Když se zeptáte, kdo je nejlepší investor, nejčastěji asi zazní Warren Buffett, případně George Soros, možná průkopník ETF John Bogle… Letos v květnu ale zemřel muž, který by do tohoto výčtu patřil jakbysmet. A možná rovnou do jeho čela: Jim Simons. Se svou firmou Renaissance Technologies a jejím vlajkovým fondem Medallion byl pionýrem algoritmického obchodování – a dobyl Wall Street. Mimořádně úspěšné pokračovatele má Simons ale i v Česku, jmenovitě Petra Zahradníka a jeho společnost Qminers. „Už dnes je algotrading velmi pravděpodobně zodpovědný za většinu zobchodovaného objemu na světových burzách. Poměr v jeho prospěch ještě poroste,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch.

Investování na burzách – ať do akcií, komodit, či dluhopisů – bylo dlouhá desetiletí doménou lidského úsudku. Analytici sledovali, co se děje, pročítali finanční výkazy, prováděli analýzy a makléři pak na základě jejich doporučení kupovali či prodávali vybrané tituly. Jim Simons ale už v 60. letech přišel s nadčasovou úvahou: že podklady pro investování by mohly připravovat počítače, které „přechroustají“ velké množství historických a dostupných dat a najdou v nich různé vzorce. A jednou by, až to bude technicky možné, mohly řídit i samotné obchody.

Z dnešního pohledu, kdy si akcii můžeme kdokoli koupit na dva kliky v mobilu, se to může zdát jako banalita, ovšem tehdy to byly skoro kacířské nápady. Ostatně Simonsovi a spol. to trvalo dalších v podstatě 30 let, než vyladili – s pomocí neustále se zlepšujících technologií – své algoritmy do té míry, že se z Renaissance Technologies stal jeden z nejúspěšnějších podniků na Wall Streetu. Jeho fond Medallion, který spravuje peníze zaměstnanců firmy a který je pověstný pro svou uzavřenost, měl mezi roky 1988 a 2020 průměrnou roční výnosnost 66 procent. Dlouhodobý průměr indexu S&P 500 se pohybuje kolem osmi procent.

Když Simons, který byl geniálním matematikem a pomohl americké armádě rozluštit mimo jiné sovětské šifry v době studené války, letos v květnu zemřel ve věku 86 let, měl podle magazínu Forbes jmění přesahující 30 miliard dolarů. Pro Petra Zahradníka, který se se svou firmou Qminers věnuje také algoritmickému obchodování a vývoji patřičného softwaru, byl byznysovým i životním vzorem. „Velkou inspirací je samozřejmě i způsob, jakým nakládal se svým bohatstvím, které z podstatné části velmi smysluplně rozdal,“ říká čtyřicetiletý podnikatel a mecenáš. Jen za rok 2022 Qminers utržili bezmála 400 milionů korun a v čistém vydělali 188 milionů. V roce 2023 své výsledky údajně ještě zdvojnásobili, zveřejněny však ještě oficiálně nebyly.

Co je podstatou jejich byznysu? Fungují jako takzvaní tvůrci trhu na burzách po celém světě. Zahradníkovými slovy jsou vlastně takový supermarket, kam si investoři a tradeři chodí pro akcie a další investiční instrumenty. Qminers vydělávají na rozdílech v nákupní a prodejní ceně. A s tím, jaké tituly mají nakoupit, jim pomáhají sofistikované počítačové modely, které si in-house vyvíjejí. Potřebují proto elitní tým matematiků, expertů na strojové učení, statistiků či znalců teorie her a také programátorů, kteří jejich nápady a postřehy následně převedou do řeči jedniček a nul. „Duše matematika a záliba v hlubokém uvažování, stejně jako jakási disciplína a ochota kouknout ještě za další roh, jsou nezbytné,“ vysvětluje Petr Zahradník.

Jak přesně Qminers fungují? Co to je algoritmické obchodování a jakou má roli ve světě investic? Jak se mění v rychle se vyvíjejícím ekosystému moderních technologií? A čím přesně jej inspiroval Jim Simons? O tom všem jsme si povídali s Petrem Zahradníkem v rozhovoru pro CzechCrunch.

