Uplynulá léta znamenala pro letecký průmysl po celém světě zatěžkávací zkoušku. Pandemie koronaviru srazila cestování na historická minima a není to tak dávno, co se nikdo z oblasti turismu netroufal tvrdit, jak dlouho bude trvat návrat k předcovidovému normálu. Minimálně na pražském letišti se ukazuje, že situace možná nebude tak bledá.

Přestože úvod roku 2022 ještě výrazněji ovlivňovala opatření zejména ve východních zemích, po většinu druhé poloviny se podle výkonného ředitele leteckého obchodu Letiště Praha Jiřího Vyskoče už dařilo držet na 70 až 80 procentech počtu cestujících, které hlavní český letecký hub odbavil v roce 2019. To prý bylo nad očekávání dobře.

Když je největší krize zažehnána, je čas plánovat do budoucnosti a vyjednávat nová přímá spojení se světem. Už letos bude obnovená linka do jihokorejského Soulu, vrátilo se i přímé spojení s americkým New Yorkem. „Z těch trhů, které zatím přímé spojení neměly, se díváme na Indii. Tam se zaměřujeme na destinaci Nové Dillí, ale mimo to vidíme velký potenciál také u Tchajwanu, Vietnamu a Thajska,“ říká Vyskoč v rozhovoru pro CzechCrunch.

Jaký pro vás byl uplynulý rok? Přinesl trochu nadechnutí po covidových letech?
Za Letiště Praha vnímáme ten uplynulý rok jako velmi úspěšný. Vstupovali jsme do něj s tím, že byla v platnosti ještě různá protipandemická opatření, která omezovala cestování a samozřejmě měla dopady i na počty cestujících u nás. Náš původní plán na minulý rok byl na úrovni 8,7 milionu cestujících, konečný výsledek byl zhruba o dva miliony vyšší. To je meziročně nárůst o více než 140 procent, na druhou stranu v porovnání s předpandemickým rokem 2019 je počet stále zhruba na 60 procentech. Nicméně druhá polovina roku se pro nás už vyvíjela velmi slibně a pohybovali jsme se někdy mezi 70 a 80 procenty úrovně roku 2019.

Šedesát procent nicméně pořád není sto. Je to pro vás vlastně optimistické?
Optimističtější, než jsme čekali. Pokud provedeme srovnání s jinými evropskými letišti, tak je fakt, že jsme svými výkony lehce pod evropským průměrem. Před covidem byla zhruba třetina našich cestujících tvořena českými občany, zhruba dvě třetiny jsou ale zahraniční návštěvníci, hlavně z Asie a Ruska. Vzhledem k rozpoutání konfliktu na Ukrajině ruský trh vypadl úplně a také v Asii to loni nebylo optimální, protože řada asijských zemí rozvolňovala opatření až během roku. V případě Číny to bylo až na začátku roku 2023.

Pozorujete po covidu třeba jinou strukturu v tom, kdo nově do Prahy cestuje?
Nejrychleji nám po pandemii obživl výjezdový cestovní ruch. Zadržená poptávka po cestování do zahraničí způsobila, že počet českých cestujících se nám v podstatě vyrovnal s rokem 2019, tím pádem i podíl Čechů na letišti byl mnohem vyšší, než tomu bylo v uplynulých letech. Z pohledu té příjezdové turistiky není situace tak dobrá, ale i na dalších trzích jsme zaznamenali podobnou situaci jako u nás. Ti, kteří ze svých domovských zemí vyjížděli, preferovali cesty do typických dovolenkových destinací. V případě Prahy, jakožto centra městské turistiky, je náběh o něco pomalejší.

