Lubo Smid se na dva měsíce odpojil od své firmy. STRV se rekordně dařilo a teď ho čeká nová éra
Z dvouměsíčního sabatiklu se šéf technologické firmy STRV vrátil plný elánu. Překopal fungování firmy a jde hledat nové miliardové projekty.
Lubo Smid, výkonný ředitel STRV
Maximálně soustředěný a plný energie. Když jsme se s Lubem Smidem dali do řeči v pražských kancelářích jeho technologické společnosti STRV, prakticky mě nepustil ke slovu. Bavili jsme se o tom, jakou vizi má pro další dekádu, a tu měl perfektně promyšlenou i zformulovanou. Pomohl mu dvouměsíční sabatikl, kdy se od vlastní firmy poprvé na více než pár dní kompletně odpojil. STRV mezitím zažilo rekordní měsíce a on při cestách po světě vymýšlel, na čem a jak bude firma dál vydělávat. Tohle je jeho plán.
„Sabatikl mi pomohl získat nadhled a určitě bych jej doporučil všem podnikatelům a manažerům, kteří se potřebují na svůj byznys nebo svoji práci podívat z jiné perspektivy,“ říká Lubo Smid, který 1. července oslaví čtyřiatřicáté narozeniny. Loni jeho STRV, v němž je od předloňského roku většinovým majitelem, zažilo rekordní rok a díky tomu rozdalo dvacetimilionový bonus zaměstnancům. V dobrých výsledcích firma pokračuje i letos, a to i když v ní nejvyšší muž několik týdnů nebyl.
Lubovi Smidovi to dalo prostor zhodnotit, co se mu společně se spoluzakladateli Davidem Semerádem, Pavlem Zeifartem a Martinem Stavou během deseti let podařilo v technologickém světě vybudovat, a vymyslet, s čím bude prorážet v další dekádě. Jelikož klientský byznys STRV podle Smida velmi dobře funguje, svou pozornost teď bude soustředit na vlastní projekty.
Cíle jsou nejvyšší: v ideálním případě najít další miliardový startup z České republiky. V komentáři vysvětluje, jak o budoucnosti firmy přemýšlí a jaké změny musel po svém návratu učinit, aby ji připravil na novou éru.
***
Když jsem odjížděl, neměl jsem jasnou představu, s čím se vrátím. Bral jsem si zkrátka volno. Neřešil jsem, co se děje ve firmě. Slack jsem neotevřel ani jednou, měl jsem aplikaci všude smazanou. E-mail jsem zapnul pouze jedinkrát. Než jsem odjel, určili jsme si s kolegy dvě věci, kvůli kterým se se mnou mohou spojit. Došlo na obě, ale jednu vyřešili beze mě a druhý byl důležitý hovor s velice zajímavým člověkem, který je díky tomu dnes náš klient. O tom ale někdy příště.
Během sabatiklu jsem se hodně věnoval sportu, procestoval jsem sedm zemí, zažil jsem unikátní leadership seminář od Jocka Willinka, bývalého důstojníka amerického námořnictva, který sloužil v Navy SEALs a má za sebou válku v Iráku. Všem, kdo vedou tým, ho maximálně doporučuju. A také jsem propadl světu NFT. Celé to ale bylo především skvělé odpojovací cvičení. Oprostil jsem se od toho, že jsem ve firmě každý den a že je na mě závislá. Dokázal jsem se díky tomu na věci podívat z větší perspektivy.
Bylo to pro mě důležité, protože jsem chtěl po deseti letech zhodnotit, kam jsme se dostali. Věřím, že jsme za tu dobu v STRV dokázali něco vybudovat, ale kdyby člověk byl neustále v dennodenním zápřahu, nedokáže si to tak dobře uvědomit. Co se mezitím dělo ve firmě, jsem vůbec neřešil. Věděl jsem, že jsme za ty roky vybudovali velice schopný tým, který měl všechny pravomoce, jež byly potřeba, aby během mé nepřítomnosti udělal jakékoliv rozhodnutí.
Když se můj sabatikl blížil ke konci, rekapituloval jsem. Především se nám podařilo vybudovat dobrý klientský byznys. Postavili jsme tým dvou set lidí, který dělá produkty převážně pro zajímavé americké klienty, má dobrou profitabilitu, a to by bylo pro většinu firem v naší oblasti skvělé. Je to skvělé i pro nás, ale došel jsem do bodu, kdy jsem si potřeboval určit, co bude dál. A stále víc jsem naši budoucnost neviděl v tom, že budeme dál zvětšovat náš klientský byznys.