Letos v květnu zemřel Jim Simons, který je vnímaný jako jeden z nejlepších investičních manažerů historie. Vy se netajíte tím, že je vaším vzorem. Berete si jej za vzor i v jiných oblastech než jen v byznysu?
Jim Simons mě ovlivnil asi úplně vším. Bezesporu nejsem ani zdaleka tak dobrým matematikem, nikdy jsem nekouřil a mám vřelejší vztah ke sportu. Ale je mnoho základních kamenů jeho života, které jsou pro mě mimořádně inspirativní a následovatelné i přesto, že matematický talent sdílím jen zčásti. Ať už je to velká pracovitost, svobodomyslnost, trpělivost, nebo například „algoritmus v podnikání.“ Když ho budu parafrázovat, řekl, že klíčem k úspěchu je dát dohromady partu chytrých lidí, poskytnout jim tvůrčí svobodu a vytvořit otevřenou atmosféru, aby každý mohl mluvit s každým. Zajistit jim potřebnou infrastrukturu a zázemí. A udělat z nich partnery. To podle mě sedí. Velkou inspirací je samozřejmě i způsob, jakým nakládal se svým bohatstvím, které z podstatné části velmi smysluplně rozdal.

Simons zároveň vždy toužil být úspěšným finančníkem, postupně otevřel Renaissance Technologies i vnějším investorům, byť vlajkový fond Medallion je dodnes pouze pro zaměstnance. Vy jste nezvažoval, že byste s Qminers zkusili spravovat peníze i někoho dalšího?
Se strukturou našeho byznysu jsme spokojeni, vnější peníze a externí fond zatím k ničemu potřeba nejsou.

Zároveň to nebyl jen Jim Simons a Renaissance Technologies, kdo obor zformoval a byl či je v něm mimořádně úspěšný. Jaké další firmy jsou pro vás inspirací?
Z osobností tradingu mi imponuje například i Pete Muller z PDT. Je na něm vidět, že podobně jako Jim Simons řídí svůj život do značné míry krásou a cílem dělat krásné věci. Větší peníze jsou jen důsledkem takového cíle, mimo jiné proto, že podnikání, ve kterém chtějí být dobří, má peníze jako měřítko úspěchu. To je značný rozdíl oproti některým jiným výrazným postavám tradingu, u kterých se zdá, že cílem jsou peníze – a cesta, po které se k těm penězům dostávají, může být skoro libovolně hnusná.

Bavíme se o algoritmickém obchodování. Kolem něj občas panují různé legendy nebo nepřesnosti. Když máte laikovi popsat, co to vlastně algotrading je, co říkáte?
Algotrading typicky definujeme jako zcela autonomní obchodování s různými finančními produkty na centrálních tržištích, tedy burzách. Má několik úrovní. První je nacházení neefektivit či přímo arbitráží v relativních hodnotách produktů. Například když stojí jahody v Praze třikrát tolik co v Liberci, velmi rychle se najde někdo, kdo začne skupovat jahody v Liberci a prodávat je v Praze. To samé se děje na burzách.

Druhá úroveň je takzvaná tvorba trhu. Například supermarket „tvoří trh“ – je připraven nakupovat například jahody, typicky od velkovýrobců, ale i od distributorů či malých farmářů, i prodávat, typicky koncovému spotřebiteli nebo provozovateli lokální večerky. Koncový spotřebitel by mohl jet za lokálním farmářem, ale často preferuje tvůrce trhu, tedy supermarket, protože přijít do supermarketu a nakoupit je pro něj velká časová i mentální úspora.

Na burzách to funguje stejně, tvůrci trhu extrémně zjednodušují, zrychlují a tím celkově zlevňují směnu. Na mnoha produktech světa to dnes dělají plně automatizovaně a autonomně, v obrovské rychlosti a objemech, čímž trh neuvěřitelně zefektivnili. Například rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou akciového indexu v USA bude v každý moment zhruba jedna setina promile. Na nelikvidních trzích, které ještě podobnou revolucí standardizace a automatizace neprošly, se tyto „transakční náklady“ pohybují v procentech či desítkách procent hodnoty.

A je ještě nějaká další úroveň?
Ano, třetí úroveň je potom automatizované „hledání dlouhodobější hodnoty“ a porozumění světu vedoucí k automatizovaným investičním rozhodnutím. Průlom v AI, v jazykových modelech, například může znamenat radikální změnu v přístupu k informacím. Lidé si již nebudou ani listovat v encyklopediích, ani se nebudou ptát svého oblíbeného internetového vyhledávače, ale budou klást otázky jazykovému modelu, který jim bude vypracovávat klidně i docela sofistikované eseje založené na víceméně nekonečně velké znalosti faktů.

