Pro zdravotnictví, zbraně i filmy. Optických technologií z Přerova se po světě prodá za miliardy

Společnost Meopta vznikla v roce 1933, dnes umí i high-tech aplikace. Z Geralda Rausnitze udělala EY Podnikatele roku Olomouckého kraje.

Iva BrejlováIva Brejlová

rausnitz

Foto: ČSOB

Gerald Rausnitz z přerovské Meopta Group

0Zobrazit komentáře

Vytváří optiku do mikroskopů, filmových projektorů i pro vojenské účely. Její zdravotnické a vědecké přístroje, zařízení k průzkumu vesmíru nebo vojenské zbraňové systémy míří do celého světa. Byly to ale právě zbraně, které kdysi přerovskou firmu Meopta, dříve Optikotechna, málem přivedly ke krachu. Dnes jde ale o prosperující společnost, která v tržbách v roce 2021 překonala 3,6 miliardy korun. Dohlíží na ni Gerald Rausnitz, který právě získal ocenění EY Podnikatel roku Olomouckého kraje.

Firma, která letos slaví devadesát let od svého vzniku, je lídrem v oblasti optiky s globálním dosahem. Má centra v Česku a ve Spojených státech a na Přerovsku zaměstnává na 1 800 lidí. Z původní Optikotechny se postupně stala Meopta Group, která zastřešuje jednotlivé divize firmy – část se zaměřením na výrobu optiky a sportovní optiky, americkou divizi s cílením na sportovní optiku pro tamní trh, firmu MeoMed, která vyvíjí systémy pro zdravotnická zařízení a Meopta Systems, která se soustředí na kompletní vojenskou techniku.

Přitom právě vojenská technika kdysi celou Meoptu málem položila – v 70. a 80. letech totiž právě tento typ výroby ovládl naprostou většinu produkční kapacity společnosti. Po rozpadu Varšavské smlouvy byla ovšem vojenská výroba v Meoptě ukončena, čímž přišla o přibližně 80 procent příjmů a bylo potřeba firmu restrukturalizovat.

Povedlo se. Dnes jako jedna z mála společností v oboru poskytuje sestavy od počátečního návrhu a vývoje až po velkosériovou výrobu, dodání a montáž. A mimo jiné právě mezinárodní působení firmě umožňuje přivážet ze zahraničí nejnovější technologie a implementovat je v Česku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Gerald Rausnitz se na řízení přerovské Meopty aktivně podílí již mnoho let. Kromě jiného je i iniciátorem technologických změn a inovací, což ocenila porota soutěže,“ vysvětluje Martina Kneiflová, vedoucí partnerka EY v České republice.

Gerald Rausnitz vede Meoptu od roku 2018, kdy ji převzal od svého strýce, česko-amerického podnikatele a rodáka z Jablonce nad Nisou Paula Rausnitze. Ten se stal jejím většinovým majitelem po roce 1989. Aktuální ředitel říká, že podnikání v Česku je pro něj návratem ke kořenům.

Předloni společnost oznámila, že plánuje významně rozšířit přerovský areál a postavit v něm nový výrobní komplex, který by měl zajistit vznik desítek nových pracovních míst. Výrobní celek na ploše třiceti tisíc čtverečních metrů by měl být hotový do konce roku 2024. V současnosti je pak Meopta podle informací Hospodářských novin na prodej. Mezi zájemci o koupi měli být na podzim loňského roku významní zahraniční hráči, mluvilo se například o společnosti Carl Zeiss. Hodnota případné transakce by podle odhadů mohla dosáhnout až desítek miliard korun.

Vítěz bude reprezentovat Česko

V porotě soutěže EY Podnikatel roku zasedli bývalí vítězové národního kola a známé tváře českého byznysu jako Tomáš Čupr z Rohlíku, Josef Průša z Prusa Research, Oliver Dlouhý z Kiwi.com, Radka Prokopová z Alcadrianu či Eduard Kučera z Genu (dříve Avast).

Letos již regionální ocenění získal v Plzeňském kraji Marcel Klaus z firmy Klaus Timber, ve Zlínském kraji Tomáš Dudák ze společnosti SPUR, v Jihomoravském kraji Petr Palas z Kentica a ve Středočeském kraji a v Praze pak Jakub Havrlant z Rockaway a Pavel Louda z Louda Auto.

Pokud by Rausnitz uspěl i na celostátní úrovni, reprezentoval by Českou republiku na světovém finále soutěže v Monte Carlu. Výsledky národního finále budou vyhlášeny 28. února, vítěz bude s ostatními národními vítězi z padesáti čtyř zemí světa bojovat o titul EY Světový podnikatel roku.

Wolt zvýší odměnu za objednávku. Další protest je ale podle nespokojených kurýrů nevyhnutelný

Kurýři Woltu 1. února na Václavském náměstí skandovali, že nejsou otroci. A vedení rozvážkové služby přiměli k vyjednávání.

wolt-kuryr-zima

Foto: Wolt

Kurýři rozvážkové společnosti Wolt

0Zobrazit komentáře

Na konci ledna změnila rozvážková služba Wolt způsob odměňování kurýrů. Většině z nich se tak snížila finanční odměna za rozvážky o zhruba dvacet procent, ale po započtení inflace některým z nich klesly příjmy až o padesát procent. Proti změnám tak vyrazili 1. února protestovat na Václavské náměstí a vyhlásili jednodenní stávku. O týden později zorganizovalo vedení firmy jednání s kurýry, kterého se zúčastnili i zástupci organizátorů protestu. A uvedlo, že jim zvýší výplatu o deset až v dvacet procent podle toho, v jakém regionu pracují.

Společnost po protestu vysvětlovala, že k poklesu výdělků došlo kvůli velkému počtu lidí, kteří se do systému připojovali prostřednictvím nové mobilní aplikace a celá situace spojená s protestem je spíše nedorozuměním. Podle vedení společnosti se odměny kurýrů dostaly již na stejnou úroveň jako před změnami systému, jejich výdělek by měl dosahovat 250 až 300 korun za hodinu.

„Uvědomili jsme si, že jsme zřejmě věnovali málo pozornosti důkladnému vysvětlení smyslu a účinku jednotlivých změn, aby všichni kurýrní partneři dobře rozuměli podstatě změn a férovému nastavení podmínek. Je nám líto, že v tomto směru mohlo dojít k nedorozuměním,“ říká generální ředitel Woltu pro český a slovenský trh Jan Foret.

Firma také uvedla, že kurýři dlouhodobě požadovali stanovení odměn podle délky trasy nebo po zobrazení částky za rozvoz před přijetím objednávky. Wolt má v Česku přes sedm tisíc kurýrů a dotazníkové šetření provedl mezi tisícovkou respondentů, většina z nich zavedené změny údajně vnímala pozitivně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jenže tvrzení firmy o pozitivním vnímání se rozcházelo s reakcí kurýrů, kteří na podporu svých požadavků založili petici. Podle údajů společnosti tuto nespokojenost projevilo asi 100 až 150 kurýrních partnerů, tedy přibližně 3 procenta. Po úterním jednání organizátoři protestu v tiskové zprávě uvedli, že jsou stále nespokojení s komunikací vedení firmy vůči kurýrům. „Nevěříme, že se situace zlepší, a obáváme se, že naše mzdy zůstanou i nadále neúnosně nízké, nebo je vedení zvýší jen na krátký časový úsek, aby zamezilo dalším nepokojům,“ uvedli.

Organizátoři protestu po úterním jednání s firmou sdělili, že stále nejsou spokojeni a v úterý 14. února chtějí znovu protestovat. Další protestní akce je již oznámená na webových stránkách pražského magistrátu a proběhne opět na Václavském náměstí. Na Twitteru pořadatelé uvedli, že chtějí následně pochodovat přes náměstí I.P. Pavlova po magistrále až k holešovickému sídlu společnosti Wolt.

„Po dnešních jednání s vedením Woltu je situace ještě napjatější. Wolt kličkuje, dává neurčité sliby, kterým už nevěříme a hraje o čas! Zatím je bohužel stávka kurýrů nevyhnutelná. 14. února kurýři Woltu vyrazí v 16.30 pochodem z Václavského náměstí hlavní magistrálou k sídlu Woltu,“ uvedli na svém Twitteru.

wolt-brno

Přečtěte si takéProtesty kvůli platům: V Praze kurýři Woltu, u Žatce dělníci gumárenProtesty kvůli platům: v Praze šli do ulic kurýři Woltu, u Žatce stávkují dělníci gumáren

Jan Foret vysvětlil, že firma dokončuje další aktualizaci systému, která by měla po změně odměňování na konci ledna zohlednit první zkušenosti kurýrů, zákazníků i restaurací. Navýší se minimální částka za objednávku, což by mělo zatraktivnit i spojené objednávky. Dodal také, že je pro Wolt důležité, aby výdělky kurýrských partnerů zůstaly na stejné úrovni jako před změnou. Kurýři ale o jeho tvrzeních nejsou přesvědčení.

mp-mvp

Přečtěte si takéNejlepší umělá vlna pro surfování na světě? Jen kousek od PrahyŠpičkové surfování jen tři a půl hodiny od Prahy? Vyzkoušeli jsme nejlepší umělou vlnu na světě

Kurýři rozvážkových společnosti většinou pracují jako takzvaní partneři, tedy jako živnostníci, kteří musí sami hradit například sociální a zdravotní pojištění nebo náklady na údržbu vozidel. Wolt přímo působí v patnácti českých městech. Kromě Prahy je to například Brno, Ostrava, Plzeň nebo třeba Hradec Králové. Organizátoři protestu chtějí získat podporu i od mimopražských kurýrů.

S přispěním ČTK.