Už je to něco přes rok, kdy se začalo objevovat první promo na, podle vlastních slov zakladatele, největší tech konferenci na světě, která se tentokrát uskutečnila v irském Dublinu a my jsme na ní samozřejmě nemohli chybět. Web Summit proběhl ve dnech 3-5. listopadu v prostorách RDS Areny, kde se každý rok jezdí dostihy a pravidelně hraje rugby.

Příprava celé konference a její organizace v průběhu by se dala hodnotit jako excelentní. Už týdny dopředu se postupně všem účastníkům rozesílaly e-maily, které informovaly o kompletním harmonogramu akce, fungování registrace a pro novináře také list se seznamem všech účastníků, kteří jsou ochotni poskytnout interview. To vše bylo integrováno do samostatné mobilní aplikace, kterou si nechal Web Summit vyvinout na míru.

A že šlo tento rok o ohromnou událost, dosvědčují i čísla, která nám byla po skončení zaslána. Na konferenci přijelo celkem 42 tisíc lidí ze 134 zemí, kteří v průběhu 3 dní a 4 nocí prošli celkem 21 samostatných částí konference na pěti kilometrech čtverečních a rozeslali přes 199 tisíc tweetů pod tagem #WebSummit. Přes 41 tisíc lidí sledovalo živý stream, na kterém se objevilo zhruba 1 000 řečníků.

Na celé akci bylo mimo jiné na 1 000 investorů, včetně předních hráčů z fondů jako Index Ventures, Andreessen Horowitz nebo Sequoia Capital, kteří se mohli potkat a nebo si přímo na speciálním soutěžním pitchi poslechnout až 2 141 startupů.

Ale konec čísel, jdeme na to

Další text budu psát přímo za sebe, protože jsem přímo za CzechCrunch byl na akci tentokrát kvůli okolnostem sám. A nebyl bych to já, kdybych nenechával rezervaci hotelu, letenek a dalších záležitostí na poslední chvíli, protože jsem krátce předtím cestoval několik měsíců mimo ČR. To se mi krutě vymstilo, když jsem 2 noci před Web Summitem zjistil, že 95% hotelů je v okruhu 15km od akce kompletně vyprodaných a letenka stojí 7x víc, než je běžná cena.

Nicméně zvlášní náhodou se mi to podařilo vymyslet tak, že jsem byl první noc v blízkosti akce a 2 následující noci „jen“ hodinku autobusem přímo od RDS Areny (tohle si pamatujte, bude to mít pokračování). A protože někdo zrušil svoje místa v letadle, dokázal jsem chytit krásný, přímý spoj den před Summitem. Uff.

Mimo vcelku zdlouhavé, klasické cesty s Ryanairem a letadla plného podnikatelských a startupových hvězd z ČR, se ale všechno podařilo a někdy ve večerních hodinách jsem se dopravil do hotelu, který byl mimo jiné zhruba 10 minut chůze od cíle. Pro všechny mimo média bylo ještě na letišti překvapení, v podobě možné předregistrace na akci, aby pak nečekaly tisíce lidí najednou ráno ve frontě (předregistrace zůstala samozřejmě prázdná a brána další den narvaná).

Konečně na místě

Na Dublin bylo první den úžasný počasí, takže rychle check-out a hurá do světa. Prvotní dojem dokreslily všemožné umístěné billboardy a ukazatele na Web Summit, takže nebylo třeba ani navigace. Po příchodu k areálu už svítil velký nápis a shromažďovaly se zástupy lidí, kteří prvně, pokud to tedy neudělali předem, museli projít registrací. Ti, co měli pozvánky nebo jeli za média mohli frontu přeskočit a udělat si „check-in“ u separátního stánku – s bombony Haribo jako bonus.

Díky tomu, že je vše schováno v mobilní aplikaci se kromě klasické visačky se jménem nedávalo nic a pokračovalo se té na první pohled největší haly, kde se už od rána nedalo prakticky pohnout. Hned na začátku byly vidět dlouhé zástupy stolů s logy na transparentech, kde se představovaly jednotlivé startupy, které si zaplatily levnější stánek. Mezi menšími stoly se ještě průběžně mihly známější firmy jako Microsoft, Google apod., kteří měli pochopitelně k dispozici zajímavější plochu.

Ke konci první haly a na jejím začátku byla menší stage, kam postupně chodily přihlášené startupy do soutěže, ve které měla odborná porota vybrat 2 nejlepší projekty, na základě několikaminutové prezentace. Z této místnosti šlo pak chodit do specializovaných sálů, které byly tématicky zaměřeny na marketing, design, vědu atp. Přímo z této strany se ale nešlo dostat přímo do hlavního sálu, kde se postupně objevila ta největší jména.

Cestou na zahájení designového bloku jsem potkal i první český startup, který zrovna ladil svojí prezentaci na menším stánku mezi desítkami dalších. Byl to projekt od vývojářské firmy Coex s názvem Mapotic, což je víceméně platforma, přes kterou si lze vytvořit personalizovanou mapu, kterou pak doplňují sami uživatelé v rámci crowd-sourcingu. Tímto způsobem se jim tak podařilo vytvořit vcelku rozsáhlou mapu míst, kde se dá dobře zaplavat.

Kluci sami do projektu vložili 50 tisíc dolarů a dokonce o jejich databázi projevil zájem Seznam pro Mapy.cz. Z obchodu ale nakonec kvůli licenčním problémům sešlo.

Z první budovy ven, bude to kousek

Většina běžných konferencí je koncipována tak, že je vše uceleno v jedné hale, kde se prezentují startupy a zvlášť jsou pak tématické přednášky. Tady to byl trošku problém, protože vzdálenost mezi budovou, kde byla hlavní stage a kde byl zbytek okruhů byla něco málo přes kilometr. Jednou, dvakrát to samozřejmě nevadí, ale pokud máte harmonogram uspořádaný tak, jako třeba já, tak bylo za den potřeba těch kilometrů nachodit nespočet a tak tak se to dalo stíhat.

Na hlavní stage jsem to ale naštěstí stihl včas, protože se tam po úvodním zahájení a vlastně i oficiálním zahájení celé konference objevil první host, na kterého čekal přeplněný sál – Stewart Butterfield, zakladatel a CEO Slacku, který se během 2 let dostal jako jeden z mála k miliardovým valuacím a statisicům spokojených platících uživatelů.

Na stagi mluvil o tom, že vlastně ze začátku ani neměl představu, že by se ze Slacku mohl stát takový fenomén – jenže už od prvních měsíců díky úplně jiné strategii marketingu a přístupu k zákazníkům, rostl Slack tak rychle, že sotva zvládali kočírovat nápor nových problémů a nábor nových lidí. Na chyby si prý obvzlášť dávali pozor a sledovali každý jednotlivý požadavek zákazníků. Jakmile se nějaký problém často opakoval, dostal pro vývoj automaticky prioritu.

V rámci konverzace se z něj samozřejmě všichni vždy snaží vytáhnout, jestli by firmu prodal. Zajímavý je fakt, že nad tím kdysi i uvažoval, to ještě když by jeho podíl měl při prodeji hodnotu zhruba 20 milionů dolarů. Ale po pečlivém uvážení se rozhodl nabídku odmítnout a pokračovat dál. Dnes by prý nepřistoupil na nic, co bude menší než 100 miliard dolarů. Tím v podstatě naznačil, že je Slack v takové fázi růstu, kdy nemá absolutní potřebu nad tím vůbec uvažovat.

Michael Dell, muž stojící za největší akvizicí v historii

Program byl opravdu nabitý od začátku až do konce a sotva Stewart odešel, následovalo krátké intro, a už přicházel další host, kterým nebyl nikdo jiný než Michael Dell – muž stojící za Dellem, jednou z největších IT společností v historii, které se nedávno povedlo něco, co vyvolalo v internetových vodách vlny diskuze.

Dell totiž koupil další IT společnost EMC za neuvěřitelných 67 miliard dolarů, o čemž jsme se zmiňovali v nedávném článku. Podle Michaela ale ani zdaleka jeho firma nedosáhla té nejvyšší mety, kterou si představoval. Nikdy totiž neměl nízké cíle. Tahle odpověď vedla k poskytnutí několika rad začínajícím podnikatelům, kteří jsou plní nejistoty a jsou v tom většinou sami, jako kdysi on.

Nejdůležitější je prý nebát se neúspěchu, protože každý neúspěch dokáže člověka posunout mnohem dál, než kdyby se mu zdánlivě vše hned dařilo. Pokud najdete problém, ke kterému neexistuje řešení, ale který potencionálně trápí velkou skupinu lidí – řešte ho, zkuste se na něj zaměřit a vybudovat si na jeho principech business, protože pokud se zaměříte na jednu oblast pro kterou se nadchnete, můžete v sobě objevit potenciál, o kterém jste dřív nevěděli.

Rady se zdají jako běžné klišé, ale jsou to věci, kterými se Dell při vedení své firmy řídil – přece jen má podle svých slov taky takový „malý startup“, který momentálně představuje roční obrat 900 miliard dolarů.

Catering na úrovni, média jako v bavlnce

Po Michaelu Dellovi pro mě přišla pauza na oběd, který měl Web Summit řešený zajímavým způsobem. V rámci oddělené lokality, která byla mimo areál konference byly rozmístěny obrovské stany, ve kterých připravovaly jídlo desítky známých místních restaurací, které nabízely od kuřete tandoori, nespočtu salátů nebo pečeného masa, až po zmrzlinu.

Hotově ani kartou se tu ale nic neplatilo. Na několika místech kolem konference se daly zakoupit speciální tokeny za 20 EUR, za které se dalo pořídit jedno jídlo a jeden nápoj – standardně voda. Vzhledem k ceně konference (průměrně 600 EUR) by člověk čekal, že bude část jídla úplně zdarma nebo minimálně za symbolickou cenu, schopnou krotit náklady. Jídlo bylo ale obecně vynikající.

