Naučil Čechy jíst vietnamské bagety. Teď vyplatil hvězdné investory a vzal do byznysu svou ženu
Síť restaurací Banh-mi-ba prochází další změnou – peče kváskové bagety, vykračuje víc do B2B segmentu a také má novou majetkovou strukturu.
Když začínal Hung Le před jedenácti lety prodávat v Praze pravé vietnamské bagety Banh-mi-ba, byl průkopníkem. Vietnamská kuchyně byla mezi českými strávníky pořád ještě relativně málo známá. Jenže dnes už je bister podobných těm, s nimiž přišel, v každé čtvrti dvanáct do tuctu. „Musíme se vyvíjet,“ říká ve své karlínské restauraci. Na transformaci, kterou prochází, ale definitivně není sám.
Jeho příběh je už poměrně dobře známý – do Česka přišel Hung Le až na prahu dospělosti, protože od otce, jenž tu studoval za komunismu, opakovaně slýchal, že ve středu Evropy je blaze. S bratrem přijeli kvůli vysoké škole, konkrétně brněnskému VUT. Celkem záhy ale začal podnikat – například pomáhal jiným Vietnamcům s daněmi. A v roce 2015 s o tři roky starším sourozencem v Rybné ulici v Praze rozjeli vlastní restauraci.
Jenže za těch deset let, co je Hung Le v tuzemském gastrobyznysu, se toho změnilo hodně, a nejde zdaleka jen o to, že mu výrazně přibylo konkurence. V podstatě od počátku jej provázeli na straně investorů Jan Barta a spol. ze skupiny Pale Fire Capital. S hvězdnými investory, kteří mají čich na unikátní investiční příležitosti, se ale čerstvě dohodl, že je postupně vyplatí, ostatně pro PFC šlo o dlouhodobě v podstatě miniaturní byznys. Banh-mi-ba tedy bude už zase jen jeho, resp. jeho rodiny.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Dana se rozhodla, že se do toho zapojí naplno se mnou a budeme z toho dělat rodinný byznys se vším všudy,“ směje se a jeho partnerka Dana Haranzová, která má vietnamsko-slovensko-maďarské kořeny, k tomu dodává: „Byla jsem u toho v podstatě celou dobu, ale měla jsem svou kariéru a jen tak bokem Hungovi pomáhala. Teď se do toho zapojím naplno.“
Velkou změnou je i to, že síť Banh-mi-ba dnes čítá pět poboček, jen už mezi nimi není ani ta původní z Rybné, ani žádná v jiném městě, což ještě dva roky nazpět hlásil Hung Le do světa, že chce splnit. Jenže spolupráce se slovenskou gastroskupinou CF Group nevyšla, realita zůstala daleko za očekáváním, a tak si ujasnil i své ambice: „Například už jsme o dost opatrnější s franšízingem.“
Zároveň se ale vietnamské bagety podařilo dostat na hodně exponovaná místa – k restauracím v Karlíně a v Jindřišské ulici v centru Prahy přibyly pobočky na ruzyňském letišti, na hlavním vlakovém nádraží a v obřím nákupním centru Westfield Černý most. „Jsou to všechno zkušenosti. V jednu chvíli jsem propadl iluzi, jak dobyjeme celý svět, ale vrátil jsem se zpátky na zem,“ říká.
V rámci nového setupu mají s partnerkou (nejsou oficiálně sezdáni, i když spolu už mají dvě děti) celkem jasně rozdělené – zatímco Dana se stará o nábor zaměstnanců, marketing a i některé provozní věci, osmatřicetiletý Hung vyhlíží, kam se posunout dál a jak zajistit jejich podnikání více stabilních pilířů. Protože, jak obratem trochu kysele dodává: „Gastro je strašně těžký byznys.“
A zmiňuje to, nač naráží každý, kdo v oboru působí – problémy se zaměstnanci a jejich fluktuaci, nespolehlivou platební morálku obchodních partnerů, spoustu papírování… A do toho zákazníci, kteří vyžadují neustále něco nového. Což ale řetězci Banh-mi-ba přineslo i nové příležitosti.
„Vymýšlel jsem, čím se odlišit. A tak jsme začali dělat kváskové bagety. Jiné dnes u nás nekoupíte a začínáme je prodávat i samostatné, je o ně velký zájem. A mám pocit, že jsme kápli na něco velkého,“ zdůrazňuje Hung Le.
Ne snad, že by kváskové bagety samy o sobě měly být byznysovou spásou, to spíš způsob, jak je vyrábí – Banh-mi-ba si totiž rozjeli vlastní výrobu veškerého jídla, při čemž sází na kvalitní a čerstvé suroviny. Takže si sami pečou, fermentují, nakládají, zpracovávají maso… „No a postupně se mi začali ozývat další podnikatelé nebo řetězce, se kterými se po těch letech v oboru znám, že by chtěli, abych to pro ně dělal taky,“ popisuje.
„Já si nejdřív myslela, že to bude jen něco malého, ale také se nestačím divit, jaký zájem se zvedl,“ připomíná i Dana a Hung naznačuje, že je v pokročilém jednání s několika obchodními řetězci, že pro ně bude, samozřejmě pod jejich značkou, vyrábět prémiové nejen bagety, ale v podstatě jakákoli jídla či saláty. „A velké plány mám s fermentovanými produkty, je to segment, který má obří potenciál,“ dodává.
Dobře, ale co Banh-mi-ba? Nestane se to, na čem v Česku byznysově vyrostl, nakonec jen takovým přívěškem? Celá jeho skupina loni v tržbách vygenerovala přes 100 milionů korun a byla v mírném zisku, takže prý ne.
„Chceme restaurace rozvíjet, pořád jsem se nevzdal plánu být i jinde než v Praze. A třeba dovážková služba Foodora nás ocenila jako nejrychlejší restaurace. Ale je možné, že výhledově se ten B2B segment pro nás stane dominantním byznysem. Teď už činí asi 20 procent našeho obratu,“ krčí ovšem rameny na znamení toho, že je připravený na další byznysový přerod.
Nepřehlédněte:
