Americký podnikatel Bryan Johnson oznámil, že na své aktivity v oblasti prodlužování života získal od investorů šedesát milionů dolarů, tedy přes 1,2 miliardy korun. Mezi investory jeho společnosti Blueprint se objevila řada známých jmen – od influencerky Kim Kardashian, přes dědičku hotelového impéria Paris Hilton a kryptoměnové magnáty bratry Winklevossovy až po influencera Logana Paula či rappera Steva Aokiho.

Výčet investorů tak připomíná spíš seznam návštěvníků hollywoodské party než přehled akcionářů technologické firmy. Vedle celebrit jako Kardashian nebo Hilton se na něm ale objevují i významná jména ze Silicon Valley: zakladatel Dropboxu Drew Houston, který má majetek odhadovaný na dvě miliardy dolarů, nebo Andrej Karpathy, zakládající člen OpenAI a bývalý ředitel umělé inteligence v Tesle.

Různorodost investorů naznačuje, jak širokou přitažlivost má téma dlouhověkosti dnes mezi bohatými. „Celý náš svět nás udělal nezdravými – metabolicky, mentálně i spirituálně. Jsme závislí,“ napsal Johnson svým fanouškům, když jim v newsletteru investici oznamoval. Blueprint podle něj lidem pomůže získat zpět kontrolu nad svým zdravím lépe, než to dokáží sami nebo než umožňuje současný zdravotnický systém.

Osmačtyřicetiletý Johnson se již několik let věnuje tématu prodlužování života s téměř náboženským zápalem. Ročně na svůj zdravotní režim vydává podle vlastních slov dva miliony dolarů. Jeho denní rutina zahrnuje přes sto různých doplňků stravy, přísnou dietu i hodiny cvičení denně.

Kvůli experimentálním procedurám se dostal do médií po celém světě – nechal si například píchnout krev od vlastního syna nebo si ozařuje hlavu laserem. Právě tyto kontroverzní metody z něj udělaly jednu z nejdiskutovanějších postav současného longevity hnutí. Kritici tvrdí, že jde spíš o show než o vědu, příznivci ho naopak velebí jako průkopníka.

Foto: Magdalena Wosinska

Bryan Johnson ukazuje, jak při experimentu posílil

Cílem Blueprint má být vytvoření digitální platformy, která kombinuje laboratorní testování, výživu, předpisy na léky a pokročilé terapie s pomocí umělé inteligence. „Chceme zpřístupnit můj protokol všem. Replikovat vše včetně měření, protokolů a terapií – a udělat to snadným a přístupným pro ostatní,“ napsal Johnson svým sledujícím. Šéfem společnosti se stal Gyre Renwick, dříve manažer v Google Health.

Johnson už dnes prodává řadu produktů pod značkou Blueprint – od olivového oleje za tisíc korun přes proteinovou čokoládu až po kompletní soubor doplňků stravy za více než sedm tisíc korun měsíčně. Johnson své příznivce a klienty ujišťuje, že správnou stravou se dostanou na cestu jako on – tvrdí, že jeho biologický věk odpovídá dvacetiletému muži, ačkoliv mu je osmačtyřicet. Mnohé jeho experimenty ovšem nemají pevný vědecký základ.

Johnsonova vize zapadá do širšího trendu zájmu o technologie proti stárnutí. Podle odhadů globální trh s longevity loni překonal v obratu 20 miliard dolarů, tedy přes 600 miliard korun. Například zakladatel Amazonu Jeff Bezos investoval tři miliardy dolarů do společnosti Altos Labs zaměřené na biologické reprogramování buněk. Spoluzakladatel PayPalu Peter Thiel vložil zase peníze do výzkumné organizace Methuselah Foundation.

Zájem o dlouhověkost není omezen jen na Silicon Valley. V Česku se do oblasti longevity pustil například Tomáš Čupr, zakladatel Rohlíku. Letos dokončil převzetí kontroly nad lékárenskou sítí Pilulka a transformuje ji z online lékárny na komplexní longevity hub. V září uvedl vlastní značku doplňků stravy Daily s čtyřiceti produkty a spustil program Pilulka Pro za devadesát devět korun měsíčně.

Ať už jde o Johnsona v Americe nebo Čupra v Česku, všichni staví na podobné myšlence – že technologie a data mohou radikálně změnit způsob, jakým řešíme zdraví a stárnutí. Zatímco kritici varují před vytvořením společnosti, kde si dlouhý život budou moci dovolit jen bohatí, nadšenci tvrdí, že právě masové zpřístupnění těchto technologií může zdraví demokratizovat.

Každopádně Bryan Johnson svou zprávu příznivcům, kde oznámil i novou investici, zakončil poměrně extatickým konstatováním: „Rád přemýšlím o tom, co o nás řekne budoucnost. Když se na to dívám z perspektivy těch, kdo budou žít v roce 2500, myslím si, že zjistí, že dvacátá a třicátá léta dvacátého prvního století byla dobou, kdy lidé pochopili, že jsou první generací, která nezemře.“