Do čeho investují, jaká byla jejich první práce, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuck-up ve své kariéře zažili? Na toto a mnohem více se v rámci formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Sled otázek a odpovědí přibližuje ty, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této čtvrti, kde sídlíme i my, se často řeší otázky, které jinde v Praze nepadnou.

Tentokrát na Karlínských 20 odpovídá Tomáš Krátký, zakladatel startupu Manta, který pomáhá firmám pochopit, kudy a jak jim proudí veškerá data, jež pohání jejich byznys. Jakou radou od slavného seriálového kouče Teda Lassa se ve svém životě řídí? Jaký song je pro něj doslova magický? A kam doporučuje zajít na jídlo v New Yorku, Paříži, Miami, New Jersey nebo Praze?

***

V kolik chodíš spát a kolik toho průměrně naspíš?
Mám Apple Watch a jsem velmi analytický typ, takže to vím naprosto přesně. Můj dlouhodobý cíl je alespoň sedm, ale ideálně osm hodin. Mám nemocnou štítnou žlázu a spánek je jednou z klíčových komponent léčby. Vstávám lehce po šesté ráno, protože mám rád ranní klid a pohodu. Nesnáším, když po mě někdo něco ráno chce, a lituji všech, kteří se mnou musí interagovat před devátou.

Jakou aplikaci v telefonu otevíráš ihned po probuzení?
Popravdě e-mail. Především pokud zrovna nejsem v USA, tak vždy přemýšlím, co všechno se za oceánem přihodilo, když jsem zrovna spal, a chci inbox zpacifikovat, než se pustím do rituálu snídaně.

Na jakém přístroji pracuješ nejčastěji?
Mám notebook a telefon a svůj pracovní čas dělím poměrně rovnoměrně mezi oba. Pokud zrovna cestuji, víc řeším věci na telefonu, ale jinak je to skoro fifty-fifty.

Jaký outfit nosíš ve většině případů?
U mě se toto hodně vyvíjí a mám své fáze, které typicky trvají několik let. Právě teď se nacházím v etapě kecky, chinosky (džíny moc rád nemám), volnočasová košile nebo tričko. A podle počasí svetr a bundu, potažmo kabát. Ale mám nálady, kdy si chci vzít formálnější outfit. Rozhodně nejsem typ, který má rád kapsáče a sandály.

Foto: Manta

Tomáš Krátký, zakladatel startupu Manta

Pět věcí, které nikdy nesmí chybět ve tvém batohu?
MacBook, AirPods, nabíječka a čtečka. V kapse pak peněženka (doklady a platební karty) a telefon. To je šest, ale všechno potřebuji.

Máš nějaký vychytaný osobní lifehack, o který by ses chtěl(a) podělit?
Nachystat si snídani večer před spaním. Zbožňuji vločky zalité vodou s ořechy, kokosem, granolou, rozinkami, oříškovým máslem a ovocem. Ale je to hodně práce a ráno si chci sednout s čajem a pomalu se probudit do nového dne, ne strávit prvních dvacet minut výrobou snídaně. Místo toho si vše nachystám večer před spaním – misku, lžíci, hrnek, sáček s čajem. Vypadá to trochu jako příprava na operaci. Ale ráno mám pak jako v bavlnce. Navíc všechny ingredience namočené spolu přes noc úžasně chutnají. Ne nadarmo jsou to overnight oats.

Jmenuj knihu, kterou bys doporučil všem k přečtení.
Mám velkou úctu k některým knihám o softwaru jako například The Mythical Man-Month, The Art of Computer Programming nebo The Pragmatic Programmer. Vybrat ale jednu jedinou nedokážu. Naopak pokud jde o volnočasovou literaturu, tak moje volba je jasná: Nikdykde od Neila Gaimana. Něco na té knize a postavách v ní mě fascinuje. Pánové Croup a Vandemar jsou pecka. Kdo nečetl, tomu doporučuji.

Jakou hudbu si pustíš pro uklidnění? A která tě naopak nakopne?
Nejsem nejmladší, takže u mě jsou to sedmdesátky a osmdesátky. Kabáti, AC/DC, Bon Jovi, Creedence Clearwater Revival, Kiss, The Rolling Stones, Billy Joel nebo Bob Dylan. Z novějších třeba Imagine Dragons. Ale jedna konkrétní písnička na mě funguje doslova magicky a je v ní koncentrované všechno: Under Pressure od Queen a Davida Bowieho.

Kam podle tebe vyrazit na nejlepší dovolenou?
K moři nebo oceánu. Voda, vlny, slunce, písek. Nebo aspoň velké jezero. Vypnout telefon a celý den se s dobrou knihou a sklenicí vychlazené limonády válet na slunci.

Jakou hi-tech novinku chceš mít doma v obýváku, ale ještě ji tam nemáš?
Od doby, kdy mi domů konečně přišel PlayStation 5, mám pocit, že jinou techniku nepotřebuji. Nedávno jsem ale jako dárek dostal super zvukovou soustavu, z ní mám velkou radost. Obzvlášť tedy poté, co jsem do ní zapojil právě PS5.

Jaký vůz parkuješ ve své garáži?
Jelikož hodně cestuji, ve všech lokalitách si auto pronajímám. V Čechách je to právě Kodiaq od Škodovky. Uvidíme, jak se to časem změní.

Kam si rád zajdeš na dobré jídlo?
To záleží, kde zrovna jsem. V Praze zbožňuji anglickou snídani v Café Elektrik nebo plant-based burgery v Chutnej. Můj oblíbený plant-based Xyst v New Yorku bohužel zavřeli (což považuji za zločin), ale pořád tam je Two Boots Pizza. V Jersey City pak milované Orale Mexican Kitchen, kde jsme se ženou trávili u tacos a margarity spoustu krásných večerů.

V Tampě jednoznačně Fresh Kitchen a sendviče z Love Food Central, v Miami zase Pura Vida. V Paříži je bezkonkurenční Le Potager de Charlotte. Ale je toho mnohem víc. Jídlo mám rád, zkouším, chutnám, experimentuji. A jednou z výhod cestování je možnost vyzkoušet toho opravdu hodně. A to jsem nezačal ještě mluvit o sladkém, to by bylo na samostatnou studii.

Jak sis vydělal první peníze?
Rodiče mi dali šanci zažít poctivou manuální práci. Své první peníze jsem vydělal v cihelně v Ivančicích, odkud pocházím. Pak to bylo několik různých strojírenských firem a další drobnosti. Vstávalo se vždy ráno před pátou. Hodně tvrdá škola.

Co byla ta vůbec nejpodivnější práce, za kterou jsi dostal zaplaceno?
„Nejpodivnější“ práce, za kterou jsem kdy dostal zaplaceno, byla v mých studentských letech – šlo o vývoj pro jednu českou vládní organizaci. Programovali jsme portál od nuly. Dodnes nechápu, jak za to mohl někdo zaplatit. Bylo to sice před více než dvaceti lety, ale už tehdy byla řada solidních a funkčních portálových nástrojů za minimální cenu, které jsme mohli vzít a upravit pro potřeby klienta. My to ale stavěli od píky… Vyhozený čas a peníze.

Co bys dnes poradil svému mladšímu já?
Věř svým instinktům a nenech si namluvit, že rozhodování musí být vždy racionální.

Investuješ?
Mám malou skupinu přátel a spolupracovníků, se kterými společně investujeme. Snažíme se diverzifikovat, nic nestandardního, všechno možné od realit a amerických akcií až po spolupráci s Credo Ventures nebo kryptoměny.

Nejlepší byznysová rada, kterou jsi kdy dostal?
Jedna konkrétní asi neexistuje. Pokud bych měl vybrat motto, které mě nejvíc zasáhlo, pak asi Ted Lasso a jeho „Be Curious, Not Judgmental“.

Jaký největší fail tě potkal v profesní kariéře, na který nyní vzpomínáš s úsměvem?
Ani nevím, kdy začít. Někdy mám pocit, že moje profesní kariéra je dlouhá řádka chyb. Ale na druhou stranu si myslím, že není jiný způsob, jak si najít svou vlastní cestu, zvlášť u lidí jako já, kteří staví svou první firmu od nuly. Naučil jsem se v chybách moc nešťourat a soustředit se na dvě věci – jak problém rychle vyřešit a jak ho už, pokud možno, neopakovat, což se mi ne vždy daří.

Na jednu situaci ale vzpomínám dodnes. V době covidu, kdy se vše řešilo remote, jsem se připojoval na investorský hovor, tehdy kvůli našemu investičnímu kolu Series A. Jenže jsem si zapomněl obléct tričko a nechal běžet kameru. Byl to hodně dobrý začátek prezentace.

Tvé nejlepší kariérní rozhodnutí?
De facto nebát se změny a po hlavě se vrhnout do nových příležitostí. Začínal jsem jako programátor, kariéru jsem měl našlápnutou jako softwarový architekt. Pak přišla šance stát se šéfem produktu a marketingu ve firmě zabývající se pouze zakázkovým vývojem softwaru. To byl dost bláznivý nápad. Ale i díky tomu jsem se později stal jedním z členů managementu společnosti a jejím spoluvlastníkem (další dost velká změna). O pár let později mi to umožnilo nastartovat Mantu. Bolí to, ale vylézt ze své pohodlné ulity často vede k úžasným věcem.

Kdo v Česku tě inspiruje?
Česko je plné skvělých lidí. Obdivuji generaci founders, kteří nám připravili půdu – firmy jako Avast, Kentico, Linet, Y Soft a další. S většinou jsem měl tu čest se potkat, někdy i opakovaně, a to, co dokázali, je inspirující a fascinující.