Přesnější mapa světa, umělý tuňák i nový typ těstovin. Magazín Time vybral 100 nejlepších inovací letošního roku

Luboš KrečLuboš Kreč

pasta-1

Foto: Sporkful / CC

Jednou z největších inovací roku 2021 je dle magazínu Time i nový typ těstovin

0Zobrazit komentáře

Dan Pashman je autorem populárního amerického kulinářského podcastu Sporkful. A jedním z jeho oblíbených témat bylo, proč mají těstoviny tak pitomé tvary – třeba špagety. Vždyť se na nich neudrží omáčka, špatně se dávají na vidličku, padají… Proto se rozhodl, že s pomocí prémiového výrobce Sfoglini stvoří úplně nový typ těstovin. Což se povedlo. Pojmenovali je Cascatelli a jejich zvrásnělá céčka zaujala natolik, že je nyní magazín Time zařadil mezi stovku nejlepších inovací roku 2021.

Žebříčkem prostupuje idea udržitelnosti, péče o sebe i své okolí a vzdělávání. Ostatně i nové těstoviny od Dana Pashmana jsou celozrnné, takže obsahují více vlákniny a kdyby se daly koupit v Česku (což zatím nejde), nejspíš by byly k nalezení v obchodech s biopotravinami.

Magazín Time svůj přehled rozdělil do 26 kategorií, jako je wellness, doprava, kosmetika, vzdělávání, sociální dobro či technologie. A mezi laureáty se mísí jak produkty nadnárodních firem, tak výsledky úsilí malých, často i exotických startupů. Příkladem může být nigerijský projekt Reeddi.

Ten vyvinul přenosné, solární energií nabíjené boxy, které se půjčují v malých obchodech největší africké země. Tu trápí nestabilní dodávky elektřiny, takže když mají lidé možnost přinést si domů menší zařízení, přes které si nabijí třeba telefony, je to ideální řešení – nemusí alespoň spouštět naftové generátory, které škodí životnímu prostředí.

S přenosnou elektřinou souvisí také mobilní generátor pro řemeslníky, který do svých pick-upů F-150 montuje automobilka Ford. O kousek dál se v tabulce časopisu Time zase krčí kostička. Dílek LEGO, který autoři do žebříčku zařadili také. Ne snad, že by na něm bylo něco nového, co se rozměrů a základního fungování týče, ty jsou už po desetiletí stejné.

Magazín ovšem ocenil, že dánský výrobce přistoupil k produkci z plastových recyklátů. Z dalších velkých firem mají své zástupce v přehledu také Samsung (skládací mobil Z Flip), televize od LG, snadno nazouvací tenisky od Nike nebo čipový producenti Nvidia či Qualcomm.

Zajímavější jsou ovšem ty méně známé nápady, které ale z velké části ještě nejsou v Česku dostupné. A nejde jen o nové těstoviny. Třeba společnost Juno vyvinula dětskou postýlku z organických materiálů, takže její základní konstrukce je z kartonového papíru a dá se snadno složit a přenášet.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kuleana pro změnu vyrábí tuňákové maso, které žádného tuňáka nikdy nevidělo, protože základem jsou – podobně jako u Beyond Meat a dalších „nemasových“ firem – rostlinné suroviny. Notebooky Framework jsou zase dělané tak, aby si je zvládl doma opravit i lajk. Šamponový koncentrát Everist potřebuje jen minimum vody, tu šetří i sprchová soustava pro kadeřníky a kadeřnice od L’Oréal.

Ne všechno je ale samozřejmě zaměřené na ekologii. Například firma Sphero si umístění v sekci vzdělávání zasloužila za svého minirobota Indi, který učí děti základům programování. Trojice astrofyziků z Princetonu zase přišla s novátorským pohledem na zobrazování planety Země a vymyslela nový, přesnější typ mapy.

equidistant_azimuthal_projection

Foto: Princeton University

Nová mapa světa podle vědců z Princetonu

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Vegetariáni by ušetřili miliardy tun emisí ročně. Česko ale finský zákaz masa následovat nebude

Eliška NováEliška Nová

maso_steak_hovezi

Foto: M. Hamilton/Unsplash

Češi mají maso rádi. A jen tak si ho nenechají vzít

0Zobrazit komentáře

Češi jsou masožrouti. Za rok snědí tolik masa, kolik v průměru sami váží. Spotřeba kuřecího, vepřového, hovězího a dalších má přitom významný vliv na emise. Ve Finsku se i proto rozhodli, že třeba Helsinky na svých akcích maso podávat nebudou. V Česku se hledají jiné způsoby, jak ušetřit životní prostředí, a odborníci upozorňují, že podobný zákaz by byl kontraproduktivní. 

