Amata znamená v italštině milovaná. Slovo Amiata má sice jen o písmenko navíc, ale označuje úplně něco jiného. Amiata je totiž vyhaslá sopka na jihu Toskánska, která kdysi dávno přispěla k úrodnosti místních půd. A právě po ní se pojmenovala nová pražská restaurace, jejíž majitelé se zakoukali do toskánské kuchyně a rozhodli se ji přenést i do našeho hlavního města. Takže jejich Amiata je vlastně amata… Co dalšího byste měli o novém podniku vědět?

Plný název nové restaurace zní Amiata La Cucina Toscana a jejím cílem je vyzdvihnout chutě i atmosféru toskánského venkova. Tamní gastronomie dokáže z obyčejných surovin vytáhnout maximum a pracuje hodně s tím, co žije a roste v lese. Na menu tak najdete domácí pastu, včetně ikonických toskánských pici, doplněnou o výběr zvěřiny – včetně typických těstovin s divočákem –, ryb, mas či vydatných polévek. Typická toskánská jídla ale doplňují i italské klasiky a v Itálii vybíraná vína, včetně těch naturálních, která odpočívají v místní velkorysé vinotéce.

Za Amiatou přitom stojí na první pohled pivaři. Restaurace je totiž součástí skupiny Benedict Group, která v Praze provozuje Pivovarský dům Benedict u zastávky Štěpánská a Pivovarský klub Benedict, tedy restauraci s českou kuchyní a craftovým pivem v Karlíně. Podle Martina Herolda, jednatele skupiny a spoluzakladatele Amiaty, se otevření dalšího podniku promýšlelo nějakou dobu a od začátku bylo v plánu rozšířit koncept restaurací i mimo českou kuchyni. Na Toskánsko padla volba jak jinak než při cestě po tomhle regionu.

Foto: Hana Sekera

+2

„Tamní atmosféra a přístup k jídlu jako k přirozené součásti života nás naprosto pohltily. Nešlo jen o samotná jídla, ale o tu celkovou atmosféru klidného italského venkova a důraz na sdílený zážitek u stolu, který jsme chtěli přenést i k nám do Prahy,“ říká Herold. Vedle něj do týmu nového podniku patří i šéfkuchař Luboš Přívozník, který má dlouholeté zkušenosti z fungování restaurace Pizza Nuova.

„Česká a toskánská kuchyně mají společného víc, než se může na první pohled zdát. Základem je přístup označovaný jako cucina povera neboli chudá kuchyně, který spočívá v maximálním využití jednoduchých, sezónních a lokálních surovin – chlebu, luštěnin, zeleniny a masa. Tamější lesy jsou podobně bohaté jako ty naše, takže je její součástí i zvěřina nebo třeba houby,“ míní Přívozník.

Duch toskánského venkova a rodinných vinařství se propisuje i do interiéru restaurace. Design vnitřních prostor odkazuje na tradiční italské podniky a vytváří příjemně neformální prostředí, ke kterému se v teplých měsících přidá velkorysá venkovní zahrádka. Provozní doba je po italsku nastavena pro obědy i pozdní večeře, a to každý den od 11 do 23 hodin.