Loňský prosinec, měsíc, ve kterém mají obvykle nejen luxusní značky předvánoční žně, nedopadl pro britskou ikonu šijící trenčkoty a kárované šátky Burberry tak, jak by si představovala. Sice se nepropadla do červených čísel, ale na přelomu roku musela upravit odhady svých zisků, a to dolů. Britská značka ale nakonec nebyla sama. Jde spíše o celosvětový trend. Zdá se totiž, že kousky věhlasných módních domů mají konkurenci – své vlastní zboží v second handech.

Burberry původně očekávala ke konci března provozní zisk za uplynulý účetní rok někde mezi 552 a 668 miliony liber (v přepočtu 16,5 miliardy až téměř dvacet miliard korun). Odhad ale už v lednu upravila na 410 až 460 milionů liber, což odpovídá částce pohybující se okolo třinácti miliard korun. „Zaznamenali jsme jisté zpomalení prodejů během prosince, který je pro nás klíčový. Teď předpokládáme, že celkové roční výsledky budou nižší, než jsme si mysleli,“ oznámil výkonný ředitel Burberry Jonathan Akeroyd.

Pokles tržeb hlásí i společnost Kering, která je vlastníkem návrhářských domů Gucci, Bottega Veneta, Balenciaga nebo Yves Saint Laurent. Podle deníku Financial Times jí klesly v posledním čtvrtletí minulého roku tržby o šest procent. Trh s luxusním zbožím, který zažíval velký růst během pandemie covidu, se tak začíná spíše propadat.

Důvodem jsou, alespoň podle magazínu Fortune, především peníze. Ceny bydlení a běžných produktů se celosvětově zvyšují a to má dopad na peněženky zákazníků, kteří začínají šetřit. Jejich chuť po luxusním oblečení se ale nezmenšuje, a tak přicházejí více ke slovu secondhandové obchody.

Francouzský Vestiaire, který se zaměřuje na prodej luxusní módy z druhé ruky, ohlásil za loňský rok sedmiprocentní nárůst tržeb. Konzultantská firma Bain & Company navíc vyčíslila už v roce 2022 jeho hodnotu na 43 miliard eur (něco málo přes jeden bilion korun). Z druhé ruky ale nenakupují zdaleka jen Francouzi, třeba britská secondhandová platforma Sellier uvádí za loňský rok 25procentní nárůst prodejů.

Předpokládá se, že v roce 2027 by měl celosvětový trh s použitou módou globálně narůst na 350 miliard amerických dolarů (zhruba sedm bilionů korun), což je skoro dvojnásobek současné hodnoty. V porovnání s takzvanou fast fashion, tedy velmi levným oblečením, při jehož výrobě se nehledí na dopady na planetu či podmínky zaměstnanců, roste 1,5 krát rychleji. Čistě ve Spojených státech se odhaduje, že prodeje secondhandového sektoru narostou do roku 2027 na sedmdesát miliard dolarů (v přepočtu jeden a půl bilionu korun).

Foto: 1981

V Česku je jednou z nejrozšířenějších platforem pro online prodej zboží z druhé ruky server Vinted. Původně litevský portál, na kterém sami uživatelé prodávají své už nechtěné kousky, aktuálně působí na 16 trzích: vedle tuzemska i na Slovensku, ve Španělsku, Francii, Polsku, Spojeném království nebo třeba USA.

„Vnímání secondhandové módy se za posledních 15 let velmi změnilo. Když se zakládalo Vinted, secondhandy byly spojovány pořád ještě spíš s garážovými prodeji a sekáči,“ říká Magdalena Szlaz z marketingového oddělení pro CzechCrunch, podle níž firma pozoruje nárůsty tržeb každý rok. Aktuálně podle ní dává jedna pětina lidí nakupujících kdekoliv ve světě na Vinted přednost secondhandovému zboží, i když stojí podobně jako nové. „Lidé také rádi využívají možnost vydělat si peníze tím, že některé své věci prodají. V době vysoké inflace je to oceňovaná možnost příjmu,“ doplňuje.

Stejný trend pozoruje i Dominika Hampelová, spolumajitelka firmy zaměřující se na prodej luxusních kabelek z druhé ruky Luxury Bags: „Posledních 15 let jsme pozorovali rostoucí trend, avšak je pravda, že v uplynulých několika měsících se situace výrazně změnila a zažíváme ještě vyšší zájem zejména o luxusní šperky a investiční kabelky.”

Foto: Shanna Camilleri / Unsplash

Popularita second handů roste

Důvodem ke koupi zboží z druhé ruky ale není vždy jen nedostatek peněz. Původně negativní vnímání oblečení ze „sekáče“ pomohl vymazat i důraz na záchranu planety u skupiny zákazníků, kteří chtějí nakupovat oblečení, jež neškodí tolik životnímu prostředí. Mezi ně patří mileniálové a mladší generace.

Právě mileniálové jako první dosáhli dospělosti s mobilem v ruce. Online jsou zvyklí i nakupovat, díky čemuž rostou prodeje moderních secondhandových obchodů aktivních na internetu, jako je zmíněný Vestiaire nebo Vinted. Už v roce 2020 nakoupilo podle průzkumu obchodu ThredUp nějaký kousek z druhé ruky online 28 procent mileniálů.

Zato mladší generace Z se už do digitálního věku rovnou narodila. Pro ni nakupování v online second handech znamená nejen snahu o udržitelnost, ale i nižší ceny luxusních značek nebo nákup nadčasového oblečení mimo sezónní trendy. Podle stejného průzkumu měli v roce 2020 právě oni na svědomí 40 procent všech secondhandových prodejů luxusního zboží.