Už přes deset let hollywoodské mainstreamové produkci dominují superhrdinské filmy, franšízy nebo adaptace dobře známých značek, zejména Disney. Letos – a zvlášť ve zbytku roku – se ale situace zajímavým způsobem mění, když se tomuto typu titulů příliš nedařilo a do kin se po obřím úspěchu Barbie a Oppenheimera s velkými rozpočty chystají žánry jako western, životopisné drama nebo historický velkofilm. A filmovému podzimu budou vládnout jména jako David Fincher, Martin Scorsese nebo Ridley Scott.

Nedávno jsme se ptali, jestli není na čase, aby se studia zamyslela. V první polovině letošního roku totiž do kin vyslala několik filmů, které měly být zaručenými hity, a přitom pohořely. Ant-Man a Wasp: Quantumania, Malá mořská víla, Mission: Impossible Odplata – První část, Indiana Jones a nástroj osudu, všem z nich chyběly alespoň vyšší desítky milionů dolarů na to, aby z příjmů z kin byť jen pokryly své obří rozpočty a marketingové kampaně.

Pak ale přišel zlom ve formě Barbie a Oppenheimera. Ačkoliv jde vyzněním o diametrálně rozdílné filmy, ani jeden z nich technicky není součástí zavedené mediální franšízy. A hlavně oba přišly s odvážnou tvůrčí vizí, která divákům učarovala. Zatímco Barbie tak před několika týdny slavila miliardové příjmy a co nevidět se stane nejvýdělečnějším filmem letošního roku, Oppenheimer přes svou tříhodinovou stopáž a náročné téma hrozby nukleárních zbraní vydělal už téměř 800 milionů dolarů. A ve zbytku roku jim budou následovat podobně nezvyklé tituly.

Jistě, v kinech je právě Blue Beetle, v listopadu na velká plátna zavítá novinka od Disney Marvels a v prosinci bude následovat druhý Aquaman. První z vyjmenovaných ovšem, přes relativně dobré recenze, zažívá těžké chvíle, na druhý se upřímně těší spíše málokdo a třetí za sebou táhne kontroverze kolem vztahu představitelky jedné z hlavních postav Amber Heard s Johnnym Deppem. Mnohem zajímavěji působí pětice filmů, jejichž tvůrci se v pár případech vůči superhrdinskému žánru aktivně vymezují.

Už 28. září na velká plátna zavítá původní sci-fi Stvořitel od Garetha Edwardse, režiséra Godzilly z roku 2014 a hlavně oceňovaného Rogue One: Star Wars Story. Snímek má sledovat na první pohled poměrně klasický námět důsledků střetu lidstva s umělou inteligencí, který se ovšem překlene do témat spojených s morálním statusem sebeuvědomělých křemíkových bytostí. Sám Edwards svoje pojetí nedávno označil jako kombinaci Blade Runnera a Apokalypsy.

V říjnu se filmoví fanoušci budou moci vydat výrazně jiným směrem, alespoň časově – 19. října totiž do kin dorazí historický western Martina Scorseseho Zabijáci rozkvetlého měsíce, v němž Leonardo DiCaprio a Lily Gladstone ztvárnili manželský svazek obsahující zcela opačné morální hodnoty. Na jedné straně je poskok podílející se na konspiraci na brutální eliminaci původních Američanů s právem na bohatství z ropy, na druhé žena z kmene Osedžů, která se snaží ochránit svůj lid.

Tříapůlhodinový film si světovou premiéru odbyl už v květnu na festivalu v Cannes, kde se mu dostalo nadšeného přijetí a nejednoho označení za mistrovské dílo, které sleduje, jak z některých chamtivost dokáže vytlačit samotné základy lidství – nebo možná naopak zkoumá děsivou část naší přirozenosti.

Desátý den v listopadu pak (u nás naneštěstí nejspíš jen online na Netflixu) vyjde nový thriller Davida Finchera Zabiják. Jedna z hlavních událostí filmového podzimu diváky zavede do mysli nájemného vraha, který se vinou neúspěšné mise dostane do smrtícího konfliktu se svými zaměstnavateli. Dva dny stará upoutávka přitom láká na mezinárodní naháněnou, ale především na psychologickou analýzu vraha s tváří Michaela Fassbendera.

Opět v kinech budeme moci 22. listopadu zastihnout historickou novinku Ridleyho Scotta. Jak napovídá název, Napoleon sleduje život Napoleona Bonaparteho v průběhu jeho vzestupu jako jednoho z nejslavnějších vojevůdců všech dob. Zásadní roli přitom bude hrát jeho vztah s první manželkou Joséphine de Beauharnais. Scottův předchozí snímek Poslední souboj v kinech přes dobrá hodnocení propadl, starší Gladiátor, kde režisér také pracoval s Joaquinem Phoenixem, ale patří k nejoceňovanějším dílům žánru.

Nakonec s novým filmem po osmi letech přichází také Michael Mann, režisér Nelítostného souboje, Collateral nebo Veřejných nepřátel. Natočit příběh zakladatele Ferrari chtěl minimálně od devadesátých let a teď přichází s velkým melodramatem o tom, jak byla dnes slavná značka deset let po svém vzniku na pokraji krachu, rodina Enza Ferrariho zažívala svoje možná vůbec nejtěžší období a celá budoucnost visela na jednom dlouhém, náročném závodu.

Dá se tento výčet projektů, jakých bylo v poslední době za celý rok vždy spíše poskrovnu, označit za změnu myšlení v Hollywoodu? Pravděpodobně jde jen o shodu náhod. Nyní nicméně bude do velké míry na divácích, zda studiím dostatečně jasně dají najevo, že by podobně ambiciózní filmy v kinech rádi viděli častěji.