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu z letošního roku může změna stravování ušetřit celosvětově klidně 0,7 až osm miliard tun emisí skleníkových plynů ročně. Pro srovnání, doprava v Evropské unii stojí za zhruba miliardou tun emisí. „Horní hranice tohoto rozmezí bychom dosáhli, pokud by celá světová populace přešla na veganskou dietu. Přechod na vegetariánství by mohl ušetřit až šest miliard tun emisí ročně,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. 

Data pro přímý vliv konzumace masa na emise v Česku neexistují. Srovnat se dá pouze sektor dopravy, který se na místních emisích podílí z osmnácti procent, zatímco podíl celého českého zemědělství je zhruba osm procent. „Možné je také dodat, že i když se v Česku dlouhodobě celková spotřeba masa příliš nemění, roste alespoň spotřeba drůbežího, které je emisně přece jen příznivější,“ dodává Charvát. Pro představu tedy ještě jeden příklad – ve Velké Británii spočítali, že k dodržení uhlíkového rozpočtu by museli omezit spotřebu masa o třicet procent. 

Největší uhlíkovou stopu má hovězí maso, respektive chov skotu. Ten stojí přibližně za 15 % emisí vůbec a za 13 % emisí v EU. V Česku bude toto číslo podle Charváta o něco nižší, protože máme i nižší podíl emisí ze zemědělství. „Nejde však ale jen o ně, významná část těchto emisí souvisí rovněž s využíváním půdy a produkcí odpadů. Chovy hospodářských zvířat jsou rovněž náročné například na vodu a jsou zdrojem znečištění životního prostředí,“ líčí mluvčí ministerstva. 

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vysoký podíl spotřeby masa na emisích vedl k netradičnímu rozhodnutí finských Helsinek. Ty oznámily, že až na výjimky se na městem pořádaných akcích nebude podávat maso, ale pouze vegetariánská strava. Cílem je právě snížení uhlíkové stopy. Co jsou ony výjimky? Třeba návštěva krále. Tomu se bude moci podávat místní zvěřina. 

Podobný krok si česká města netroufají ani komentovat, je jim jasné, že s podobným opatřením by u Čechů nepochodila. Charvát navíc dodává, že takové kroky mají spíše symbolický význam. „Pokud nejsou obyvatelům dostatečně vysvětleny a zdůvodněny, mohou být i kontraproduktivní. Svoboda volby, pokud jde o konzumaci potravin, musí být i nadále zachována, vidíme ale velký prostor pro vzdělávání a osvětu v této oblasti, líčí.

Podle ministerstva by měla být rovněž podporována nabídka a dostupnost rostlinné stravy, ale i technologická a další opatření ke snížení emisí z chovů hospodářských zvířat.

Češi nyní jedou na vlně zálohovaných kelímků

Změnu klimatu se česká města pokoušejí řešit skrze jiná opatření. Například Brno má podmínku pro získání dotace na pořádání kulturních a sportovních akcí, aby na nich bylo používáno vratné omyvatelné nádobí. Zároveň musí mít pořadatel maximální snahu, aby se třídil odpad.

„Například vánoční trhy, které pořádá městská část a příspěvková organizace TIC Brno, jsou zcela bez plastových kelímků už od roku 2015. Nahrazeny byly vratnými, návštěvníci si mohou nápoje vychutnat také z porcelánových hrníčků,“ říká mluvčí Brna Filip Poňuchálek. 

znecisteni_ekologie

Přečtěte si takéPrvní týden konference o klimatu: Omezení metanu i odklon od uhlíPrvní týden konference o klimatu slibuje omezení metanu i odklon od uhlí. K závazkům se však nehlásí důležité státy

Zásadně kontejnery na tříděný odpad používá na svých akcích také Ostrava. Město rovněž spolupracuje s provozovateli sdílených dopravních prostředků. „Upřednostňujeme také využívání zálohovaných kelímků, případně obalů ekologicky rozložitelných. Nezanedbatelná je ovšem též cílená podpora cyklomobility,“ vyjmenovává mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná. 

Velmi podobně k otázce životního prostředí přistupuje i hlavní město. Praha loni v prosinci schválila soubor opatření, mezi nimiž je například povinnost na akcích mít jen znovupoužitelné nebo vratné nádobí a důsledně třídit odpad. Jednorázový plastový odpad museli přestat produkovat také soukromí nájemci obchodů, restaurací a dalších provozoven, které jsou v nájmu hlavního města nebo jeho příspěvkových organizací. 

Nutno dodat, že zákaz jednorázových plastů dřív nebo později přijde povinně. Už ho totiž schválila Evropská unie a členské země se budou muset přizpůsobit.