Přes Steam hrajeme už 20 let. Začal jako zelený a vysmívaný, dnes rozdává radost i hromadu slev

Jak dlouho už máte účet na Steamu? Dost dlouho na to, abyste pamatovali jeho zelené začátky, nebo už znáte jen éru úspěchu?

Michal MančařMichal Mančař

steam-valve-20-let

Foto: Valve

Chcete se cítit staří? Steam slaví už 20 let

0Zobrazit komentáře

Hrajete hry? Tak znáte Steam. Hrajete je na PC? Tak s největší pravděpodobností máte Steam. Dost možná ho máte už dvacet let. Přesně před takovou dobou totiž herní platforma od společnosti Valve vyrazila do světa. Rozjezd to byl jak od nedokonalých pokusů o první lokomotivy. Jenže za ty roky se Steam rozjel plnou parou vpřed. K milionům fanoušků i miliardám dolarů.

Dnes už je oděný do elegantní černé s modrými tóny. Ale když 12. září roku 2003 začínal, byl Steam zelený. Tak trochu jako obličeje prvních hráčů, kteří ho vyzkoušeli. Anebo spíš byli donuceni používat. To, co je dnes nejoblíbenější videoherní platforma s tituly pro PC, totiž nemělo vůbec snadné začátky. Jenže o dvacet let později je aplikace společnosti Valve prakticky synonymem pro počítačové hry, která láká jejich nepřebernou nabídkou, živou komunitou i tradičními slevovými akcemi.

Jedna taková akce běží i právě teď. Krásné kulatiny totiž Steam připomíná zlevněním nejen svých vlastních her, ale i top titulů uplynulé dvoudekády. Ty spolu s nejdůležitějšími událostmi okolo Valve a Steamu připomíná na výroční stránce. Která je mimochodem vyvedená přesně v té zelené barvě, kterou hráči v roce 2003 neměli tak úplně v lásce. Protože dnes Steam znamená hromadu her, slevy, animované stickery, přátele, vytuněné osobní profily a achievementy. Ale tehdy? Tehdy lidé doufali, že se rozplyne jak pára nad hrncem.

Hráči v roce 2003 byli zvyklí na to, že si zapnou svůj Counter-Strike, v seznamu serverů kliknou na ten svůj oblíbený a postřílí pár teroristů. Případně že strčí cédéčko koupené v kamenném obchodě (eh eh, jistě, úplně normálně koupené…) do počítače, i bez připojení k internetu všechno nainstalují a nic dalšího neřeší. Nějaké spouštění her přes klienty nebo nutnost online instalace či updatů? Vůbec. Co byste chtěli na dokonale fungujícím systému měnit?

Jenže společnost Valve to změnit chtěla. Už si udělala jméno s legendární střílečkou Half-Life a připravovala její druhý díl. Zároveň ale měla smlouvu s kdysi známou herní firmou Sierra. S tou se dokonce Valve kvůli distribuci svých her dostalo do sporu – Sierra nelibě nesla myšlenku digitální konkurence, Valve zase tvrdilo, že protistrana porušila smluvní podmínky. Soud dal tvůrcům Half-Life za pravdu. Právní pře už vývojáře od přípravy Steamu nerušila.

Začátkem roku 2002 Valve představila betatest Steamu, o rok a půl později šéf společnosti Gabe Newell oznámil jeho ostré spuštění. Dnes už bychom prostě řekli, že dvanácté září vešlo do videoherní historie. Před dvaceti lety ale byl Steam plný chyb a terčem posměchu. Když už se ho povedlo spustit, museli jste kolikrát dlouho čekat, než se něco stáhne. Internetové připojení nebývalo zdaleka tak rychlé jako dnes, což ale omezovalo nejen hráče, ale i kapacitu samotného systému. A šlo to proti základní myšlence Valve na rychlou distribuci her i aktualizací.

Kdo bydlel v dosahu klasické prodejny, měl prostě kolikrát snazší a rychlejší si skočit pro krabicovou verzi hry. Jenže Valve byli vizionáři a viděli něco, co hráči ne. Technické problémy pozvolna ustupovaly. A nabídka nestíhající poptávku – byť stále poměrně malou, v počátcích Steamu je řeč jen o stovkách tisíc uživatelů – byla v jádru signálem, že zájem by tu mohl být. „Pokaždé, když jsme si mysleli, že jsme odhadli zájem komunity, tak jsme ji ve skutečnosti katastroficky podcenili,“ okomentoval situaci před dvaceti lety Newell.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

O rok a nějaké drobné později ale přišel zlomový okamžik. Valve oznámilo vydání Half-Life 2… a s ním spojenou nutnost instalace Steamu. Videoherní veřejnost se ocitla tváří v tvář volbě ignorovat stále nedokonalou, nedoladěnou, neoblíbenou digitální distribuci – anebo si (legálně…) zahrát pokračování geniální střílečky. Které se mimochodem ukázala jako ještě lepší než už tak skvělá jednička a stala se naprosto stěžejním dílem nejen svého žánru, ale herní historie vůbec.

