Kouzlo Zaklínače trefilo i Cyberpunk 2077. Seriál na Netflixu mu pomohl k milionu hráčů denně

Obě hry od CD Projektu se dočkaly seriálového zpracování. Pro fantasy i sci-fi dobrodružství to znamenalo růst popularity o desítky tisíc hráčů.

Michal MančařMichal Mančař

cyberpunk-2077

Foto: CD Projekt Red

Záběr z futuristické akce Cyberpunk 2077 od CD Projektu Red

0Zobrazit komentáře

Když závěrem roku 2019 na Netflixu vyšla první řada seriálového Zaklínače s Henrym Cavillem v hlavní roli, splnily se sny (nebo noční můry – podle toho, jak moc přísný fanoušek jste) nejen příznivcům skvělých fantasy knih Andrzeje Sapkowského. Adaptace příběhů lovce příšer Geralta, který se zaplete s osudem, totiž jakoby kouzlem vystřelila i popularitu herního zpracování. Nyní se tento příběh odehrává s Cyberpunkem 2077 a anime Edgerunners.

Zaklínač 3 od studia CD Projekt Red se díky premiéře seriálu dostal před dvěma lety přes 100 tisíc souběžně hrajících hráčů na Steamu. Tím překonal dokonce čísla z května 2015, kdy se okamžitě po vydání hry mečem i magií ohánělo kolem 90 tisíc hrdinů najednou. Stejně tak druhá a divácky velmi úspěšná sezóna Zaklínače přinesla videohře další hráče. Podobný nárůst popularity nyní zaznamenal i Cyberpunk 2077, na jejíž motivy před týdnem taktéž na Netflixu vyšly vizuální orgie jménem Edgerunners.

Sci-fi akce Cyberpunk 2077, shodou okolností další vlajková loď z flotily polského CD Projektu, se po vydání kresleného seriálu vyšplhala podle dat serveru SteamDB na 37 tisíc souběžných hráčů. Už to by bylo klidně i zdvojnásobení čísel, na která se Cyberpunk dostával za poslední půlrok. Jenže v následujících dnech jeho popularita zamířila na ještě mnohem úctyhodnější čísla a včera dosáhla prozatímního vrcholu.

Ve středu se dystopická sci-fi akce z futuristického a neony osvíceného města Night City prostřílela přes 86 tisíc souběžně hrajících hackerů. Tedy na nejvyšší hodnotu od svého vydání na přelomu loňského a předloňského roku. To jsou navíc jen čísla ze Steamu, hra je přitom dostupná třeba i na platformách GOG a Epic nebo na konzolích.

Na Steamu se také minulý týden vyšvihla do pozice nejprodávanějšího titulu a stále se na něm drží v top 10 nejhranějších her. Napříč všemi platformami pak každý den uplynulého týdne Cyberpunk dokázal přilákat pokaždé milion nových i vracejících se hráčů. Vlně popularity, ke které mu pomohli kreslení Edgerunners, nicméně šli naproti výraznými kroky i tvůrci hry.

zaklinac-3

Foto: CD Projekt

Zaklínač Geralt na záběru ze třetího dílu úspěšné hry

Samotný animovaný počin totiž bezesporu je skvěle naspeedovanou kyberpunkovou jízdou, která musí vyvolat choutky nechat si nainstalovat kyberimplantát a ponořit se do podsvětí Night City. Ale růst aktivní hráčské základny Cyberpunku 2077 je také dílem promyšlených tahů. U příležitosti uvedení anime na Netflix spustil CD Projekt Red padesátiprocentní slevu, před několika dny také vypustil další balík obsahu, oprav a úprav, který pomáhá napravit pošramocené jméno hry i vývojářů samotných.

V době své premiéry byl totiž Cyberpunk 2077 terčem hlasité kritiky. Hráče ani recenzenty nepotěšily jednak technický stav, který především na konzolích neodpovídal titulu s obřím rozpočtem a největšími ambicemi, jednak obsahová stránka hry. Namísto slibovaného Night City, v němž by na obrazovkách ožil megakorporacemi ovládaný svět plný kyborgů, katan a konspirací, se hráči museli spokojit s mnohdy osekanými, prázdnými a nedokončenými kulisami.

Postupně však autoři na nedostatečných aspektech zapracovali – právě vydaný patch už nese pořadové označení 1.6 –, a byť hořká pachuť nenaplněného potenciálu může přetrvávat, dnes už se jedná o mnohem naleštěnější titul. Ačkoliv zdaleka ne tak dokonalý, jak snad naznačovaly původní sliby. Ale ještě další lesk by mu mohlo dodat nedávno oznámené příběhové rozšíření s názvem Phantom Liberty. I jeho odhalení přispělo k raketovému růstu zájmu o Cyberpunk.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A pokud by se snad měl opakovat scénář z videoherního Zaklínače, jehož dodatky Srdce z kamene a O víně a krvi z už tak skvělého zážitku udělaly takřka dokonalý, mohlo by být poněkud pošpiněné renomé CD Projektu Red a Cyberpunku 2077 nejen definitivně očištěno, ale výrazně vylepšeno. Nicméně při povídání o reputaci se také sluší dodat, že navzdory kritice a svému stavu byl Cyberpunk pro polské studio velkým úspěchem, který CD Projektu přinesl rekordní zisk.

Zaklínač 3 a Cyberpunk 2077 navíc nejsou jediné hry, které dostaly seriálový doping. Animovaný hit Arcane na motivy League of Legends navýšil loni v prosinci počet hráčů této už tak extrémně populární online hry téměř o polovinu. Žánrový konkurent „lolka“ v podobě Dota 2 sice má o něco méně impozantní kreslené zpracování, ale netflixovský seriál Dragon’s Blood své předloze i tak po premiéře každé ze tří sérií znatelně navýšil počet hráčů.

Ba co víc, oblíbenost postav, které se v seriálových zpracováních League of Legends i Dota 2 objevily a které je možné v obou hrách ovládat, u obou titulů raketově vzrostla. Už teď se navíc vývojáři LoL mohou těšit na další nárůst popularity. Jak je, tak fanoušky videoherních adaptací i vizuálně úchvatných animovaných počinů potěší fakt, že velice příznivě přijaté Arcane se dočká druhé řady, ačkoliv nejdřív příští rok. Pokračování Dragon’s Blood ještě nebylo potvrzené, ale dá se očekávat, že i na něj dojde.

A co CD Projekt Red? Tam teď mohou přemýšlet třeba nad tím, jaký seriál by se dal natočit podle zbrusu nové herní ságy ze zaklínačského světa. Právě tu nyní v Polsku chystají. Chystané hry mají zapomenout na oblíbeného lovce nestvůr Geralta a jeho kumpány a prozkoumávat úplně nové příběhy.

Každý pátek vám ukážeme nové filmy, seriály a tipy, co sledovat nejen o víkendu.

Newsletter Watch | Poslední vydání

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Unmöglich! Němci si konečně můžou pořídit Wolfenstein 3D, porazit Mecha-Hitlera smí od 16 let

Trvalo to jenom tři dekády, ale dědeček všech stříleček míří do obchodů v Německu. Násilí a nacismus už nevadí, ale na hru musíte mít věk.

Michal MančařMichal Mančař

wolf3d

Foto: id Software

Wolfenstein 3D, dědeček všech stříleček

0Zobrazit komentáře

Jen málokterá hra má tak stěžejní a beze špetky přehánění legendární status jako Wolfenstein 3D. Je to titul, bez kterého by svět videoher neexistoval. Tedy rozhodně ne tak, jak ho známe. Nebyl sice první akcí, která prozkoumávala trojrozměrný prostor, ale prakticky založil žánr stříleček z pohledu první osoby. Na jaře oslavil třicet let od vydání. A jako takový opožděný dárek ke krásným kulatinám si ho nyní mohou koupit hráči v Německu.

Německé zákony jsou na jakoukoliv prezentaci totalitních režimů nebo násilí velice přísné. Tragická zkušenost z poloviny dvacátého století nutně formovala legislativu, jež je platná doposud. Pochopitelný přístup s sebou nicméně přinesl i některé případy, které semlela litera zákona bez uplatnění širšího kontextu. Wolfenstein 3D, respektive videohry, byly jedním z nich. Nyní se ale slavná hra od id Software dočkala nápravy.

Wolfenstein 3D se v Německu dostal ze seznamu zakázaných děl už v roce 2019. To mu ale ještě nestačilo k proniknutí do distribuce. Na vstup do obchodů potřeboval nejen zrušení zákazu, ale i rating Unterhaltungssoftware Selbstkontrolle (USK). Tedy například i z filmů známé hodnocení vhodnosti a přístupnosti daného díla, které bylo nutné pro vstup na místní trh. A právě ten nyní, třicet let po vydání, získal. A spolu s ním rovnou i pokračování Spear of Destiny.

Původní mise protagonisty B. J. Blazkowicze, která vyvrcholila soubojem s Mecha-Hitlerem v robotickém obleku vyzbrojeném rotačními kulomety, je dostupná od 16 let věku. Následný prequel, v němž se z nacistických pracek zachraňovalo Longinovo kopí, jež probodlo Kristův bok, je poněkud paradoxně dostupný pouze plnoletým hráčům. Oba tituly si němečtí nadšenci mohou pořídit na GOGu, Steamu i přes Microsoft Store.

Kancléř Heiler bez knírku a vyměněné svastiky

„Wolf“ se přitom do křížku s úřady nedostal původně kvůli nacismu. Tedy alespoň ne hned. Jak připomíná německý magazín Gamestar, na seznam nevhodných děl byl Wolfenstein 3D zařazen kvůli – dnešním pohledem poněkud primitivnímu – vyobrazení násilí. Až v roce 1998 byl zakázán kvůli nacistické symbolice, jíž je samozřejmě plný. Ačkoliv jen v podobě kulis nepřátelského prostředí, kterým se hrdina B. J. Blazkowicz prostřílí až k Hitlerovi.

Paragrafy 86 a 86a německého trestního zákoníku totiž hovoří o zákazu rozšiřování a užívání symbolů protiústavních organizací. Současně uvádí výjimku, pokud jsou tyto použity například v umění. Jenže závěrem devadesátých let dospěly německé soudy k rozhodnutí, že videohry představují zábavu primárně mladého publika, které by nebezpečnou symbolikou mohlo být silně zasaženo. A výjimka, kterou získaly třeba filmy a literatura, se na ně nevztahuje.

wolf3d

Přečtěte si takéDědeček stříleček slaví 30 let. Wolfenstein 3D změnil hry k nepoznáníAlles gute, Wolfenstein 3D! Dědeček všech stříleček slaví 30. narozeniny, svět her změnil k nepoznání

Tím zákaz dopadl i na Wolfenstein 3D. A na dlouhé roky ani další hry s nevhodným (a nejen nacistickým) obsahem jednoduše nedostávaly rating. Výsledkem byla nutnost hry se zakázanými symboly předělávat do podoby stravitelné německými úřady. Hákové kříže v populárním Call of Duty například nahradily pruské železné kříže. Přímé zmínky o nacistickém Německu nebo Hitlerovi z pozdějších pokračovatelů Wolfensteina s podtituly New Order a New Colossus zase vystřídal nespecifikovaný „režim“ a „kancléř Heiler“.

Situace se změnila až v roce 2018. A nebyla to síla žádného z velkých herních vydavatelů, ale obyčejná webová hříčka s názvem Bundesfighter II Turbo, která si mimo jiné brala na paškál pravicového politika a využívala při tom vyobrazení svastiky. Nejvyšší státní zástupce deset let staré rozhodnutí označil za zastaralé a odmítl počínání tvůrců hry hodnotit jako porušení zákona.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Hodnocení USK v mezičase začalo zohledňovat i věk hráčů, původní argumentace o nevhodnosti her coby produktu pro mladé tak ztratila váhu. Následkem toho se na videohry začala vztahovat možná výjimka o uměleckých dílech při zobrazování cenzurovaných symbolů podle zmiňovaného paragrafu 86. A namísto automatického odmítnutí udělení ratingu v případě, že obsahovaly potenciálně nevhodný obsah, se začaly hry posuzovat jednotlivě.

Pouhých třicet let po vydání si tak mohou Wolfenstein 3D bez pokoutního pořizování z neoficiálních kanálů, bez cenzury a bez problémů pořídit i hráči v Německu. Uzavírá se tak poněkud kuriózní, byť původně pochopitelná kapitola videoherní historie. A do hlavy se vkrádá otázka, pro kolik zájemců – pokud vůbec nějaké – to bude opravdu první setkání se zakladatelem žánru?