Peníze na startupy chybí, což je paradox, protože na investice je skvělé období, říká Petrus ze Zaka

Chodí za námi zakladatelé s tím, že jejich původní představy již nejsou realistické a valuace snižují, popisuje startupový investor.

Peter BrejčákPeter Brejčák

andrej-petrus-zakaRozhovor

Foto: Zaka VC

Andrej Petrus z fondu Zaka VC

0Zobrazit komentáře

Venture kapitálový trh se nachází v paradoxní situaci. Po letech přemrštěných valuací se investice podle fondů vrátily na normální hodnoty a kvůli pokračující nejistotě na finančních trzích lze vyjednávat rozumné podmínky. Na druhé straně ale ve větší míře chybí investoři, kteří by poskytovali peníze fondům, aby je mohly vkládat do startupů. A to je jedním z důvodů, proč ve velké míře propadá objem investovaných peněz.

Jednoduše, startupy po letech divoké párty vystřízlivěly a zažívají kocovinu, která se nelepší. Velké příležitosti ale vidí například česko-slovenský rodinný venture fond Zaka VC, jenž má na startupy připravené stovky milionů korun a letos investuje jako na běžícím pásu, když podpořil již dvacítku nadějných firem.

Do velké míry se na této aktivitě podílí investiční ředitel Zaka Andrej Petrus. V rozhovoru pro CzechCrunch mluví o tom, v jakém stavu jsou investice do startupů ve světě a v našem regionu, proč fond investoval do tak velkého počtu firem či proč od něj investici poptávají i americké startupy. A také o tom, jak je to s velkým startupovým propouštěním.

Na datech z českého venture kapitálového trhu, která sbíráme, vidíme, že objem investic za první tři kvartály meziročně spadl o 78 procent. Ubyla obří kola, obecně se investuje méně. Překvapila vás taková čísla?
Podle analýzy se VC investice mezi prvním půlrokem 2021 a 2023 globálně propadly o 50 až 60 procent. Není proto překvapivé, že v regionu jako střední Evropa bude tento propad výraznější. Kapitálu zde není moc, zahraniční investoři se soustředí na své lokální trhy a rovněž fondy z USA teď v Evropě investují méně než předtím.

K „zamrznutí“ VC trhu ale v USA došlo již loni, zatímco v Česku byl rok 2022 historicky rekordní, co se týče objemu investic. Dá se říct, že toto dění k nám dorazilo se zpožděním?
Trh v USA zamrzl již začátkem loňska kvůli zhroucení akciových trhů. Kvůli tomu došlo k propadu valuací u pozdějších investic v kolech série B a dále, ocenění firem bylo často nižší než u předchozích kol. Někdy dokonce i nižší, než byla celková výše získaných investic, což znamená, že kdyby se startup prodal za takovou cenu, jeho zakladatelé z prodeje nezískají vůbec nic kvůli výši takzvaných likvidačních preferencí (jedná se o způsob přerozdělování výtěžku z prodeje společnosti – pozn. red.), což je standard ve VC investiční dokumentaci. Proto takové dealy ani nechtěli zakladatelé uzavírat a spíše zpomalili tempo a prodloužili runway na lepší makro situaci. Částečně takový stav pokračuje. I v prvním letošním kvartálu bylo takzvaných down rounds (tedy situací, kdy startup nabírá další kapitál při nižší valuaci, než tomu bylo při předchozím investičním kole – pozn. red.) asi dvacet procent, více než trojnásobek než před rokem.

Zatímco loni zamrzl trh pozdějších fází investic, teď vidíme, že mrznou fáze raných investic.

Jak velký je to problém?
Z mého pohledu to velký problém není. Důležitější je exit. Down roundy existují pořád, loňský rok byl v tak vysokém poměru výjimkou. Teď se valuace dostávají na normalizovanou hodnotu, kde se pohybovaly před rokem 2019, konečně se nacházíme na normálních valuacích a racionálních předpokladech. Ale zatímco loni zamrzl trh pozdějších fází investic, teď vidíme, že mrznou fáze raných investic.

Čím to je, co se letos děje?
Vidím za tím několik důvodů. Prvním je, že pokud již investoři mají zainvestované portfolio startupů a ve fondu jim zůstává jen menší částka peněz, raději si ji nechávají v záloze na podporu firem v portfoliu. Hodně startupů teď nedokáže projít ze seed fáze na series A, takže potřebují překlenovací investici, které jim fondy z této zálohy poskytují. Takže startupy mají ztížený přístup k penězům od nových investorů.