Jak to asi mohlo dopadnout? Dokonce natolik úspěšně, že Steam se dnes prakticky rovná hraní na počítači. Postupem času se stal primární platformou pro vydávání většiny i těch největších titulů, současně pomohl nakopnout renesanci nezávislého vývoje. Dnes na něm proto najdete na devadesát tisíc titulů. A ještě pár desítek tisíc rozšíření a doplňků k tomu.

steam-boxed

Foto: Steam

Steam v lednu roku 2023 oznámil rekordní počet hráčů

Že jich drtivá většina budou pochybné hříčky za pár korun a s mizivou kvalitou? Jistě, však coby nejpopulárnější platforma je Steam odrazem prakticky veškeré videoherní tvorby. Což jej odlišuje i od konkurence. Úspěch Steamu samozřejmě znamenal i snahu jej napodobit či se mu alespoň přiblížit. Vlastní digitální distribuci rozjel Epic, Microsoft má předplatné Game Pass, GOG už není zaměřený jen na retro tvorbu, své herní klienty provozují Ubisoft i Electronic Arts… Jenže s portfoliem ani popularitou Steamu se těžko mohou měřit.

Za rok 2021 Valve oznámilo nárůst uživatelské základny Steamu na 132 milionů měsíčně aktivních uživatelů, 69 milionů z nich bylo aktivních denně. V přehledu za loňský rok sice firma meziroční změnu těchto čísel nespecifikovala, ale oznámila „dramatické navýšení“ počtu uživatelů. Což doplnila informací, že v říjnu roku 2022 si Steam v jeden okamžik poprvé zapnulo přes 30 milionů lidí, dvacetimilionovou hranici přitom platforma překonala teprve o rok a půl dříve.

I ve videoherně saturovaném světě se tedy Steamu daří růst. Například loni během tradičního týdne podzimních slev provedlo svůj úplně první nákup na platformě 1,4 milionu účtů, o čtvrtinu více ve srovnání s výprodejem před dvěma lety. Za rok 2022 své první peníze na Steamu utratilo v průměru 83 tisíc lidí každý den. Valve detaily svého byznysu nezveřejňuje, nicméně podle odhadů analytiků se za poslední roky mohl celkový objem tržeb generovaných hrami na Steamu dostat k deseti miliardám dolarů.

Začátkem letoška každopádně Steam oslavil další historický milník v podobě překonání deseti milionů současně hrajících lidí. A také navýšení zmiňované třicetimilionové mety najednou aktivních uživatelů o další tři miliony. Ze zeleného a vysmívaného prapodivného pokusu proměnit zavedené pořádky se stal populární parní stroj na peníze. Co by asi Valve muselo udělat, aby ještě víc přiložilo pod kotel? Snad ohlásit Half-Life 3. Třeba za dalších dvacet let?

Myš je mrtvá. Zní to jako rouhání, ale letošní Baldur’s Gate a Diablo se hrají na konzolích skvěle

Před více než týdnem vyšla Baldur’s Gate 3 ve verzi na PlayStation. A kupodivu se na konzoli ovládá velmi příjemně.

Baldur’s Gate 3Komentář

Foto: Larian Studios

Astarion je v Baldur’s Gate 3 jedním z vašich společníků

0Zobrazit komentáře

Na přelomu tisíciletí neexistovalo, že by někdo hrál střílečku nebo nedejbože izometrické hry na konzoli. Nejen proto, že první díly Baldur’s Gate nebo Diabla vyšly původně jen na počítač. Myš a klávesnice měly u nás doma jasný účel – a gamepad byl zase určený pro závody na motorkách nebo starwarsových kluzácích. Letošek ale přinesl hned dvě překvapení, kdy hry, u kterých jsme byli vždy zvyklí vytasit klávesnici a myš, fungují výborně i na konzolích. Dokonce se v několika momentech ovládají ještě lépe než na počítači.

Tím čerstvějším zářezem je Baldur’s Gate 3, která nejprve v srpnu vyšla ve verzi pro Windows a následně 6. září přistála i na PlayStationu 5. A právě na konzoli od Sony je až neuvěřitelně příjemná. Technické parametry stranou: velký vliv na to má především ovládání.

