Podnikat jsem začal hned v 18 letech. Hráči esportu si už dnes mohou vydělat víc než my, říká fotbalista Jankto v podcastu

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jakub-jankto

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jakub Jankto je profesionálním fotbalistou prvoligového italského klubu Sampdoria Janov

0Zobrazit komentáře

Když mu na účtu přistála v 18 letech první velká výplata, hned věděl, co s ní udělá. Čtyřiadvacetiletý fotbalista Jakub Jankto hraje už šestým rokem v nejvyšší italské soutěži a v CzechCrunch Podcastu popisuje, jak vedle toho stíhá podnikat a proč si vybral mimo jiné esport.

Jankto je skutečně především profesionální fotbalista, ale vedle toho mu patří taktéž profesionální esportový tým Sampi, kde jeho hráči zápolí ve videohrách, a ve svém investorském portfoliu má také několik nemovitostí a trochu netradičně i bar s vodními dýmkami v centru Prahy. Všechno je to přitom od začátku dobře promyšlený plán.

„Byla to stoprocentně ta nejlepší volba, jakou jsem mohl udělat, a to nejen finančně. Odešel jsem v 18 letech z domova a musel jsem se o všechno začít starat sám,“ popisuje v podcastu Jankto svůj brzký přestup z české nejvyšší fotbalové soutěže do fotbalově prestižní Itálie, což zároveň znamenalo i jeho podnikatelské začátky.

Více o kariéře Jakuba Jankta jako fotbalisty i jako podnikatele si můžete poslechnout v nové epizodě CzechCrunch Podcastu, kterou lze pustit v přehrávači níže nebo ve všech oblíbených podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů a Google Podcastů:

O čem dalším byla v podcastu s Jakubem Janktem řeč?

***

O tom, jak naloží s prvními velkými penězi, které si vydělal po přestupu do Itálie, měl Jankto jasno už předem. Četl totiž hodně příběhů o zkrachovalých sportovcích, kteří přišli o všechno, a takovému osudu se chtěl logicky vyhnout. „Byl jsem vždy šetřivý, a když mi přistála první smlouva v Itálii, tak jsem si říkal, že tolik peněz přeci ani nemůžu utratit. Koupil jsem tak své první byty a hned mě napadaly další projekty,“ popisuje.

Aktuálně je nejvíc vidět jeho esportový tým Sampi, jehož podobnost s názvem klubu Sampdoria Janov, kde nyní působí, je překvapivě jen jedna velká náhoda. Nedávno Jankto představil pro své profesionální hráče počítačových her špičkově vybavený herní dům za 30 milionů korun, aby se mohli dál zlepšovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jankto má totiž podobně jako ve všem, co dělá, ty největší ambice, a tak by chtěl i s týmem Sampi konkurovat těm nejlepším progamingovým mužstvům na světě. V Česku je esport teprve v rozkvětu, ale rychlonohý fotbalista se chce zasadit o to, aby jeho popularita rostla a rostly nejen počty hráčů samotných, ale i diváků.

„Chceme dokázat něco podobného, jako když u nás začínalo MMA. Neříkám, že vyprodáme O2 Arenu, ale chceme postupnými kroky dostat lidi do hal a naučit je fandit i esportu,“ plánuje Jankto, který ví, že ve světě se už při nejprestižnějších turnajích mnohatisícové haly skutečně vyprodají. Hrát se může například Counter-Strike, League of Legends nebo jeho oblíbená FIFA, díky které si v mládí také vydělával, byť ne zdaleka tolik jako dnešní hráči.

sampi_jankto4

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jakub Jankto postavil pro svůj esportový tým herní dům za 30 milionů korun

Přestože si už dnes může hráč počítačových her vydělat klidně víc než leckterý profesionální fotbalista, Jankto srovnávání těchto světů odmítá. Hrát ve virtuální realitě je podle něj pořád něco jiného, než třeba skutečně vyběhnout na hřiště, ale příprava hráčů může být podobně náročná. I proto ostatně postavil zmíněný gaming house, kde jeho tým trénuje.

„Když budu já jako fotbalista trénovat osm hodin denně, tak se do tří dnů zraním. Zato hráči počítačových her osm hodin denně trénovat musí, protože když nebudou, tak se nikam nedostanou,“ upozorňuje Jankto, že cesta za pohádkovými odměnami není vůbec jednoduchá a konkurence je v esportu stále větší.