Pro média byla ale hned u hlavní stage připravena separátní část, do které nikdo jiný nesměl. V té se uskutečňovaly veškeré interview a taky bylo možné sednout ke stolu, připojit se k rychlejšímu internetu než na konferenci, kde vzhledem k počtu lidí internet trochu kolísal, a pracovat. Součástí bylo i drobné občerstvění, jako sendviče, zmrzlina, několik dezertů a samozřejmě čaj, káva, voda nebo i pivo.

Mike Schroepfer, CTO Facebooku

Po téhle pauze už jsem spěchal, předem nevědíc, na pravděpodobně nejlepší přednášku z celé konference, které se ujal Mike Schroepfer, který působí jako CTO ve Facebooku a který představil 3 zásadní novinky, na kterých ve Facebooku pracují. Nebo spíše fázi, v jaké se momentálně nachází, protože o většině z nich jsme už slyšeli.

První peckou byl pokrok ve vývoji bezpilotních, sluncem poháněných letadel, které z větších měst pomocí speciálních laserových paprsků odráží signál, který dokáže šířit internetovou konektivitu o rychlosti až 10 Gbit. Ty by měly být schopny v rámci svého pokrytí (okruh 11 mil) poskytnout zdarma internetové připojení o minimální rychlosti 2G sítí. Koncept letadla je již vytvořen a nyní je největší překážkou reálné testování a lazení legislativních problémů.

Druhou věcí byl unikátní systém umělé inteligence, který víceméně navazuje na projekt Facebooku s názvem M, což je automatický mobilní asistent s minimálním zásahem člověka, který dokáže plnit nejrůznější úkoly – od objednání květin, přes rezervaci restaurace, až po podrobné plánování kalendáře a řazení e-mailů. Facebook nově svůj systém naučil přemýšlet v souvislostech.

To znamená, že například dokáže vyhodnotit na 91% správně situaci, ve které stojí na sobě několik krabic na zastaveném záběru a rozhodnout, jestli spadnou nebo ne. v 9 z 10 případů se takto trefí. Tato funkce jen navazuje na neuvěřitelně přesnou schopnost Facebooku rozpoznat obličeje a místa, která zaznamená na fotografiích uživatelů.

Dalším a zároveň posledním bylo představení několika novinek v oblasti virtuální reality, do které se Facebook začal montovat jen několik měsíců předtím, než koupil za 2 miliardy dolarů startupu Oculus Rift, který založil tehdy 22letý Palmer Lucker a který se později téhož dne na konferenci objevil také.

Oculus, tedy brýle a pro všechny dostupná technologie pro zobrazování nové dimenze obrazu by měla vyjít již v lednu příštího roku a začínat na 99 dolarech, u nás částce blížící se 6000 Kč. K tomu Facebook pomohl vyvinout speciální ovladače, které uvnitř VR zobrazí a ovládají vlastní ruce, takže si lze reálně vyzkoušet další prvek, mimo zrakového vnímání.

Cílem je do několika příštích let vyladit virtuální realitu natolik, abychom byli schopni kromě zraku a základních pohybů cítit reálný povrch daného předmětu ve hře nebo filmu a případně ho i cítit. Stejně jako bychom se mohli dočkat toho, že cosi virtuálního na nás bude schopno sáhnout – vlhký sen všech introvertů zalezlých doma v koutku.

V krátké pauze další český projekt

Jedna z přednášek mě tolik nezaujala, tak jsem se šel podívat po startupech, které zaujaly místo hned těsně vedle hlavní stage, tedy na prominentnější pozici. Kdybych ho obecně neznal, tak bych vlastně ani neměl šanci zjistit, že jsou zakladatelé původně z Čech. Jde totiž o fotoprůvodce Fripito, které založil Jan Březina a které má sídlo vedené v nevadském Las Vegas.

Fripito už má za sebou samozřejmě několik let fungování a tak není divu, že se nebojí jít s kůží na trh. Hlavním cílem prý bylo socializovat se a navázat potencionálně spolupráci s novými partnery, kteří by chtěli využívat jejich do podrobna vedené fotoprůvodce v mnoha lokalitách a určitě i přilákat potencionální investory.

Zároveň se Honza Březina pochlubil s novou verzí aplikace, která byla před několika dny oficiálně spuštěna a která kromě kompletního redesignu nabízí nespočet nových funkcí a vylepšení. Určitě stojí za vyzkoušení.

…..

Tím jsme se dostali do pozdější fáze dne, ve které se představil zmiňovaný Palmer Luckey za Oculus Rift nebo John Collison, jeden z bratrů zakládajících platební startup Stripe. To vše, spolu s pokračováním dalšího dne a podrobnějším fotoreportem v druhé části, kterou tu najdete v průběhu tohoto týdne!