Prvok se už vznáší na hladině Vltavy. Češi postavili první plovoucí dům z 3D tiskárny na světě

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

prvok-vltava-minStory

Foto: Stanislav Krupař

Český Prvok je první plovoucí 3D tištěný dům na světě

0Zobrazit komentáře

Kdybych vám řekl, že byl vyroben v Českých Budějovicích, pak tahačem se speciálním návěsem převezen do přístavu v pražských Holešovicích, kde se usadil na hladinu Vltavy, a ladně doplul až ke Střeleckému ostrovu, patrně byste neuhodli, že celou dobu mluvím o domě. Češi ale postavili světový unikát – první plovoucí dům, který vznikl z velké části díky 3D tiskárně.

O Prvokovi, jak se první český dům z 3D tiskárny jmenuje, nepíšeme prvně. Začátkem července jsme popisovali, jak ho robot zvaný Máša buduje ve staré průmyslové hale na okraji Českých Budějovic, ale to byla teprve část příběhu. K jeho dokončení došlo usazením Prvoka na hladinu Vltavy, což byl neméně zajímavý počin.

„Sprint do cíle byl hodně intenzivní, měli jsme i nějaké nocovky, ale první 3D tištěný plovoucí dům je na světě,“ oznámil slavnostně novinářům v úterý Michal Trpák, sochař a autor Prvoka, který v něm nevidí jen dům, ale jako umělec také sochu. „Pro mě bylo důležité, jak to bude celé vypadat a zda bude vzbuzovat emoce. Věřím, že Prvok diskuzi vzbuzovat bude,“ pronesl s úsměvem.

O unikátu, a to nejen českém, ale rovnou i světovém, se nemluví jen tak do větru. Podle Trpáka prozatím nikdo nepostavil 3D tištěný dům, který je zároveň rozložitelný, převozitelný, složitelný a ještě k tomu plující. A všechny tyto vlastnosti jeho tvůrci z českobudějovického týmu Scoolpt podrobili maximální zatěžkávací zkoušce.

prvok1-min

Foto: Václav Filip

Český 3D tištěný dům Prvok

Začněme ale samotným výrobním procesem. Na jihu Čech se začal tisknout beton zhruba před dvěma měsíci, přičemž časomíra čistého času tisku se nakonec zastavila zhruba na 32 hodinách. Obvodové zdivo a další betonové prvky tak vznikly velmi rychle, ostatně právě v tom je velká přednost 3D tisku ve stavebnictví. Další dva měsíce se ale pak ladily veškeré detaily.

„Rychlost stavby je jedna z výhod, 3D tisk nám zároveň umožňuje více si hrát s tvary a formami,“ popisuje Trpák. Na rozdíl od standardních staveb tak na českém plovoucím 3D tištěném domě nenajdete žádné ostré hrany. Prvok naopak svým půdorysem a tvarem připomíná – koho jiného – prvoka. Oproti miniaturním jednobuněčným organismům ale pořádně narostl.

Po souši i po vodě

Jen samotná betonová část váží kolem 20 tun, celý dům má přes 30 tun a při délce přesahující 13 metrů tak po jeho dostavění následovala další nemalá výzva – přepravit ho až na místo určení, tedy z Českých Budějovic do 150 kilometrů vzdáleného centra Prahy.

„Použili jsme speciální návěs, který má natáčecí zadní nápravu, aby mohl projet i na kruhových objezdech. Na každém kole byly instalovány speciální měchy, sloužící jako tlumiče k eliminaci prasklin na domě,“ popisuje složitou dopravu nadměrného nákladu Kateřina Nováková, jedna z autorek z týmu Scoolpt.

prvok-scoolpt-min

Foto: Stanislav Krupař

Tým Scoolpt: Michal Trpák, Kateřina Nováková, Jiří Vele a Ladislav Trpák

Během přepravy se využila další vlastnost Prvoka, jeho rozložitelnost. Na sedmihodinovou noční cestu do holešovického přístavu se tak vydal ve třech částech, aby byl následně snesen na hladinu a opět složen. To, že bude Prvok plovoucí a tím pádem unikátní, ale byla vlastně spíše nutnost než nutný záměr jeho tvůrců. Česká legislativa s podobnými stavbami prozatím vůbec nepočítá, a proto jej bylo nutné umístit na plovoucí ponton.

