Masarykovo nádraží se mění a míří do 21. století. Zmizela osa zla a vrací se dávná noblesa
Masarykovo nádraží spolklo už čtvrt miliardy korun. A je to na něm vidět. Při bližším pohledu je jasné, že se historická budova mění v moderní uzel.
Na pražském Masarykově nádraží se chystají velké věci. Začne se tu stavět nová kolej, která by měla sloužit vlakům jedoucím na letiště, chystá se přestřešení a vzniká tu také nová čtvrť, stavět se totiž bude nejen přímo u historické budovy, ale i za ní, směrem ke Florenci. Cílem prostě je, aby vzniklo nádraží jednadvacátého století.
Kdo tudy chodí každý den, snad si toho ani nevšimne. Ten, kdo přijde po delší době, nebude se stačit divit. Už teď se toho totiž na nejstarším nádraží v Praze událo hodně. Asi nejviditelnější změnou je restaurace, která po nádraží nese jméno. Už málokdo si dnes vzpomene, že ještě před pár lety tu bylo kasino.
„Když jsem sem v roce 2016 přišel poprvé, bál jsem se tu na cokoli sáhnout, s kýmkoli se bavit nebo kamkoli vstoupit. Snažili jsme se proto ve spolupráci s policií identifikovat, proč jsou tady určité skupiny lidí a proč je nádraží přitahuje. Pohybovali se tu bezdomovci, narkomani i kapsáři a bylo to na první pohled vidět. Definovali jsme ,osu zla’, která spočívala ve dvou objektech,“ vypráví pro CzechCrunch Jan Vodvářka, projektový manažer společnosti Penta Real Estate, která má v nájmu převážnou část veřejných prostorů na nádraží.
Ona osa zla spočívala v místní zastavárně. Místo ní jsou tu dnes drobné potraviny. Druhou byl prostor, kde je dnes restaurace Masaryčka. Dříve zde bylo kasino, z části kadeřnictví a z části čínská jídelna. „Když člověk otevřel dveře, nevěděl, jestli na něj dřív vypadnou odpadky, zvratky, mastnota nebo nějaký příčesek. Šel jsem se tam podívat, zkontrolovali mě, jestli mám občanku a jestli jsem dostatečně způsobilý si zahrát. Rozhlédnul jsem se a viděl jsem člověka, který leží ve vlastních zvratcích na hracím automatu. Trvalo nám dva roky, než se podařilo s provozovatelem kasina dohodnout ukončení nájmu,“ popisuje Vodvářka, který má v Pentě Masarykovo nádraží na starosti.
Provozovatelem restaurace se stala společnost Lagardere Travel Retail, se kterou pak developer prostor rekonstruoval. Dnes se tu vaří česká kuchyně a během obědů se velmi těžko hledá volné místo. S restaurací Penta navázala na původní smysl místa, od roku 1845 tu totiž byla Císařská restaurace. Honosný podnik první třídy s vysokými stropy, křišťálovými lustry a dřevěnými parketami lákal pražskou smetánku. To všechno vzala totalita. Táflované stěny nahradil umakart, lustry z křišťálu vystřídala svítidla z osmdesátých let.
Když se rekonstruovalo, padaly z děr ve stěnách občanky, které pravděpodobně kasino zabavilo hráčům, jimž zrovna štěstí nepřálo. Štěstí se od některých otočilo úplně, což lze usoudit z toho, že z mezer vypadly i injekční stříkačky. Rekonstrukce, na kterou dohlíželi i památkáři, zabrala dva roky. Letos by k restauraci měla přibýt zahrádka, která bude v hale.
Masarykovo nádraží se ale začalo proměňovat ještě dříve, a to v roce 2012. Tehdy byla na počátku rekonstrukce haly, která vede k nástupištím. Obnovily se litinové zelené sloupy. Málokdo by si tipnul, že tudy do kanalizace odtéká voda ze střechy, což je vzhledem k jejich šířce neobvyklé. Kompletně se zrekonstruovalo také průčelí do Havlíčkovy ulice k tramvaji a střecha. Hala byla v havarijním stavu.
„Zásadním způsobem byla narušena integrita střechy centrální odjezdové haly i všech svislých podpor. To v praxi znamenalo deformaci většiny nosných prvků, rozpadání konstrukčních spojů a v důsledku toho také zřícení některých částí. Celá střecha byla staticky provizorně zajištěna v roce 2009, následně ale nebyly provedeny žádné rekonstrukční práce,“ popisují architekti ze studia TAK, v jakém stavu budova byla, když byli přizváni k rekonstrukci.
V roce 2017 obnovou prošla také podlaha v hlavní hale, pod kterou vedou kabely. K nim se lze dostat přes malé přístupové šachty, ve skutečnosti se ale pod podlahou skrývá prostor velký jako malá garsonka, který má asi čtrnáct metrů čtverečních.
Masaryčku opravuje hned několik subjektů. Jedním z nich jsou České dráhy. Penta pak společně se Sudop Group tvoří skupinu Masaryk Station Retail a mají rozděleno, o co se kdo stará. Penta do projektu vstoupila i kvůli budově, kterou staví hned vedle nádraží. Jde o novostavbu od světoznámé architektky Zahy Hadid. Výstavba probíhá ale i v Hybernské, tedy za nádražím, kde vzniká hotel podle studia Schindler Seko Architects. Za nádražím pak Penta, která je majitelem zdejšího pozemku, plánuje další budovy. Mezi tím vším se ocitla Masaryčka a tak se skupina rozhodla, že bude developerem i na nádraží.
Tady se musela vypořádat i s tím, že Masarykovo nádraží, tak jak vypadá dnes, je dílem různých dob. V roce 1845 byla hlavní budova ta, která dnes ústí do Hybernské, proto tu historicky byly také pokladny. To se změnilo především proto, že lidé proudí hlavně k tramvajím do ulice Havlíčkovy. Do pokladen se tak muselo zacházet a vzhledem k dnešním online možnostem tam chodilo pořád méně a méně lidí. Jedním z prvních úkolů bylo tedy přemístit prodejny lístků. Nyní jsou blízko nástupištím, takže při cestě. Odstěhovala se také trafostanice, která z veřejného prostoru zmizela do útrob nádraží.
„Museli jsme si říct, jak přesně to tu bude provozně fungovat, nechali jsme si k tomu udělat poměrně rozsáhlý historický průzkum a k dispozici jsme měli jak plány původní, tak i z dalších let. Nádraží dostalo velkou ránu v roce 1945, když přes něj utíkaly jednotky SS, které tady popravily asi padesát lidí. Začal tu tehdy také hořet jeden objekt, který ústil do Hybernské. Architekturou se podobal původním budovám, byly v něm zahrádky s krásným plotem, v padesátých letech byl přestavěn do tehdejšího stylu,“ líčí projektový manažer Penty s tím, že i novější objekt je dnes památkově chráněný.
Hybernská ožije
Kromě restaurace Masaryčka se v hlavní hale změnilo také umístění toalet. Ty byly původně v přízemí na místě dnešních pokladen. „Toalety pro mě byly ještě horší zážitek než vstup do kasina. Všude modré světlo, šílené dlaždičky, kolem hrůza a děs. Podařilo se nám je přemístit do suterénu, kam se dá dostat nejen po schodech, ale i výtahem,“ líčí Vodvářka. Na místě dřívějších záchodů vznikly nyní právě pokladny.
V hlavní hale budou mít nově kanceláře České dráhy, služebnu zase policie. Nastěhovaly se nové obchody, mezi nimi Burger King, Costa Coffee nebo Kytky od Pepy. Obchody dostaly společnou vizáž.
Nový dech by měla nabrat také dlouhá pasáž v budově podél Hybernské ulice. Právě odtud zmizely původní pokladny. Nově by tady měla být obchodní zóna. „Lidé, kteří sem přijíždějí nebo odjíždějí, tudy dneska nemají potřebu projít. Až tady ale bude nová kolej na letiště, pohyb cestujících se změní, právě tímto prostorem bude propojení z Masaryčky na Hlavní nádraží zásadní,“ popisuje Vodvářka.
V plánu je pořízení nové fasády, za dveřmi už je také lékárna nebo trafika. Cestující můžou rovněž využít čekárnu nebo úschovnu zavazadel. Do konce roku se tu objeví ještě řada obchodů, což závisí na úpravách chodby. Obsadí se také dva malé prostory, kde se chodba spojuje s halou. Dřív tam byla výrobna klíčů a antikvariát, kde se prodávaly modely železnic. Provozovatel ale zemřel. Upravovat by se měl také Masarykův salonek, což je ale v režii Českých drah.
V této části nádraží nyní rekonstrukce probíhá. A je zase jiná, hlavně proto, že se tu prolíná budova z devatenáctého století s architekturou padesátých let. Obklady s mozaikou se jako celek nedochovaly, takže budou nové s nepatrným rozdílem oproti původním, jímž je odstín barvy. Podobně je to i s dlažbou. „Snažili jsme se najít řešení u původního výrobce, to se ale nepovedlo. Nakonec jsme museli přistoupit k tomu, že si necháme vyrobit v malé soukromé fabrice ve Francii repliku,“ líčí Vodvářka.
Opravovat se budou také hodiny, které tu visí, stejně jako prošly šikovnýma rukama další dvoje na nádraží. Je to sice replika, původně šlo ale o stejný výrobek, který byl také na Hlavním nádraží u vstupu do historické Fantovy budovy. K podstatnému oživení tohoto místa povede i přestřešení kolejiště, díky němuž se maximálně zjednoduší cesta z autobusového nádraží Florenc na Hlavní nádraží a naopak.
A konečně se také změní část nádraží směrem do ulice Na Florenci. Tady se budou demolovat některé nízké nevyužívané objekty z padesátých let, následovat bude též rekonstrukce budovy, která má skleněné zastřešení ve tvaru pyramidy. V konečné fázi by tady měl být přístup na náměstí, které se nyní buduje vedle nádraží před budovou od Zahy Hadid. Jeho podobu má na svědomí studio Perspektiv. Spolu s tím se budou měnit také přístřešky, které vedou do vestibulu metra.
Poslední akcí, která Pentu čeká, je objekt, který společnost koupila teprve loni. A to je budova v Hybernské ulici, která na nádraží navazuje. Sídlila tu Česká pošta. „Připravujeme zde architektonickou soutěž a budeme chtít, aby to, co tam vznikne, bylo vhodným doplněním Masaryčky,“ říká projektový manažer Penty. Z původního objektu zbyla fasáda, vnitřní prostory jsou vybourané a přestavěné pravděpodobně v devadesátých letech. Na budovu pošty navazuje ještě druhá, kde bylo překladiště balíků. Ta už tu určitě nezůstane.
Masaryk Station Retail, tedy Penta a Sudop, už do rekonstrukce Masarykova nádraží investovaly více než čtvrt miliardy korun. Hotovo by mohlo být letos. Pak bude následovat výstavba nové koleje i přestřešení. Ale to už je další příběh nejstaršího nádraží v Praze.