Nový Superman je trapný a naivní… a je to dobře! Film od režiséra Strážců galaxie baví i psem
James Gunn není Zack Snyder. Nepotřebuje hardcore drsnost. Stačí mu komiksová, oldschoolová, barevná a lehce naivní zábava. A ta funguje.
Nový filmový Superman je trapný. Tím oldschoolovým způsobem, jakým je dnes trapný hrdina, který prostě a jednoduše bojuje proti zlu a bezpráví, který vždy pozdraví a pro kterého je každý život cenný. Superman je taky naivní. Nepotřebuje dekonstrukci superhrdinského žánru. Nepotřebuje temnou stránku. Je to prostě chlap z oceli, který dělá správnou věc. A je to dobře.
Co znamená to „S“ na jeho hrudi? Kdybyste měli soudit podle nového filmu Jamese Gunna, tak byste řekli, že srdíčko. Protože právě toho má Superman na rozdávání. Tohle není Henry Cavill v pubertálně drsnodrsném a temnotemném stylu Zacka Snydera. Tohle je přerostlý skautík, který zachraňuje Zemi před interdimenzionální hrozbou i malé dítě na ulici. Tohle je muž z oceli, který i robotickým sluhům poděkuje. Je to superhrdina, který má nejroztomilejšího a nejrealističtějšího superpsa vůbec.
David Corenswet v hlavní roli nového Supermana se povedl. Největší silou jeho superhrdiny totiž nejsou mimozemské svaly a schopnosti. Ale lidskost a naděje. Je to naivní a trapné? Ano. Ale v záplavě marvelovek nebo rádobyhardcore filmů od konkurenčního DC je to balzám na duši. Takového hrdinu by náš svět potřeboval. Ne jízlivě hláškující a už dávno vyčerpané Avengers.
Tahle naivita není v Supermanovi patrná jen u titulní postavy. Celý svět filmu je podobně „odlehčeně komiksový“. Cynický divák by řekl nesmyslný a dětinský – ale hodí se k Supermanovi cynismus…? Je to svět, kde superhrdinové fungují, kde je všechno barevné, kde se portálem dostanete do uměle vytvořeného kosmu a kde se řeší hypnotické brýle. Podobné věci by u jiného filmu vyvolaly kroucení hlavami a výsměch, ale tady to tak prostě je – a vy to s pobavením berete.
Zároveň je to svět, který se strefuje do toho skutečného třeba skrz odkazy na fake news, diktátory a americkou politiku. Nebo kde Nicholas Hoult jako Lex Luthor stříká zlobu a zlodušství na všechny strany. Či kde východoevropští diktátoři vysílají vojska do sousedního státu, který brání blízkovýchodně odění vesničani s motykami. Nutno říct, že ta první, naivnější poloha sluší Supermanovi mnohem víc. Však taky ta druhá, vážnější, ve filmu naštěstí postupně ustupuje.
Protože právě úsměvy jdou Supermanovi nejlíp. Pozor, tím nemyslíme prvoplánové vtípky a hlášky – ačkoliv i ty zazní, však je to film Jamese Gunna, režiséra Strážců galaxie. Ale supermanovský snímek má jedinečné kouzlo, kterým vám vyvolá trochu přihlouplý, ale stoprocentně opravdový úsměv na tváři.
Místy dokonce možná zadělá i na pár příjemně patetických slziček. Jestli si pamatujete seriál Smallville, tak víte, o čem je řeč. Je to kouzlo ryzího, ničím neředěného hrdinství, které jsme jako malí hltali. Je to kouzlo adaptace, která je vizuálně a atmosférou totálně komiksová – ve smyslu za vlasy přitažená, ale taky vážně se beroucí i zábavná zároveň.
Taky je to kouzlo superpsa, který dělá doslova psí kusy a hlavní hrdina je navzdory svým superschopnostem jako psí páníček bezmocný. Je to kouzlo mocné bytosti z jiného světa, která ale ukazuje to nejlepší v nás, lidech. A která je sama zcela lidská. Díky tomu Supermanovi odpustíte jeho nedostatky. A že jich není málo.
Dialogy především v první půlce šustí papírem a nutností do diváků všechno nalévat a polopaticky vysvětlovat. Scénář hrdinu i diváky háže z jedné krize do druhé. Těch všelijakých hrozeb i spojenců je místy až moc. Akce je spíš nenápaditá, ale co chcete po tolika filmech značky DC a Marvel vymyslet.
Kromě Davida Corensweta v titulní roli a Nicholase Houlta jako Lexe Luthora vás taky moc jiných herců a postav – třeba Rachel Brosnahan jako nová Lois Lane – kdovíjak neosloví. Snad s výjimkou dvojice Edi Gathegi (málomluvný technologický borec Mister Terrific) a Nathan Fillion (skvěle debilní Guy Gardner). A samozřejmě s výjimkou psa Krypta.
Pro náročné čtenáře dospěláckých komiksů a přísně vážné diváky Superman není. Na to je příliš odlehčený a málo komplexní. Znalce Supermana zase ničím nepřekvapí, z komiksů ho takového (ale nejen takového, komiksový Superman umí být složitější) znají. Ale možná právě proto je může konečně potěšit pozitivní adaptací ikonického hrdiny a spoustou pomrknutí. A co nás, obyčejné lidi? Nás prostě rozesměje a pobaví. A není to pro filmového hrdinu ta nejlepší superschopnost?