Již sestavený dům, na němž vás na první pohled osloví nejen jeho tvar, ale také zelená střecha, se pak vydal na tříhodinovou plavbu po Vltavě, proplul třemi plavebními komorami a zakotvil u Střeleckého ostrova, kde nyní bude do konce srpna otevřen pro všechny, kdo se chtějí podívat, jak může vypadat budoucnost stavebnictví.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Všem je jasné, že ve stavebnictví budou muset nastat změny související například se snižováním fyzické práce či větším důrazem na ochranu životního prostředí. 3D tisk může dát odpověď na mnoho těchto výzev, obzvlášť po epidemii. Jsme rádi, že jsme mohli být u toho,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny, která je generálním partnerem a investorem projektu.

Betonová masa s technologiemi

Jelikož jde o první stavbu svého druhu, logicky nepatří mezi nejlevnější. Podle tvůrců Prvoka vyšla 3D tištěná prvotina zhruba na 10 milionů korun, ale Michal Trpák uvádí, že pokud by se stavba dostala do sériové výroby, šly by výrobní náklady stlačit zhruba na 4 až 5 milionů korun. Zásadní je pochopitelně i to, jaké materiály, technologie a výbava se využijí – a tam Scoolpt u Prvoka rozhodně nešetřil.

prvok3-min

Foto: Stanislav Krupař

Pohled na Prvoka kotvícího u Střeleckého ostrova z mostu Legií

Uvnitř domu o ploše 34 metrů čtverečních najdeme kuchyň, jež je řešena jako dřevostavba, a v zakulacených zákoutích na jedné straně ložnici a na druhé koupelnu. Kupříkladu poličky nad kuchyňskou linkou i v ložnici jsou vyrobeny ze šest tisíc let starého dubového dřeva, a tak je jasné, že nejsou nejlevnější. Prémiové je rovněž osvětlení a také většina dalších doplňků byla vyráběna na míru.

V koupelně se nachází baterie z práškového titanu, která byla vytištěna na 3D tiskárně, a recirkulační sprcha má šetřit až 90 procent vody. „Dvacetkrát za sekundu vyhodnocuje kvalitu vody. Když je kvalitní, tak ji vrátí zpátky do oběhu,“ vysvětluje Ladislav Trpák, Michalův bratr, který je součástí Scoolptu a známý také jako zakladatel módního e-shopu Zoot, kde však již nepůsobí.

krupauer-boxed

Přečtěte si takéZměnili pražský Smíchov i Karlín, teď se architekti z A8000 pouští do brněnského Bronxu. Ze Špitálky bude moderní čtvrťZměnili pražský Smíchov i Karlín, teď se architekti z A8000 pouští do brněnského Bronxu. Ze Špitálky bude moderní čtvrť

Střecha celého domu je osázena zelení, přičemž travnatá část je doplněna o speciální zavlažovací systém. Zelená střecha plní jednak estetickou roli, ale také funkční – dům izoluje a dělá lepší klima. V domě zároveň nechybí ani podlahové vytápění, klimatizace a rekuperace vzduchu, přičemž zateplení je zajištěno dvouplášťovými stěnami, mezi nimiž je schovaná izolace i veškeré sítě.

A jaké jsou s Prvokem další plány? „Zhruba dva týdny teď bude Prvok kotvit na Střeleckém ostrově, pak se na měsíc přesune na Náplavku a řešíme jeho finální kotviště, kde by mohl být k pronájmu. Mělo by to být v Praze či blízkém okolí,“ dodává Michal Trpák.

prvok2-min

Foto: Stanislav Krupař

Prvok se vznáší na pontonu a jeho střechu pokrývá zeleň

prvok5-min

Foto: Stanislav Krupař

Ložnice v 3D tištěném domu Prvok

prvok6-min

Foto: Stanislav Krupař

Kuchyně v 3D tištěném domu Prvok

prvok7-min

Koupelna v 3D tištěném domu Prvok

Změnili pražský Smíchov i Karlín, teď se architekti z A8000 pouští do brněnského Bronxu. Ze Špitálky bude moderní čtvrť

Peter BrejčákPeter Brejčák

krupauer-boxedStory

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Martin Krupauer, spoluzakladatel architektonického studia A8000

0Zobrazit komentáře

Kdysi Manchester, teď už Bronx. Industriální oblasti brněnského Cejlu, která leží jen pár minut pěšky od historického centra Brna, se v průběhu staletí přezdívalo různě. V prvním případě po vzoru anglického města v reakci na dlouholetou tradici textilního průmyslu, dnešní přirovnání pak odkazuje na newyorskou čtvrť z osmdesátých let, které se většina lidí raději vyhne. To se má však změnit.

Město Brno společně s majiteli areálu Mosilana a architektonickým ateliérem A8000 představilo koncept transformace a rozvoje industriální lokality Špitálka, která se má proměnit v moderní a ikonickou čtvrť. Návrh se týká nevyužívané západní části areálu Tepláren včetně výrazné chladící věže, kterou vlastní město, a přiléhající části areálu bývalé textilky Mosilana, jež je v soukromém vlastnictví.

Cílem je najít nové využití lokality bez znehodnocení historické hodnoty místa a nastartování transformace i jeho přilehlého okolí. Při tvorbě koncepce architekti pracovali s několika východisky, které lokalita díky svému historickému industriálnímu odkazu nabízí. Dnes už nevyužívaným průmyslovým budovám tak našli nové využití.

Z chladící věže se má například stát prezentační prostor s vyhlídkovou plošinou, kterou bude navíc protínat část 400metrového skywalku. Ten bude propojovat všechny nové budovy a jejich střešní zahrady a bude zároveň unikátní atrakcí celé čtvrtě. Ze dvou teplárenských hal pak vznikne prostor na různé eventy.

a0053-min

Foto: A8000

Brněnská industriální oblast Špitálka projde velkou transformací

„Cílem bylo vymyslet řešení lokality, které bude nejen fungovat, ale také tlačit na své okolí, aby se obrátil trend celé čtvrtě. Nešlo tak o projekt domu. Jde o přístup live & work, kus města, který svou atraktivitou naláká lidi a změní ráz širšího centra Brna,“ vypráví architekt Martin Krupauer, spoluzakladatel ateliéru A8000, když nad konceptem nové Špitálky sedíme v jeho pracovně na pražských Vinohradech.

Jedna z prvních otázek, na které si musel ateliér při tvorbě celé koncepce odpovědět, byla, proč by měl do nové čtvrti vůbec někdo chtít jít? Kdo by tam chtěl bydlet? Co je to za člověka?

Pro mladé a metropolitní

Odpověď architekti našli v již existujících přednostech samotného Brna, které je přirozeným centrem regionu s velkou spádovou oblastí, kvalitními univerzitami, pokročilým vědeckým výzkumem a bohatým kulturním zázemím. Moravská metropole navíc leží v regionu trojúhelníku propojeného s Vídní a Bratislavou, ze kterého se i díky blízkosti Slezska, vysoké hustotě zalidnění a dobré dopravní infrastruktuře stává přirozené „těžiště“ střední Evropy.

Brno tak pro svůj život vyhledávají zejména metropolitní lidé s chutí žít ve městě rozumné velikosti, které nabízí výhodnou lokaci i studijní nebo pracovní příležitosti v nové ekonomice či startupech.

krupauer4

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Martin Krupauer, spoluzakladatel architektonického studia A8000

„Moderní lidé chtějí bydlet ve městě, trendem je stěhovat se dovnitř a ne pryč, přináší to větší pohodlí. Příklady vidíme všude, vysokou kvalitu života nabízí třeba Vídeň, Mnichov nebo Kodaň,“ přibližuje Krupauer s tím, že právě tato cílová skupina by měla být první, kterou oblast Špitálky po nastartování revitalizace zaujme – a to je základem transformace.

Pro ateliér přitom nejde o první podobný projekt. Už začátkem 90. let A8000 pracovalo na revitalizaci oblasti Anděl na pražském Smíchově, která vyvrcholila kancelářskou budovou Zlatý Anděl. Významným projektem o dvě desetiletí později bylo například vytvořením projektu Fórum Karlín.

„Cejl je oblast jako Smíchov před třiceti a Karlín před dvaceti lety – se svými problémy, ale i potenciálem.“

„Po posledních povodních si Karlín hledal místo pod sluncem, klient chtěl něco ikonického, co by pomohlo vytvořit novou značku čtvrti. Kulturním prostorem Fóra Karlín jsme to vytvořili, jde o úspěch – kapacitně jsme se trefili do mezery na pražském trhu. A navíc je profitabilní, což dramaturgii přináší svobodu, není závislá na dotacích,“ popisuje Krupauer, který teď zkušenosti z proměn pražských čtvrtí a dalších projektů z jiných měst využívá při proměně části moravské metropole.

„V Brně jde o kombinaci projektu na Smíchově, co se týče plochy a principu, a projektu na Karlíně, kde jsme vytvářeli značku a symbol. Cejl je oblast jako Smíchov před třiceti a Karlín před dvaceti lety – se svými problémy, ale i potenciálem,“ věří architekt.

Stavby, co přivádí pozornost

Koncepce rozvoje Cejlu tak vycházela z obecných předpokladů – na to, aby nová čtvrť fungovala, musí obsahovat tzv. highlighty, tedy nové ikonické stavby přivádějící pozornost, ale také dostatek plochy, což lidem umožní na místě pracovat a bydlet, zkrátka spojit se vznikající lokalitou svůj pracovní i osobní život.

Aby v oblasti Špitálky vznikla správná kombinace těchto faktorů, architekti v A8000 se při tvorbě koncepce nového rozvoje zaměřili na tři základní pilíře. Jde o již existující industriální budovy, které získají nové funkce a budou sloužit jako iniciátory schopné zaujmout obyvatele města i celého regionu.

ab0011-min

Vizualizace Culture Hubu

Ze stávajících dvou „lodí“ průmyslových hal se tak stane Culture Hub, který má svou velikostí a unikátností možnost stát se brněnským Fórem Karlín schopným přes den hostit kongresy či konference a večer koncert světově známých umělců. Druhým pilířem je stávající etážová budova, kdysi sloužící jako archiv tepláren. Svou strukturou je vhodná na využití jako Cowork Hub, ve kterém budou lidé moci krátkodobě či střednědobě okusit atmosféru čtvrtě.

Doplňujícím pilířem je největší dominanta celého areálu, dnes už nevyužívaná chladící věž tepláren, kterou je vidět i ze širšího centra města. Jako Event Hub má naplňovat potřebu prezentace jednotlivců či firem a nabídne tak krátkodobé a střednědobé pronajímatelné prostory například pro výstavy. Nahoře pak bude vytvořena vyhlídková plošina s unikátním výhledem na celé Brno.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kolem těchto tří pilířů naplňujících funkci highlightů pak vznikne šest nových budov, které zajistí možnosti bydlení a pracovního uplatnění. Celkově má jít o 30 tisíc metrů čtverečních plochy stavěných modulárním stylem, což umožní jejich jednoduché rozšiřování a zmenšování či transformaci z kancelářských prostor na byty a naopak.

„Jde o industriálně navržené prostory zaručující rozumné podmínky nájmů, aby jejich pronajímatelé mohli investovat do podstatnějších věcí, ať už osobních nebo pracovních. Cílová skupina lidí, která například startuje svoje podnikání, potřebuje být v centru dění a mít dobré sociální kontakty, ale zatím tolik nevydělává, proto chceme zajistit jejich dostupnost,“ přibližuje Krupauer.

ab0030-min

Foto: A8000

Dominantou nové čtvrti má být nevyužívaná chladící věž tepláren

Modularita navíc pomůže prostoru reagovat na měnící se trendy pracovních prostorů. Pandemie koronaviru zdůraznila otázky, jestli firmy vůbec potřebují tak velké kancelářské plochy, když mohou lidé pracovat třeba ze svých domovů. Do budoucna sice určitě zůstane důležitá potřeba setkávat se s kolegy, ale jak konkrétně budou kanceláře vypadat, není jasné. Přizpůsobitelnost prostor umožní na tyto trendy reagovat.

„Když má dané území lidi bavit a fungovat dlouhodobě, potřebujete do něj dostat dostatečnou energii.“

Rovinu využití prostor dále v koncepci nové Špitálky doplňují i nové technologie smart city projektů. V Brně má jít o první chytrou čtvrť, která podle Krupauera není prvoplánová jako v některých jiných městech využívajících například jen inteligentní koše nebo lavičky.

Už samotná koncepce přemýšlí nad využitím chytrých technologií a během realizace projektu budou ke kulatému stolu přizvány všechny podstatné strany včetně energetiků či poskytovatelů základní infrastruktury. Společně pak budou pracovat na co nejlepším řešením.

Zelené střechy místo parku

Konkrétních projektů podporujících udržitelnost je však už teď několik. Pro vytvoření co nejefektivnější výstavby z energetického hlediska bude využité geotermální teplo, teplo ze sluncem vyhřívaných ploch či například obnovitelné zdroje energie pro dodatečný ohřev nebo chlazení. Výzvou bude i využití zbytkového tepla ze sousedících provozů teplárny, jejíž pomocí by se měla co nejvíc snížit závislost na fosilních zdrojích.