Tohle může mít obrovské důsledky pro budoucí hodnotu společností, jako je Google nebo Nvidia. A jak velké tyto důsledky budou, lze odhadovat i na základě výročních zpráv daných společností, na základě komentářů jakýchkoliv oborových „insiderů“ či víceméně čehokoliv, co se objeví jako nový střípek informací. Již dnes jsou podobného předpovídání hodnoty schopny i automaty – algoritmičtí správci portfolií.

Myslíte, že algotrading se s rychlým nástupem a rozvojem umělé inteligence definitivně prosadí jako dominantní investiční přístup? Že prostě portfolio manažery a fundamentální analýzu pošle do historie?
Již dnes je algotrading velmi pravděpodobně zodpovědný za většinu zobchodovaného objemu na světových burzách. Poměr ve prospěch algotradingu ještě poroste. Jestli se stane zcela dominantním, záleží na tom, kolik bude na světě schopných investorů se specifickým, hlubokým a dlouhodobě nadprůměrně správným názorem na to, kudy se bude svět v příštích měsících či letech ubírat. Můj názor je, že portfolio manažerů s opravdu sofistikovaným porozuměním světu, které bude dostatečně různé od toho, co si „myslí“ trh (tedy co je zprůměrovaný názor všech aktérů dohromady), bude dlouhodobě marginální množství. A to tím rychleji, čím rychleji se umělá inteligence učí porozumět světu a čím větší jsou data, ze kterých umělá inteligence čerpá.

Posledních pár let sledujeme právě intenzivní debatu o umělé inteligenci a zrychlující se digitalizaci a automatizaci v podstatě všeho. Jak se tyto trendy propsaly do světa algotradingu? Jak se posunul?
I algotrading se posouvá směrem k ještě větší automatizaci. Manuální hledání různých parametrů ekonomických „zákonů“ postupně nahrazují takzvané blackboxy, vše se děje rychleji, přesněji a efektivněji, nad více daty, a tedy chytřeji. A v neposlední řadě se samozřejmě z podstatné míry plně algoritmicky obchoduje i na trzích, kde to nebývalo zvykem. Ať už to jsou trhy rozvojového světa, které jsou dnes v lecčems na úrovni západních, například indické trhy, nebo trhy západního světa, které jsou historicky velmi konzervativní a rigidní, například trh s elektřinou.

Když si člověk přečte třeba knihu o Jimu Simonsovi, pochopí, jak celý obor vznikl na vědeckých základech. Klíčoví lidé, kteří jej budovali, přišli a do určité míry nadále přichází z odborné sféry, z univerzit. Co na něm okouzlilo vás, že jste se mu po škole začal věnovat?
Zaprvé, algotrading zefektivňuje jeden z nejpodstatnějších základních kamenů naší civilizace – trh. Podstatná část svobody závisí na funkčních trzích a schopnosti volně zobchodovat a směnit s co nejmenším transakčním nákladem. Zefektivnit jakoukoliv směnu znamená udělat celou společnost bohatší. Zadruhé, je to nesmírně komplexní svět plný zajímavé matematiky a sofistikovaného uvažování. A zatřetí, nekompromisní, extrémně konkurenční zpětná vazba v něm je evidentní: měřítko úspěchu je jednoduché a nezpochybnitelné. Kombinace těchto tří vlastností mi na konci vysoké školy připadala do značné míry neodolatelná.

A pro koho je tedy práce u vás vhodná? Kdo je ideální kandidát, když sháníte nové kolegy? Jsou to i nadále hlavně matematici a programátoři, jako za časů Jima Simonse v 80. a 90. letech?
I nadále jsou to lidé, kteří rádi na svět koukají skrze vzorce a algoritmy. Duše matematika a záliba v hlubokém uvažování, stejně jako disciplína a ochota kouknout ještě za další roh, jsou nezbytné. Konkrétní vzdělání již není zcela podstatné, může to být matematik, může to být programátor, datový vědec, stejně jako fyzik nebo chemik.

A jak tedy fungují Qminers?
V Qminers máme výzkumné týmy, typicky tým matematiků či výzkumníků strojového učení, každý o zhruba čtyřech lidech, kteří úzce spolupracují na konkrétní sadě strategií. Máme také větší tým programátorů, částečně budujících důležitá střeva všech našich systémů a částečně s výzkumnými týmy spolupracujících ať už na výzkumu, tak následně na konkrétních produkčních algoritmech či robotech. A k tomu pár jednotek lidí, kteří se to celé snaží udržet pohromadě v inspirujícím prostředí a spolupracující kultuře.