Nakonec je nezachránil ani Václav Staněk. Do insolvence míří Wuders i Bagind, dluží desítky milionů

Před pár lety se zdálo, že mají tyto firmy dobře našlápnuto. Nakonec jim ale zlomila vaz pandemie i válka. A nepomohly ani finanční injekce od šéfa Vasky.

wuders3

Foto: Wuders

Dominik Herka, Václav Herka, Jan Herka a Václav Staněk

0Zobrazit komentáře

Ještě loni v létě slibovali nábytkáři ze společnosti Wuders zlepšení. Na stole se jim hromadily negativní recenze kvůli extrémně dlouhým dodacím lhůtám, průtahům s vracením peněz a velmi špatné komunikaci, na firmu navíc začaly chodit předžalobní výzvy. Její zakladatelé, bratři Jan a Dominik Herkovi, proto povolali krizový management a razantně snížili náklady. Nakonec to ale nestačilo.

Jak vyplývá z insolvenčního rejstříku, zástupci Wuders dospěli koncem února k závěru, že jediným možným řešením je podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na prohlášení konkursu. Společnost se totiž nachází v úpadku kvůli platební neschopnosti i předlužení. Za hlavní důvody problémů považuje oslabení poptávky po pandemii covidu, ekonomické dopady války na Ukrajině, růst úrokových sazeb, zvyšování nákladů na energie nebo zdražování vstupních materiálů, zejména dřeva a kovu.

Jan Herka loni pro CzechCruch uvedl, že Wuders už mají to nejhorší období za sebou. Zároveň ale přiznal, že firma potřebuje další kapitál. „Pro rychlejší růst společnosti aktuálně potřebujeme zajištění dalších financí, proto oslovujeme potenciální investory, abychom mohli mimo stabilizaci společnosti myslet také na rozvoj firmy a přípravu na rok 2025. Pracujeme na nových plánech, které by nám mohly otevřít cestu k dalšímu růstu. Vizí a plánů máme stále spoustu. Věříme, že o Wuders ještě bude slyšet,“ řekl tehdy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

O tom, že věřil růstu Wuders, prý svědčí i to, že připravoval celý byznys na škálování. Firma tak třeba investovala do strojů. „Mysleli jsme, že nám to pomůže k vyšší efektivitě. Realita však byla taková, že nás to více finančně zatížilo. A v postcovidovém období se nám to vymstilo, růst se nekonal. Mnohé jsme překonali, tentokrát už to nešlo,“ tvrdí. Herka přiznává, že některá rozhodnutí, která se svým týmem učinil, byla špatná. „Vždy jsme ale jednali s přesvědčením, že děláme to nejlepší, co v dané chvíli můžeme.“

Krizový manažer se pokusil řešit situaci přestěhováním provozu do levnějších prostor, část výroby přesunul k externím firmám. Václav Staněk, zakladatel obuvnické společnosti Vasky a spoluvlastník Wuders, navíc firmě opakovaně poskytl finanční injekce ve vyšších jednotkách milionů korun. „Tímto mu děkuji, že nás podporoval a do poslední chvíle se snažil držet Wuders nad vodou,“ doplňuje Herka.

Staněk dle svých slov vždy věřil tomu, že poctivá výroba má na trhu své místo. Měl proto chuť a motivaci šířit tuto myšlenku dál. „Investoval jsem do dalších projektů, které stály na poctivém řemeslu, například do značek Wuders a Bagind. Věřil jsem jim – stáli za nimi mladí lidé, které jsem znal, a měly kvalitní produkt a vizi, která mě zaujala,“ napsal Staněk CzechCrunchi.

vaclav-stanek_vit-stanek_botas

Foto: Botas

Václav a Vít Staňkovi

Tyto firmy se v průběhu času potýkaly s různými problémy, Staněk se nicméně domníval, že se to nakonec zlomí. „I z tohoto důvodu jsem tyto firmy sanoval mnoha miliony korun. Nyní je čas přiznat, že ty investice nedopadly dobře. Obě firmy, které jsem podporoval, vyhlásily insolvenci. Já osobně si z toho odnáším poznání, že být dobrým investorem je úplně jiná disciplína, než být plnohodnotným zakladatelem a ředitelem firmy, které dáváte maximum.“ Bude se tak soustředit hlavně na byznys kolem společnosti Vasky a také obuvnické značky Botas, které šéfuje jeho bratr Vít.

Do výrobce kožených doplňků Bagind poslal Staněk také vyšší miliony korun, kromě toho ho podpořil i investor Miroslav Uďan. Firma v poslední době dostala řadu tvrdých ran, které ji obrátily vzhůru nohama – loni v únoru proto zavřela všechny své kamenné prodejny. Šéf firmy Lukáš Matějček tehdy uvedl, že se bude soustředit hlavně na online svět. Po necelém roce se ale Bagind objevil v insolvenčním rejstříku.

