Na umění byl „totáč“ krátký. V galerii Nová Síň bude vystaven soubor Minisalon od Josky Skalníka
17. listopadu opět ožívá Minisalon, soubor děl, který vznikl v reakci na totalitní režim v 80. letech pod taktovkou výtvarníka Josky Skalníka.
Český výtvarník a disident Joska Skalník
V roce 1984 měla tehdejší československá společnost těžké žití. Státní bezpečnost se snažila vytěsňovat kohokoliv, kdo měl názor, který se neshodoval s komunistickou ideologií. Perzekuce, šikana a psychický nátlak byly na denním pořádku, jakékoliv tvůrčí projevy byly pod přísnou kontrolou úřadů. Umělecký svět přesto kvetl – i když ve stínech, často v undergroundových komunitách, kam oko totality nedohlédlo. Významným tvůrcem této doby je disident Joska Skalník, jehož unikátní výtvarný soubor Minisalon od 17. listopadu do 3. prosince vystaví galerie Nová Síň.
Joska Skalník společně s mnoha dalšími tvůrci z doby normalizace nechtěl skákat tak, jak režim pískal. V roce 1970 tak spoluzaložil Jazzovou sekci, spolek, který se stal živnou půdou pro nekomerční kulturu – to znamená pro kulturu, která šla všemi směry, jen ne s proudem totality. A právě pod záštitou Jazzové sekce zorganizoval unikátní výtvarný experiment, který nazval Minisalon. Vyprovokovala ho potřeba reagovat na tehdejší situaci ve výtvarném světě.
„Byl to rok 1984 a většina umělců neměla přístup do svazových galerií a dokonce projevy při vernisážích a průvodní texty do katalogů těch, kdo dostali od ideologů cejch ‘problémových výtvarníků’, byly potlačovány, pokud se katalog vůbec objevil. Zajímavé výstavy se odsunovaly na periferii Prahy a na venkov, vystavovalo se na půdách, v ateliérech, po bytech,“ komentuje Skalník časy, které si při dnešních oslavách svobody už jen těžko umíme představit.
K účasti v projektu vyzval téměř 300 umělců z tehdejšího Československa, jmenovitě například Kurta Gebauera, Rudolfa Filu, Margitu Titlovou-Ylovsky, Čestmíra Sušku, Michaela Rittsteina, Márii Bartuszovou, Stanislava Kolíbala, Tamaru Kolenčíkovou a další. Umělce vybíral zcela volně, ale vyhnul se studentským kruhům, jelikož mladé a nadějné nechtěl dostat do konfliktu s režimem. Těm, kteří kývli na to, že se do Minisalonu zapojí, pak poslal neotřelé zadání.
Výtvarné ztvárnění od Kurta Gebauera
Mělo podobu krabičky o rozměrech 15 x 15 x 5 centimetrů. Jinak nic – mohli ji jakkoliv výtvarně i tematicky ztvárnit, ale neměnit při tom rozměry krabičky, měli tak zůstat v hranicích, které jim vytyčila. Podoba zvoleného média samozřejmě nebyla náhodná. Odkazovala na normalizační „klece, škatulky, přihrádky i králíkárny”, v nichž byla tehdejší společnost uvězněná. Projektu se nakonec zúčastnilo 244 umělců.
„Počet výtvarníků, kteří své práce dodali, je výmluvný nejen pro stísněnost tehdejší kulturní situace, ale i pro lidské postoje – neptali se, s kým mají vystavovat, na jakém fóru a jestli v popředí. Stojí za to si to dnes připomenout. Došlo 244 prací, tedy od víc než pětaosmdesáti procent z těch, komu jsem původně napsal, a to ještě musíme počítat s tím, že mezitím jich několik emigrovalo a řadě dalších byla práce nějakým způsobem znemožněna,“ dodává umělec.
Kromě metaforické roviny, kterou formát projektu dodal, byly krabičky zvoleny také z praktických důvodů, jelikož mnoho prací bylo posíláno poštou. Po tom, co je Skalník poskládal, vznikl nejen výtvarně pestrý a unikátní soubor, ale také – vzhledem k roku a limitům zadání – jakýsi kolektivní portrét doby.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Minisalon měl být vystaven v 80. letech ve sklepní galerii Jazzové sekce v domku na Kačerově společně s rozsáhlým katalogem. Výstava se však nakonec neuskutečnila kvůli stupňujícím se policejním perzekucím. Výbor sekce byl dokonce uvězněn a soubor byl poprvé vystaven až v roce 1992, právě v pražské Nové Síni. Pod záštitou prezidenta Václava Havla pak cestoval po světových galeriích, v roce 2000 byl naposledy vystaven na Pražském hradě v rámci konference Fórum 2000.
Od té doby byl opět v držení Josky Skalníka, uložený ve sklepě. Nyní se tak opět vrátí na místo, kde si ho veřejnost mohla v plné kráse prohlédnout poprvé. V souvislosti s výstavou také vzniká film 15 x 15 x 5 – minisalon 1984, netypicky natáčený ve čtvercovém formátu, který lícuje se Skalníkovými krabičkami. Bude poskládaný z příběhů, vzpomínek, dobových archivních materiálů a vyvolanými obrazy vybraných přeživších účastníků experimentu na rok 1984.
Původní výzva k účasti na Minisalonu
Výtvarné ztvárnění od Libora Fáry
Nepřehlédněte:
