Loni v září nastoupila pražská Slavia v základní skupině Ligy mistrů proti norskému Bodø/Glimt a zápas skončil remízou 2:2. Pražané byli lepším týmem, vedení si ale nepohlídali. Jenže zatímco v dalších utkáních elitní evropské soutěže už jejich výkony spíš slábly a nakonec vypadli, pro Bodø to byl jen začátek. Teď si zahraje osmifinále, po cestě porazilo třeba Manchester City nebo nejčerstvěji tento týden Inter Milán a hlavně ukázalo, že úspěch ve fotbalu stejně jako v životě či byznysu není zdaleka jen o penězích.

Bodø je přístavní město s necelými 55 tisíci obyvateli na severu Norska, více než 1 200 kilometrů od Osla a několik desítek kilometrů za hranicí polárního kruhu. Klub hraje domácí zápasy na stadionu Aspmyra s kapacitou osmi tisíc diváků a umělým povrchem, protože drsné klima by přírodní trávě nesvědčilo. Logika moderního fotbalového byznysu by napovídala, že tady velké hvězdy ani velké příběhy nevznikají.

Vždyť ještě v roce 2010 museli fanoušci vybírat peníze do sbírky, aby klub zachránili před bankrotem. A v sezoně 2019/2020, když se tým poprvé probojoval do čela norské Eliteserien, měl nejmenší rozpočet z celé ligy. Dnes? Je z něj ekonomický hegemon skandinávského fotbalu – v roce 2025 dosáhly celkové příjmy klubu podle televize TV2 více než 800 milionů norských korun, což je v přepočtu více než 1,7 miliardy českých korun.

Jedním z architektů úspěchu a klubového znovuzrození (Bodø/Glimt má staletou historii) je generální manažer Frode Thomassen, který přišel v době, kdy klub balancoval na hranici první a druhé ligy. Thomassen zavedl striktní a z dnešního pohledu paradoxní ekonomickou filozofii, takže každý roční rozpočet se staví výhradně z příjmů z domácí soutěže a sponzoringu, tedy bez zahrnutí peněz z evropských pohárů či přestupů. „Nyní pracujeme na ročních účetních uzávěrkách, takže je trochu brzy na definitivní závěry. Pravděpodobně ale skončíme za loňský rok s čistým ziskem hodně přes 150 milionů korun,“ popsal pro TV2 finanční ředitel Svein Tore Hansen.

Jelikož norská koruna znamená zhruba 2,16 české koruny, v čistém tedy loni Bodø/Glimt vydělalo hodně přes 300 milionů českých korun. To na donedávna provinční klub není vůbec špatné. Klub tudíž plánuje skromně, ale šlape jako byznysová mašina, pravidelně sbírá norské tituly (čtyři z posledních pěti let), v Evropě postupuje dál (loni byl v semifinále Evropské ligy, předloni postoupil daleko v Konferenční lize) a příjmy z přestupů opakovaně překračují původní odhady.

Finanční přebytky přitom nejdou na nákup hvězd – míří naopak do vlastního kapitálu a do rozvoje infrastruktury. Chystaná stavba nového stadionu pro více než 10 tisíc lidí půjde primárně z kapes klubu, od města nic nebude, neboť radnice je extrémně zadlužená.

Jedním z klíčových nástrojů klubové ekonomiky je práce s hráči. Mužstvo funguje na principu „kup levně, rozviň, prodej draho“. O to se snaží kdekdo včetně řady českých týmů, jenže Bodø/Glimt má v ruce dvě zbraně: jednak je na vzestupu obecně norský fotbal, což dokládají hvězdní hráči z nejlepších evropských soutěží jako Erling Haaland, Martin Odegaard nebo Alexander Sørloth, jednak disponuje pravděpodobně nejlepším datovým scoutingem ve Skandinávii. Albert Grønbæk, Faris Moumbagna, Joel Mvuka nebo Hugo Vetlesen jsou hráči, kteří přišli za drobné a odešli v součtu za desítky milionů eur.

Nic z toho by ale nefungovalo, kdyby Bodø/Glimt nepředvádělo skvělé výkony i na hřišti. Centrální postavou sportovní části klubu je trenér Kjetil Knutsen. Pětapadesátiletý absolvent sportovní vědy pracuje u Glimt jako hlavní kouč od roku 2018 a za tu dobu z klubu vybudoval fotbalový fenomén. Analýza Roberta Næsse, investičního ředitele norské pobočky banky Nordea, publikovaná na jaře 2025, vyčíslila, že Knutsen pro klub vygeneroval hodnotu přesahující miliardu norských korun. „Knutsen je nejcennější aktivum, které klub má,“ uvedl bankéř podle serveru Flashscore.

Knutsenův tréninkový přístup stojí na vysokém presinku, agresivním napadání a variabilní poziční hře. A jak ukázalo vyřazení Interu, dokáže takový systém zaskočit i ty nejlepší v Evropě. Italský gigant a finalista minulého ročníku padl na hřišti (prohrál s Bodø/Glimt doma i u něj) i díky tomu, že Knutsenovi svěřenci hráli přesně ten fotbal, na který je celý model Glimt vystavěn: rychlý, agresivní a taktický. V osmifinále čeká Bodø/Glimt portugalský Sporting Lisabon a severský klub do zápasu vstupuje jako kdokoliv, jen ne jako jasný outsider.

Knutsen ale není jediným členem realizačního týmu, který stojí za pozornost. Jeho klíčovou částí je i bývalý stíhací pilot Bjørn Mannsverk, který v klubu působí jako mentální kouč. Má pravidelná sezení s každým z hráčů i s týmem jako takovým a právě jeho práci mnozí označují za zásadní pro to, aby se trpaslík nebál postavit obrům.

„Když jsem do klubu přišel, byli všichni na dně. Herně na tom nebyli tak zle, ale psychicky nefungovali,“ popsal pro stanici Sky Sport Mannsverk, v jakém stavu družstvo Bodø/Glimt našel, když u něj po roce 2017 začal působit. Po nástupu Knutsena na post hlavního trenéra pak jeho role ještě zesílila. Například zavedl kolektivní meditace nebo to, že po každém obdrženém gólu se hráči na hřišti sejdou a udělají kruh, kde si bleskově zhodnotí, kde se stala chyba a jak jí příště předejít.

Mannsverk v tomto hodně čerpá ze svých armádních zkušeností, protože rád a často opakuje, že v boji s nepřítelem je klíčové se umět poučit z chyb a být k sobě upřímný. Jeho letka mentální tréninky vyzkoušela poprvé v letech 2009 až 2010. O rok později se už zúčastnili skutečných misí v Libyi (kde operovali po boku britských sil) a v Afghánistánu. Právě tam Mannsverk viděl reálné dopady mentální přípravy.

„Pomohlo nám to odbourat část tlaku na jednotlivce, vybudovali jsme si větší odolnost,“ vzpomínal a dodal: „A jako skupina jsme byli mnohem efektivnější. Náš standardní výcvik byl vynikající a mise nám usnadňoval už tak. Ale mentální trénink nám dal něco navíc, co jsme předtím neměli.“ A co fungovalo v armádě, zjevně zabírá i ve fotbalu. Dokonce tom, který je plný ledových mužů.