Ohlásili překonání vybraných 100 milionů korun, a než jsme se stihli domluvit na termínu rozhovoru, milionů už bylo 117. Projekt Znesnáze21 založený miliardářem Karlem Janečkem přetvořil sbírky na dobročinné účely do moderní podoby a vybudoval bez velké nadsázky dárcovský lovebrand.

Na platformě přispělo už 120 tisíc lidí na 700 různých příběhů, a pokud se dá označit veřejné dárcovství jako trh, Znesnáze21 si z něj ukrojilo zhruba 12 procent. Podle ředitele platformy Čestmíra Horkého by to mohlo být dvakrát tolik. Ale je potřeba se brzdit.

„Mohli bychom mít 21 procent, ale dostali bychom se do role portálu GoFundMe, což nechceme. Většina sbírek tam jsou nesmysly nebo podvody. To my pečlivě hlídáme,“ popisuje Horký. V jeho očích je potřeba držet takzvaně kvalitu. Tedy pravdivost, spolehlivost a smysluplnost příběhů lidí, kteří žádají pomoc, a se kterými dárcovská platforma přichází.

Něco je špatně

Obvykle se na to dá spolehnout. Listopad a prosinec jsou pro dárcovské organizace hlavní sezonou. V kancelářích Znesnáze21 však ani během nich není větší ruch než jindy a Horký se usmívá, když si to představuje. „U nás to vypadá naprosto normálně jako na Wall Street na burze. Všech sedm zaměstnanců má telefony na uších. U jednoho se řeší smlouva, jiné pláče paní do telefonu se svým příběhem, jinde se zas radí o účetnictví,“ vypočítává.

Kdyby to byla běžná firma, označili bychom ji jako malou. „A tahle malá firma má obrat sto milionů. Jsme sociální pracovníci, kterým se to vymklo z rukou. V pozitivním slova smyslu,“ dodává Horký. Jenže i když tu teď telefony zvoní jako kdykoliv jindy, letos je atmosféra jiná. Na přelomu října a listopadu objemy vybraných sbírek naprosto nezvykle poklesly. Proč, to Horký nedokáže přesně říct. Ale popisuje, že čísla potvrzuje mimo jiné i spřátelená organizace Patron dětí.

„Těch vysvětlení je víc, vykládáme si to dobou. Je po volbách, zvyšují se čísla nakažených covidem, takže u lidí je velká nejistota, co bude dál. Přichází vysoké zdražování energií i dalších věcí, úrokové sazby, ubývá reálná hodnota úspor kvůli vysoké inflaci. Nebo možná ten vrchol byl v létě a lidé se tehdy vydali z financí,“ popisuje. „Každopádně – něco se děje ve společnosti. A my musíme počkat,“ dodává.

Horký věří, že Češi se k dárcovství vrátí relativně brzy, sám odhaduje koncem roku. I proto na prosinec a leden společnost připravila speciální „akci“, ve které garantuje lidem, že se jí podaří vybrat potřebné množství peněz. Pokud by se nenašlo dost dárců, sama by částku dorovnala. Je to určitý druh marketingu, se kterým Znesnáze21 pracuje. Tím mnohem používanějším jsou ovšem samotné příběhy lidí. Jsou tak důležité, že ovlivňují celé dění v oblasti dárcovství. A lákají pozornost lidí, kteří na ně slyší. „Češi jsou extrémně štědří,“ zmiňuje Horký.

Největší fenomén za desítky let

Tomu odpovídá i rozvoj platformy. Teď zaměstnává sedm lidí na plný úvazek a dalších sedm jako externisty. Je to dvojnásobek od založení před necelými dvěma roky. Úspěch zažívá hned od začátku, jen za první týden vybrala přes 650 tisíc korun. Má silného mecenáše Karla Janečka, propracovanou platformu i fungující marketing. Přesto pro ni byl letošek velmi nestandardní. A nadále je.

„Pro fungování takové platformy je to vlastně dobré období. Děje se spousta věcí. Na jaře dobíhala covidová hysterie, přicházela náročná období pro samoživitelky a lidi bez práce, oboje jsme vnímali silně. Druhým velkým tématem bylo v červnu tornádo,“ popisuje Horký. To navíc přišlo v době, kdy je za jiných okolností pro dárcovství klidnější období. Dárci, ale i ti, kteří o peníze žádají, obvykle řeší jiné věci nebo si odlehčují o prázdninách.

„Tornádo ale nemá obdoby. Je v dárcovství bráno za největší fenomén desítek let. To, co se stalo za vlnu solidarity, nemá obdoby. Na různých platformách se vybrala miliarda korun a jsem přesvědčen, že další miliarda mimo statistiky, které se dají zachytit,“ dodává Horký. Obrovská a zároveň rychlá solidarita ukázala neziskovým organizacím, že i ony potřebují být moderní a držet krok s technologiemi. Už tím, že na jejich weby chodily tisíce lidí a některé nápor nezvládaly.

Paradoxně přitom jinou než nenormální situaci Znesnáze21 téměř nezná. Celé své fungování totiž zažívá v rámci pandemie. Způsob, jakým v něm upravilo způsob darování, se však ujal, a některé další projekty jej už stihly napodobit. Jednoduše to shrnul matematik a miliardář Karel Janeček při zakládání, když zmínil, že platforma má být podobně jednoduchá jako přivolání odvozu v Uberu. 

Pro vysvětlení: vést veřejně prospěšnou sbírku má svá specifika, mezi které patří už to, že ji může zakládat jen právnická osoba. Musí mít povolení od krajského úřadu podle sídla a doložit řadu dokumentů. Přijít s takovou sbírkou podle všech předpisů trvá týdny. Ale Znesnáze má veřejnou sbírku dlouhodobě „otevřenou“, a jednotlivé příběhy tak může spustit v rámci minut od chvíle, kdy je pracovníci ověří.

Vložte zvířátko, zamlčte okolnosti

Čísla jsou pozitivní. Akce na škody po tornádu konkrétně tady sesbíraly 17 milionů korun. Přes 6,5 milionu získala sbírka na IT vybavení pro rodiny samoživitelů podpořená moderátorkou Norou Fridrichovou. Zhruba 4,5 milionu nedávno poslali lidé rodině zesnulého zpěváka a skladatele Davida Stypky. Překvapivě nejoblíbenější oblastí, kam lidé peníze posílají, jsou věda a výzkum. Až po nich následují rodina a děti a teprve za nimi hendikepovaní nebo sociálně znevýhodnění lidé.

Příspěvky v poslední době sice odpadají od těch firem, které procházejí nejistým obdobím, přesto se z dlouhodobého hlediska darům daří. Podle zkušeností platformy se částka průměrného daru významně zvýšila z 200 korun před pár lety až na tisícikorunu dnes.

Problém je ovšem podle Horkého tam, kde se ukazuje, že technologie nezaštiťuje kvalitu. „Stačí napsat poutavý příběh, vložit nějaké to zvířátko, zamlčet pár skutečností a lidé jsou tak ochotni přispět někomu, komu by vlastně vůbec nemuseli peníze posílat. Jeden příklad za všechny: sbírka na dovolenou v Benátkách,“ popisuje Horký příběh mimo vlastní platformu. Na ten se vybralo přes 160 tisíc korun.

Čestmír Horký řídí Nadační fond pomoci, založil platformu Znesnáze21 a zároveň je členem expertní skupiny k veřejným sbírkám pod úřadem vlády. Ta připravuje nový zákon, který by měl konečně reagovat na to, jak mění sbírky nové technologie. „Na řadu online i finančních nástrojů není zákon aplikovatelný, což přináší velké problémy nejen pořadatelům, ale také administrátorům veřejných sbírek,“ popisuje jeho cíl vláda. 

Tak třeba přítomnost na sociálních sítích podle Horkého mnohdy svědčí o tom, že je sbírka špatně založená nebo rovnou podvodná. Transparentní účet na tom nic nemění. „Utvořila se tu velmi tenká hranice, na kterou zákon není připravený. Než se přenastaví, bude to ještě trvat. A do té doby mají prostor podvodníci, kteří jsou stejní jako takzvaní šmejdi s hrnci,“ popisuje.

Ovšem přemýšlet o smyslu je třeba i mimo sítě. Šéf platformy zmiňuje, že zbytečné jsou i akce typu sběr víček. Ty přes občasné kritizování odborníků fungují dodnes. Obrovské plastové pytle plné uzávěru od lahví se váží na kilogramy a bývá kolem nich velký rozruch. Jenže příjemci pomoci z jednoho kilogramu – tedy 500 víček – mají jen tři až pět korun.