Nový trend zvaný low-code. Proč ve vaší firmě (ne)začnou kódovat i recepční a jaká to má úskalí?

Pavlína Uchytilová z Trasku vysvětluje, co znamenají fenomény low-code či no-code a jak se díky nim může řešit nedostatek IT pracovníků.

pav-uchytilovaKomentář

Foto: Trask

Pavlína Uchytilová, konzultantka ze společnosti Trask

Umění programovat je obvykle výsadou těch, kteří se mu profesně dlouhé roky věnují a zdokonalují se v něm, tedy programátorů. Do technologického světa ale stále více promlouvají řešení, díky kterým je možné vytvořit třeba jednoduchou aplikaci, aniž byste museli vědět, v jakém programovacím jazyku tak činíte.

O rychle rostoucích trendech zvaných low-code či no-code, které představují nástroje a řešení, pro jejichž ovládání potřebujete mnohdy minimální znalost programovacího řemesla, píše v komentáři pro CzechCrunch Pavlína Uchytilová z tuzemské technologické společnosti Trask. Co mohou do světa IT přinést?

***

Nové low-code a no-code platformy slibují ohromující budoucnost. Chtějí zpřístupnit programování širšímu okruhu uživatelů, než jsou IT profesionálové. A dávají firmám naději, že snáz zvládnou rostoucí tlak na digitalizaci všech procesů. Jejich používání ale není univerzální a může způsobit i nesnáze.

Low-code platformy umožňují svým uživatelům snadno a rychle vyvíjet digitální řešení pro konkrétní zadání, a to i při nižší či nulové znalosti programování a jeho zákonitostí. Low-code nástroje nabízejí různé možnosti a přístupy, které často mají podobu „drag and drop“ editorů a dalších zjednodušujících nástrojů.

Obvykle spolupracují se standardními programovacími jazyky, jedním z nejpopulárnějších je v tomto směru JavaScript. Každopádně je low-code rychle nastupujícím trendem. Podle výzkumu společnosti Gartner používají dnes největší světové společnosti obvykle více než čtyři low-code platformy najednou. A jejich další rozšíření je otázkou blízké budoucnosti.

No-code vs. low-code

Prodejci některých platforem nedávají svým produktům nálepku low-code, ale dokonce no-code. No-code je hlavně marketingový termín. Má označovat fakt, že platforma je určena neprofesionálním vývojářům a že se při jejím použití uživatel nemusí kódováním vůbec zabývat.

Programování a kódování má být stále přístupnější

Tato řešení fungují často na principu WYSIWYG (akronym anglické věty „what you see is what you get“, v češtině tedy „co vidíš, to dostaneš“), který při tvorbě aplikací místo s kódem pracuje s jasnou vizuální reprezentací toho, co uživatel vytváří. Platforma mu nabízí předvytvořené bloky, které se dají spojovat dle požadovaného algoritmu.

Low-code platformy naproti tomu umožňují přizpůsobit si kód samotné platformy a pracovat s ním.

Demokratizace IT

Velkou výhodou, kterou low-code a no-code platformy přinášejí, je rozšíření počtu lidí, kteří mohou doručovat technologická řešení. Při akutním nedostatku IT odborníků je nabídka delegovat část jejich práce na jiné lidi mimořádně lákavá.

Ve firmách tak vznikají pozice obecně označované jako „business technologists“ nebo „technology producers“, které mají za úkol v podobných platformách pomocí předem připravených bloků řešit konkrétní specializované požadavky. Mnohdy přitom tito specialisté ani nepatří pod IT oddělení.

Trask

Trask je česká technologická společnost, která od roku 1994 pomáhá rozvíjet…

Low-code a no-code snižuje počet rolí a pozic potřebných ke komunikaci kolem vzniku nových aplikací. To se vyplatí především u malých aplikací, jejichž vznik dokážou zautomatizovat, nebo dokonce zrobotizovat. Ušetří tím množství času a peněz. Zaučit specialistu pro práci s low-code aplikací může trvat jen několik málo týdnů a takový člověk pak může sám tvořit řešení, která by jinak vytížila celý tým.

Na co si dát pozor

Je zřejmé, že programování pomocí předchystaných bloků je vhodné obvykle jen pro konkrétní, specifické zadání. Použití low-code řešení proto ještě velmi dlouho nebude možné všude.

Při práci s novými platformami, jejich uzpůsobováním a napojováním na stávající firemní systémy hrozí výrazné zvýšení technologického dluhu, který může vést až k dysfunkčnostem či zhroucení systému. Proto je dobré před nákupem a použitím každé low-code či no-code platformy dodržet několik základních principů:

  • Ujistěte se, že řešení, o kterém uvažujete, bude kompatibilní s vašimi stávajícími systémy, standardy a SDLC (software pro vývoj životního cyklu). Jinak může vzájemná integrace působit spíš problémy než reálně pomáhat.
  • Buďte opatrní při používání řešení, která jsou příliš specializovaná, špatně se integrují a dále vyvíjejí.
  • Ověřte si, že znalosti a dovednosti vašich lidí odpovídají úrovni, kterou ovládání platformy vyžaduje. Nálepka no-code neznamená, že uživatelé platformy nemusejí mít žádné technologické schopnosti.
  • Minimalizujte technologický dluh a dbejte na jeho snižování i při používání platformy.
  • Čím více budete používat low-code/no-code platformy, tím důležitější je pravidelně jejich fungování kontrolovat, nejlépe pomocí adaptivního testování.
  • Pro low-code metody je klíčovou podmínkou IT governance, díky níž se vyhnete úskalím, která s sebou přináší lavina řešení bez IT standardů, a nastavíte své mantinely včas.

Partnerem článku je společnost Trask. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Trask

Trask je česká technologická společnost, která od roku 1994 pomáhá rozvíjet…

Klíčoví lidé

trask-filip-tomanek

Filip Tománek

COO, Partner