Musk na Twitteru vyvolal hysterii. Byl by z něj dobrý padouch do bondovek, říká Jindřich Šídlo

Populární komentátor patří k nejviditelnějším postavám české twitterové scény. O jejím fungování a vlivu si ale nedělá iluze, označuje ji za chráněnou dílnu.

hp-2Rozhovor

Foto: Seznam.cz

Jindřich Šídlo, tvůrce Šťastného pondělí

Český mediální svět moc opravdových hvězd nemá. Jednou z nich je ale komentátor Jindřich Šídlo. Na jeho satirický pořad Šťastné pondělí koukají na Seznamu týden co týden až statisíce diváků. Má také mimořádně populární twitterový účet, který sleduje 300 tisíc lidí. Glosuje na něm dění v politice, ale i fotbal. Jak pohlíží na to, že majitelem této sítě se má stát Elon Musk? A co soudí o debatě o anonymních účtech, která český Twitter v posledních dnech pohltila?

Na Twitteru, který se oficiálně spustil před 16 lety, má Jindřich Šídlo svůj profil od roku 2009. Takže je na něm podobně jako na tuzemské mediální scéně matadorem. Před Seznamem prošel Respektem, MF Dnes, Českou televizí a Hospodářskými novinami. Postupně se vypracoval v uznávaného komentátora, je pohotový, vtipný a má sloní paměť. To jsou i klíče k úspěchu na Twitteru, který je jeho hlavním komunikačním kanálem, samozřejmě kromě seznamácké televizní obrazovky.

Zároveň si od českého Twitteru – podobně jako od politiky – udržuje zdravý odstup: „Když ho srovnáš s Instagramem, Facebookem, TikTokem, dojde ti, že Twitter je taková naše chráněná dílna.“ Naráží na to, že podle odhadů je na sociální síti s modrým ptáčkem ve znaku aktivních jen asi 400 tisíc Čechů a Češek, kdežto zdejší uživatelé větších platforem se počítají v milionech.

I proto jej překvapila debata, kterou tady vyvolaly dvě zprávy z posledních dní. Jednak že novým majitelem Twitteru se má stát nejbohatší muž světa Elon Musk, jednak zveřejnění jmen lidí, kteří stojí za populárními, ale anonymními účty na Twitteru, a jejich propojení s některými politickými stranami.

Co si od Elona Muska (ne)slibuje? Proč anonymní účty k Twitteru patří? Co by na síti změnil a co naopak ne? Ovlivnil podle něj Twitter českou politickou kulturu? A jak se z něj nezbláznit? O tom všem hovoří v rozhovoru pro CzechCrunch.

Sledoval jsi, jak Elon Musk kupoval Twitter?
Zpovzdálí. Seběhlo se to hrozně rychle, takže z fáze „Musk chce koupit Twitter a je to úplná blbost“ jsme se během pár dní dostali do fáze „jéé, ono mu to už patří“. Četl jsem pár textů v českých i zahraničních médiích, snažil jsem se aspoň základně zorientovat a překvapila mě míra nervozity, kterou to ve spoustě lidí vyvolalo.

Máš pro ni vysvětlení?
Úplně nechápu, proč k ní došlo. Například můj kolega Honza Kordovský napsal, že z něj bude digitální bezdomovec, protože Twitter je jediná síť, kterou používá, ale teď už to nepůjde. A takových hlasů byla spousta. Jenže proč? Měli bychom přece jen Muskovi dát čas, ať ukáže, co zamýšlí. Jeho plány, nebo spíš to, co o nich víme, jsou zatím dost nejasné. Vznikla kolem toho hysterie.