Jak dlouho vlastně trvá kariéra hráče počítačových her? Kolik už ho stál jeho tým Sampi, jaké výplaty dostávají hráči esportu a co on sám plánuje dělat, až skončí s fotbalem? O tom všem hovoří Jakub Jankto v našem podcastu, který najdete ho online jak na Spotify, Apple Podcastech nebo Google Podcastech, tak ve svých oblíbených podcastových aplikacích.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Frusack není jen sáček, ale změna myšlení. Udržitelnost se nemá dělat jen na oko, říká Hana Fořtová v podcastu

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

hana-fortova-boxed2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Hana Fořtová, spoluzakladatelka Frusacku

0Zobrazit komentáře

„Když jsme s Frusackem v roce 2014 začínaly, slovo udržitelnost tehdy ještě rozhodně nebylo číslo jedna,“ vzpomíná v novém díle CzechCrunch Podcastu Hana Fořtová. Se svou spolužačkou Terezou Dvořákovou ale od začátku věděly, kam míří, teď za sebou mají necelý milion prodaných kusů, a hlavně už Frusack není jen znovupoužitelný sáček.

Témata ve společnosti se za poslední roky různě proměňovala, ale důraz na vyšší ochranu životního prostředí a s tím související omezovaní spotřeby plastů se stále více řeší napříč generacemi i průmyslovými odvětvími. A Frusack část této diskuze rozjel před lety i v Česku.

„Bez plastů se určitě neobejdeme, ale problémem je jejich nadměrná spotřeba. V některých případech totiž plasty vůbec nepotřebujeme, zatímco jindy je doopravdy nutné je použít. Je ale vlastně jedno, o jaký materiál jde – s každým se musí zacházet rozumně,“ přemítá v podcastu Hana Fořtová.

Novou epizodu CzechCrunch Podcastu si můžete pustit v přehrávači níže, stejně jako ve všech oblíbených podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů a Google Podcastů:

O čem dalším byla v podcastu s Hanou Fořtovou řeč?

***

Devětadvacetiletá podnikatelka, která se před šesti lety rozhodla předčasně ukončit studia medicíny, aby se mohla pustit do rozvoje Frusacku naplno, dnes hovoří o svém byznysu jako o větší misi, dalece přesahující znovupoužitelný kompostovatelný sáček, kolem kterého se vše točí.

„Tehdy se nemluvilo o tom, že byl měl někdo třeba opakovaně používat obaly. Byly jsme tehdy pionýry, kteří o tématu začali mluvit, a teď se dostáváme do další fáze, kdy chceme, aby se lidé dívali, jaké produkty kupují a odkud pochází. To, že se něco tváří jakkoliv udržitelně a zeleně, ještě neznamená, že to takové skutečně je,“ říká Fořtová.

Sama nemá hraní si na udržitelnost jen tak na oko ráda ani u firem, které často různé „zelené“ aktivity skrývají například pod své CSR programy, třeba když jedou někam mimo firmu sázet stromy. „Do nedávné doby to stačilo, ale i na straně zákazníků je vidět, že chtějí po firmách něco víc. Udržitelnost by se měla dostat do samotného jádra podnikání,“ říká.

hana-fortova3

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Hana Fořtová, spoluzakladatelka Frusacku

Přestože to může znít jako klišé, Hana Fořtová dnes říká, že Frusack už není jen produkt, ale změna myšlení. „Chtěli jsme zasít o těchto tématech povědomí a hned na začátku se to velmi dobře chytlo,“ usmívá se. Dnes Frusack i svůj přístup k podnikání a fungování rozšiřují do celého světa a mají před sebou americký trh, kde je takřka nekonečný potenciál.

O tom, jak složité bylo znovupoužitelný sáček, který skutečně dokáže zmizet z povrchu zemského, vyvinout, kolik jich dokáží vyrobit, kde všude se prodávají a také jestli je lepší si vzít v obchodě papírovou, nebo igelitovou tašku, hovoří Hana Fořtová v našem podcastu. Najdete ho online jak na Spotify, Apple Podcastech nebo Google Podcastech, tak ve svých oblíbených podcastových aplikacích.