V areálu se už jako samozřejmost bere uvědomělé nakládání s dešťovou vodou, která bude co nejvíc akumulována a využívána pro závlahu zeleně nebo případně pro užitkové potřeby v objektech. Vnitřní klima bude plně řízené, větrání regulováno podle obsazenosti lidmi, čerstvý vzduch bude navíc ohříván odpadním vzduchem v rekuperačních jednotkách.

krupauer3

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Martin Krupauer ukazuje koncepci rozvoje části brněnského Cejlu

Všechny tyto systémy budou propojené, měřené a vyhodnocované, což umožní jejich skutečně inteligentní řízení. „Chceme se věnovat všemu, co je skutečně přínosné pro udržitelný život v lokalitě ve spojení s městem. To je naše představa o smart technologiích,“ říká Krupauer.

Minimální uhlíkové stopě či zamezení vzniku tepelného ostrova pak mají dopomoci také zelené střechy nově vzniklých budov. Ty budou propojeny zmíněným několik set metrů dlouhým skywalkem, který můžeme v Česku znát například ze známé stezky korunami stromů.

petr-rokusek-min

Přečtěte si takéNová éra energetiky. Počítače budou provádět výpočty a tím získávat teplo třeba pro pěstování, říká vizionář RokůsekNová éra energetiky. Počítače budou provádět výpočty a tím získávat teplo třeba pro pěstování, říká vizionář Rokůsek

„V začátcích jsme diskutovali, jestli má nová čtvrť obsahovat park, nebo raději zástavbu. Klasický park je hezká idea, ale lidé do nové čtvrtě sám o sobě nepřitáhne, proto jsme se rozhodli v areálu vytvořit parter se silným zastoupením služeb a pro účel relaxace přizpůsobit střechy,“ popisuje Krupauer.

Návštěvníci díky přístupu na střechy a výjimečné lávce, která bude všechny objekty propojovat, získají novou dimenzi, jež je bude bavit a jako další atribut nové čtvrtě přitáhne pozornost. Masivní a veřejně přístupnou zeleň dále doplní sportoviště či komunitní zahrádky obyvatel objektů.

ab0020-min

Foto: A8000

Střechy nového areálu nabídnou zeleň, sportoviště i zahrádky

„Když má dané území lidi bavit a fungovat dlouhodobě, potřebujete do něj dostat dostatečnou energii a hustotu vztahů, aby dokázalo žít samostatně. Fungující náměstí neudělá drahá dlažba, ale oblíbený pekař na rohu a populární restaurace na druhém. Město totiž netvoří budovy, ale to, co je mezi nimi. Proto jsme se i ve Špitálce snažili zohlednit mix různých funkcí s podporou krátkých vzdáleností,“ přibližuje přemýšlení o koncepci Krupauer.

Otázkou teď zůstává, kdy se Brno realizace atraktivní koncepce dočká. Město aktuálně připravuje změnu územního plánu – oblast Špitálky je totiž zatím vedena jako industriální. Od září pak začne přípravný rok, kdy bude radnice hledat partnery a investory. Zájmem radních však není najít „klasického“ developera, který budovy postaví a rovnou prodá, naopak by mělo jít o partnery, kteří budou o areál dlouhodobě pečovat a místo rozvíjet.

„Tohle místo má sílu, aby Brnu vrátilo a posílilo jeho značku jako centra nového průmyslu a kreativní ekonomiky.“

Podle zakladatele architektonického ateliéru A8000 je to ideální příležitost pro firmy, které se chtějí podílet na formování velkého území s potenciálem změnit ráz města, jak se to podařilo na již zmiňovaném pražském Smíchově či v Karlíně.

„V Cejlu bylo kdysi srdce města, před 250 lety tady vznikal textilní průmysl. Tohle místo má v kombinaci s industriální atmosférou sílu, aby opět Brnu vrátilo a posílilo jeho značku jako centra nového průmyslu a kreativní ekonomiky. Může se stát něčím, čím se město prezentuje a profiluje, což by bylo opravdové vítězství,“ dodává na závěr optimisticky Krupauer.

a0038-min

Foto: A8000

Koncepce změny Špitálky má potenciál transformovat i navazující okolí

ab0014-min

Vizualizace chystané nové čtvrti v okolí brněnské Špitálky