Zároveň se teď těžko otevírají i nové fondy. Profesionální limited partneři (LP, investoři poskytující peníze VC fondům – pozn. redakce) musí své peníze investovat do fondů každý rok, aby vykryli propady trhu a zároveň nepropásli vrcholy. Jenže během posledních dvou let v podstatě nedochází k novým vstupům na burzu od firem, v nichž jsou zainvestovaní, a výsledkem je, že LP nemají vyplacené peníze a likviditu z předešlých fondů, takže je nemohou alokovat do nových. A pokud mají, vkládají je do fondů, s nimiž spolupracují dlouhodobě a věří jim.

Na trhu tedy není dost peněz?
Peníze na investování do startupů chybí, což je paradoxní situace, protože loňský i letošní rok jsou pro investice jedny z nejlepších, a to i kvůli novým technologickým inovacím. Na rozumné hodnoty klesly valuace v raných fázích, ale také v pozdějších fázích je možné vyjednat velmi dobré podmínky a zároveň vybírat firmy, které jsou profitabilní nebo mají vysoké tržby – tedy s relativně nízkým rizikem, že by to s nimi dopadlo špatně. Chodí za námi sami zakladatelé s tím, že zjistili, že jejich původní představy již nejsou realistické a valuace snižují.

zaka-vc-2

Foto: Zaka VC

Zakladatelé fondu Zaka VC Peter Zálešák a Ján Kasper

Původně platilo, že pokud startup v seed fázi dosáhne opakující se roční tržby (ARR) na úrovni jednoho milionu dolarů, může jít za investory pro navazující investici série A. Kolik je to teď?
Z toho, co vnímám, se tato hranice posunula na dva miliony dolarů ARR, aby se na startup fondy vůbec dívaly, nemluvě o tom, že hodnotí, jak rychle se to danému startupu podařilo. Kvůli tomuto stavu velká část firem, která před dvěma lety nabírala seed, se vrací s tím, že teď chtějí bridge, tedy překlenovací investici, někdy dokonce se stejnou valuací jako při posledním kole. A navíc je nenazývají jako bridge, ale jako „seed +“, což má znít víc cool.

Jaký dopad to má na vás jako na fond?
Výsledkem je, že se nám jako fondu ozývá mnohem více startupů. Jednak se vracejí ty starší a zároveň nové startupy přichází ve stejné míře jako doteď – nemám totiž pocit, že by nějak poklesl počet vznikajících nových startupů. A dokonce se teď ozývají i startupy z USA, kde jejich trh zamrzl a najednou jim nevadí mít investory z Evropy. Když už udělají toto rozhodnutí, je jim jedno, zda jde o fond z Londýna, Berlína nebo Prahy.

Předpokládám ale, že takové poptávky po investici nebudou mít zrovna nejvyšší potenciál.
Ozývá se jich hodně, ale je náročnější je filtrovat. Často chtějí spíše peníze na záchranu než na rozvoj, takže musíme chápat celý kontext jejich situace.

Vy přitom investujete po celé Evropě. Vidíte nějaký rozdíl mezi jednotlivými regiony oproti dění u nás, tedy v Česku a na Slovensku?
Podle dat za posledních pět let platí, že VC trh v regionu střední a východní Evropy roste dvakrát rychleji než evropský průměr, přičemž sem ale směřuje jen nějakých šest nebo sedm procent celkových investovaných peněz v Evropě. To je samo o sobě velice atraktivní, ale stále je náš region pro západní investory velice fragmentovaný a relativně netransparentní. A je důležité říct, že se bavíme o regionu od Česka po Ukrajinu a od Estonska po Řecko, takže existuje obrovský prostor na to, aby toho kapitálu bylo mnohem víc. Pomalu se to zlepšuje.

V rámci Evropy je zajímavý Baltský region, mají hodně startupů i kvalitních zakladatelů, ale zároveň je prostředí mezi fondy velmi kompetitivní. Není jednoduché dostat se k investicím v raných stadiích. My jsme se zároveň mnohem více začali dívat na německy mluvící země a na Velkou Británii.

Z jakých důvodů?
Jsou to dostatečně velké ekonomiky, mohou tam vyrůst miliardoví jednorožci i bez toho, aby museli expandovat do zahraničí, což částečně snižuje riziko investice. A také jsou to vyspělejší ekosystémy, mají dostatek jednorožců a velkých exitů, díky kterým již vznikla velká skupina lidí se zkušenostmi se škálováním, kteří zároveň díky zaměstnaneckým akciím vydělali hodně peněz. Dále pak investují jako andělé nebo zakládají nové projekty.

To v Česku zatím moc není vidět, na Slovensku vůbec, v Estonsku o něco víc. Jakmile někdo působí ve startupovém ekosystému v Londýně, Berlíně nebo Mnichově, má rovnou napojení na západní fondy. Naši zakladatelé to tak jednoduché nemají, pokud nemají dobré lokální VC fondy, které je propojí. A naše startupy se o to hůř dostávají k západním poradcům a top talentům, je těžké je najít.

Chybí zde větší pokročilost VC trhu. Téměř nikdo nedělá pozdější kola, chybí i základní vrstva andělů.

Mluvíte o tom, že v našem regionu je málo kapitálu, zároveň je tady ale i málo startupů. Zdá se, že je to problém vejce versus slepice. Jak se dá takový stav prolomit, abychom se pohnuli dál?
Chybí zde větší pokročilost VC trhu. Téměř nikdo zde nedělá pozdější kola, málokdo dělá investice série A a pozdější. I největší české VC fondy ve většině dělají seed fáze. S ohledem na stavbu jejich portfolia jim nedává smysl investovat do jedné firmy přes pět milionů eur, na to potřebujete spravovat alespoň sto milionů eur, abyste mohli fond i diverzifikovat. A v celém regionu střední a východní Evropy je pak možná deset fondů, nebo nižší desítky, které dělají i sérii B jako první investici.

Zároveň nám zde chybí úplně základní vrstva andělů, kteří by poskytovali úplně první investice – jen na ideu a talent. I nám se ozývá hodně startupů ve fázi ideje, ale my s nimi neumíme pracovat, jsou pro nás příliš rizikové, navíc často s nesmyslnými valuacemi.

Podobné andělské aktivity ale vznikají i v Česku, z těch výraznějších například Depo Ventures.
To ano, a je to dobře. Ale nestačí to. Základem dobrého ekosystému jsou exitovaní zakladatelé nebo jejich první zaměstnanci, kteří vydělají na zaměstnaneckých akciích. Pak přijdou opět na trh, něco zakládají a investují. Anděl v technologické komunitě nepomáhá jen penězi, ale hlavně svými kontakty a zkušenostmi. V Estonsku je hodně aktivních syndikátů andělských investorů, každý z nich dá do jedné investice například sto tisíc korun a společně podpoří startup ve fázi ideje. V rámci ekosystému jde o důležitý typ hráče. Stále se mi zdá, že to zde chybí.

office

Přečtěte si takéČeské startupy zažívají kocovinu, která se nelepšíČeské startupy zažívají kocovinu, která se nelepší. Investice spadly o 80 procent a peníze docházejí

Aktuálním tématem na startupovém trhu, které souvisí se zamrznutím venture kapitálu, je také propouštění.
Je zajímavé, že celosvětově se v technologickém sektoru během prvního kvartálu propustilo víc lidí než za celý rok 2022. V Evropě z toho ale bylo jenom šest procent, což je pravděpodobně dáno i mnohem silnějšími pracovními zákony než v USA, možná také uvážlivějším přístupem k náboru, škálování a nižšími platy. Na druhé straně jsem ale čekal, že vlna propouštění bude dobrá pro ekosystém, protože všichni lidé z vysokých technologických pracovních pozic se v takových případech mohou vrátit nebo přesunout do rolí zakladatelů a více budovat nové startupy.

To ale možná více platí pro vyspělejší země.
Ano, je to běžné například v USA. Díky tomu, že předtím vydělávali půl milionu dolarů ročně nebo vydělali na velkém exitu, si mohou dovolit své nápady v začátcích financovat sami. Zakladatel by ideálně měl mít finanční polštář alespoň na několik měsíců, dokud si nevyvine minimální produkt a nenajde první zákazníky. U nás je to problém, pokud nemáš na účtu alespoň pět nebo deset tisíc eur, tak se na takovou rizikovou cestu nevydáš. Možná jedině jako student během školy.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina