Letoun s pěticí elektrických motorů, zadní vrtulí a jasnými cíli. To je francouzské VoltAero Cassio

voltaero-cassio6

Foto: VoltAero

Vizualizace letounu Cassio

0Zobrazit komentáře

Elektrické pohonné jednotky se jeví jako jasná budoucnost pozemní dopravy, k tomu všemu si však hledají cestu i do oblak. To, že se na elektřinu dá skutečně létat, potvrdil nedávný test francouzské společnosti VoltAero, která otestovala nové elektrické motory instalované na křídlech svého letounu Cassio.

Téma znečišťování ovzduší leteckým provozem rezonuje napříč společností v období šíření nákazy koronavirem ještě silněji než dříve. Letecká doprava se podílí na celkové produkci skleníkových plynů asi ze dvou až tří procent. Bohužel tento stav bude trvat nejspíš i v příštích letech a desetiletích, protože alternativní pohonné jednotky prozatím nejsou na tak vysoké úrovni, aby byly schopny pohánět velká dopravní letadla. Kde však nacházejí své uplatnění, je sektor menších letadel pro několik pasažérů.

Elektrické pohony jsou často využívány u tzv. VTOL konceptů, tedy letounů schopných kolmého přistání i vzletu. Mezi ně patří projekty Volocopteru, Lilia, Hyundaie či české společnosti Zuri. Jejich stroje by se mohly stát budoucností městské mobility, ovšem zde nesmíme zapomínat ani na klasické letouny. I do nich se začínají elektromotory montovat a výsledky jsou prozatím slibné.

voltaero-cassio1

Foto: VoltAero

Vizualizace letounu Cassio

voltaero-cassio3

Foto: VoltAero

Motor ENGINeUS od výrobce Safran Electrical & Power

K projektům izraelského Eviatonu, Rolls-Roycu, ZeroAvii či českému ΦNIX, kteří montují elektromotory do klasických letounů, se nyní přidává i francouzský VoltAero s letounem Cassio. Ten našel svůj základ v letounu Cesna 337, který byl významně přepracován pod dohledem zkušeného Jeana Bottiho. Tento muž dříve působil u Airbusu, kde se podílel na vývoji elektrického letadla E-FAN, na který navazuje aktuální projekt letounu E-Fan X.

Během testu startupu VoltAero byly zkoušeny schopnosti letounu Cassio, který byl vybaven hned několika pohonnými jednotkami. Na jeho křídla byla umístěna dvojice elektromotorů ENGINeUS od výrobce Safran Electrical & Power. Tyto dva 60kW motory napájel akumulátor umístěný v čumáku letadla a jejich úkolem je zajistit co možná nejtišší vzlet i přistání.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Další motor, v podobě biopalivem poháněného šestiválce od Nissanu o výkonu 170 kW, dodával energii třem elektromotorům Enmax, které roztáčely vrtuli umístěnou na zadní části trupu.

Cílem VoltAero je nabízet Cassio hned v několika verzích. Čistě elektrická verze by měla pojmout až čtyři osoby, které na jedno nabití přepraví na vzdálenost 200 kilometrů. Light hybrid verze unese šest cestujících a její dolet bude 200 až 600 kilometrů. A full hybrid verze pojme až devět pasažérů i s pilotem a překoná vzdálenosti přesahující 600 kilometrů.

„Let s motory Safran ENGINeUS je skutečně skvělý, bez vibrací a s extrémně nízkou hladinou hluku. To potvrzuje, že náš letoun Cassio přinese do světa letectví zcela nové zážitky,“ nechal se slyšet Didier Esteyne, technický ředitel společnosti VoltAero a testovací pilot Cassia v jedné osobě.

VoltAero chce výrobu svého letadla zahájit v letech 2021 až 2022 a jejich cílem je vyrábět až 150 kusů ročně. Mezi zákazníky VoltAera by mohly patřit charterové aerolinky, dopravci poskytující služby v rámci městské letecké mobility i poskytovatelé regionálních komerčních letů. Další testování letounu by mělo proběhnout 24. března, kdy bude zkouškám podrobována aerodynamika letounu.

voltaero-cassio2

Foto: VoltAero

Vizualizace letounu Cassio

voltaero-cassio4

Foto: VoltAero

Letoun během testu

voltaero-cassio5

Foto: VoltAero

Letoun během testu

Nejdřív se málem ani nedostal do Ameriky. Teď je zakladatel videoaplikace Zoom na vrcholu kariéry i v žebříčku miliardářů

Jiří SvobodaJiří Svoboda

ericyuan_1Insider

Foto: Zoom

Eric Yuan, zakladatel a CEO startupu Zoom

0Zobrazit komentáře

Videokonferenční služba Zoom zažívá v posledních týdnech růst, který mohl jen málokdo předpovídat. Z prosincových deseti milionů uživatelů se díky koronavirové pandemii dostal na 200 milionů a služba je využívána i na věci, o kterých nemohl kalifornský startup ani snít. Ve stejnou dobu ovšem pronikají na povrch informace o bezpečnostních problémech, které Zoom má.

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že za Zoomem stojí typický startupový úspěšný příběh, není tomu tak. Proč ale zrovna Zoom je ten, o kterém se v konkurenci dalších služeb nyní tolik mluví? A jakou roli v tom hraje příběh zakladatele a a CEO firmy Erica Yuana?

Dnes padesátiletý Yuan se letos poprvé objevil v žebříčku miliardářů amerického Forbesu, ale jeho minulost skrývá hned několik životních obratů. Pochází z rodiny dělníků z čínského města Taj-an a o technologickém světě snil od doby, kdy na počátku devadesátých let slyšel řeč zakladatele Microsoftu Billa Gatese.

zoom-meeting

Foto: Zoom

Víc než kdykoliv jindy jsou potřeba aplikace na videokonference jako je Zoom

Studoval informatiku, ve dvaadvaceti letech se oženil a začal plánovat cestu do USA. Zažádal o víza, ale úřady ho odmítly – ne jednou, ale celkem osmkrát. Až na devátý pokus se mu to po dvou letech podařilo, a tak se Eric Yuan v roce 1997 konečně dostal do Kalifornie. Stal se zaměstnancem ve společnosti WebEx.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tehdy se jednalo o sotva dva roky starý startup, který vyvíjel firemní řešení pro kooperaci na dálku v reálném čase. Videokonference byly klíčovou součástí a WebEx se postupně stal průkopníkem, šel na burzu a deset let poté, co přišel do firmy Yuan, ho za miliardy dolarů koupil koncern Cisco. Yuan sám se stal ve 37 letech viceprezidentem celého Cisca.

Mohl tak mít nejspíš zajištěnou pohodlnou kariéru na zbytek aktivního života. Ale ačkoliv první roky práce v Ciscu byly prý dobré, brzy z ní nebyl vůbec šťastný. Tak moc, že se mu ani nechtělo do práce, vzpomínal pro CNBC.

Ačkoliv WebEx byl ve své době nejsilnější hráč ve svém odvětví, Yuan věděl, že to tak dlouho nebude. Když se víc začal stýkat s jeho zákazníky, viděl, že ze služby nejsou šťastní. Vypověděl dokonce, že nepotkával vůbec žádné šťastné zákazníky a ze schůzek odcházel se studem. Důvodem byl pomalý vývoj i software plný chyb. Přesto podle jeho odhadů používalo Webex 95 % firem na seznamu Fortune 500.

Kolem roku 2011 mu došlo, že chce z teplého, ale neuspokojivého místa v Ciscu definitivně odejít – s cílem vytvořit právě Zoom. V obří firmě měl přitom takový vliv, že podle jeho slov s ním odešlo téměř čtyřicet vývojářů.

Magických 150 milisekund

V té době již měl v oblasti videohovorů patnáctiletou zkušenost, kterou chtěl nyní využít naplno. Hned několik věcí proto dělal jinak. Beta testeři i investoři mu věřili natolik, že v létě 2011 získal 3 miliony dolarů v seed investici. Rok a půl od té chvíle byl produkt oficiálně spuštěn.

aplikace-erouska

Přečtěte si takéV Česku se spouští aplikace eRouška. Staví na ochraně soukromí a upozorní, pokud jste přišli do kontaktu s nakaženýmV Česku se spouští aplikace eRouška. Staví na ochraně soukromí a upozorní, pokud jste přišli do kontaktu s nakaženým

Zoom od začátku stavěl na tom, že přirozená je konverzace z očí do očí, a tak Yuan chtěl primárně službu pro videohovory, nikoliv pro audiohovory, jak postupovala většina konkurence. Znamenalo to, že funkce jako HD video a kompatibilita s mobilními zařízeními nabízel Zoom za přijatelných deset dolarů, což bylo v porovnání s konkurencí hodně muziky za málo peněz.

Navíc nechtěl další poplatky za skupinové hovory a fungoval stabilně i na slabším připojení. Vývojáři si v Zoomu dávali velký pozor na jedno číslo – 150 milisekund. Právě taková je hraniční latence, aby konverzace byla přirozená, a Zoom se proto vždy snažil, aby spojení nebylo delší.

Meeting Business Corporate Business Connection Concept

Foto: Zoom

Virtuální firemní meetingy jsou dnes zcela běžné

Pilná práce se vyplácela a Zoom se lidem skutečně líbil. V investičním kole Series A při startu služby získal 6 milionů dolarů a ještě tentýž rok v Series B dalších 6,5 milionu dolarů. Startupové kolečko investic zakončil v roce 2017 v Series D, kde vybral 100 milionů dolarů a stal se z něj jednorožec s valuací přes jednu miliardu dolarů. Celkově má dnes rychle rostoucí startup na kontě investice ve výši 146 milionů dolarů.

Uběhly další dva roky a psal se 18. duben 2019, když se ze Zoomu stala veřejně obchodovatelná firma na newyorském Nasdaqu o valuaci necelých 16 miliard dolarů. Samotný Eric Yuan, nadále držící 22 % firmy, se stal miliardářem.

Divoký začátek roku 2020

To, co se stalo začátkem roku 2020, ovšem nemohl předpokládat nikdo. Zatímco ještě před Vánoci se akcie Zoomu prodávala za 66 dolarů, ve svém nejvyšším bodě 23. března už to bylo 160 dolarů. Aktuálně je tak Zoom na burze ohodnocen na téměř 35 miliard dolarů.

ondrej-raska-miton2

Přečtěte si takéOndřej Raška z Mitonu: Nevrátíme se tam, kde jsme byli před pandemií. Svět se mění a my máme možnost být u tohoOndřej Raška z Mitonu: Nevrátíme se tam, kde jsme byli před pandemií. Svět se mění a my máme možnost být u toho

Zoom začal rostoucí bázi uživatelů ještě rozšiřovat ve chvíli, kdy povolil školám používání zdarma a všem zpřístupnil čtyřicetiminutové hovory až se stovkou účastníků. Otázkou ovšem bude, zda se z masy nových uživatelů stanou z větší části také platící zákazníci.

Zatímco miliony lidí poprvé objevovaly vychytávky Zoomu jako například virtuální pozadí, tak se začínala vyvíjet i největší krize v sedmiletém provozu služby. Koncem března se objevila celá řada investigativních článků, které tvrdily, že Zoom má zásadní bezpečností vady.

eric-yuan-2

Foto: Zoom

Eric Yuan, zakladatel a CEO startupu Zoom

Mezi prvními problémy se objevil takzvaný zoombombing, kdy se k meetingům začali připojovat nezvaní hosté a například ostatním účastníkům promítali pornografický obsah nebo jen rušili konverzaci. Bylo to možné díky náhodně vygenerovaným kódům každého meetingu, které lze náhodně zkoušet zadávat. Firma reagovala tak, že umožnila meetingy zamknout heslem.

Později ale přišly další skandály. Ukázalo se, že firma ve velkém shromažďuje konkrétní data o hovorech – tedy videozáznamy, zprávy, soubory a vůbec vše, co se během hovoru děje. Aplikace na iOS také odesílala některá analytická data o uživatelích Zoomu přímo Facebooku, včetně těch uživatelů, kteří žádný facebookový účet nemají. Podobná praktika vyšla najevo i v případě LinkedInu, ten zase dostával e-maily uživatelů videokonferenční služby.

Hlavně spokojení zákazníci

Poslední velkou ranou pro reputaci Zoomu bylo, když firma přiznala, že hovory nejsou koncově šifrované. Mluvčí firmy v rozhovoru pro magazín The Intercept přiznal, že videomeetingy na Zoomu šifrovat v režimu end-to-end nelze a ve skutečnosti má „jen“ standardní TLS šifrování.

zoom_desktop

Foto: Zoom

Videokonference přes aplikaci Zoom

gray-zone-warfare-madfinger

Přečtěte si takéČeská střílečka Gray Zone Warfare vydělala přes 400 milionůČeská střílečka vydělala rekordních 400 milionů. Vývojářům z Brna se vyplatila riskantní otočka

Zatímco některé úřady, školy a instituce začaly zakazovat používání Zoomu, Eric Yuan věděl, že musí konat. Přes nevoli některých svých zaměstnanců pozastavil na 90 dní veškerý vývoj aplikace a bude se teď soustředit jen na opravy a bezpečnost. Známé kritické chyby už stihl opravit.

Cíl je jasný – udržet si zákazníky kteří budou spokojení a dále růst. Eric Yuan je člověk, pro kterého je zákaznická zkušenost alfa a omega. Byl to ostatně právě on, který už od počátku existence Zoomu osobně odpovídal nespokojeným zákazníkům na Twitteru. Byl to ostatně tento faktor, kvůli kterému odešel z Cisco a kvůli které dnes gigantický Zoom vůbec vznikl a vyrostl.