Ještě loni v létě slibovali nábytkáři ze společnosti Wuders zlepšení. Na stole se jim hromadily negativní recenze kvůli extrémně dlouhým dodacím lhůtám, průtahům s vracením peněz a velmi špatné komunikaci, na firmu navíc začaly chodit předžalobní výzvy. Její zakladatelé, bratři Jan a Dominik Herkovi, proto povolali krizový management a razantně snížili náklady. Nakonec to ale nestačilo.

Jak vyplývá z insolvenčního rejstříku, zástupci Wuders dospěli koncem února k závěru, že jediným možným řešením je podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na prohlášení konkursu. Společnost se totiž nachází v úpadku kvůli platební neschopnosti i předlužení. Za hlavní důvody problémů považuje oslabení poptávky po pandemii covidu, ekonomické dopady války na Ukrajině, růst úrokových sazeb, zvyšování nákladů na energie nebo zdražování vstupních materiálů, zejména dřeva a kovu.

Jan Herka loni pro CzechCruch uvedl, že Wuders už mají to nejhorší období za sebou. Zároveň ale přiznal, že firma potřebuje další kapitál. „Pro rychlejší růst společnosti aktuálně potřebujeme zajištění dalších financí, proto oslovujeme potenciální investory, abychom mohli mimo stabilizaci společnosti myslet také na rozvoj firmy a přípravu na rok 2025. Pracujeme na nových plánech, které by nám mohly otevřít cestu k dalšímu růstu. Vizí a plánů máme stále spoustu. Věříme, že o Wuders ještě bude slyšet,“ řekl tehdy.

O tom, že věřil růstu Wuders, prý svědčí i to, že připravoval celý byznys na škálování. Firma tak třeba investovala do strojů. „Mysleli jsme, že nám to pomůže k vyšší efektivitě. Realita však byla taková, že nás to více finančně zatížilo. A v postcovidovém období se nám to vymstilo, růst se nekonal. Mnohé jsme překonali, tentokrát už to nešlo,“ tvrdí. Herka přiznává, že některá rozhodnutí, která se svým týmem učinil, byla špatná. „Vždy jsme ale jednali s přesvědčením, že děláme to nejlepší, co v dané chvíli můžeme.“

Krizový manažer se pokusil řešit situaci přestěhováním provozu do levnějších prostor, část výroby přesunul k externím firmám. Václav Staněk, zakladatel obuvnické společnosti Vasky a spoluvlastník Wuders, navíc firmě opakovaně poskytl finanční injekce ve vyšších jednotkách milionů korun. „Tímto mu děkuji, že nás podporoval a do poslední chvíle se snažil držet Wuders nad vodou,“ doplňuje Herka.

Staněk dle svých slov vždy věřil tomu, že poctivá výroba má na trhu své místo. Měl proto chuť a motivaci šířit tuto myšlenku dál. „Investoval jsem do dalších projektů, které stály na poctivém řemeslu, například do značek Wuders a Bagind. Věřil jsem jim – stáli za nimi mladí lidé, které jsem znal, a měly kvalitní produkt a vizi, která mě zaujala,“ napsal Staněk CzechCrunchi.

Foto: Botas

Václav a Vít Staňkovi

Tyto firmy se v průběhu času potýkaly s různými problémy, Staněk se nicméně domníval, že se to nakonec zlomí. „I z tohoto důvodu jsem tyto firmy sanoval mnoha miliony korun. Nyní je čas přiznat, že ty investice nedopadly dobře. Obě firmy, které jsem podporoval, vyhlásily insolvenci. Já osobně si z toho odnáším poznání, že být dobrým investorem je úplně jiná disciplína, než být plnohodnotným zakladatelem a ředitelem firmy, které dáváte maximum.“ Bude se tak soustředit hlavně na byznys kolem společnosti Vasky a také obuvnické značky Botas, které šéfuje jeho bratr Vít.

Do výrobce kožených doplňků Bagind poslal Staněk také vyšší miliony korun, kromě toho ho podpořil i investor Miroslav Uďan. Firma v poslední době dostala řadu tvrdých ran, které ji obrátily vzhůru nohama – loni v únoru proto zavřela všechny své kamenné prodejny. Šéf firmy Lukáš Matějček tehdy uvedl, že se bude soustředit hlavně na online svět. Po necelém roce se ale Bagind objevil v insolvenčním rejstříku.

Důvody jsou vesměs podobné jako u Wuders: dopady pandemie, válka na Ukrajině, rostoucí inflace, dramatický nárůst cen energií a zdražení vstupních nákladů, zejména kůže a kovových komponentů. V důsledku všech těchto dopadů tak společnost čelila výraznému poklesu zakázek, což vedlo k narušení cash flow a postupné ztrátě schopnosti splácet závazky. I Bagind přijal krizový management, který přesunul logistiku do efektivnějších prostor a hledal nová odbytiště. Finanční stabilitu se mu ale obnovit nepodařilo, společnost tak teď na sebe rovněž podala insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu.

Foto: Bagind

Lukáš Matějček, zakladatel Bagindu

Wuders dluží věřitelům kolem 50 milionů korun. V tuto chvíli nevlastní žádné nemovitosti ani hotovost. Její majetek tvoří hlavně různá výrobní zařízení a stroje na zpracování dřeva, kovové vybavení dílny a několik vozidel. Celková hodnota těchto předmětů se však pohybuje jen v řádu několika milionů korun, jejich prodej by tak na pokrytí dluhů nestačil. Bagind dluží necelých 44 milionů korun, přičemž má jeho majetek hodnotu přibližně 5,7 milionu.

Pokud insolvenční soud potvrdí úpadek obou společností, prohlásí konkurs na jejich majetky a stanoví insolvenčního správce, který převezme správu nad podniky. Následně vyzve věřitele, aby přihlásili své pohledávky, a správce začne zpeněžovat majetek dlužníků. Z výtěžku prodejů se částečně uspokojí pohledávky věřitelů.

Wuders je rodinná nábytkářská firma z Hodonína, kterou v roce 2017 založili bratři Herkovi. Od počátku se zaměřovala na ruční výrobu designového nábytku s minimalistickým stylem, kombinujícího masivní dřevo a ocel. Zpočátku si rychle získala zákazníky a mezi lety 2019 a 2020 zaznamenala raketový růst, kdy v obratu vyrostla o tisíc procent. Její úspěchy tak přilákaly právě i Staňka, který do Wuders investoval a získal v ní podíl. Už v roce 2023 ale bylo jasné, že firma svůj růst přepálila. Začaly se množit stížnosti zákazníků, do Wuders pak začaly chodit kontroly České obchodní inspekce.

Příběh Bagindu pak připomínal film. Během toulek Indií narazil Matějček na zapadlý obchůdek s koženým zbožím, kde se mu líbil batoh. Nebyl sice na prodej, ale majitel butiku mu nabídl, že pro něj ten stejný ušije. Jeho práce mu tak učarovala, že se s ním domluvil na výrobě doplňků, které by prodával v Česku. A tak vznikla značka Bagind, která loni zahrnula do své nabídky výrobky od původního zakladatele Brašnářství Tlustý – Romana Tlustého.