Představoval jsem si, jak bychom při dalším dramatickém zvětšování naráželi na stále více problémů, které by mohly vést k tomu, že budeme doručovat nižší kvalitu našich služeb. Ve velikosti, v níž jsme teď, se dokážeme semknout a dělat skvělé věci, ale nemáme apetit budovat „fabriku“, která bude sekat aplikace jednu za druhou jako Baťa cvičky. Líbí se mi, že jsme v pozici, kdy si můžeme klienty vybírat, známe je osobně a dobře víme, co přesně děláme.
Cesta k miliardovým firmám je dlouhá a extrémně složitá. S menší vizí by to ale nemělo cenu dělat.
Potřebujete dorůst do určité velikosti, abyste měli specialisty na jednotlivé role a dokázali jste dělat právě dostatečně velké a zajímavé projekty, ale jsem přesvědčen, že v tom bodu jsme právě teď. Podařilo se nám trefit takzvaný sweet spot. S růstem do dalších stovek lidí by se to úplně vytratilo a z jednotlivých projektů by se stala jen čísla někde v tabulce, a to mi nepřijde tak zajímavé. Zároveň to neznamená, že náš klientský byznys zastavíme, dál chceme růst, ale nemáme ambice ho každý rok zdvojnásobit.
To byla ostatně vize, kterou jsem měl v hlavě již před odjezdem. Chtěl jsem se začít více soustředit na vlastní produkty, které už v STRV děláme dlouho. V průběhu let jsme spustili mnoho projektů, z nichž úspěšných už tolik nebylo, ale také jsme jim nikdy nedávali takovou pozornost, aby z nich mohly být opravdu velké a úspěšné projekty. Uvědomil jsem si, že jestli se něčemu chci do budoucna aktivně věnovat, jsou to právě naše projekty, které vyvíjíme pod hlavičkou STRV Labs.
Vidím v nich obrovský potenciál. Chtěl bych, aby vlastní projekty v příštích deseti letech přeskočily náš klientský byznys a podařilo se nám postavit jednoho z dalších jednorožců. Věřím, že k tomu máme dobře našlápnuto, byť cesta k miliardovým firmám je samozřejmě dlouhá a extrémně složitá. S menší vizí by to ale nemělo cenu dělat. A rovnou jsem si řekl, že jestli má někdo postavit nový pilíř našeho byznysu, který během tří let dorovná náš klientský byznys, musím to být já.
Dál musíme jinak
Za dobu, co jsem byl pryč, mělo STRV historicky rekordní příjmy. To byla skvělá zpráva. Ukázalo se, že tým dokáže fungovat beze mě. Zároveň to byla pro náš leadership tým skvělá škola a příležitost, protože se najednou objevila řada věcí, které jsem do té doby dělal já. Než jsem odjel, řešil jsem v 80 procentech svého času klientský byznys a řízení operativy. Pokud ale má být má druhá dekáda o stavění vlastních produktů, uvědomil jsem si, že to tak dál být nemůže.
Před odjezdem jsem požádal našeho CFO, Jaroslava Lehoučku, aby to za mě vzal. Je to služebně nejstarší člověk v celém STRV, takže zná firmu velmi dobře, a mám v něj absolutní důvěru. Věřil jsem, že je to správný člověk, který má firmu vést, a zároveň jsem přesvědčen, že to pro něj bylo nesmírně těžké.
Dokud si to nevyzkoušíte na vlastní kůži, je těžké pochopit, co všechno obnáší dělat rozhodnutí. Pro Jardu bylo vždy snadné předkládat své názory a diskutovat, ale ve chvíli, kdy jste ten, který zároveň musí všechna rozhodnutí dělat, není to taková sranda. V nové roli ale obstál.
Když jsme spolu po mém návratu mluvili, měl jsem v hlavě jasný plán, jak využít daného momentu, že už byl ve firmě předaný leadership celého provozu a na mě tak po dvou měsících nebylo prakticky vůbec nic závislé. Chtěl jsem se proto rovnou jít ponořit do vlastních produktů. S Jardou jsme se přitom o podobné tranzici do té doby bavili spíše výhledově, třeba v horizontu příštího roku. Když mi pak řekl, že si to teď dva měsíce vyzkoušel a že to od příštího roku dělat nechce, celý plán se mi okamžitě sesypal. Naštěstí hned dodal, že to nechce dělat od příštího roku, ale že to chce dělat hned.
Ulevilo se mi, protože to byla pro všechny i přes ty dva testovací měsíce velká změna. Celá tranzice možná proběhla rychleji, než by bylo ideální. Zároveň ale byla velká příležitost udělat vše hned, když to bylo rozběhnuté, protože kdybychom vše připravovali standardně, strávili bychom tím dlouhé měsíce. Zároveň věřím, že všichni pochopili, proč to děláme, proč to děláme tak rychle a nikdo nezpochybňuje cestu vlastních projektů. To je pro mě nejdůležitější.
V novém nastavení si stále nechávám na starost řízení firmy, ale zároveň mám nově člověka, který kompletně řídí veškerý provoz a stará se o klientský byznys. Zůstávám tedy v roli CEO a Jaroslav Lehoučka přechází z pozice CFO do role COO, ale zbytek managementu nově reportuje přímo jemu. Já mám pod sebou v rámci struktury nově „pouze“ Jardu a celé STRV Labs se všemi našimi projekty. Jestli jsem předtím 80 procent času trávil klientským byznysem, teď je to obráceně.
Původně jsem si myslel, že to bude jako před deseti lety – že budu s vývojáři něco ladit a kreslit wireframy, ale uvědomil jsem si, že už nic takového dělat nemůžu, protože jsou tady na všechno lepší kolegové. Já mohu dát projektům směr, ale hlavně bych se měl postarat o to, aby měly jednotlivé projekty správnou strukturu, a pomáhat jim s problémy, které v danou chvíli mají. A také to bude o tom, abychom dokázali vybrat správné projekty, kterým se budeme věnovat.
STRV
Chceme jich dělat spíše méně, zato kvalitněji. Plánujeme přidávat třeba dva ročně, ale to znamená, že se minimálně na deset nápadů musíme podívat a zamyslet se nad nimi. Také se budeme muset více ponořit do oblastí, které jsme tolik nedělali. Musíme se pořádně naučit prodávat B2C, protože dosud jsme prodávali hlavně B2B. Díky tomu, že jsme vyrostli na mobilních aplikacích, očekávám, že mnoho našich projektů budou mobilní aplikace.
A jaké aplikace aktuálně děláme? Nejstarší jsou seznamky sdružené pod značkou Cosmic Latte. Máme je už od roku 2016, jsou poměrně úspěšné, rostou, ale vidíme pořád obrovský potenciál pro další růst, i díky tomu, že jak v generaci Z roste zájem o LGBTQ+. Spolu s Pavlem Kacerlem rozvíjíme projekt Live Penalty a naši spoluzakladatelé Martin Stava a Pavel Zeifart staví NFT hru Scavenger Land.
Na začátku roku 2020 jsme začali pracovat na projektu, který se věnoval duševnímu zdraví. Kvůli pandemii jsme pak řešili jiné problémy, ale nyní se k němu vracíme. Vytvořili jsme aplikaci na dechové cvičení. Jmenuje se Float a na základě výzkumu a práce s experty jsme postavili cvičení odvíjející se od kapacity plic každého člověka na toleranci na CO2. Chceme lidem ukázat, že dýchání je vlastně taková klávesnice k ovládání našeho nervového systému, můžete se díky němu uklidnit, lépe soustředit, nebo připravit ke spánku.
Nejnovější projekt se zaměřuje na kryptosvět, kterému se chceme hodně věnovat. Jmenuje se Enter a zaměřuje se primárně NFT a tokenizovaný svět. Ten je ale zatím uživatelsky velmi nepřívětivý, není jednoduché si koupit NFT a na mobilu dnes prakticky nefunguje. Proto ho chceme lidem otevřít a stavět nástroje, které budou usnadňovat vstup uživatelů do tohoto odvětví. Na začátku se chceme zaměřovat na využití NFT a ověřování vlastnictví v reálném světě, později ale plánujeme přidávat cokoliv dalšího, co usnadní interakci s tímto fenoménem.
Sabatikl mi zkrátka pomohl získat nadhled a určitě bych jej doporučil všem podnikatelům a manažerům, kteří se potřebují na svůj byznys nebo svoji práci podívat z jiné perspektivy.