Ponožkoboty vyměnila za kosmetiku. Bývalá šéfka Skinners prodala svůj podíl a buduje nový byznys od nuly

Michaela Steinhauser vedla spolu s Petrem Procházkou startup Skinners. Po prodeji svého podílu teď spouští kosmetickou značku Semoia.

michaela-steinhauser
Foto: Archiv MS
Spoluzakladatelka Skinners a majitelka kosmetické značky Semoia Michaela Steinhauser
0Zobrazit komentáře

Šestatřicetiletá Michaela Steinhauser má za sebou dlouhé roky vedení českého startupu Skinners, který nejen na českém trhu prorazil s ponožkobotami a barefooty. Koncem loňského roku se ale rozhodla svůj podíl prodat, aby měla více času na rodinu, celkově zpomalit a vydat se novým směrem – a spustila vlastní kosmetickou značku Semoia, kterou chce vybudovat úplně od nuly. „Teď nemám ani zaměstnance, jdu do toho s pokorou. Chtěla bych si objednávky i sama balit,“ říká pro CzechCrunch.

Steinhauser pochází z Valašska, původně vystudovala psychopatologii a přemýšlela o kariéře v psychoterapii – po dokončení školy i krátce učila na univerzitě. V pracovním nasazení ale nakonec převážila její podnikatelská stránka, a tak rozjela byznys s tehdejším partnerem Petrem Procházkou.

„Petr se vrátil z jedné své letní brigády v Norsku s nápadem na ponožkoboty a já tím byla tak ohromena, že jsem do projektu vložila vlastní úspory,“ vzpomíná Steinhauser. V roce 2015 spolu založili Skinners – jejich ponožkoboty se tehdy proslavily i velkou crowdfundingovou kampaní, která je dodnes na platformě HitHit druhou nejúspěšnější.

Steinhauser ve firmě postupně zodpovídala za provoz, nákup, výrobu i zákaznický servis. „Celou dobu jsem vlastně skládala provozní část firmy. Petr se zaměřoval na marketing a byznysové aktivity. Produkt jsme ale vyvíjeli spolu – oba jsme silně orientovaní na vývoj,“ popisuje.

Po expanzi do zahraničí a rozšíření sortimentu o barefoot obuv, která se od původních ponožkobot liší pevnější konstrukcí a je určená pro každodenní nošení, narazily ale Skinners na složitější realitu postcovidového trhu. Zatímco během pandemie lidé trávili více času doma a výrazně rostly online nákupy včetně outdoorového vybavení, což přálo i prodejům ponožkobot, s návratem do běžného režimu online prodej ochladl.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tržby a objem výroby se tak propadly, firma přešla do ztráty a musela loni přehodnotit svou strategii. Kvůli svým rodinám a dětem se Steinhauser i Procházka rozhodli vedení postupně předat jinému člověku – a to nedopadlo dobře. Ačkoliv ona měla být v té době na mateřské a trávit víc času doma, do firmy se vrátila, aby pomohla s reorganizací a zefektivněním.

„I když už jsem nebyla majitelkou, přišla jsem zpátky s cílem odstranit nesmyslné služby, které byly navázané na firmu, a pomoci najít provozního ředitele. Věděla jsem, že jakmile ho zaučím a on zvládne agendu, postupně ustoupím do pozadí,“ popisuje. To se jí podařilo a od dubna už ve Skinners působí jen jako externí konzultantka.

📉 Skinners: Vývoj obratu a nová investice

👉 Česká značka ponožkobot Skinners v posledních letech zaznamenává pokles tržeb – zatímco v roce 2021 měla obrat 136 milionů korun, o rok později klesl na 100 milionů, v roce 2023 na 72 milionů a loni už jen na 61 milionů. Rok 2024 uzavřela se ztrátou osm milionů korun, mimo jiné kvůli investicím do automatizace výroby. Část produkce přitom nově probíhá i v Asii.

👉 Spoluzakladatel Petr Procházka se začátkem září 2025 objevil v pořadu Jáma lvová, kde uvedl, že firma hledá investora pro další růst na českém trhu. Nakonec se dohodl s podnikatelem Václavem Staňkem, zakladatelem značky Vasky, který má za čtyři miliony korun získat šestiprocentní podíl. Cílem je údajně propojit značky Vasky, Botas a Skinners do silnějšího obuvnického celku.

Podobný scénář jako ve Skinners se pak odehrál i u značky Mioora, která prodává spodní a intimní dámské prádlo a kterou Steinhauser založila v roce 2021 společně s kamarádkou Radkou Novosadovou. Ta původně pracovala ve Skinners, pak se ale obě ženy dohodly, že zkusí rozjet nějaký projekt společně.

Po ambiciózním startu ale značka jen utichala – obě podnikatelky měly najednou děti a na další byznys nezbýval čas. „Jsem člověk, co potřebuje mít věci dotažené do konce. U Mioory se poslední rok nic nedělo a já kvůli tomu na Radku tlačila, což mi bylo taky nepříjemné. Nakonec jsme se domluvily, že z firmy vystoupím,“ vysvětluje Steinhauser.

Dřív to všechno šlo nějak snadněji, lidé měli zájem o novinky. Dneska je to náročnější a víc vydřené.

V jejím životě se tak uvolnil prostor po dvou firmách, a tak měla víc času na přemýšlení, co dál. „Měla jsem víc šuplíkových nápadů. Napadlo mě psát dostupnou psychologii pro veřejnost, třeba právě pro nadcházející maminky. Přišlo mi, že odborné texty se běžným lidem špatně čtou, je v nich hodně pojmů z biologie,“ vysvětluje.

I tentokrát ale její podnikatelská stránka převážila a Steinhauser se tak letos na jaře nakonec rozhodla vrátit k něčemu, co jí bylo vždy blízké – k vůním a péči o tělo. Kosmetika pro ni navíc není úplně novým polem, právě na Valašsku jsou prý bylinky a domácí masti běžnou součástí života.

„Všichni u nás míchají mastičky. Sbíráme bylinky, děláme si vlastní čaje. Je to pro mě přirozené prostředí,“ říká. Její nová značka Semoia tak zatím nabízí tři produkty – sprchovou pěnu, tělový krém a interiérový parfém, a to buď s vůní vanilky, nebo růže.

Novou firmu rozjela sama na sebe, bez jakéhokoliv externího investora. I proto koneckonců odešla ze Skinners – chce mít prý nad věcmi kontrolu. Na platformě HitHit proto spustila crowdfundingovou kampaň, ve které chce za prodej produktů se slevou vybrat 90 tisíc korun na start výroby. Ta má probíhat ve výrobním podniku na Moravě. „Teď nemám ani zaměstnance, jdu do toho s pokorou. Chtěla jsem něco malého, co si můžu dělat doma, a sama si i balit objednávky,“ vysvětluje.

Cílem bylo vytvořit produkty, jejichž vůně nevyčpí po pár hodinách – i proto Michaela Steinhauser zvolila kombinaci sprchové pěny a tělového krému, které může člověk používat společně. Zato interiérový parfém byl prý experimentem. „Je to něco, na co tady lidé zatím nejsou tolik zvyklí,“ míní podnikatelka.

Přesto připouští, že doba je dnes jiná než při budování Skinners. „Dřív to všechno šlo nějak snadněji, lidé měli zájem o novinky. Dneska je to náročnější a víc vydřené,“ přiznává, o další plány ale nouzi nemá. Navíc se má pořád k čemu vrátit. „Pokud by mě podnikání někdy přestalo bavit, přemýšlela jsem i nad tím, že bych se vrátila k psychoterapii a dodělala si pětiletý výcvik.“