Pražskou magistrálu čekají změny. Tou největší je pravděpodobně zrušení jednoho pruhu před historickou Fantovou budovou, která je součástí hlavního nádraží. Metropole chce totiž před secesní památkou vytvořit veřejný prostor, na magistrále pak přechody.

Dnes je před honosnou stavbou malý chodníček. Nikdo ho ale nepoužívá. Proč taky. Před ní vede v podstatě dálnice a dostat se na druhou stranu vyžaduje využití nepříliš příjemného podchodu. Nový prostor, osázený stromy, by tu měl vzniknout po zrušení odbočovacího pruhu ve směru na křižovatku U Bulhara. V každém směru autostrády by tak zůstaly pruhy dva.

Rada hlavního města schválila dokument se záměrem v pondělí. Teď by ho měla předat Správě železnic, která hlavní nádraží rekonstruuje. Hotová je fasáda Fantovy budovy, uvnitř ji ale čeká ještě několik změn. A významné proměny se chystají také s novou odbavovací halou, ta by měla získat svůj háv v architektonické soutěži. Podoba by měla být známa ještě letos. Správě železnic by měl dokument, schválený pražskou koalicí, posloužit jako podklad pro vypracování projektu pro následnou investiční akci.

Foto: MHMP

Před secesní budovou vznikne veřejný prostor se stromořadím

Praha ale chystá na magistrále více změn. V úseku od Bulhara až po Hlávkův most by mělo docházet k postupným proměnám. Nejdřív by se mělo vyměnit osvětlení nebo dopravní značky. V druhém sledu by mělo dojít ke zúžení pruhů, vybudování širšího chodníku a cyklostezky, stejně jako několika schodišť, která by vedla do prostoru pod magistrálou.

I ten má přitom vypadat jinak než dnes. Konkrétně by se měl měnit prostor na Florenci, kde by nově magistrála měla spadnout na úroveň současné komunikace. To by vedlo k vybudování nového veřejného prostoru na Těšnově. Konkrétně by před Národním muzeem mohla vzniknout nádrž na vodu jako součást parku vedoucího přes ulici směrem ke stanici tramvaje Těšnov. Zároveň by v místě mohla vzniknout budova archeologického muzea.

Humanizace pražské magistrály rozhodně není nové téma. Dálnice, která vznikla v komunistickém režimu uprostřed města, volá po úpravách, které by zmírnily její zásah do urbanistické struktury. Důležitý krok učinila už rada Prahy pod vedením Adriany Krnáčové. Ta dokonce najala světoznámé urbanistické studio dánského architekta Jana Gehla.

Podle něj se rušná silnice měla změnit v třídu doplněnou přechody a veřejnými prostranstvími tak, aby ve městě netvořila bariéru. Kolem studie se po jejím vzniku objevily spory, podle kritiků by navržené kroky komplikovaly automobilový provoz.