„Jak převést nekompromisní RPG na ovladač, aniž byste měli pocit, že jíte zvlhlý hotdog?“ ptali se sami vývojáři z Larian Studios, když tento měsíc představovali novou verzi. „Odpověď byla: Baldur’s Gate 3 je od prvního dne stavěná pro PS5 a vynaložili jsme mnoho práce na to, aby se komplexnost hry přenesla i do několika tlačítek a triggerů.“

Jedním z hlavních rozdílů u Baldur’s Gate ovládané gamepadem je pohyb. Místo namíření myší a kliknutí na místo, kam chcete, aby se váš hrdina přesunul, se pohybujete jednoduše pomocí páček na ovladači. Levým palcem plynule vedete lukem ozbrojeného elfa, aby šel třeba k bažině v dáli, a pravým pak otočíte kamerou a umožníte mu se kochat rozkládajícími se mrtvolami.

Stejným stylem se ovládá i mnoho jiných videoher a na první pohled to může působit jako trivialita. Pro izometrické RPG, tedy takové, kdy shlížíte na postavy shora, je to ale výborný způsob, jak se s „oddáleným“ hrdinou sžít. U klikání myší je hráč spíš někým, kdo elfovi nařizuje a přikazuje. U gamepadu víc přijímá jeho roli za vlastní.

Třetí Baldur’s Gate navíc umožňuje si i vlastní postavu přiblížit a vytvořit si tak falešný dojem, jako by šlo o akčnější RPG z pohledu třetí osoby. V případě povedené grafiky a designu světa od studia Larian to dává možnost prohlížet si zblízka uschlou trávu i chlupy na těle druidích společníků.

baldurs-gate-boxed

Přečtěte si takéBaldur's Gate 3 je hit v prodejích i počtu hráčů. A delší než Pán prstenůTřikrát delší než Pán prstenů, dvakrát než Hra o trůny. Baldur’s Gate 3 je masivní rozsahem, prodeji i počtem hráčů

Příjemným doplňkem je pak i přehledné uživatelské rozhraní, které se dá navíc přečíst. Řada vývojářů jako by zapomněla na majitele brýlí a kontaktních čoček a v konzolových verzích svých her používají malé písmo. Při sezení jen pár desítek centimetrů od monitoru počítače to nevadí, zato na gauči před televizí hráč zoufale mhouří oči nebo si jako shrbený goblin přisedne blíž.

Hráči si v případě Baldur’s Gate 3 dokonce stěžovali právě u verze pro počítače, že písmo je příliš malé. Sice si lze zvětšit psané titulky během dialogů, ale samotné uživatelské rozhraní (například popisky kouzel nebo předmětů) bez použití modů nikoliv. V případě konzolové verze je rozhraní přeskládané a ve srovnání s jinými tituly poměrně čitelné. Na konzoli je také obrazovka jakoby „čistší“ – neukazuje třeba menu ve spodní části.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ne vše je ale samozřejmě sluníčkové. Zpočátku může radiální menu působit trochu zmateně, než si ho upravíte podle svého gusta. To samé inventář, který se stejně jako v případě historicky starších RPG titulů ovládá myší jednodušeji. Když vás zaujme nově nalezená kudla, prostě na ni kliknete, místo abyste nabídku postupně projížděli. Magazín The Verge také popsal bizarní moment, kdy se jeho recenzentovi podařilo omylem prodat všechno oblečení a pobuřovat okolí nahotou, protože jeho oděv byl na konzoli nepřehledně součástí zbytku inventáře. A tak ho prodal spolu s balastem, který po cestě nasbíral.

Nutno taky podotknout, že pro spoustu lidí je hraní izometrických RPG na konzoli nepřekousnutelné, osobně jsem se mezi ně dlouhou dobu počítala. Prvním malým krůčkem ale bylo letos v červnu Diablo IV, nový přírůstek do dlouholeté série, která už od 90. let byla jednoznačným titulem pro počítače. Dokonce i na menším Xboxu Series S ale fungoval čtvrtý díl dobře, a to technicky i ohledně ovládání. Navíc pokud někdo vysloveně chce, může hrát Baldur’s Gate na počítači, ale s ovladačem i upraveným uživatelským rozhraním.

Po technické stránce konzolová verze Baldur’s Gate 3 nemůže dosáhnout stejných cílů jako ten nejvýkonnější počítač – třeba v plynulosti snímků. Specialisté z webu Digital Foundry, kteří se zaměřují právě na technický stav videoher, nicméně u playstationové verze vyhodnotili, že se dokáže vyrovnat „PC variantě na ultra nastavení“.

Vytýkají však občasné propady plynulosti v některých částech prvního aktu hry a pak především ve městě v aktu třetím, kde snímková frekvence povážlivě klesá. Momentálně ale na serveru Metacritic, který sbírá světové recenze her, Baldur’s Gate 3 trůní na průměrném hodnocení 96 procent, a to shodně v počítačové i playstationové verzi. Což není jen tak.