Pětice nejbohatších od pandemie zdvojnásobila svůj majetek. Svět by brzy mohl mít i dolarového bilionáře

Musk, Arnault, Bezos, Ellison a Buffett. Majetek této pětice se od pandemie covidu více než zdvojnásobil. A naopak pět miliard lidí zchudlo.

bezos-arnault-buffett-ellison-musk-2

Foto: Vygenerováno v Midjourney

Jeff Bezos, Bernard Arnault, Warren Buffett, Larry Ellison a Elon Musk

0Zobrazit komentáře

Pandemie covidu ještě více prohloubila rozdíly mezi bohatými a většinou světové populace. Zatímco majetek nejbohatší pětice se od pandemie více než zdvojnásobil, pět miliard lidí za tu dobu zchudlo, ukazuje nová analýza organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Zprávu shrnující situaci ve světě vydala krátce před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), které se koná od pondělí v Davosu.

Od roku 2020, kdy svět zasáhla pandemie, se majetek pěti nejbohatších lidí světa podle Oxfamu reálně zvýšil o 114 procent. Jde o ředitele automobilky Tesla Elona Muska, majitele firmy zaměřené na prodej luxusního zboží LVMH Bernarda Arnaulta a jeho rodinu, zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, zakladatele technologické firmy Oracle Larryho Ellisona a také investora Warrena Buffetta.

Souhrnná hodnota jejich majetku se zvýšila ze 405 na 869 miliard dolarů, tedy v přepočtu na 19,6 bilionu korun. Za tuto dobu se hodnota jejich majetku zvyšovala tempem 14 milionů dolarů za hodinu. Na druhé straně téměř pět miliard lidí ve stejné době zchudlo. Pokud současný trend bude pokračovat, do deseti let bude mít svět prvního člověka s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů (22,5 bilionu korun), ale chudobu se nepodaří vymýtit dříve než za 229 let.

Za prvního dolarového miliardáře na světě je považován John D. Rockefeller, který díky své firmě Standard Oil dosáhl tohoto majetku v roce 1916. Pokud někdo dosáhne hranice jednoho bilionu dolarů (může jít i o někoho, kdo v současnosti není na žádném seznamu nejbohatších lidí světa), měl by jeho majetek stejnou hodnotu, jako je třeba majetek Saúdské Arábie, upozornila agentura AP.

Zpráva Oxfam také ukazuje, že miliardáři dnes řídí nebo jsou hlavními akcionáři sedmi z deseti největších společností. Odhaduje, že 148 největších korporací dosáhlo za rok do konce června 2023 zisku 1,8 bilionu dolarů, což je o 52 procent více, než činí tříletý průměr z předchozích let. To umožnilo vysokou výplatu akcionářům, přestože zaměstnanci museli bojovat s krizí životních nákladů, protože inflace jim snížila reálné příjmy.

Téměř 800 milionů zaměstnanců v posledních dvou letech přišlo kvůli inflaci o 1,5 bilionu dolarů na mzdách, což odpovídá téměř 25denní ztrátě mzdy každého pracovníka. Nadto i firmy, které jsou součástí majetku výše zmíněné pětice, loni znatelně propouštěly. Amazon zrušil téměř 30 tisíc míst, Musk propustil asi deset procent lidí v Twitteru, který koupil v roce 2022, a stovky lidí propustili i v Oracle.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Analýza Oxfamu také zjistila, že z 1 600 největších firem na světě se jich pouze 0,4 procenta zavázalo vyplácet pracovníkům mzdu, která by byla dostatečná k zajištění jejich základních životních nákladů, aby nemuseli žít v chudobě, a podporovat tuto mzdu také ve svých hodnotových řetězcích. Ženě pracující ve zdravotnictví a sociálním sektoru by navíc trvalo 1 200 let, než by si vydělala tolik, kolik si za rok průměrně vydělá generální ředitel jedné ze stovky největších společností podle žebříčku Fortune.

Oxfam proto vyzval vlády, aby omezily moc firem tím, že rozbijí monopoly, zavedou daň z nadměrného zisku a bohatství a podpoří alternativy k akcionářské kontrole, jako jsou formy zaměstnaneckého vlastnictví. „S jistotou víme, že dnešní extrémní systém akcionářského kapitalismu, který upřednostňuje stále rostoucí zisky bohatých akcionářů před všemi ostatními cíli, je hnací silou nerovnosti,“ uvedl vedoucí oddělení pro politiku nerovnosti Oxfamu Max Lawson.

S přispěním ČTK.

Pomůžeme vládě najít vizi. Ale nesmí u toho chybět Babiš, říká prezidentův poradce David Marek

Ekonom a poradce prezidenta Petra Pavla se nabízí jako architekt debaty o nové ekonomické vizi Česka.