Důvody jsou vesměs podobné jako u Wuders: dopady pandemie, válka na Ukrajině, rostoucí inflace, dramatický nárůst cen energií a zdražení vstupních nákladů, zejména kůže a kovových komponentů. V důsledku všech těchto dopadů tak společnost čelila výraznému poklesu zakázek, což vedlo k narušení cash flow a postupné ztrátě schopnosti splácet závazky. I Bagind přijal krizový management, který přesunul logistiku do efektivnějších prostor a hledal nová odbytiště. Finanční stabilitu se mu ale obnovit nepodařilo, společnost tak teď na sebe rovněž podala insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu.

4

Foto: Bagind

Lukáš Matějček, zakladatel Bagindu

Wuders dluží věřitelům kolem 50 milionů korun. V tuto chvíli nevlastní žádné nemovitosti ani hotovost. Její majetek tvoří hlavně různá výrobní zařízení a stroje na zpracování dřeva, kovové vybavení dílny a několik vozidel. Celková hodnota těchto předmětů se však pohybuje jen v řádu několika milionů korun, jejich prodej by tak na pokrytí dluhů nestačil. Bagind dluží necelých 44 milionů korun, přičemž má jeho majetek hodnotu přibližně 5,7 milionu.

Pokud insolvenční soud potvrdí úpadek obou společností, prohlásí konkurs na jejich majetky a stanoví insolvenčního správce, který převezme správu nad podniky. Následně vyzve věřitele, aby přihlásili své pohledávky, a správce začne zpeněžovat majetek dlužníků. Z výtěžku prodejů se částečně uspokojí pohledávky věřitelů.

Wuders je rodinná nábytkářská firma z Hodonína, kterou v roce 2017 založili bratři Herkovi. Od počátku se zaměřovala na ruční výrobu designového nábytku s minimalistickým stylem, kombinujícího masivní dřevo a ocel. Zpočátku si rychle získala zákazníky a mezi lety 2019 a 2020 zaznamenala raketový růst, kdy v obratu vyrostla o tisíc procent. Její úspěchy tak přilákaly právě i Staňka, který do Wuders investoval a získal v ní podíl. Už v roce 2023 ale bylo jasné, že firma svůj růst přepálila. Začaly se množit stížnosti zákazníků, do Wuders pak začaly chodit kontroly České obchodní inspekce.

Příběh Bagindu pak připomínal film. Během toulek Indií narazil Matějček na zapadlý obchůdek s koženým zbožím, kde se mu líbil batoh. Nebyl sice na prodej, ale majitel butiku mu nabídl, že pro něj ten stejný ušije. Jeho práce mu tak učarovala, že se s ním domluvil na výrobě doplňků, které by prodával v Česku. A tak vznikla značka Bagind, která loni zahrnula do své nabídky výrobky od původního zakladatele Brašnářství Tlustý – Romana Tlustého.

Restaurace Paul v Praze? Snad příští rok, káva a sladké už nestačí, říká muž, který teď šéfuje i Costě

Dubajská čokoláda? Obří hit, byznysový potenciál v ní však nevidím, říká šéf Paula a Costy Filip Kubernat. Zajímavé mu přijdou třeba lanýže či kaštany.

kubernatStory

Foto: Paul

Filip Kubernat

0Zobrazit komentáře

Během rozhovoru si Filip Kubernat dává croissanty se šodó – pochoutku, která na první pohled působí netradičně. Podle něj jde ale o ideální spojení francouzské a české kuchyně. „Navíc to není produkt, na kterém bychom vydělávali. Pomáháme tím ale šetřit přírodu, používáme totiž den staré croissanty, které krásně nasáknou krémem šodó,“ říká pro CzechCrunch šéf pekařství Paul.

Když Kubernat před necelými šesti lety vedení českého Paula převzal, zjistil, že ho mnoho lidí vnímá jako jakýsi uzavřený prémiový klub. „I hudbu jsme měli takovou nudnou. Takže jsme ji změnili a trochu odlehčili komunikaci na sítích, abychom k nám přilákali i mladé lidi,“ popisuje změny, které s jeho nástupem nastaly.

A vyhledávání trendů, které mohou přinést zisk, je dnes klíčovou součástí Kubernatovy práce. Rozhoduje, co se může uchytit a co naopak rychle vyšumí. „Obrovským hitem je nyní dubajská čokoláda, byznysový potenciál v ní však nevidím. Letos se jí určitě věnovat nebudeme,“ upozorňuje. Za úspěšné stálice považuje lanýžové výrobky, kaštanový eklér nebo slaný karamel.

Kubernat začínal v první pobočce kanadského rychlého občerstvení Harvey’s na Václavském náměstí, pak strávil 12 let v Tescu, kde měl na starosti otevírání nových poboček v Česku a na Slovensku. „Naučilo mě to, jak dobře pracovat s lidmi. Často jsem přijel někam na stavbu, kde mi oznámili, že se otevření pobočky posouvá. Ale žádné takové. Vždy jsem odpověděl, že se nic neposouvá. Prostě mákneme a zvládneme to,“ vzpomíná.

