Firmy i státy dnes čelí trendům, které ještě před nedávnem nebyly na pořadu dne. Svět postihují vojenské i obchodní konflikty, prosadila se renesance jaderné energetiky, automobilový průmysl prochází největší revolucí od vynálezu spalovacího motoru a každá druhá firma naskakuje do rozjetého vlaku AI. Se zrychlenou dynamikou vyvstává nejedna otázka, a část firem i vlád se proto obrací na poradenské společnosti, jako je například KPMG.

„Každý trh je trochu jiný a různorodost je jedna z věcí, které na této práci oceňuji,“ říká Bučík, který zastřešuje poradenské služby KPMG pro 16 zemí regionu CEE. „Mnohé cíle klientů se nemění, potřebují vydělat víc, zefektivnit provoz, projít transformací nebo expandovat. Přibývají ale nová témata související například s odolností a obranyschopností,“ dodává 47letý top manažer, který v KPMG působí od roku 2006, a je tak nejdéle sloužícím šéfem poradenské firmy v Česku. V rozhovoru mluví i o tom, kam se za dvacet let obor vyvinul a jak umělá inteligence mění to, koho hledají do svých řad.

Dvacet let v jedné firmě je dnes spíše výjimka. Co vás do KPMG přivedlo?
Trochu i náhoda, jak to tak bývá. Do KPMG jsem přišel poprvé jako student, jako back office programátor. Když jsem dokončil svou část práce, požádal jsem, jestli bych nemohl pracovat na poradenských projektech. Tehdejší partneři mi řekli, ať si nejdřív dodělám vysokou školu a pak se vrátím. Tak jsem odešel a chvíli pracoval jinde v technologické firmě. Nakonec se mi ozvali z KPMG s nabídkou, abych jim pomohl budovat consulting. Bylo to v roce 2006. Později jsem se v oddělení stal partnerem a následně převzal vedení veškerých poradenských služeb české kanceláře. Od roku 2019 stojím v čele poradenství pro celý CEE region. Ale upřímně, kdybych tehdy dostal šanci hned, možná by to celé dopadlo jinak.

Foto: KPMG

Petr Bučík v KPMG působí od roku 2006 a je tak nejdéle sloužícím šéfem poradenské firmy v Česku

Jak se za tu dobu změnilo to, s čím za vámi klienti chodí?
Základní potřeby jsou pořád stejné: vydělat víc, zefektivnit provoz, expandovat, projít nějakou velkou změnou typu digitalizace. Přibývají ale i relativně novější a složitější témata, související zejména s AI, odolností, obranyschopností, ale i udržitelností nebo dekarbonizací. Hlavně se ale mění tempo změn a nutných reakcí. Dřív měly poradenské služby životní cyklus pět deset let. Dnes jsou to přibližně dva roky. Pak přijde nová technologie, nová regulace, jiný vnější šok a celý cyklus začíná znovu.

Jaké konkrétní projekty řešíte?
Záběr je široký. Na jedné straně jsou to opravdu velké strategické věci, pomáháme třeba s notifikačním procesem nových jaderných elektráren u Evropské komise, vytvořili jsme studii o socioekonomických dopadech dostavby Dukovan. Radíme i polské vládě s financováním jejích jaderných projektů. A vynořuje se agenda kolem malých modulárních reaktorů, kde se teprve tvoří pravidla hry. Tradičně velmi silní jsme i v oblasti fúzí a akvizic, asistovali jsme třeba bance Creditas s nákupy v Belgii a na Maltě nebo při prodeji technologické firmy Certicon. Pro řadu měst i krajů jsme vytvořili koncepce rozvoje a jiné strategické dokumenty. To jsem jmenoval ale jen pár oblastí z celé šíře.

Říkal jste, že klienti přicházejí i se složitějšími tématy. Jak na to reagujete?
Hlavně přibíráme další specialisty, protože hloubka znalostí dnes rozhoduje víc než dřív. Řady našich poradců pro energetiku rozšířil čtrnáctičlenný tým Martiny Hlavsové, takže máme nejsilnější skupinu poradců pro oblast energetiky v regionu CEE. Nabrali jsme také osmnáct odborníků na systémy SAP v čele s Kateřinou Dudkovou. Rozšířili jsme i tým pro sdílené služby a outsourcing, který vede Zuzana Břicháčová Šušotová. Zároveň stavíme týmy v oblastech, po nichž před lety nebyla taková poptávka. Typicky jde o obranný sektor, pro který jsme vypracovali velkou studii Připraveni. Obranné rozpočty v Evropě rostou, vlády investují do infrastruktury i výzbroje, přidat by ale měly i firmy – mimo jiné v kyberbezpečnosti.

A co dnes tak často zmiňovaná umělá inteligence? Zaznívají hlasy, že poradenské firmy nahradí. Jak to vidíte vy?
Zatím z toho obavy nemám. Koncentrace know-how v poradenských firmách je obrovská, máme za dlouhé roky zkušenosti ze stovek projektů a těžíme ze spolupráce s kolegy z celosvětové sítě KPMG. Navíc se na éru AI úspěšně adaptujeme – vyvíjíme i vlastní AI nástroje, pro interní potřebu i pro klienty. Zároveň ale umělá inteligence mění strukturu našich týmů, to nepopírám. Zápisy, rešerše, syntézy dokumentů, základní analýzy, to vše zvládne stroj. Což znamená, že juniorů potřebujeme výrazně méně. Tím pádem rostou i nároky na přijetí.

Cestujete velmi často. Vidíte rozdíly v tom, co se řeší v jednotlivých zemích regionu?
Každý trh je trochu jiný a různorodost je jedna z věcí, které na této práci oceňuji. Třeba Polsko má v posledních letech velmi silnou dynamiku, investice tam svižně rostou, tamní byznysová komunita je sebevědomá a rozhoduje se rychle. Od letošního března patří Polsko mezi 20 největších ekonomik na světě a masivně investuje do infrastruktury, od roku 2002 se polská síť dálnic a rychlostních silnic zdevítinásobila. Na Ukrajině zase vidím velkou houževnatost, přes všechny obtíže tamní byznys funguje dál. Firmy se přizpůsobily podmínkám, které by většinu z nás paralyzovaly. Zajímavé a velké projekty máme v Rumunsku a Maďarsku. A pak jsou tu menší trhy jako Srbsko, Slovensko, Bulharsko nebo Chorvatsko, kde je dynamika jiná, ale i tam jsou zajímavé příležitosti.

A jak v porovnání s ostatními státy vidíte Česko?
Upřímně? Máme na víc. Vezměte třeba stavební povolení, to je věc, kterou nedokážeme rozumně vyřešit třicet let. A přitom infrastruktura je úplný základ. Bez ní těžko přitáhnete investice a neposouváte se v hodnotovém řetězci výš. My zatím spíš přešlapujeme, ale věřím, že najdeme odvahu to změnit.