David Marek

Foto: CzechCrunch

Ekonom David Marek byl hostem podcastu Crunch

0Zobrazit komentáře

Je to pár týdnů, co přišel s myšlenkou, že by vláda měla mít vicepremiéra pro ekonomiku. Nyní hlavní ekonom společnosti Deloitte a prezidentův poradce David Marek nadhazuje další plán – aby debatu o budoucnosti Česka moderoval Hrad. Premiér sice řekne, že stojíme na křižovatce, ale už neřekne, co dál. To, co načrtl, podle mě totiž nejsou komplexní vize,“ prohlásil Marek v podcastu Crunch.

Debata o potřebě transformace české ekonomiky poslední měsíce sílí. Svůj program pod heslem Restart Česka na podzim představil premiér Petr Fiala i různá podnikatelská sdružení v čele s Hospodářskou komorou, na vládní úrovni loni vznikl také Vládní výbor pro strategické investice.

Většina podobných iniciativ se shoduje, že klíčová je lepší infrastruktura, kvalitnější vzdělání i vyšší přidaná hodnota českých výrobků a služeb, jenže podle ekonoma Davida Marka přesná vize stále chybí. A tak navrhuje, aby její utváření moderoval prezident. „Většině politiků chybí odvaha. Naposledy ji měl Miroslav Kalousek, možná až moc,“ dodal v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Pusťte si jej v přehrávači níže, na YouTubu, Spotify nebo Apple Podcasts.

V čem by role prezidenta, respektive jeho týmu měla spočívat? „Jak vize chybí seshora, tak probublává zespodu. Je tu více různých seskupení, teď je potřeba je dát dohromady a najít řešení pro všechny. Přijde mi smysluplné, abychom tuhle iniciativu uchopili a s vizí pomohli. Když se k tomu nemá úplně vláda, tak si to může vzít prezident v rámci ‚partnerského popošťuchování‘ jako jednu ze svých agend,“ řekl Pavlův poradce. Nejde přitom o plané sny, jednání a kroky k systematické diskuzi se podle něj rozjedou v průběhu nejbližších měsíců.

Podle Davida Marka se rozhovorů musí účastnit zástupci vlády, Svazu průmyslu a dopravy či Hospodářské komory, reprezentanti velkých firem, kterých se ekonomická transformace týká, a dále prezident Petr Pavel, či obecně „lidé z Hradu“ – tedy sám Marek nebo ekonom Vladimír Bezděk, který také působí mezi poradci hlavy státu.

„Měl by tam být i zástupce opozice, Andrej Babiš nebo Karel Havlíček. Zaprvé, aby i on sám měl prostor se k tomu vyjádřit a byl informovaný, zadruhé aby se tím vytvářel implicitní závazek, že to, co se u toho stolu dohodne, přijme za své i v tom dalším volebním období, pokud bude u vlády,“ navrhuje ekonom, jak překročit stín čtyřletých vládních mandátů.

David Marek

Foto: CzechCrunch

Ekonom David Marek byl hostem podcastu Crunch

Nová ekonomická vize by podle něj měla mít několik elementů, ke kterým je nutné vypracovat konkrétní plány i měřitelné cíle. Zaprvé je to podpora armády a plnění závazků vůči NATO – tam už je ovšem to hlavní odpracováno.

Zadruhé je to infrastruktura. „Současný ministr dopravy Martin Kupka se hodně snaží, ale ten deficit, který zdědil po předchozích ministrech dopravy, je strašlivý. Některé úseky dálnic se u nás připravovaly více než 20 let,“ doplnil Marek. Další prioritou je energetika, kde stále čekáme na aktualizaci státní energetické koncepce.

Čtvrtou oblastí je školství, kde výdaje spíš klesají a je nutné nastartovat intenzivní spolupráci vysokých škol, výzkumných ústavů a soukromého sektoru. „Musíme pobídnout vysoké školy, aby nehonily čárky u citací svých článků, ale aby vše směřovalo k tomu, že změníme českou ekonomiku z té ošklivě nazývané montovny do země, která bude něco, jako je dnešní Jižní Korea.“

david-lynch-v-praze_1996

Přečtěte si takéV Praze začíná velká výstava děl Davida LyncheV Praze začíná velká výstava děl Davida Lynche. Byla to poslední věc, na níž pracoval, říká kurátor

Za další vzor označil Irsko a nízké zdanění firem: „Součástí reforem by mohlo být, abychom byli agresivní i v této oblasti – abychom zahraniční firmy k nám přilákali nejenom eurem, ale i nízkým zdaněním, jít na hranici možného, kam nás Evropská unie ještě pustí. Boj o zahraniční kapitál je neúprosný, daňové parametry jsou jedny z těch nejsilnějších, na které investoři hledí.“

Poslechněte si celý rozhovor, dozvíte se v něm také:

  • Jak otevřít debatu o Euru a co jsou největší argumentační fauly na obou stranách?
  • Je nemocný muž Evropy Česko, nebo Německo?
  • Proč nám chybí zdravé ekonomické sebevědomí?
  • Jaký vývoj životní úrovně mohou očekávat dnešní třicátníci a jejich děti?