JFK, Reagan a Nixon na jedné straně a proti nim Brežněv, Mao a Stalin. Do toho ještě zamíchejte Havla s Thatcherovou a nukleární hlavici. Výsledkem je buď naprosto nesmyslný historický guláš, nebo dobře rozehraná partiie v nové české karetní hře Cowboys & Commies, která přibližuje a zároveň nadlehčuje hlavní postavy a události studené války.
Na trhu se společenskými hrami nenajdete příliš mnoho her, které by pracovaly s reálnými historickými fakty a postavami. A už vůbec ne hry, které by se věnovaly období studené války a mocenskému souboji mezi západním a východním blokem. Během něj stačila sebemenší jiskřička a studená válka se mohla, i díky nukleárnímu arsenálu obou světových velmocí, zahřát na teplotu, jakou svět do té doby nepoznal.
Podobné napětí, jaké panovalo mezi Sovětským svazem a Spojenými státy od konce druhé světové války až do rozpadu SSSR v roce 1991, se může přenést i k vám domů, a to díky karetní hře Cowboys & Commies.
Foto: Mutual Distraction
Díky hře Cowboys & Commies se vám dostanou do rukou všechny důležité postavy studené války
Dva až čtyři hráči dostanou do rukou karty s Cowboys, tedy kluky ze západu, kteří měli na srdci vždy jen šíření demokracie, a to klidně i se samopalem v ruce, a Commies, komunisty, kteří byli… zkrátka komunisté. Následně se strhne nelítostná bitva o to, kterému mocenskému paktu se podaří získat absolutní moc a všechny své protivníky zadupe do země.
„Celý nápad vznikl s našimi kamarády – ilustrátorem z Kanady a animátorem z USA. Chtěli jsme zachytit dobu, kdy byl svět na hraně nukleární katastrofy a západní i sovětští lídři se spojovali s bezohlednými diktátory pro svůj osobní prospěch,“ říká Ondřej Paška, jeden z designérů hry.
John, Josif i Vašek
Cowboys zde reprezentují takoví chlapíci jako správňák JFK, vychytralý Nixon či kovaný kovboj Reagan. Naopak socialisticky laděný směr reprezentuje huňatý Brežněv, rebelující Castro nebo radikální Stalin. Těm všem jsou k dispozici jejich přátelé z řad diktátorů a dobráků, mezi kterými nechybí ani postava Václava Havla. Tyto postavy jsou vždy připraveny pomoci zvrátit misky vah ve prospěch té či oné strany a celou hru pořádně zamotat.
Foto: Mutual Distraction
Karikatura Václava Havla
Navíc nesmíme zapomínat na některé události té doby, se kterými nikdo nepočítal. Když vám najednou bouchne jaderný reaktor v Černobylu, okamžitě se to podepíše na kondičce vašich komunistických es. Naopak nezdařilý válečný zásah ve Vietnamu s rebelujícími hipíky za zády zase příliš nepřidá západním demokratům. Takovýchto událostí je ve hře hned deset a i ty se mohou podepsat na náhlé změně vývoje hry.
Productboard shání posily na následujících pozicích
A pokud se to nepodaří ani jim, pak je tu ještě jeden podstatný prvek. Co by to bylo za studenou válku, kdyby si všechny strany potajmu nevyvíjely svou vlastní atomovou bombu. Ta je skvělým způsobem, jak udržet ve střehu všechny své soupeře. Stačí jeden špatný pohled, jedno kruté poslání některého z protivníků do předčasného důchodu, a z odpalovací rampy může být vypuštěna nejkrutější zbraň, jaká kdy byla lidstvem stvořena.
„Historii jsme se v naší tvorbě věnovali už během naší práce na Attentatu 1942, tentokrát jsme chtěli vytvořit hru, která je odlehčená a pobaví jak hráče karetních her, tak fanoušky historie,“ říká Lukáš Kolek, další z designérů hry.
Hra nabízí celkem 64 karet s 32 jedinečnými osobnostmi. Deset pro Cowboys, deset pro Commies, osm různých diktátorů a čtyři postavy patřící k dobrákům. Každá postava má nejen unikátní karikaturní zpracování, jehož autorem je kanadský ilustrátor Steve Meyers, ale především vlastní sílu a speciální schopnost s rozdílným efektem na základě toho, kdy je vynesena do hry.
