Tenisová historie nezná příliš mnoho lepších hráčů, než je nezdolný rodák z Mallorcy Rafael Nadal. Pětatřicetiletý tenista se o víkendu zapsal do historie bílého sportu, když si v Austrálii dokráčel pro jednadvacátý grandslamový titul. Nikomu jinému se tolik nejprestižnějších turnajů vyhrát nepodařilo. Sledoval ho celý sportovní svět – a při úderech a pózování s trofejí pro vítěze také jeho pravé zápěstí. Na něm se totiž vyjímají milionové hodinky značky Richard Mille.
Rafaelu Nadalovi, jemuž se neřekne jinak než Rafa, se podařilo na Australian Open, jednom ze čtyř každoročních nejprestižnějších tenisových turnajů, přeskočit své dva hlavní soky. Vítězstvím nad Daniilem Medveděvem, který přitom vyhrál první dva sety, se osamostatnil na čele historických tabulek. Roger Federer i Novak Djoković, který na turnaji nestartoval, protože není očkovaný, mají grandslamů shodně po dvaceti.
Nedělní finálová bitva trvala pět a půl hodiny a po celou dobu zdobily Rafovo pravé zápěstí hodinky. Ortodoxní levák Nadal nehrál s hodinkami poprvé, naopak s nimi nastupuje již několik let, ale po nedělním triumfu a záběrech, které obletěly svět, se o nich opět začalo diskutovat na sociálních sítí. Klasické hodinky totiž při samotných zápasech nosí tenisté jen velmi zřídka. A také se ukazuje, jak silné může takové spojení být marketingově.
Rafael Nadal je už přes deset let tváří švýcarské značky Richard Mille, která se specializuje na ty nejluxusnější, tedy i nejdražší hodinky. Jelikož španělský tenista patří mezi její hlavní tváře, vytvořil pro něj francouzský spoluzakladatel stejnojmenné značky Richard Mille několik skutečně unikátních modelů. Ten současný, kterým Nadal oslňoval i během Australian Open, se jmenuje Richard Mille RM 27-04 a rozhodně nečekejte, že vám změří tep nebo spočítá počet úderů, jak to umí chytré hodinky. O tom to totiž tady vůbec není.
Foto: Richard Mille
Hodinky Richard Mille RM 27-04, které nosí Rafael Nadal
Richard Mille RM 27-04 mají několik jedinečných prvků, které ocení zejména fanoušci poctivé švýcarské hodinářské práce. To, že nejde o jen tak ledajaký kousek, ukazují hodinky už na první pohled – svítivě oranžová korunka a světle modrý pásek poutají pozornost, jsou ale teprve začátek. Důležitou vlastností je, kolik hodinky RM 27-04 váží. Rafael Nadal s nimi svádí nekonečné mnohahodinové bitvy a je tak naprosto nežádoucí, aby ho při tenise jakkoliv omezovaly.
Inženýři ve švýcarských laboratořích proto vytvořili hodinky, které váží i s páskem jen neuvěřitelných 30 gramů. Přestože tedy nejsou z těch nejmenších, Nadal je na rukou ve vypjatých momentech patrně ani necítí. Jsou prý dokonce tak lehké, že při vhození do vody dokážou plavat na hladině. A když se s nimi potopíte, odolají tlaku až do padesáti metrů.
Neméně zajímavý i je ciferník a celé pouzdro, v němž se ukrývá ručně natahovaný strojek s mechanismem tourbillon. Jelikož to jsou hodinky pro jednoho z nejlepších tenistů historie, nechal se Richard Mille inspirovat přímo tím, s čím Nadal hraje. Pod ručičkami je tak vedené lanko, které připomíná výplet tenisové rakety.
Výplet ciferníku je vytvořen z jediného ocelového lanka o průměru 0,27 milimetru. Je přitom jak efektní, tak součástí celého designu a systému, který tlumí nárazy. To hodinkám umožňuje vydržet zrychlení přes 12 tisíc G, a to bez ztráty rytmu. Samotné pouzdro je vyrobeno z materiálu TitaCarb, vysoce výkonného polyamidu, který byl z 38,5 % zpevněn uhlíkovými vlákny.
Richard Mille takový unikátní kousek vyrobil jen v padesáti exemplářích. Cena hodinek RM 27-04 byla stanovena na 1 050 000 dolarů, což je při aktuálním kurzu zhruba 23 milionů korun. Z druhé ruky se však již prodávají za násobky. Ve spolupráci s Rafaelem Nadalem představuje hodinářská firma nové modely pravidelně. Aktuálně má v nabídce také takzvané automaty RM 35-03. Jejich cena byla při vydání 220 tisíc dolarů, tedy necelých 5 milionů korun.
Salvadorský prezident Nayib Bukele na sebe upoutal pozornost celého světa, když ve své zemi, zmítané chudobou a řáděním brutálního gangu MS-13, uzákonil loni v září bitcoin jako oficiální měnu. Nebyla to ovšem zdaleka jediná technologicky progresivní věc, kterou udělal – také si u izraelské společnosti NSO Group objednal její špionážní program Pegasus, který se umí nabourat do jakéhokoliv telefonu. Oficiálně si ho Salvador pořídil kvůli boji se zločinci, jenže před pár dny kanadská výzkumná organizace Citizen Lab upozornila, že jej Bukele se svými lidmi namířil hlavně na aktivisty a nepohodlné novináře.
Nejnovější zjištění digitálních strážců z univerzity v Torontu jen potvrdilo vzorec, který se kolem kybernetické zbraně, jak Pegasus posuzuje přímo izraelská vláda, vyskytuje čím dál častěji – program je oficiálně určen jen pro vlády a státní organizace, které si jej kupují (oficiálně) kvůli potírání kriminality, terorismu a zahraniční špionáže, jenže až příliš často jej pak nasazují proti vlastním občanům a kritikům. Vláda v Jeruzalémě nad tím ovšem přivírá oči, protože, jak nyní upozornil deník The New York Times, Pegasus je pro ni cenný diplomatický nástroj.
„Země jako Mexiko nebo Panama změnily svou pozici vůči Izraeli během klíčových hlasování v OSN poté, co získaly Pegasus. Naše pátrání zároveň ukázalo, že Pegasus sehrál nenápadnou, ale zásadní roli při získávání podpory mezi arabskými zeměmi pro izraelskou kampaň proti Íránu. A dokonce i při vyjednáváním Abrahámových dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy Izraele s některými jeho dávnými arabskými nepřáteli,“stojí v článku amerického listu.
Na světě aktuálně asi není spyware, který v myslích policistů, agentů, politiků a bezpečnostních expertů budil větší vášně. Na jedné straně díky němu skončil v poutech drogový lord Joaquín „Prcek“ Guzmán nebo rozsáhlá evropská síť pedofilů, zároveň jej ale Saúdská Arábie použila při špehování komentátora deníku Washington Post Džamála Chášukdžímu, kterého její agenti pak zavraždili v Istanbulu. Maďarský vládce Viktor Orbán ho nasadil proti nepohodlným žurnalistům (a ti jej kvůli tomu ženou k soudu). Polská konzervativní vláda jím špiclovala opozici. A koneckonců masivně jej „doma“ využívá také Izrael, a to nejen proti Palestincům, ale i proti Židům.
A dalo by se pokračovat. Pegasus, pojmenovaný podle bájného okřídleného koně, si koupily desítky zemí a tajných služeb po celém světě. Každý prodej musí potvrdit jeruzalémská vláda, Izraelci ale nehleděli na to, komu program prodávají, respektive zajímalo je, co z toho budou mít oni. Takže Pegasus se stal nástrojem pro budování spojeneckých a diplomatických vazeb a dostaly jej demokratické země jako třeba Francie, stejně jako ty autoritářské typu Uzbekistánu či Saúdské Arábie. I když s tou, alespoň dočasně, NSO Group ukončila spolupráci, když vyšly najevo ohavné detaily Chášukdžího mordu z roku 2018.
Ale co Američané? Tradiční izraelští spojenci se o spyware opakovaně zajímali, protože jejich tajné služby v čele s mocnou Národní bezpečnostní agenturou (NSA) toužily po tom, aby se dokázaly rychle, na dálku a bez všimnutí vloupat do jakéhokoliv telefonu. A nikdy se jim to tak úplně – na rozdíl od izraelskou armádou odchovaných hackerů – nepodařilo. Oficiálně s nimi ovšem nikdy žádný obchod neudělali, ačkoli jej několik let prověřovala a zkoušela jak FBI, takže protidrogová služba DEA nebo imigrační policie.
Společnost z Herzliye, města sousedícího s Tel Avivem, zároveň od začátku budovala Pegasus jako kybernetický nástroj, který Američany vlastně neuvidí. Jak? „Izrael, vědom si toho, že by rozhněval Američany, kdyby dal jiným zemím do rukou nástroj, s nímž by mohli šmírovat USA, nařídil NSO, že program nesmí umět cílit na americká čísla.To zabránilo zahraničním klientům, aby odposlouchávali Američany. A zabránilo to i tomu, aby Američané šmírovali Američany,“ popisují The New York Times.
Otázkou ovšem je, jak trvalá úprava tato slepota vůči americkým SIM kartám byla. Když totiž FBI testovala Pegasus, nechala si od společnosti NSO Group vyvinout upravený systém s označením Phantom, který se už do telefonů Američanů dostat uměl. Otázka, co s ním bylo dál, i když jej Washington nakonec nekoupil, je nyní docela aktuální – vztahy Izraele a USA nejsou po nástupu Joe Bidena do Bílého domu zdaleka tak harmonické, jako tomu bylo za Donalda Trumpa.
Důkaz? Právě Pegasus. Americké ministerstvo obchodu jej loni v listopadu dalo na černou listinu s odůvodněním, že se software využívá mimo jiné k porušování lidských práv ve světě. A to je pro izraelskou firmu zásadní problém, protože to znamená, že žádná firma z USA s nimi nemůže obchodovat a nesmí jim dodávat zboží ani služby. Je to špatný signál i potenciálním zájemcům.
Izraelská vláda už kvůli tomu zintenzivnila lobbing, protože Pegasus je pro ni mocný vyjednávací nástroj. Účinnější kybernetická zbraň oficiálně neexistuje, možná něco podobně efektivního mají k dispozici i v Kremlu nebo v Pekingu a třeba v Langley, kde sídlí CIA, ale ti to nikomu nenabízejí (nebo se o tom aspoň neví). Rozepře s Washingtonem navíc přišly pro majitele programu Pegasus, společnost NSO Group v tu nejméně vhodnou chvíli – jakkoli se může zdát, že disponovat softwarem, který se umí na dálku nabourat do kteréhokoli iPhonu nebo mobilu s Androidem, musí být snový byznys, firma v moc dobré kondici není.
Mezinárodní agentura Moody’s izraelskému podniku, respektive jeho matce NorthPole Newco, výrazně zhoršila loni v listopadu její investiční rating kvůli negativnímu byznysovému výhledu a kvůli dluhům ve výši 500 milionů dolarů. Firma navíc čelí soudním žalobám od Facebooku a Applu, které logicky naštvalo, že někdo dokázal proniknout do jejich aplikací WhatsApp či iMessage, o kterých všude hovoří, jak bezpečné a neproniknutelné jsou.
V posledních týdnech se už objevilo několik zpráv, například ve vlivném izraelském listu Haaretz, že NSO Group by mohla být na prodej a že potenciální zájemci plánují, že by projekt Pegasus následně zastavili. Na zváženou ovšem je, jestli v tak unikátním a citlivém případu nejde jen o další kolo her tajných služeb. V těch má ostatně jako spousta dalších izraelských startupů své kořeny i NSO Group.
S ohledem na to, kolika lidem dokázal program zkomplikovat život, je otázkou, jestli je vůbec možné, aby ho Izrael (nebo jiná vláda) dovolil nechat zmizet ze světa.
Název je sestaven z počátečních písmen jmen jeho tří zakladatelů Omri Lavieho, Shalev Hulia a Niv Karmiho. Ti prošli proslulou kybernetickou vojenskou jednotkou s označením 8200 a firmu založili v roce 2010. Původně ale dělali něco jiného – vyvinuli program pro call centra, který jejich operátorům umožňoval převzít kontrolu nad telefony či počítači klientů, kteří se jim dovolali (samozřejmě s jejich souhlasem). V sektoru zákaznického servisu se to neuchytilo, v bezpečnostních službách ovšem ano.
Celá NSO Group, pod níž kromě projektu Pegasus patří také dronová služba Eclipse nebo security startup Circles, jenž dokáže během pár vteřin lokalizovat místo telefonátu kdekoli na planetě, má dnes roční obrat asi čtvrt miliardy dolarů a pracuje pro něj přes 700 lidí. Drtivá většina z nich tvoří armádu hackerů, kteří hledají každou sebemenší skulinku v operačních systémech iOS a Android a ve vyhlášených komunikačních aplikacích, aby se skrze ni dokázali do telefonů či tabletů dostat a začít je ovládat včetně spouštění kamer nebo zapínání mikrofonu, a to navíc tak, aniž by jejich uživatel musel na cokoli kdykoli kliknout. A podle všeho v tom jsou opravdu dobří, což žaloby Apple nebo Facebooku jen dosvědčují.
Cena nasazení Pegasu je individuální, nicméně z uniklých dat, kterých se v souvislosti s NSO objevilo opravdu hodně, protože spousta bezpečnostních expertů, občanských aktivistů a hackerů je nemá ráda, vyplývá, že si společnost za „monitoring“ desítky telefonních čísel účtuje přes půl milionu dolarů ročně. Na to, aby z toho ale byl udržitelný a výdělečný byznys, to ale soudě podle dluhů a finančních těžkostí společnosti nestačí. Že je pod tlakem, nepřímo přiznala i ona sama loni, když zveřejnila vlastní etický manifest, v němž se distancovala od nepravostí, kterých se s jejím programem dopouštějí její zákazníci.
Většinu ve společnosti dnes drží dva z původních zakladatelů Hulio a Lavie spolu s investičním fondem Novalpina Capital, kteří vykoupili majoritu při celkové valuaci na úrovni miliardy dolarů od dřívějších investorů z Francisco Partners, a to v roce 2019. Kdo bude firmu vlastnit za rok a jak to bude s Pegasem, je momentálně nejisté. S ohledem na to, kolika nevinným lidem zkomplikovala život, je těch, kteří jí přejí konec, víc než dost. Jenže právě s ohledem na to, kolika lidem dokázal program život zkomplikovat, je otázkou, jestli je vůbec možné, aby Izrael (nebo jiná vláda) dovolil takový systém nechat zmizet ze světa.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.