Později se tento manažer přesunul do Makra, kde byl zodpovědný za Karlovarský kraj. Jenže byl rok 2014, Vladimir Putin napadl Krym a Rusové přestali jezdit do tamních lázeňských hotelů. „Úbytek zákazníků byl opravdu znatelný. Rozhodl jsem proto překopat náš byznys model – a zaměřit se na školy, školky, nemocnice a věznice. Dařilo se nám takovým způsobem, že za námi jezdily zájezdy z ostatních poboček, aby zjistily, jak je možné, že máme takové výsledky,“ usmívá se Kubernat.

filip-kubernat-1-1-1

Foto: Lagardère Travel Retail

Filip Kubernat, šéf Paula a Costy

Přilákání nových zákazníků i otevírání dalších poboček je jeho úkolem i v případě Paula, který má v Praze 23 prodejen. „Po covidu jsme najeli na silně výkonnostně orientovaný byznys, takže jsme v posledních letech otevírali spíše menší pobočky,“ připomíná. Teď ale podle něj nastal pro firmu historický moment – a musí se posunout zase o krok dál.

Plánuje proto samoobslužné kiosky a další velkou pobočku v Praze, která by mohla vzniknout už letos nebo příští rok. „A velmi bychom si přáli, aby to byla restaurace, jaké má Paul různě po světě,“ přibližuje Kubernat. A ve hře je i vstup do dalších českých měst. „V Brně jsme zatím nenašli vhodné místo, přemýšlíme ale také o Plzni nebo Ostravě. Uvidíme.

Nově Kubernat vede i síť kaváren Costa Coffee, která stejně jako Paul spadá pod Lagardère Travel Retail. Tento maloobchodní obr provozuje také trafiky Relay, pekařství Hello nebo Aelia Duty Free na letišti. Na rozdíl od Paula už Costa působí i v některých krajích a plánuje další expanzi – nejen do dalších měst, ale i na strategická místa v Praze, například na nově vznikající nádraží.

Mezi ně patří i zastávka Praha-Bubny v Holešovicích. „Nedávno jsme dostali nabídku otevřít tam naše pobočky. Ještě uvidíme. Pokud by tam Paul a Costa byly, tak nám dává smysl, aby se nacházely vedle sebe,“ doplňuje. Oba řetězce by tak mohly například sdílet šatny a zázemí pro zaměstnance. „V tomto ohledu jsme oportunisté – v tom nejlepším smyslu slova. A náš apetit je velký.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kromě expanze se Kubernat chce soustředit i na rozšíření nabídky obou značek. „V Costě testujeme vlastní sendviče a bagety,“ líčí zkušený manažer původem z Prahy. A v případě Paula pochopil, že už nestačí nabízet jen klasickou kávu. „Když do kavárny přijde moje generace, hned ví, co si dá – espresso, flat white, americano, cappuccino, cortado… prostě nějakou klasiku,“ tvrdí.

Mladší generace je však jiná. Pečlivě zkoumá nabídku a chce něco originálního. „Ideálně nějaký instagramový nápoj se zajímavou, sexy příchutí. Dlouhodobě funguje cokoliv s dýní nebo perníkem, případně různé limonády a matcha latté. Bestsellerem je třeba orange espresso, u nás měla velký úspěch i jahodová káva doplněná croissantem s kunratickými jahodami,“ dodává.

costa-coffee-blend

Foto: Costa Coffee

Costa Coffee Blend

Typickým zákazníkem Paula je podle něj nicméně stále žena ve věku 35 až 55 let se stabilním příjmem, dobrým postavením a vlastním bytem v Praze či okolí. „Máme samozřejmě i mužské klienty, ti sem ale chodí spíš kvůli pracovním schůzkám. Ženy si sem přijdou užít atmosféru a ochutnat něco nového,“ směje se Kubernat.

Co se týče finančních výsledků obou značek, je Kubernat poměrně spokojený. Costa má ale za sebou poměrně náročný rok, zejména kvůli změně sazby DPH. Nealkoholické nápoje totiž od 1. ledna 2024 přešly do základní sazby 21 procent, což vedlo ke zdražování. „Ubyli nám zákazníci, naší kávou a různými marketingovými akcemi se je ale podařilo během pár měsíců získat zpátky,“ uvádí.

Konkrétní čísla prozradit nemůže, naznačí však aspoň, že se obraty obou značek pohybují mezi 500 miliony a miliardou korun. „Paul loni překonal plánovaný rozpočet o 12,5 procenta, zisk před úroky a zdaněním (EBIT) nám vzrostl o 155 procent. Costa se držela plánovaného rozpočtu, letošek snad bude lepší,“ uzavírá Kubernat.

Pro ilustraci: obrat Lagardère přesáhl v roce 2023 čtyři miliardy korun, o rok dříve to bylo 3,5 miliardy. Aktuální čísla zatím nejsou k dispozici.