Sedmnácté století se na území Evropy neslo v duchu třicet let trvající války a morových ran. Temné době navzdory ale vyrostl umělecký směr plný dynamických tvarů, výrazné zdobnosti, velkoleposti a dramatických emocí. Řeč je o baroku, které se především z Itálie přelilo do Českých zemí, kde díky svérázným umělcům, architektům a řemeslníkům získalo svůj osobitý ráz. Důkladně jej mohou prozkoumat návštěvníci a návštěvnice Národního muzea v rámci rozsáhlého výstavního projektu Baroko v Bavorsku a v Čechách.

Ve čtyřech sálech historické budovy Národního muzea se až do 8. května letošního roku rozprostírá barokní přehlídka čítající 218 artefaktů. Mezi nimi je například mramorová náhrobní deska v podobě kostry v životní velikosti, která je zároveň nejtěžším exponátem celé výstavy, otevíratelný dřevěný model evangelického kostela Nejsvětější Trojice v Řezně, kostýmní komplet Pallas Athény ze zámku Český Krumlov, kytara se zalomeným krkem a spousta obrazů předních malířů této doby.

„Národní muzeum si po své obnově vytklo nejen cíl vybudovat nové moderní a atraktivní stálé expozice, ale též veřejnosti slíbilo, že bude pořádat velké mezinárodní projekty a prezentovat výjimečná výstavní témata z celého světa. Svůj slib plní. Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách boří mýty o období temna a ukazuje toto období též jako dobu světla,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Foto: Národní muzeum

+1

Kromě nového náhledu na období temna, jak mnozí 17. století v Evropě označují, přináší výstava průřez všemi tvůrčími oblastmi barokní éry. Věnuje se architektuře a stavebnímu boomu, který baroko do Českých zemí přineslo. Jako houby po dešti na našem území začaly vyrůstat barokní zámečky, poutní kostely a impozantní klášterní areály, vše prvky, které dodnes utvářejí ráz české krajiny.

Celou výstavou návštěvnice a návštěvníky provází obrazy, například od Pietera Snayerse, Michiela van Mierevelta, Františka Karla Palka či Jana Thomase, k vidění je zde také poprvé v historii vystavená Kalvárie od sochaře Matyáše Bernarda Brauna vytvořená z lipového dřeva. Umělecké objekty doplňují barokní artefakty ze sbírek Národního divadla, jejichž součástí je řada mimořádných památek: dámské barokní střevíce, různé mechanické přístroje, cizokrajné a domácí přírodniny i nejrůznější kuriozity, jako je ulita s reliéfem Neptuna a jeho doprovodu.

„Těžiště celé přehlídky spočívá v evokaci ‚velkého staveniště‘, oné křižovatky idejí a uměleckých proudů, jíž se stala střední Evropa na přelomu 17. a 18. století. Součástí tvůrčího postupu v období baroka se stalo zhotovení takzvaných modellett, modelů sochařských a malířských děl provedených v drobném měřítku. Ty na výstavě reprezentuje mimo jiné vzácné modelletto k nástropní malbě knihovního sálu jezuitské koleje Klementinum v Praze ze sbírek Národního muzea,“ doplňuje autor výstavy Vít Vlnas.

Přehlídka je výsledkem spolupráce Národního muzea a Domu bavorských dějin, v minulých měsících tak byla k vidění v německém Řezně, kde ji navštívilo 50 tisíc lidí. Její součástí je i množství interaktivních a haptických prvků či multimediální stanice, kde je možné si prohlédnout detaily obrazů a architektonických návrhů či mapy s vyznačenými lokalitami a památkami. Výstavu doprovází také komentované prohlídky i procházky Prahou, přednášky a workshopy.