Řadoví zaměstnanci díky nim získají ve firmě, kde pracují, podíl. A když se například startup prodá, profitují na tom také oni. A pokud jde o opravdu velkou transakci, mohou se z nich stát i milionáři. Řeč je o zaměstnaneckých akciích – běžně označovaných jako ESOP dle anglického employee stock option plan ­–, které zejména mladým firmám pomáhají motivovat důležité pracovníky, aby z nich neodcházeli. Často totiž nemají dostatek peněz, aby kvalitním lidem nabídly dostatečně vysokou mzdu, ESOP jim pak v případě exitu může tuto „ztrátu“ vynahradit.

Ve startupově rozvinutějších zemích jsou zaměstnanecké akcie klíčovou součástí podnikatelského ekosystému, v Česku tomu tak ale není. Po letech volání, aby se to změnilo, se nyní ledy přeci jen trochu pohnuly. Poslaneckou sněmovnou totiž prošel ze druhého do třetího čtení pozměňovací návrh několika zákonů, které mají za cíl alespoň částečně tuto problematiku řešit.

„Zaměstnavatelům tato novela umožní neutrácet drahocenné finanční prostředky zejména v začátku podnikání a zároveň motivovat zaměstnance k výkonu a setrvání ve společnosti s vidinou nárůstu hodnoty podílů, které zpravidla zdarma nabydou. Zvlášť jsou-li příjmy z prodeje při exitu zcela osvobozeny od daně,“ komentuje Robert Elefant z poradenské společnosti Spectre Tax.

Smyslem návrhu je zvýšit atraktivitu ESOPu právě možností odložit okamžik zdanění. Dnes musí zaměstnanec po obdržení mnoha typů zaměstnaneckých akcií platit daň okamžitě, i když z nich neměl žádný příjem. Návrh upravuje zdanění tak, aby se tento příjem z ESOPu odložil v čase, a to o deset let či do splnění dalších podmínek.

Podle poradce ministra financí Jana Škrabky tím vláda zohledňuje zejména fakt, že firma i zaměstnanec nemusí mít v okamžiku poskytnutí ESOPu dostatek likvidity – což platí především pro startupy. „Hlavní přínos navržené změny je možnost motivovat zaměstnance tímto způsobem i bez nutnosti si v okamžiku přidělení ESOPu zajistit likviditu pro uhrazení daní a sociálního a zdravotního pojištění, které je v těchto případech nutné zaplatit,“ říká Škrabka pro CzechCrunch.

Jak dále zdůrazňuje, už dnes se některé typy ESOPů nedaní a podle nové úpravy ani nebudou. „Dle stávající úpravy dochází ke zdanění těchto opcí až v okamžiku jejich realizace – dle nové úpravy pak tento příjem bude v čase odložen,“ popisuje Škrabka. „Ani po účinnosti novely nedojde ke zdanění nabytí ‚fantomových‘ podílů nebo nepřevoditelných opcí, které budou zdaňovány až v okamžiku jejich skutečného nabytí,“ doplňuje Elefant.

Podle Elefanta si tak zaměstnanci díky novému systému mohou sáhnout na výrazně vyšší částky po zdanění, než tomu bylo doposud. Návrh dále počítá s tím, že při následném prodeji akcií či podílů bude i nadále možné využít časový test, tedy osvobození od daně z příjmů při tříletém držení akcií, případně pětiletém držení u podílů ve společnostech s ručením omezeným.

Návrh zákona také řeší situaci, kdy zaměstnanec dostane podíl nebo opci za určitou cenu, která pak v průběhu let klesne. Pokud se projekt nepovede a investice bude ztrátová, k žádnému zdanění ani nedojde.

O problematice ESOPu se v Česku mluví již dlouhou dobu. Například už v dubnu 2021 vyzvali evropští zakladatelé startupů včetně Tomáše Čupra z Rohlíku vlády k přijetí startupových standardů a Česko se na evropské úrovni zavázalo změny související mimo jiné i se zaměstnaneckými akciemi přijmout. Zavedení ESOPů si pak do programového vyhlášení zařadila také současná vláda Petra Fialy.

Kvůli nečinnosti ale začátkem letoška vznikla výzva #ESOPasap pro co nejrychlejší zavedení změn. Pod hlavičkou investiční skupiny Miton, jež za iniciativou stojí, se do ní zapojily desítky předních českých startupových osobností, investorů, právníků či firem, a to za mediální podpory CzechCrunche.

Převážila opatrnost nad odvážnější vizí

Miton však aktuální změny návrhu zákona kritizuje. Pro Česko si totiž představuje ukotvení zaměstnaneckých programů, které by jej posunulo na úroveň zemí, kde je tato praxe běžná. Jako příklad uvádí i nedávno zavedené změny na Slovensku.

„Bohužel musíme konstatovat, že návrh, který prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně, tyto naděje neplní. Převážila v něm opatrnost nad odvážnější vizí pro Česko, a návrh tak místo aby nadějným firmám situaci ulehčil, jim život spíše komplikuje,“ komentuje Michala Gregorová z Mitonu.

Konkrétně pak uvádí, že návrh teď nerespektuje základní zásadu zdanění fyzických osob, která říká, že splatnost daně nastává až ve chvíli, kdy člověk skutečně realizuje příjem. Dále podle Gregorové může být pro startupy a jejich zaměstnance odložení daňové povinnosti sice na první pohled lákavé, ale ve výsledku rizikové.

„Kvůli těmto nejasnostem a rizikům čekáme, že toto zvýhodnění firmy využívat nebudou. Věříme, že návrh nakonec Poslaneckou sněmovnou neprojde, což dá vládě více času připravit lepší úpravu zaměstnaneckých programů. Rádi na tom budeme spolupracovat, příkladů dobré praxe je v Evropě a mimo ni mnoho,“ dodává Gregorová.