Zbohatl na kryptu, pak s týmem vyvinul metodu, jak zpomalit stárnutí. Na rozvoj získal miliardy
Brian Armstrong z Coinbase a jeho tým získali velkou investici na epigenetické přeprogramování buněk. Může to vést k prodlužování zdravého života.
Na kryptoměnovou vlnu naskočil v době, kdy okolo bitcoinu a dalších obdobných aktiv nebyl zdaleka tak velký humbuk. A rovnou založil Coinbase, jednu z největších a nejznámějších kryptoměnových burz světa, která mu pomohla k bohatství přes 170 miliard korun. Není to ale jeho jediný byznys – Brian Armstrong se chce zapsat do dějin i jako člověk, který zpomalí stárnutí, k čemuž teď dostal masivní finanční podporu od investorů.
Všichni znají Bryana Johnsona, který usiluje o co nejdelší zdravý věk tím, že investuje vysoké miliony do technik, nad nimiž zůstává běžnému smrtelníkovi rozum stát. A byť je v oblasti longevity dost možná nejslavnější (i proto, že se jeho život skládá z polykání desítek různých pilulek), není v tom sám. O něco podobného se snaží jak šéf Spotify Daniel Ek, tak spoluzakladatel a ředitel Coinbase Brian Armstrong.
Armstrong založil malý startup, v rámci kterého tým odborníků zkoumal lidské buňky a hledal metody, jak by mohl na buněčné úrovni ovlivnit proces stárnutí. Vědci zjistili, že jednou z možností, jak toho dosáhnout, by mohlo být jejich takzvané epigenetické přeprogramování, respektive změna systému, který reguluje aktivitu genu v buňkách, což by umožnilo obnovit jejich mladistvou funkci.
Za zhruba čtyři roky provozu se jim mělo podařit objevit tři prototypy léků zaměřených na přeprogramování jaterních buněk. V laboratoři proto udělali několik experimentů, které podle experta na kmenové buňky a spoluzakladatele firmy Jacoba Kimmela ukázaly, že jejich omlazení může obnovovat schopnost buněk zpracovávat tuk a alkohol.
Začali proto své pokroky porovnávat podle toho, jak na látky reagují buňky mladšího a staršího člověka. Zjistili, že starší přeprogramovaná jaterní buňka se chová více jako buňka mladší. A to má být klíčové k dalšímu výzkumu, na který teď mimo jiné slyší i investoři. Nově totiž NewLimit, jak se startup nazývá, získal 130 milionů dolarů.
V přepočtu necelé tři miliardy korun mají Armstrongův tým udržovat v chodu a umožňovat mu podnikat další testy, na které využívá i umělou inteligenci, díky níž může vyvíjet a následně testovat nejslibnější, strojově generované léky v simulaci, než s nimi bude nakládáno jako s hotovými produkty. I to má zkrátit čas k tomu, než se zahájí testování na lidech. To je v plánu na rok 2028.
Nová investice, kterou vedla firma Kleiner Perkins, je více než trojnásobně vyšší oproti té původní před dvěma lety, kdy se NewLimitu podařilo získat 40 milionů dolarů, respektive téměř 900 milionů korun. S dostatkem peněz a moderními biotechnologickými postupy chce startup za dvě následující dekády dosáhnout už viditelného prodlužování lidského zdravého věku.
Oproti například projektu Daniela Eka, který založil a vede hudební streamovací službu Spotify, se ale Armstrongův přístup značně liší. Byť oba mají ambici pomáhat k delšímu kvalitnímu životu. Dvaačtyřicetiletý Švéd se totiž přes svou firmu Neko Health zaměřuje na prevenci, respektive včasnou detekci menších zdravotních problémů, z nichž se při zanedbání péče mohou vyklubat vážné komplikace.








