech i skladech už dávno neplní jen roli strážců proti zlodějům. „Kamerový systém dokáže třeba kontrolovat, zda pokladní markuje správné zboží. Čte čárové kódy a porovnává je s tím, co skutečně prochází přes skener,“ vysvětluje Atanasčev.

Ve výrobních provozech se pak technologie dá využít jako pomocník či kontrolor u opakovaných a přesně definovaných úkonů. „Ve výrobnách je mezi zaměstnanci často vysoká fluktuace a obvykle se tu řeší problémy s jazykovou bariérou u zahraničních pracovníků. Proto vyvíjíme systém, který je dokáže provést školením rychle a názorně,“ líčí.

Takzvaná školicí stanice je vybavena kamerovým systémem a laserem. Před pracovníkem leží komponenty, ze kterých má složit výrobek. Laser mu krok za krokem ukazuje, po jakém dílu má sáhnout, a animace na obrazovce znázorňuje správný postup montáže.

AI jako patron, který detekuje i požáry

Kromě zvyšování efektivity hraje tato technologie důležitou roli také v oblasti bezpečnosti práce. Kamery mohou detekovat, když se zaměstnanec pohybuje nebezpečně, nepoužívá ochranné pomůcky nebo třeba upadne. A kromě spuštění alarmu může systém současně automaticky zastavit stroj, aby zabránil vážnějšímu úrazu. V průmyslovém prostředí pak systémy sledují i stav strojů. Na základě nasbíraných dat dokážou vyhodnotit, kdy by měla proběhnout údržba, a tím pomáhají předcházet poruchám nebo zbytečným odstávkám výroby.

Díky certifikaci EN 54-10, kterou mají kamery Mobotix jako jedny z mála CCTV kamer na trhu, mohou sloužit i jako systém včasné detekce požáru. „Zachytí i nepatrnou změnu teploty dříve, než se objeví otevřený plamen. To je zásadní výhoda zejména ve skladech a výrobních halách, kde klasické kouřové hlásiče nemusí reagovat dostatečně rychle,“ vysvětluje Atanasčev.

Ve skladech a logistických centrech se uplatňuje další dimenze termální technologie. Kamery zde nepřetržitě monitorují teplotu v celém prostoru a pomáhají předcházet problémům s chlazením či vytápěním, které by mohly ohrozit uložené zboží. A díky tomu, že zvládnou sledovat velké prostory s minimálním počtem senzorů, představují zároveň úsporné a praktické řešení. „Navíc poskytují cenná data, která pomáhají lépe řídit spotřebu energie a snižovat náklady na provoz,“ tvrdí Atanasčev.

Inteligentní kamery by mohly v budoucnu najít uplatnění i v českém zdravotnictví. V některých zahraničních nemocnicích a domovech pro seniory už tyto systémy nepřetržitě sledují pacienty a umí okamžitě rozpoznat a varovat zdravotníky v kritických situacích, jako je například pád z postele, kolaps v koupelně nebo jiný náhlý incident.

Aby nemocnice současně dokázaly pacientům zaručit soukromí, vývojáři systém nastavili tak, že kamera všechna data zpracovává už v okamžiku záznamu. Obraz se tak nikdy neukládá v původní podobě, ale vždy s automatickou cenzurou, která zakrývá obličej i citlivé části těla.

„Pomocí umělé inteligence systém rozpozná nejen obličeje, ale i citlivé situace a osoby v nich automaticky anonymizuje. I díky tomu dokázala Konica Minolta splnit všechny požadavky na GDPR a ochranu osobních údajů,“ říká Atanasčev.

Kyberbezpečnost na prvním místě

V době, kdy je kybernetická bezpečnost stejně důležitá jako ta fyzická, klade Konica Minolta mimořádný důraz na ochranu dat. Její kamerová řešení jsou navržena a implementována v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2555 (NIS2) a příslušnými ustanoveními zákona o kybernetické bezpečnosti. Systém zajišťuje bezpečnost dodavatelského řetězce a používá šifrování pro ochranu dat a řízení přístupů.

Výrobce kamer k případnému měnění hesel nepustí nikoho, ani samotného uživatele. Pokud tedy správce zapomene přístupové údaje, nezbývá než zařízení zabalit a poslat zpět výrobci. Možná to zní trochu nepohodlně, ale právě tento přístup je zárukou, že citlivá data zůstanou skutečně v bezpečí.

Bezpečnostní ekosystém navíc doplňuje 128bitové šifrování dat, technologie, která převádí informace do nečitelné podoby, a tím zamezuje jejich zneužití. Systém podporuje také mimořádně silná hesla o délce až 99 znaků, která jsou chráněna moderním SHA-512 hashem, tedy metodou, jež zajišťuje, že uložené heslo nelze jednoduše „rozluštit“.

Technologie už má své místo i v praxi. Využívají ji například velcí hráči v telekomunikacích, jako je společnost Cetin, jež provozuje více než 120 kamer od firmy Konica Minolta, a T-Mobile, který jich zakoupil téměř stovku. Obě firmy je nasadily především kvůli ochraně svých datových center a technologických objektů.

Zvýšený zájem o inteligentní kamerové systémy je podle společnosti znatelný i ve školství. Některé školy a univerzity zvažují jejich využití pro zajištění bezpečnosti areálů a studentů.

Kdo chce technologii vidět v akci a vyzkoušet si ji na vlastní kůži, ale nestihl brněnský veletrh, může zamířit do speciálního showroomu Konica Minolta nedaleko pražských Dejvic. Právě tam firma po celý rok umožňuje návštěvníkům nahlédnout do zákulisí moderních technologií, které už dnes mění způsob, jak ochránit lidi i firmy.