Jakoby uživatelé Twitter prožívali víc než třeba Facebook.
Facebook se pro mě už úplně vymknul lidskému chápání. Zvlášť když ho skromně nazvali Meta. Ztrácíš přehled, kde končí a kde začíná, je v něm Instagram, WhatsApp, je to něco neproniknutelného, tam kdesi za branou. Twitter je naproti tomu osobnější. Roli určitě hraje i postava Elona Muska, za pár let by z něj byl dobrý padouch ve filmech s Jamesem Bondem. Když ještě přidá v některých svých rysech, bude to prototyp všehoschopného záporáka, který chce s pomocí technologií ovládnout celý svět. Navíc se znovu vrátily na scénu úvahy o odpovědnosti technologických firem, o svobodě, o tom, jestli je správné zablokovat Donalda Trumpa, ale nechat účet Tálibánu. To všechno je najednou živé. Na Twitteru lidé přece jen víc než třeba na Instagramu řeší svět kolem sebe.

a

Foto: Seznam.cz

Jindřich Šídlo

On je český Twitter v podstatě jedna velká sociální bublina.
Přesně. V Česku je údajně na Twitteru kolem 400 tisíc lidí. Tak mrňavý je. Navíc si na něm můžeš celkem snadno vybudovat prostor, kde se ti pohodlně žije. Uděláš si z něj digitální pelíšek, kde se ujišťuješ, jak vtipný a chytrý jsi. Většina lidí, která tě sleduje, se veze na podobné vlně a když tě někdo štve, prostě ho zablokuješ. Pak ti lajky a retweety jen prší a máš pocit, že vládneš světu. Termín bublina sice nemám moc rád, ale na Twitter sedí přesně. Když ho srovnáš s Instagramem, Facebookem, TikTokem, dojde ti, že Twitter je taková naše chráněná dílna.

Ty se na Twitteru ale snažíš komunikovat i s těmi, s nimiž se neshodneš. Třeba s prezidentovým mluvčí Jiřím Ovčáčkem.
On je dobrý příklad. Beru to jako součást novinářské práce, navíc někdy je i praktické ho sledovat. Třeba když oznámí, že se Miloš Zeman někde objeví. Jinak by totiž člověk mohl skoro zapomenout, že nějakého prezidenta máme. A když udělá Ovčáček něco, co je podle mě za hranou, tak to okomentuju, na což přijdou přesně ty pochvalné reakce, o kterých jsem mluvil. Jinak on se mnou moc často nediskutoval, byť jsem ho k tomu vyzýval, zareagoval jen párkrát. Ale nikdy bych ho nezablokoval, je to mluvčí prezidenta.

twitter-musk

Přečtěte si takéBudoucnost Twitteru je nejistá, uvedl jeho šéf. Co se sítí udělá nový majitel Elon Musk?

A koho blokuješ?
Je jich málo. V podstatě blokuju jen tehdy, když mě někdo hrubě uráží. To nemám zapotřebí. Je mi jedno, pokud se část Twitteru baví tím, že zesměšňuje moje ráčkování. Nic nového, znám to od roku 1979, kdy jsem začal chodit do školy. Ale když je někdo vysloveně sprostý nebo se naváží do rodiny, u mě končí. Všechno ostatní beru jako přirozenou součást virtuálního twitterového světa, do kterého vstupujeme dobrovolně. Patří tam anonymní účty, trollové, mrtvé profily. Komu to vadí, ať odejde. Když na Twitteru nebudeš, nic moc zásadního se ti nestane. Zároveň ale platí, že když na něm budeš, nic ti to nesebere. Aspoň tak to vnímám já.

A co pro tebe Twitter představuje?
Asi nejvíc je to pro mě zdroj informací, částečně zdroj zábavy. Twitter je mimořádně rychlý a já chci vědět, co se děje. Je to praktický pracovní nástroj. Donedávna mi přišel i velmi přehledný. Jestli z něčeho rostu, jsou to u sociálních sítí algoritmy, které mi doporučují, co si mám přečíst.

