Nové limity pro poskytování hypoték vešly v platnost v dubnu, kdy se zpřísnilo, za jakých podmínek mohou lidé v Česku o úvěr na bydlení žádat. Bankovní rada České národní banky se nyní rozhodla tyto limity nezvyšovat, nicméně hypotéky jsou pro mnoho lidí kvůli rostoucím úrokovým sazbám i tak stále méně dosažitelné. Zároveň rada ponechala beze změny takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu a na základě zátěžových testů konstatovala, že finanční sektor v Česku zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji.

Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží a podle odhadů ČNB byly ceny bytů ke konci loňského roku v Česku nadhodnocené v průměru o zhruba 40 procent. Limity pro poskytování hypoték zpřísnila centrální banka loni v listopadu s platností od letošního dubna. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Limit 90 procent je možné uplatnit pro žadatele mladší 36 let. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték.

Limit ukazatele DTI, tedy celkový dluh žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu, je od dubna 8,5. Pro mladé do 36 let pak je 9,5. Limit ukazatele DSTI, tedy poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem, je 45 procent. U mladých do 36 let to aktuálně činí 50 procent. Hranice pro žadatele do 36 let se vztahují pouze na úvěry, které slouží k nákupu jejich vlastního bydlení. Co to znamená v praxi, jsme vysvětlovali zde.

„Nastavení limitů ukazatelů LTV, DTI a DSTI je v současné výjimečně nejisté době zcela nezbytné. Nelze přehlížet přetrvávající vysoké nadhodnocení cen bydlení ani skutečnost, že v prvních měsících letošního roku dále narůstal podíl úvěrů se značně rizikovými charakteristikami,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok, kterého ve funkci brzy nahradí Aleš Michl.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že úrokové sazby od nastavování těchto parametru v minulém roce stouply rychleji, než ČNB v té době předpokládala. „To činí z ukazatele DSTI daleko silnější omezení z pohledu příjmů žadatele, než činí ukazatel DTI. Tento parametr tak vzhledem k současné úrovni hypotečních sazeb může začít omezovat i relativně silně příjmově nadprůměrné domácnosti,“ uvedl. Podle něj celkově závěry jednání ČNB o otázkách finanční stability nepřekvapily.

Zátěžové testy provedené centrální bankou podle ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita ukázaly, že bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní limity i v takzvaném nepříznivém scénáři, který v historickém srovnání patří k výjimečně zátěžovým. Nicméně dopad tohoto scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný. Scénář počítá například s růstem nezaměstnanosti až k deseti procentům. Podle Seidlera si tuzemský bankovní sektor v zátěžových testech vede dlouhodobě velmi dobře.

Bankovní rada dnes také zohlednila mimo jiné vysoký objem dříve přijatých rizik v bilanci bankovního sektoru. Proto ponechala beze změny takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Aktuálně sazba činí 0,5 procenta, ale v souladu s dřívějšími rozhodnutími rady postupně poroste až na 2,5 procenta od dubna 2023.

S přispěním ČTK.