Kolotoč na Letné znovu jezdí. Historický unikát má koně potažené pravou kůží i orchestrion
Devatenáct různě velkých zvířat je potažených pravou koňskou kůží bez spojů. Hlava a nohy jsou ze dřeva, zbytek těla tvoří sláma.
Letenský kolotoč se po dlouhé rekonstrukci znovu otevírá
Jmenují se Poly, Flora, Blesk nebo Šemík. Dohromady jich je devatenáct a jsou potažení pravou koňskou kůží. Mimo to jsou také součástí historického a naprosto unikátního kolotoče. Ten se na pražské Letné po renovaci dnes opět roztočil.
Den spuštění historického kolotoče nebyl vybraný náhodně. Právě 11. července totiž uběhlo 128 let od jeho instalace a kolaudace na Praze 7. Sám kolotoč je přitom ještě starší. Už v roce 1892 se roztáčel na Vinohradech. Ty tenkrát ale na rozdíl od Letné ještě nepatřily k Praze.
Památku koupilo v roce 2004 Národní technické muzeum. I proto, že se jedná o jeden z nejstarších dochovaných podlahových kolotočů v Evropě. Tehdy byl ovšem ve zdevastovaném stavu.
„Po celou dobu, kdy je kolotoč ve správě muzea, jsme zápasili s nedostatkem finančních prostředků a mnoha technickými problémy vyvolanými skutečností, že se jedná o evropský unikát, s jehož památkovou obnovou doposud nebyly spojeny žádné společnosti,“ uvedl generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.
Výběrových řízení na dodavatele bylo hned několik, končily však neúspěšně. I díky nízké zadávací ceně, která byla původně stanovená na pět a půl milionu. Nakonec práce vyšly na bezmála sedm milionů. Kolotoč zrestauroval Jiří Kmoška. Na jeho práci přispěla i Praha 7, která s muzeem spustila iniciativu na záchranu kolotoče, a také ministerstvo kultury.
Zajímavostí je například sloup středové točny, který má zdobení v podobě tří rytířů v brnění z papírmaše, tedy směsi drceného papíru, která je natřená stříbřenkou.
Finančně se na rekonstrukci podílely i Nadační fond Avast, společnost Wadia a hlavní město. Ty přispěly na restaurování koňských figur. Zapojila se ale i veřejnost ve sbírce. V ní prosily o pomoc samotné figury.