Politika si s vesmírem netyká. V raketě SpaceX letí poprvé ruská kosmonautka, válce navzdory

Složení mise, kterou vypravila NASA, úplně nekoresponduje s geopolitickou situací. Důvodem je technika na Mezinárodní vesmírné stanici.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

crew5_2-min

Foto: SpaceX

Ruská vlajka je na kombinéze SpaceX vůbec poprvé.

0Zobrazit komentáře

Vesmírné středisko Johna F. Kennedyho na Floridě bylo včera místem už známého obrázku. Z odpalovací rampy v 18 hodin středoevropského času odstartovala další raketa společnosti SpaceX se čtyřmi astronauty na palubě. Něco ale bylo přece jinak. V místě, paradoxně nesoucím jméno prezidenta z éry studené války, se totiž do americké lodi Elona Muska usadila vůbec poprvé i zástupkyně ruské agentury Roskosmos, kosmonautka Anna Kikinaová. A to i přesto, že vztahy obou mocností jsou teď v podstatě na bodu mrazu. Proč tedy ve vesmírném průmyslu nefunguje politika stejně jako jinde?

Mise Crew-5, která včera z mysu Canaveral odstartovala, je pátým operačním letem programu NASA pro lidské posádky. Ty se za pomocí letů v raketách SpaceX, jež si americká agentura zaplatila, střídají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). A byť šéf SpaceX Elon Musk pobouřil nedávno svým nepříliš promyšleným nápadem na rusko-ukrajinské usmíření, v paradoxním složení posádky, která příliš neodráží válečný stav, nemá prsty.

Důvod, proč se Kikinaová do vesmírné lodi Dragon nakonec usadila, je třeba hledat v letošním červenci. Ačkoliv obě mocnosti spolupracují na projektu Mezinárodní vesmírné stanice dlouhodobě, tehdy NASA a Roskosmos podepsaly novou dohodu o společné dopravě astronautů na tuto unikátní vesmírnou stavbu.

Princip smlouvy je jednoduchý. „Dohoda agentur stojí na principu kus za kus. Včerejšímu letu v režii NASA s ruskou astronautkou tak předcházel i let Sojuzu před dvěma týdny, ve kterém byl naopak jeden americký astronaut,“ vysvětluje pro CzechCrunch popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.

Oba dva lety přitom mířily právě na Mezinárodní vesmírnou stanici. Vzájemně si agentury nezaplatí jediný dolar nebo rubl – to je velká změna oproti mezidobí od odstavení raketoplánů do zprovoznění posádkových letů SpaceX, kdy NASA platila Roskosmosu za každé sedadlo desítky milionů dolarů.

Logická otázka by tak zněla, proč vůbec NASA na podobnou dohodu přistupuje. Má přece domluvu se SpaceX a navíc prezident Spojených států rozhoduje o tom, kde jakou ruskou firmu či jakého Putinova pohůnka bude sankcionovat za rozpoutání války na Ukrajině.

O to zvláštněji může dohoda vyznívat v situaci, kdy někdejší šéf Roskosmosu ještě v dubnu vyhrožoval, že s kooperací na ISS Rusko přestane, pokud západ nezruší sankce. Spíš než reálná hrozba to ale byla obvyklá rétorika již bývalého šéfa agentura Dimitrije Rogozina.

„Když jsem to slyšel, musel jsem se smát, protože Roskosmos určitě nemá prostředky na nějakou alternativní stanici. Rogozin sice napsal plamenný tweet, ale pak se v křesle otočil o 180 stupňů a podepsal dohodu s NASA,“ říká Majer.

NASA je oproti svému ruskému protějšku ve slovech opatrná, nicméně Roskosmos ke spolupráci skutečně potřebuje, ať už je politika, jaká chce. Důvod pramení v konstrukci Mezinárodní vesmírné stanice. Ta je totiž už od svých počátku složena z ruského a západního modulu a tamní osazenstvo tak vždy alespoň jednoho ruského astronauta mělo z bezpečnostních důvodů a pro případ, že by bylo třeba cokoliv na ruském modulu opravit.

cre5-min

Foto: SpaceX

Posádka mise Crew-5

„Ne že by například američtí astronauti nezvládali za pomocí pozemního střediska opravit poruchu na ruském modulu. Výcvik na to mají. Kdyby ale do stanice narazila troska nebo se porouchal systém na rozvod elektřiny či vody, může jít o minuty, které rozhodnou, zda ISS ztratíme, nebo ne. A v tom případě je lepší mít na palubě Rusa,“ vysvětluje jihlavský popularizátor vesmíru s tím, že obdobná personální pojistka funguje pochopitelně opačně v případě Američanů a západního modulu.

Jednoduše řečeno, Mezinárodní vesmírná stanice je pro obě mocnosti natolik drahý a unikátní projekt, že jeho budoucnost nepodléhá ničemu jinému než pragmatické spolupráci. Nehledě na válečnou situaci a znepřátelení obou mocností. „Kdybychom teď ISS ztratili, nic podobného desítky let nevznikne,“ doplňuje Majer. Ačkoliv podle současných plánů má dosloužit v roce 2031, plány na jejího nástupce jsou zatím jen na papíře.

V jiných oblastech vesmírného průmyslu, kde nejde o tolik, se ovšem Ruskem vedená válka projevila. Výrazně razantnější než NASA totiž ve své politice byla hned od března Evropská vesmírná agentura (ESA). Ta zastavila spolupráci s Ruskem vysloveně kvůli válce na Ukrajině. V důsledku toho Evropa nebude mít v dohledné době své vozítko na Marsu.

Načítám formulář...

Diskuze (0)

Novinka

Anonym