Pandemie covidu ještě více prohloubila rozdíly mezi bohatými a většinou světové populace. Zatímco majetek nejbohatší pětice se od pandemie více než zdvojnásobil, pět miliard lidí za tu dobu zchudlo, ukazuje nová analýza organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Zprávu shrnující situaci ve světě vydala krátce před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), které se koná od pondělí v Davosu.

Od roku 2020, kdy svět zasáhla pandemie, se majetek pěti nejbohatších lidí světa podle Oxfamu reálně zvýšil o 114 procent. Jde o ředitele automobilky Tesla Elona Muska, majitele firmy zaměřené na prodej luxusního zboží LVMH Bernarda Arnaulta a jeho rodinu, zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, zakladatele technologické firmy Oracle Larryho Ellisona a také investora Warrena Buffetta.

Souhrnná hodnota jejich majetku se zvýšila ze 405 na 869 miliard dolarů, tedy v přepočtu na 19,6 bilionu korun. Za tuto dobu se hodnota jejich majetku zvyšovala tempem 14 milionů dolarů za hodinu. Na druhé straně téměř pět miliard lidí ve stejné době zchudlo. Pokud současný trend bude pokračovat, do deseti let bude mít svět prvního člověka s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů (22,5 bilionu korun), ale chudobu se nepodaří vymýtit dříve než za 229 let.

Za prvního dolarového miliardáře na světě je považován John D. Rockefeller, který díky své firmě Standard Oil dosáhl tohoto majetku v roce 1916. Pokud někdo dosáhne hranice jednoho bilionu dolarů (může jít i o někoho, kdo v současnosti není na žádném seznamu nejbohatších lidí světa), měl by jeho majetek stejnou hodnotu, jako je třeba majetek Saúdské Arábie, upozornila agentura AP.

Zpráva Oxfam také ukazuje, že miliardáři dnes řídí nebo jsou hlavními akcionáři sedmi z deseti největších společností. Odhaduje, že 148 největších korporací dosáhlo za rok do konce června 2023 zisku 1,8 bilionu dolarů, což je o 52 procent více, než činí tříletý průměr z předchozích let. To umožnilo vysokou výplatu akcionářům, přestože zaměstnanci museli bojovat s krizí životních nákladů, protože inflace jim snížila reálné příjmy.

Téměř 800 milionů zaměstnanců v posledních dvou letech přišlo kvůli inflaci o 1,5 bilionu dolarů na mzdách, což odpovídá téměř 25denní ztrátě mzdy každého pracovníka. Nadto i firmy, které jsou součástí majetku výše zmíněné pětice, loni znatelně propouštěly. Amazon zrušil téměř 30 tisíc míst, Musk propustil asi deset procent lidí v Twitteru, který koupil v roce 2022, a stovky lidí propustili i v Oracle.

Analýza Oxfamu také zjistila, že z 1 600 největších firem na světě se jich pouze 0,4 procenta zavázalo vyplácet pracovníkům mzdu, která by byla dostatečná k zajištění jejich základních životních nákladů, aby nemuseli žít v chudobě, a podporovat tuto mzdu také ve svých hodnotových řetězcích. Ženě pracující ve zdravotnictví a sociálním sektoru by navíc trvalo 1 200 let, než by si vydělala tolik, kolik si za rok průměrně vydělá generální ředitel jedné ze stovky největších společností podle žebříčku Fortune.

Oxfam proto vyzval vlády, aby omezily moc firem tím, že rozbijí monopoly, zavedou daň z nadměrného zisku a bohatství a podpoří alternativy k akcionářské kontrole, jako jsou formy zaměstnaneckého vlastnictví. „S jistotou víme, že dnešní extrémní systém akcionářského kapitalismu, který upřednostňuje stále rostoucí zisky bohatých akcionářů před všemi ostatními cíli, je hnací silou nerovnosti,“ uvedl vedoucí oddělení pro politiku nerovnosti Oxfamu Max Lawson.

S přispěním ČTK.