Začalo to v Paralelní Polis, kde nadšenci do světa kryptoměn, moderních technologií a udržitelnosti Michal Zatřepálek, Jakub Hamata a Radim Kozub svépomocí vybudovali první hydroponický systém, v němž úspěšně pěstovali rostliny. V dalších letech se jim hydroponii podařilo dostat do podniků, jako je například Bistro 8, Spojka Karlín nebo Gran Fierro. Nyní se snaží prostřednictvím kampaně na Hithitu, která končí 19. prosince, dostat svá terária na pěstování rostlin do domácností. K tomu ukazují, jak se třeba taková bazalka posvátná může proměnit na hudební nástroj, a pracují na projektu, který by mohl z výrazně negativní stránky těžby kryptoměn udělat pozitivum.

Pěstování rostlin v uzavřených hydroponických systémech je podle zakladatelů Parallel Garden efektivní a prostorově úsporné, jelikož ho lze provozovat také vertikálně, a významně šetří vodu i půdu. Rostliny v nich totiž zapouštějí svůj kořenový systém přímo do vody, která je uzavřená ve smyčce. Díky tomu není potřeba téměř žádné dolévání – jen takového množství, které se odpaří nebo ho rostliny vstřebají.

„Naší činností se snažíme studovat možnosti, jak snížit dopady tradičního zemědělství na životní prostředí, a to tak, že jeho dílčí segmenty přesouváme z polí do uzavřených systémů. Hydroponicky pěstovaná zelenina dokáže svou kvalitou významně převýšit zeleninu pěstovanou konvenčně, kvalitativní parametry bio zeleniny byly pro náš vývoj startovacím můstkem,“ popisuje Jakub Hamata, spolumajitel Parallel Garden.

Výhodou hydroponického pěstování je také nízká energetická náročnost a fakt, že lze mít naprosto pod kontrolou látky, které se k plodinám dostávají. V Parallel Garden vyvinuli vlastní organické hnojivo z mořských řas, které neobsahuje žádnou škodlivou chemii. Hnojivo přitom stačí doplňovat jednou za pět týdnů, o jeho cirkulaci se postará počítač, který je součástí systému a má na starosti jeho bezproblémový chod.

Zakladatelé společnosti posledních pět let vylepšovali hydroponickou technologii, kterou ve větším měřítku vybudovali v ostravské galerii Plato a také v několika pražských podnicích – několik let se tak hydroponicky vypěstované plodiny dostávají na talíře jejich hostů. V loňském roce se jim podařilo vyvinout první prototyp takzvané hydroponie pro domácnost, kterou nazvali Skuba. S možností celoročního, udržitelného, zdravého a uživatelsky nenáročného pěstování chtějí totiž seznámit co nejširší okruh lidí. A pro další rozvoj nového produktu se rozhodli využít komunitní financování.

Otevřenost jako základ pro inovace

„Celý projekt je v základu koncipován jako open source, což znamená, že otevřeně sdílíme veškeré know-how ohledně použitých materiálů. Sbíráme také zpětnou vazbu od uživatelů a promítáme ji do dalšího vývoje a optimalizace Skuby. Nečerpáme žádné dotace, veškeré investované finance jsou naše osobní. Crowdfunding byl tedy logickým následným krokem,“ vysvětluje Zatřepálek, další ze spolumajitelů Parallel Garden.

Cílem kampaně bylo vybrat 400 tisíc korun. Tuto částku však společnost v polovině prosince překročila dvojnásobně. Je tak znát, že lidé mají o pěstování plodin budoucnosti, které lze hravě vybudovat třeba v obývacím pokoji, velký zájem. „Pro své malé rozměry je Skuba vhodná i do menších bytů. Vypěstovat se v ní přitom dá až osm rostlin. Naše hydroponie navíc ani v malém bytě téměř vůbec nezvyšuje vlhkost. Její výpar je nižší, než kolik vyprodukuje jeden člověk,“ dodává Zatřepálek.

V rámci kampaně se zakladatelé Parallel Garden rozhodli svět rostlin lidem přiblížit ještě trochu jiným, vskutku neotřelým způsobem. Uspořádali totiž koncert, během něhož ukázali, že rostliny mohou posloužit i jako hudební nástroj. Pomocí speciálního zařízení lze v reálném čase snímat elektrické signály rostlin a převést je do takzvaných midi dat, tedy digitálních not. Ty lze pak v počítači přiřadit k jakýmkoliv zvukům nebo je různě smyčkovat, modulovat a filtrovat.

„Rostlina se vlastně ve chvíli připojení na senzory stane s trochou nadsázky dirigentem orchestru. Navíc reaguje na dotyk a své okolí, takže s ní lze i interagovat. Nahrávku koncertu vydáme na vinylech a bude to jedna z posledních speciálních odměn naší Hithit kampaně,“ říká Zatřepálek. Koncert si vzal pod svá křídla hudebník a etnomuzikolog Tomáš Reindl, který zvuky rostlin doplnil také dalšími nástroji.

Návštěvníkům, kteří se přišli podívat na hudební vystoupení, se tak naskytl pohled na skutečně neobvyklou hudební soustavu. Její dominantnou byla Skuba s několika rostlinkami, bubínky, ale také saxofon. Reindl celý koncert pojal jako improvizaci, během níž střídavě hladil bazalku posvátnou, díky čemuž rostlina vyluzovala zajímavé zvuky. Ty pak volně skládal dohromady s tóny svého arzenálu hudebních pomůcek.

Hydroponie spojená s těžbou kryptoměn

Všichni zakladatelé Parallel Garden se shodují na tom, že je pro ně důležitá komunita, kterou kolem hydroponie zvládli vybudovat a která stále roste. Díky otevřenému přístupu se jim podařilo již od prvních prototypů shromažďovat cennou zpětnou vazbu a zkušenosti z každodenního používání, díky čemuž mohou technologii neustále vyvíjet. Otevřenost souvisí ale také s tím, že lze díky ní snáze propojovat zdánlivě nesouvisející oblasti, jako je například těžba kryptoměn.

Když se totiž někdo k této činnosti postaví k jako výnosnému byznysu, jedny z prvních investic míří do vybudování datového centra. Na místě se tak koncentruje ohromné množství výkonných počítačů, které jednak konzumují enormní množství elektrické energie, jednak vydávají velké množství tepla. To se však ve většině případů vypouští do vzduchu.

Michal Zatřepálek tak založil společnost Skywalk systems, jejíž ambicí je právě využití zbytkového tepla z provozu počítačů na těžbu kryptoměn. A jak jinak teplo využít než jako zdroj pro vyhřívání skleníku se zabudovaným hydroponickým systémem – rázem se z něj stává pozitivní externalita. V současné době tak se svým týmem pracuje na vybudování právě hydroponického skleníku, ve kterém se zaměří na pěstování stévie.

Do skleníku by se mohlo vejít až 4500 rostlinek, které bude možné díky vhodným podmínkám pro růst sklízet každých deset dnů. Pro stévii se trojice podnikavců rozhodla především proto, že se tato zdravější alternativa cukru pěstuje především v Mexiku, s její dopravou do Evropy tak jde ruku v ruce velká uhlíková stopa. Jako sladidlo se přitom využívá stále hojněji, dává tak smysl mít její lokální zdroj.

Do společnosti Parallel Garden dosud neinvestovali žádní investoři, její zakladatelé tak vývoj financovali z prodaných hydroponií, podpory svých příznivců, ale také z vlastních prostředků získaných z dalších podnikání a aktivit. Projekt tedy stojí zcela na vlastních základech a jeho obrat se nyní pohybuje v nižších jednotkách milionů korun. Letos společnost očekává zhruba dvojnásobný nárůst oproti minulému roku.

„Nebráníme se spolupráci se smart investorem, se kterým budeme kromě financí sdílet i know how a technologie. Jeho přínos vidíme především v následující fázi, tedy až s hydroponiemi vstoupíme na další trhy, spolupráci jsme otevřeni ale i v tuto chvíli,“ uzavírá Zatřepálek.