V roce 1875 byla elektřina často považována za výsadu. O internetu a podobných vymoženostech lidé neměli ani tušení a hygiena bylo něco, na co se myslelo většinou jen v neděli. A právě v této době vznikla v Rakovníku malá mydlárna, která vyrostla ve společnost, jejíž produkty znají celé generace a používá je mnoho českých domácností i dnes. Podle odhadů dokonce devět domácností z deseti.

Malou manufakturu na výrobu mýdla a svíček založil v Rakovníku František Otta. Firma pak přežila rozpad Rakouska-Uherska, dvě světové války i znárodnění. Současná Rakona už ale není malým regionálním výrobcem. S obratem přes 2 miliardy korun a ročním ziskem 181 milionů korun patří k významným producentům domácí drogerie. Přes 90 % její produkce navíc míří za hranice, konkrétně do 38 zemí světa.

Za 150 let své existence se podstatně proměnila také samotná továrna, kde se nyní vyrábí nejen známý prostředek na mytí nádobí Jar, ale i zahraniční značky pracích prášků Lenor, Ariel či Tide. V současnosti zde pracuje okolo 400 zaměstnanců, přitom na začátku 90. let jich bylo kolem tisícovky. Může za to především automatizace výroby.

Od roku 1991 společnost vlastní americký gigant Procter & Gamble, který do modernizace závodu investoval v přepočtu více než 8 miliard korun. Rakona je dnes příkladem takzvaného Průmyslu 4.0, zástupcem nové éry v průmyslové výrobě, kdy se spojují pokročilé technologie jako robotika, internet věcí a umělá inteligence. Ve firmě tak například používají aplikaci pro sledování polohy náklaďáků a jejich nákladu a mohou změnit výrobu z jednoho produktu na druhý pouhým zmáčknutím tlačítka.

V Rakoně se v průběhu let vyráběly nejrůznější produkty, z nichž už některé i zanikly. Bylo to třeba toaletní mýdlo Onyx či luxusnější Diplomat, Akát, Rosana, Šeřík, Azurit či Tix a mnoho dalších čistících prostředků. Jednu dobu tu vznikala dokonce i kosmetika.

V roce 1960 ale Rakona uvedla na trh asi nejznámější vlastní produkt: Jar, první specializovaný prostředek na mytí nádobí v Československu. Talíře a skleničky se do té doby umývaly především práškovými přípravky, Jar byl ale inovativní ve více směrech. Byl také jedním z prvních produktů v Československu, které se balily do plastu.

A proč právě Jar? Název vzešel ze soutěže mezi zaměstnanci Rakony. Vymyslela ho Vlasta Ransdorfová, která pracovala jako sekretářka a ekonomka ve vývojovém oddělení, kde se dva roky pracovalo na receptuře nyní slavného prostředku. Zadání bylo jednoduché: přijít s krátkým a výstižným názvem. Paní Ransdorfová nikdy neprozradila, odkud čerpala inspiraci, ale dodnes se spekuluje, že název mohl být složen z iniciálů vedoucích – ředitele Janečka a hlavního chemika Mojmíra Ranného. „Za svůj nápad dostala odměnu 100 korun, přičemž průměrný plat v Rakoně byl tehdy asi 600 korun,“ zmiňuje se v kronice firmy.

Jar se rychle stal fenoménem, na kterém se během let podepsaly i společenské změny. Domácnosti procházely revolucí. V československých kuchyních a koupelnách se postupně zabydlovaly automatické pračky, vysavače, mixéry a další elektroničtí pomocníci.

Dnes by se řeklo obyčejný prostředek na mytí nádobí, v Československu se však Jar stal žádaným zbožím, které se často prodávalo pod pultem. A svou hodnotu si uchoval i dodnes. Po sametové revoluci zmizely z trhu stovky československých značek, které nedokázaly konkurovat západním produktům. Jar patřil k výjimkám. I když v 90. letech chtěl nový majitel název Jar nahradit globálním pojmenováním, díky síle značky v povědomí českých spotřebitelů od toho společnost ustoupila.

O oblibě Jaru svědčí i fakt, že už v roce 2005 získal titul Osvědčená značka v anketě čtenářů společnosti Reader´s Digest a v roce 2014 Jar „oslavil svůj historicky nejlepší rok výroby, jejíž objem již ovládl 64 % českého trhu,“ upřesňuje kronika firmy. A na pultech ho najdeme i dnes. Zatímco v Česku, Maďarsku, Chorvatsku a na Slovensku známe tento prostředek jako Jar, v ostatních zemích se stejný produkt prodává pod značkou Fairy, protože původní označení nebylo v zahraničí tak zažité jako u nás.

Jar je jednou z mála značek, které zvládly turbulentní proměny trhu. A sama Rakona se dnes řadí do úzké skupiny českých firem starších 100 a více let. Do tohoto klubu patří například Plzeňský Prazdroj (rok založení 1842), Škoda (1895) či Baťa (1894).