Svět se v posledních týdnech dostal do takové fáze, během které je precizní přístup lékařů k pacientům důležitější než kdy dříve. Jejich práci však omezuje nedostatek zdravotnického vybavení, především pak volných kapacit na jednotkách intenzivní péče a mimo jiné plicních ventilátorů. Řešením proto mohou být speciální převozné buňky nového projektu CURA, v nichž se nachází vše potřebné a mohou se rychle překládat z místa na místo.

Boj proti pandemii si žádá zvláštní kroky. Ať už ze strany vlád, tak z pozice nemocnic. Jen málokterá země Evropy byla totiž připravena na takovou krizi, která v posledních týdnech nabírá na síle. A byť Česká republika zatím není v tak kritické situaci, státy jako Itálie, Francie nebo Španělsko čelí denně tisícům nakaženým, pro jejichž část potřebuje zvláštní péči ve svých nemocnicích.

Vzhledem k obrovskému náporu však jednotky intenzivní péče nedokáží zajistit lůžka pro všechny pacienty s vážným průběhem choroby COVID-19 a současně chybí i umělé plicní ventilátory, které mechanicky pomáhají s průtokem plynů respiračním systémem. Je tedy zcela logické, že začínají vznikat alternativní řešení, díky nimž tato absence nebude tak široká.

Foto: CRA/CzechCrunch

Vizualizace zdravotnické buňky, do které se vlezou dva pacienti

Právě nad tím přemýšlí i tým designérů, inženýrů, zdravotníků a armádních expertů z mezinárodního projektu CURA. Ten věří, že nejlepším řešením bude poskytnout nemocnicím speciální externí kontejnery, které dokáží navýšit kapacity lůžek napojených na patřičné vybavení. Laicky řečeno tak jde o polní zdravotnické jednotky, které nejsou fixně vázány na konkrétní místa.

Flexibilita převozu i sterilní prostředí

Vzhledem k tomu, že jde o rychlost a každý den se počítá, musely týmy firem, agentur a jiných organizací navrhnout takovou podobu, která se dá snadno převážet. Buňky se proto budou distribuovat již složené a zdravotnický personál je bude moci využívat hned, co se k nim dostanou. S délkou šesti metrů se pak vlezou jak do letadla, tak i na kamion nebo vagón vlaku.

Každý takový kontejner dorazí rovnou s potřebným vybavením, které se skládá minimálně ze dvou plicních ventilátorů, infuzních stojanů a monitoringu. Díky modularitě tohoto zařízení je navíc možné přizpůsobit prostory i pro více lůžek než jen dvě, přičemž CURA uvádí, že jednotlivé buňky lze spojovat k sobě a propojovat centrálním koridorem.

V ideálním světě si tak každá nemocnice, která trpí na nedostatek pokojů, může objednat optimální počet těchto kontejnerů a postavit si sekundární polní zdravotnické jednotky ve svém okolí (například na parkovišti nebo v zahradách). Realistický scénář ovšem tak komplexně nevyznívá a spíše půjde o rychlá doplňková řešení pro zahnání krize.

Foto: Squint / Opera

Papírový náčrt, jak by se buňky mohly stavět

Neméně důležitým aspektem je i maximálně sterilní prostředí uvnitř buněk, což má být zajišťování tvořením negativní tlaku, díky čemuž se kontaminanty nedostanou ven a udrží se pouze v daném prostoru. Pro obsluhující lékaře pak bude naprosto klíčové, aby dovnitř vcházeli jen v kombinézách s dostatečným krytím.

Začíná se v Miláně

V aktuální fázi nejde jen o papírový návrh s teoretickou funkčností. První buňky se totiž v rámci testování projektu CURA již staví, a to konkrétně v italském Miláně, hlavním městě Lombardie, která je nejvíce zasaženou oblastí Apeninského poloostrova. Rozšíření převozu však nemusí mít dlouhého trvání, pokud se tyto zdravotnické jednotky osvědčí.

Celá iniciativa je zároveň postavena na bázi open-source, takže do ní může kdokoliv s patřičnou kvalifikací přispívat a vylepšovat dílčí fungování. Nemusí jít však pouze o zdravotníky a odborníky na medicínu, ale také designová studia a marketingové agentury, které mohou tento plán propagovat a zviditelňovat.

Foto: CURA

Polní jednotky intenzivní péče projektu CURA