Praha postupně otevírá velká rozvojová území, aby se na nich mohlo stavět. Jsou to všechno místa svou polohou téměř ideální, protože se nachází nedaleko centra. Nové čtvrti tak vzniknou v Bubnech, na Nákladovém nádraží Žižkov, Smíchově nebo ve Vysočanech. Kromě bytů a kanceláří je však nutné vybudovat také infrastrukturu, potřeba jsou chodníky, ulice, školy i osvětlení nebo kanalizace. A na to všechno nově přispějí developeři.

Pražské zastupitelstvo schválilo nová pravidla, která jasně určují, jak se má odehrávat výstavba. Díky nim by na budování veřejného prostoru v nově vznikajících čtvrtí mohlo získat město až deset miliard korun. „Nová výstavba nepřináší městu jenom nové byty, ale také spoustu nákladů, ať už na dopraví obslužnost, místa ve školách nebo stanici záchranky. To všechno je hodně peněz,“ vylíčil primátor Prahy Zdeněk Hřib.

Developeři nyní na potřeby města přispějí podle jasně dané tabulky. Zaplatí 700 korun za metr hrubé podlažní plochy v případě, že projekt nebude vyžadovat změnu územního plánu. Pakliže se plán bude muset měnit, cena stoupne 2 300 korun za metr. S novou metodikou by se mělo začít na Nákladovém nádraží Žižkov a developeři by do území měli investovat okolo 1,53 miliardy korun.

Za tyto peníze město pořídí to, co vyhodnotí jako potřebné. Konkrétně na Žižkově by to mělo být pět nebo šest školek, základní škola, park a tramvajová trať. „Když máte byty, potřebujete i školy nebo školky, protože když není v místě školka, člověk se neptá po kvalitě urbánní zástavby,“ říká náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček, který se na tvorbě pravidel podílel.

Foto: MHMP

Pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček

„Zároveň platí, že když školu neumístíte hned na začátku, pak už jí do území zakomponujete těžko, zatímco třeba poštu můžete umístit v přízemí budovy,“ doplňuje. To, co bude město požadovat, bude jasně dané ve smlouvě, může to být ale například i součástí stavebního povolení. „Vždy to musí pomoci danému místu a jeho okolí,“ uvedl Hlaváček v rozhovoru pro CzechCrunch.

Zmíněné částky nejsou neměnné. Představují spíš spodní hranici, pod kterou nelze jít. Pokud se starosta dokáže s investorem domluvit i na vyšší částce, nic mu v cestě bránit nebude. Zároveň platí, že město po čase pravidla vyhodnotí a bude s nimi nadále pracovat – je tak možné, že se částky do budoucna zvýší. Nyní město vycházelo z jakéhosi kompromisu.

Stavět za městem bude právně nemožné

Poptávka byla rovněž po tom, aby nebyla cena nastavená příliš vysoko a nezvedla cenu bytů, které už teď atakují nepředstavitelné částky. „Zdražení bytů může nastat v první chvíli, zároveň jsme ale díky pravidlům umožnili stavět, změnou územního plánu zvyšujeme produkci bytů, ve střednědobém hledisku je tak předpoklad, že ceny budou naopak klesat, protože bude i větší konkurenční prostředí,“ líčí Hlaváček.

Nová pravidla přicházejí podle náměstka právě včas, protože v budoucnu bude sílit tlak, aby se nezastavovaly volné plochy za městem, jelikož bude sílit i ochrana zemědělského půdního fondu. „Dřív nebo později bude rozšíření měst právně nemožné. Jediná cesta, kterou budeme mít, je stavět uvnitř města. Metodika pracuje s tím, že právě to budeme dělat – že budeme recyklovat město. To by mělo probíhat na základě dohodnutých pravidel,“ uvádí.

Investor si zároveň bude moci dopředu spočítat, kolik ho bude vše stát – bude tedy vstupovat do transparentního prostředí. Město pak neušetří jen na budované infrastruktuře, ale i na samotném procesu změny územního plánu. „Vypadá to jednoduše, že někdo vezme tužku a změní to, ale spočítali jsme, že náklady na proces jedné jediné změny územního plánu jsou kolem jednoho milionu korun. A to je velký náklad, zvlášť když se v průměru odehraje jedna změna denně,“ doplňuje primátor Prahy Zdeněk Hřib.