Microsoft viděl útok na Ukrajinu ještě před invazí. Bránil ruským hackerům vypustit vir, který maže data

Luboš KrečLuboš Kreč

hacker

Foto: Clint Patterson

Microsoft bránil ruským hackerům vypustit vir, který maže data

0Zobrazit komentáře

Ukrajinský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Mychajlo Fedorov od začátku ruské invaze oslovil na Twitteru a prostřednictvím dopisů většinu šéfů velkých technologických firem. Jedno jméno mezi nimi ale chybělo – Microsoft. A to přesto, že společnost ze Seattlu oznámila až po týdnu války, že v Rusku přestává prodávat své produkty a ze země se stahuje. V pozadí totiž Ukrajincům pomáhala ještě předtím.

Microsoft, jehož systémy používá řada ukrajinských úřadů, varoval už lednu, že ruští hackeři spouští na svého souseda spoustu útoků, které mají za úkol paralyzovat fungování státu. Pár hodin před invazí ovšem v kontrolním centru v Seattlu zachytili experti firmy nový typ viru, který se pokoušel mazat data ze serverů ukrajinských ministerstev. Dali mu jméno Foxblade, rychle kvůli němu aktualizovali své databáze a informovali jak Ukrajince, tak Bílý dům.

Během pár hodin vznikl jakýsi úderný kybernetický tým, který si předával data mezi vládami ve Spojených státech, Evropě, na Ukrajině a soukromými společnostmi v čele s Microsoftem. Jak to popsal deník The New York Times: „Microsoft začal hrát stejnou roli jako automobilka Ford za druhé světové války, kdy předělala své linky a vyráběla na nich tanky Sherman.“

Zásadní rozdíl oproti minulosti je ten, že lidé z firem jako Microsoft nebo Google dostali bezpečnostní prověrky a účastní se speciálních online bezpečnostních porad, kde se řeší, jak zabránit Rusům v šíření nejen dezinformací, ale především v jejich kybernetických útocích na kritickou infrastrukturu Ukrajiny i jejích západních spojenců. A právě data, která posbírají technologické kolosy ze svých sítí, jsou pro práci takového úderného týmu klíčová.

„Dělají nám starosti útoky na civilní digitální cíle v Ukrajině, jako jsou záchranné složky, humanitární organizace, energetika. Tyto útoky jsou i z hlediska Ženevských konvencí velmi vážné,“ uvedl na blogu Microsoftu jeho místopředseda představenstva Brad Smith. Dodal, že společnost kromě pokračování v kybernetické stráži – podobně jako další technologické firmy – umlčela aspoň částečně kanály ruské státní propagandy, tedy stanice Russia Today a Sputnik.

Své kroky proti Rusku zesílil také Google, který od začátku krize čelí kritice, že vystupuje málo radikálně proti režimu Vladimira Putina. Teď společnost oznámila, že pozastavuje prodej veškeré reklamy v Rusku, už dřív v souvislosti se sankcemi EU zablokoval v Evropě a na Ukrajině kanály Sputniku nebo RT na YouTube, vymazal je ze svého zpravodajského přehledu a stopnul jim v Rusku příjmy z reklamy. Společnost také zablokovala některé funkce na mapách, aby nepomáhaly ruským útočníkům.

Nejvíc kritiky si Google vysloužil, když načas vypnul také stránky ruského rádia Echo Moskvy, které bylo jedním z posledních relativně nezávislých médií v Rusku, které nešířilo kremelskou propagandu – algoritmy a pracovníci největší internetové společnosti světa ho zablokovali, protože Echo Moskvy bylo formálně vlastněné polostátním energetickým gigantem Gazprom. Po kritice ho Google opět „zviditelnil“, jenže stanice už stejně nevysílá, neboť ji už stihli definitivně umlčet ruští cenzoři.

Jak bude vypadat další tlak amerických technologických firem na ruskou společnost, není jasné. Ukrajinský vicepremiér Fedorov je sice opakovaně chválí za každé přitvrzení, současně s tím ale vybízí, aby šly dál – aby třeba Apple, který už v Rusku oficiálně nic prodává, a Google zcela vypnuly své obchody s aplikacemi App Store a Google Play, čerstvě vybídl i největšího světové výrobce mobilů Samsung, aby omezil dodávání svých produktů a služeb do Ruska. Obrátil se také na Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu, aby se postavil odvážněji se svým e-shopem proti Rusku.