O ukrajinské historii už nesčetněkrát psal, o vývoji jedné z nejsledovanějších zemí posledního roku i rád mluví. Jeho posláním je ovšem také lidem vysvětlovat, že vše, co se o Ukrajině v médiích píše, nemusí být pravda – zkrátka by rád z veřejnosti vymazal předsudky. „I já měl předsudky, kterých jsem se postupně zbavoval. A mou výhodou bylo, že jsem byl blb,“ říká historik a ukrajinista David Svoboda.

Rozhovorů a komentářů ohledně bojů na Ukrajině, které započaly téměř před rokem vpádem ruských vojsk, se již do českého éteru dostala celá řada. Ostatně i my publikovali několik textů, například s Vlastislavem Břízou mladším. Podcast Čestmíra Strakatého s Davidem Svobodou je ovšem jiný, protože se z velké části zaměřuje na to, jak se překrucují fakta o ukrajinských dějinách.

„Vadí mi, že velká spousta vlivných lidí – a podtrhuji, že nejde jen o Čechy – se ráda pasuje do role soudců nad ukrajinskými dějinami, aniž by si přiznala, že ten region je historicky napěchovaný tolika dramaty, že prostě s jedním, tvrdošíjně prosazovaným soudem nevystačí. Už je na čase, abychom Ukrajincům přestali takzvaně psát dějiny my,“ říká Svoboda.

Podle něj je důležité si uvědomit, že jsou Ukrajinci inteligentnější než zbytek světa. A inteligentnější v tom smyslu, že mají letité zkušenosti s Ruskem. „Mnozí z nich varovali, co přijde. Ono to přišlo – a my na to teď koukali jako chleba z tašky. Zkrátka tomu ze strany Západu nebylo nasloucháno,“ doplňuje historik a ukrajinista v podcastu.

To, že okolní svět nechtěl naslouchat „volání“ Ukrajinců, které trvalo osm let (od série masových demonstrací Euromajdan), přisuzuje předsudkům. „V tom je i ta definice jakéhosi blbství. Protože blbové se usalašili v takovém tom jednostranném hledisku, pokud jde o ukrajinské dějiny a ukrajinskou realitu, a to hledisko se vyhýbalo jakýmkoliv argumentům a prověrkám,“ zmiňuje.

Svoboda dále zabředává i do historie jednoho z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků ukrajinské historie, Stepana Bandery, který byl předsedou radikálního, teroristického křídla Organizace ukrajinských nacionalistů a později i Ukrajinské povstalecké armády. Protože právě on má být tím, jehož aura dodává Ukrajincům „sílu k bojům“. I když byl kontroverzní figurou.

V podcastu, jehož základní verze je dostupná zde, mluví Svoboda také o vztahu Poláků k Ukrajincům, o aktuální situaci v okupované zemi a zamýšlí se nad tím, proč momentální boje mohou mít přímou návaznost na druhou světovou válku. Neodpouští si ani přirovnání Ruska k fašistickému státu, ani úvahu, proč Ukrajina prohrává.