Máš na Twitteru 300 tisíc sledujících, s tím se přece pojí i velká odpovědnost, musíš hodně přemýšlet, co, kdy a jak napíšeš.
Časování moc neřeším, snažím se reagovat aktuálně. Co se odpovědnosti týče, je to důležitý rozměr, na který si dávám pozor. Jsem svázaný i tím, že jsem zaměstnanec Seznamu a platí pro mě firemní pravidla chování na sociálních sítí, která jsem dokonce pomáhal sám formulovat. Takže bych na Twitter neměl napsat nic, co bych nemohl napsat nebo říct na Seznamu nebo ve Šťastném pondělí. Výhoda ale je, že tam můžu říkat ledacos.

b

Foto: Seznam.cz

Matador české novinářské a tweetové scény

Zároveň ale musíš neustále odolávat svodům napsat něco, co se bude lajkovat, ne? Tohle lákání musí být silné a neustálé.
Snažím se příliš nepodléhat tomu, kolik lidí můj účet sleduje. V tom máš naprostou pravdu. Někdy to je hodně lákavé, snadno můžeš podlehnout dojmu, že jsi mistr světa. Návykovost lajků je velká a sociální sítě jsou na ní do určité míry postavené. Druhá věc je, že spousta lidí na mě na Twitteru reaguje a já mám pocit, že když jsem je k určité debatě vyzval, měl bych jim i odpovídat. Jenže v ten moment nad tím ztrácíš kontrolu a věnuješ Twitteru strašně moc času.

Co s tím?
Zhruba rok už praktikuju očistný proces, kdy na pár dní v týdnu, obvykle na dva, Twitter vypínám. Prostě na něj nechodím. Dávám si detox. Nepíšu na něj ani na něj nekoukám.

O víkendu?
To ne, protože o víkendu koukám na fotbal a na politické debaty. A pak to komentuju. Většinou si dávám oraz v pondělí. Ráno se odpojím a znovu se na Twitter podívám až v úterý odpoledne nebo ve středu. Pomáhá mi to, protože jinak by mě Twitter pohltil. Dokáže být hodně návykový a na mě v tomto směru působí víc než Facebook nebo Instagram, který chápu jako naprostou lež o tobě a o světě. Na Instagramu můžeš být kýmkoli, na Twitteru se ale ukážeš v reálnějších obrysech.

Na Twitter bych neměl napsat nic, co bych nemohl napsat nebo říct na Seznamu nebo ve Šťastném pondělí. Výhoda ale je, že tam můžu říkat ledacos.

Teď se na českém Twitteru rozjela dost vášnivá debata o anonymních účtech…
Samozřejmě mě to neminulo. Novinář Jakub Zelenka identifikoval některé populární účty českého Twitteru a přímo či nepřímo je spojil s vybranými politickými stranami. Vzniklo z toho nepravdivé tvrzení, o kterém ani Jakub nikde nepsal, že si ODS platí twitterové trolí farmy. Mně celá aféra překvapila, protože člověka, který stojí za účtem @jientienming, který v tom příběhu sehrál klíčovou roli, znám. Před třemi roky jsem ho měl ve svém pořadu.

A tvůj pohled na anonymní účty?
Nenapadlo mě je řešit, protože beru, že do světa Twitteru patří i anonymní účty. Jasně, otázka, zda ten či onen pracuje pro Úřad vlády a kdo a za co ho platí, je legitimní, jenže debata, která se kolem toho roztočila, nepřímo ukazuje na malost českého Twitteru. Pro oslovení širokých mas je úplně k ničemu. Máš na něm některé elity, jsou tam novináři, politici, pár podnikatelů, umělci, jenže na oslovení veřejnosti je mnohem užitečnější Facebook. Na Twitteru je 400 tisíc Čechů a seriózně řešit, jak se jeho prostřednictvím snaží někdo manipulovat veřejné mínění, je nesmysl.

Twitter je navíc součástí mnohem komplexnější komunikační skládačky, v níž hraje jen malou roli.
Přesně tak. Česko prostě není Amerika, kde Donald Trump svého času vedl volební kampaň na Twitteru, protože ho sledovalo 80 milionů lidí. To je tady nereálné. Ale ať se klidně vede debata o anonymních účtech, nic proti ní. Já osobně jsem ovšem vždycky cokoli, co se na nich píše, bral s odstupem. Nepřikládejme Twitteru větší relevanci, než má.

c

Foto: Seznam.cz

Jindřich Šídlo

Elon Musk hovoří také o svobodě slova. Jak jsi vnímal, když Twitter zavřel účet Donalda Trumpa?
Nebyl to šťastný krok. V Americe byla po 6. lednu 2021 a útoku na Kapitol určitá poptávka po takovém řešení, jenže místo aby to USA uklidnilo, spíš je to ještě víc rozpálilo. Musk zatím neřekl přesně, co chce dělat. Možná bude na Twitteru vidět víc hnusu, tomu se ale dá docela bránit. Navíc Muskovy proklamace o svobodě slova nezabrání tomu, aby v České republice byl někdo stíhaný, když bude psát rasistické a nenávistné příspěvky.