Těsně po covidu se mnohá letiště v Evropě potýkala s nedostatkem personálu, zejména u odbavení a bezpečnostních kontrol. Je toto věc, kterou už jste překonali, nebo musí cestující stále počítat s frontami?
Věříme, že v současné době je už tato situace překonána. Viděli jsme, že tyto problémy, které byly na zahraničních letištích ještě mnohem větší než u nás v Praze, souvisely právě s tou rychlou obnovou poptávky. Hlavní letní sezóna byla v tomto ohledu velký nápor, a tak jsme cestujícím doporučovali, aby se dostavili na letiště k odbavení o něco dříve. Nicméně jsme nedostatky v personálu, který chyběl, poměrně efektivně nahrazovali s pomocí dohodářů a brigádníků. To byla trochu změna oproti předchozím rokům.

Oznámili jste, že usilujete o nové přímé lety do několika destinací. Mohl byste přiblížit, jak vlastně letiště postupuje, když hledá nové destinace?
Rozhodujícím faktorem je vývoj poptávky. Analyzujeme vývoj počtu cestujících, prodejů letenek, zájmů ze strany cestovních kanceláří a dalších subjektů v cestovním ruchu. Na základě trendů, které monitorujeme, nám pak vychází prioritní trhy, o kterých se bavíme s leteckými dopravci.

Vedle Evropy jsou pro nás klíčovými trhy Severní Amerika a Asie. Jsme velice rádi, že hned v prvním roce obnovení po covidu se podařilo obnovit linku ze Spojených států, z New Yorku s Delta Airlines, která byla v provozu už v letní sezóně 2022 a bude i dále prodloužena pro letošek. V rámci USA vidíme ale i další potenciální trhy jako Chicago a Filadelfie, v Kanadě pak Toronto a Montreal.

Bude v budoucnu snadnější cestování z Prahy i na západní pobřeží Spojených států? Protože v tomto případě stále musíme spoléhat na dva, tři přestupy…
Vyhodnocujeme i strategie leteckých dopravců. U nich vidíme, že priorita je hlavně na východním pobřeží. Z hlediska potenciálu samozřejmě vnímáme, že Los Angeles a San Francisco jsou také velice zajímavé trhy, ale tam ta pravděpodobnost navázání přímých letů sahá spíše do dlouhodobějšího horizontu. Nepočítáme tedy v horizontu jednoho či dvou let, že bychom takové přímé linky měli. Ale i o nich jednáme.

Sociologové i političtí geografové často hovoří o tom, že těžiště světové ekonomiky se v poslední době posouvá na východ do Číny a do Indie. Reaguje na toto pražské letiště? Chystáte třeba přímější spojení s Indií?
Je to tak. Asie je pro nás skutečně jeden z těch klíčových trhů pro budoucí rozvoj. Jsme rádi, že pro letošní rok už máme potvrzenou obnovu linky z jihokorejského Soulu. Už v roce 2019 jsme měli také přímé spojení s Čínou, i tam tedy směřují naše priority. Do těch trhů, které zatím přímé spojení neměli, patří právě Indie. Tam se zaměřujeme na destinaci Nové Dillí, ale mimo to vidíme také velký potenciál u Tchajwanu, Vietnamu, Thajska a případně Singapuru. Zajímavý trh je pro nás i Mongolsko.

To Mongolsko mě zaujalo. Proč je to pro Prahu zajímavé spojení?
Je to dané tím, že v Česku žije poměrně početná komunita mongolských občanů, jedna z největších v Evropě. Existuje zde tím pádem poptávka po letech této komunity, která navštěvuje i svou domovskou zemi.

Na závěr zkusme ještě obecněji. V čem v tuto chvíli dokáže pražské letiště Václava Havla konkurovat velkým evropským hubům jako Frankfurt, Charles de Gaulle, Amsterdam? Jakou strategii v tomto směru razíte?
Uvědomujeme si naši pozici. Praha je středně velkým trhem a pokud dochází k obnově po pandemii covidu, tak je zcela logické, že nejprve k ní dojde na těch vámi jmenovaných letištích. Nicméně je tu i trend, že se cestující snaží vyhnout přestupům na velkých letištích a preferují přímé lety. Takže to je pro Prahu velká příležitost a zvyšuje to šanci, že tu budou přímé linky otevírány.