Nvidia s Jensenem Huangem vystoupala na vrchol. Teprve teď se ale ukáže, jak dobrá firma to je

Glosa Luboše Kreče Trvalo to jen pár dní a to, co se ještě před týdnem zdálo nemožné, je realitou – Jensen Huang, šéf a zakladatel americké společnosti Nvidia, která vyvíjí čipy pohánějící umělou inteligenci, skončil. Údajně se zapletl s čínskou agentkou a měl další poměr se svou podřízenou. Je to ten typ odchodu, který má přesah do geopolitiky i makroekonomiky.

Je to paradox jako z učebnice. Jensen Huang stál ve středu AI revoluce, která dokáže svou rychlostí převrátit naruby životy i byznysy během jediné noci. A pak musel prakticky ze dne na den skončit i on sám. Ne kvůli konkurenci nebo technologickému zlomu, ale kvůli něčemu tak banálnímu, jako je milostná avantýra. Osobní selhání ovšem k byznysu i k životu prostě patří.

Mnohem zajímavější bude sledovat, co se teď bude dít s Nvidií. Huang ji před 33 lety založil, celou dobu ji vedl a vybudoval z ní nejhodnotnější firmu světa. Jenže zároveň také firmu, která je s ním mimořádně srostlá.

Nvidia měla nezvykle plochou strukturu, přímo jemu reportovalo zhruba 60 manažerů a klíčová rozhodnutí se točila primárně kolem něj. Napojená je i na jeho rodinu: syn a dcera zastávají ve firmě vedoucí pozice a zeť je jedním z viceprezidentů. Jasný plán nástupnictví firma neměla, Huang se netajil tím, že ji chce další dekádu či dvě řídit.

Dočasně ji teď povede jeho blízká spolupracovnice, finanční ředitelka Colette Kressová. Všichni ale vědí, že to je pouze náhradní řešení a už se spekuluje, kdo by mohl přijít – nabízí se třeba bývalý šéf Applu Tim Cook. Jestli by to byla dobrá volba, nikdo netuší, přestože jeho jméno už nadhodil i Donald Trump.

Teď se ukáže, jestli podnik, jehož čipy pohánějí celý AI boom, byl skutečně dobře řízený a nastavený. To se totiž často pozná až po nečekaném odchodu zakladatele či majitele. Až v takové chvíli je vidět, jestli si dokázal firmu připravit na to, aby ho přežila. Přesně tak by měla fungovat každá společnost. Firma, která stojí a padá s jedním člověkem, je silná jen do chvíle, než ten člověk zakopne. A když jde o firmu s tak velkým vlivem jako Nvidia, je to rázem společenský problém.

Huangův odchod ovšem rozhodně neznamená konec AI revoluce. V dějinách umělé inteligence to bude jen epizoda. Může ale znamenat, že se začnou nově rozdávat karty v tom, kdo celou transformaci pohání a jak. Pro konkurenty je to nečekaná příležitost. Zatímco akcie Nvidie se propadaly, ty jejího největšího rivala AMD rostly. A šanci cítí i zákazníci jako Google či Amazon, kteří už dávno vyvíjejí vlastní čipy, aby na Nvidii nebyli závislí.

A pak je tu geopolitika. Nvidia byla pro Ameriku strategickým aktivem a Huang jedním z klíčových hráčů v čipové válce s Čínou. Oslabená, rozkolísaná Nvidia bez svého kapitána je pro Peking dobrá zpráva. Bez ohledu na to, jestli v celé aféře opravdu hrála roli čínská rozvědka, či nikoli.

Komentář vznikl původně pro Český rozhlas Plus.