To je ostatně něco, co Musk opakuje – že chce svobodu slova v mezích zákonů, nikoliv absolutní svobodu slova.
Celá Evropa teď řeší konflikt svobody slova a bezpečnostních zájmů. Jsem pořád velmi rozpačitý z vypnutí dezinformačních webů. Už zase jedou, jen na jiných platformách a především v řetězových e-mailech. Zablokovat je mi přišlo velmi nebezpečné. Já jsem třeba Sputnik nebo Russia Today sledoval, mě zajímá, co si nepřítel myslí, co nám chce sdělit a jak to dělá. Děsím se situace, že se tajné služby dohodnou s nějakou soukromou společností na tom, které stránky budou fungovat a které ne. To bychom se vraceli v čase. Pokud regulace, tak formou zákona. Třeba na Slovensku ho mají. Není sice perfektní, ale aspoň něco. Každý zákon totiž projde veřejnou debatou, případně testem u Ústavního soudu. Souhlasím s tím, že nemůže platit absolutní svoboda slova, zároveň ale nechci, aby se její prostor víc a víc zužoval.

Myslíš, že Twitter nějak změnil politickou kulturu?
Spíš ne. Akorát politikům i novinářům zjednodušil život, stačí něco napsat a nikdo nemusí nikam chodit. Je to jiná forma tiskové zprávy. A objevili se díky tomu úplně nové profese, jako jsou správci sociální sítí, kteří pro politiky pracují. Celkem snadno pak poznáš, kdy si politik účet spravuje sám a kdy to pro něj dělá někdo jiný. Buď tam emoce je, nebo není. A mimochodem, když se podíváš na twitterovou produkci poslanců hnutí ANO, je to neuvěřitelně plastová hmota. Je to strašně špatné, čekal bych od nich, že si najmou lepší autory. Ale asi to souvisí s tím, že pro ANO není Twitter klíčový, moc jejich voličů na něm nebude.

elonmusk3

Přečtěte si takéJá a nejbohatší člověk světa? Ale kdeže, Putin má mnohem víc. Ruský prezident prý trumfne Elona Muska

I Babišův účet je taková povinná jízda.
Je. Ale s ním mám jednu vzpomínku. V červnu 2013 se konal jediný ročník ankety Tweet roku. Objevem roku vyhlásili kromě Martina Veselovského a Roberta Záruby právě Andreje Babiše. Pro cenu si přišel osobně a přinesl s sebou šek pro Domov Sue Ryder. Řekl jen pár vět, ale celé publikum, které určitě nepatřilo k jeho fanklubu, si okamžitě získal na svou stranu. Na základě téhle zkušenosti jsem napsal do Hospodářek komentář, že Babiš bude ještě velkým překvapením české politiky, což se pak i potvrdilo. On má vzácnou schopnost komunikace, dovede se naladit na to, co lidé chtějí slyšet. Sice mu nemůžeš věřit, co říká, ale umí to. Na Twitter si to ale nepsal a nepíše sám, ani se netají, že obvykle akorát nahodí téma a příspěvky už zpracuje někdo jiný.

Nějaké slovo závěrem?
Snad jen to, že podle mě bylo negativním zlomem v historii Twitteru prodloužení tweetů ze 140 na 280 znaků.

Vidíš, v prodlužování by Musk chtěl údajně pokračovat.
Prosím, jen to ne. Pak se z toho stane Facebook. Kratší formát je skvělý, nutí tě přemýšlet, zkoušel jsem si tak třeba svoje vtipy. Co bych ale z jeho plánů podpořil, je zavedení tlačítka upravit. To bych ocenil. Zrovna dneska jsem napsal výřivka místo vířivka a pak jsem se musel omlouvat.

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.