Celá hra se skládá z několika kol, během kterých hráči provádějí viditelné, ale i skryté tahy, a postupně si tak budují co možná nejsilnější partu osobností. Hráč, kterému se podaří vyhrát dvě kola, se stává absolutním vítězem celé hry.
Celkovou hrací dobu odhadují autoři hry na 25 až 40 minut. I přesto, že se jedná o poměrně svižnou záležitost, rozhodně se v ní nevyplatí bezmyšlenkovité odhazování karet. Správná strategie zde hraje podstatnou úlohu, stejně jako blafování, výhrůžky, ale třeba i vřelé polibky, stejně jako to dělávali levicoví lídři.
Foto: Mutual Distraction
Mít dobře sestavený tým lídrů je tou nejlepší strategií
Celou hru má na svědomí tým Mutual Distraction složený z tria českých herních vývojářů Lukáše Kolka, Ondřeje Pašky a Davida Vávry, spolu s ilustrátorem Stevem Meyersem a animátorem Christopherem Chiricem. Pánové Kolek, Paška a Vávra nejsou ve světě herního průmyslu žádnými nováčky. Stojí za deskovou hrou Opráski sčeskí historje, která si utahuje z pohnutých dějin převážně českého národa, a pracovali spolu také na digitální hrách Attentat 1942 a Svoboda 1945.
Hra momentálně vybírá peníze na crowdfundingové platformě Kickstarter, kde je jejím cílem vybrat částku ve výši 12 tisíc dolarů, tedy přibližně 280 tisíc korun. Projekt bude realizován pouze v případě, pokud se stanovenou částku podaří vybrat. Samotná hra, respektive karty budou v angličtině, ale pro české zájemce budou k dispozici pravidla v češtině.
Foto: Mutual Distraction
Česká část týmu Mutual Distraction, zleva David Vávra, Lukáš Kolek a Ondřej Paška,
Jen málo lidí v Česku vidí do oblasti esportů tolik jako Lukáš Pleskot. Profesionálnímu hraní videoher se věnuje patnáct let a před jedenácti lety založil agenturu PLAYzone, která od té doby organizuje místní hráče, pořádá turnaje a v poslední řadě stojí za Mistrovstvím České republiky v počítačových i mobilních hrách.
Kromě toho je osmatřicetiletý Lukáš Pleskot zakládajícím členem a předsedou České asociace esportu, v níž se snaží společně s kolegy o kultivaci české profesionální herní scény a přibližuje esport strukturám, které jsou běžné v jakýchkoliv jiných sportech.
Právě na letošním, v pořadí již devátém Mistrovství České republiky, které se konalo na začátku listopadu na brněnském výstavišti, se Pleskot rozpovídal o minulosti, současnosti i blízké budoucnosti českého esportu – nové formy zábavy i sportu, v níž se na na celém světě letos protočí 1,1 miliardy dolarů.
Foto: PLAYzone
Lukáš Pleskot, zakladatel PLAYzone
Co všechno dnes PLAYzone dělá?
Máme hned několik pilířů. Ten hlavní je náš portál PLAYzone.cz, což je jednak redakční a jednak turnajová platforma. V podstatě každý den si tak můžete zahrát turnaj v nějaké hře. Druhý pilíř jsou živé přenosy domácích a zahraničních turnajů třetí pilíř spočívá ve vytváření herního obsahu na různých akcích – nejen našich, jako je Mistrovství České republiky v počítačových hrách. Zaštiťujeme celkový ekosystém esportu.
Jaký je z vašeho pohledu současný stav českého esportu v porovnání s globální úrovní?
Na globální úrovni vidíme, jak esporty vyprodávají stadiony a hraje se v nich o obrovské částky. Takový minimální prize pool (celková hodnota výher, který si výherci rozdělují mezi sebe, pozn. red.) průměrného turnaje je dnes 250 tisíc dolarů (5,7 milionu korun). Na tyto částky se v Česku absolutně nedostáváme. Stav je tedy odpovídající velikosti našeho trhu, ale z hlediska organizace jsme podle mého názoru na evropské úrovni. Rozdíl je tedy spíš v celkové velikosti.
Abychom byli přesní, tak šestnáctiletý Američan Bugha v létě získal jakožto světový šampión ve Fortnite v přepočtu 68 milionů korun. Máme tu Mistrovství ČR, kde je celkový prize pool 500 tisíc korun. Svědčí to nějak o nevyspělosti českého esportu?
To asi ne, protože zrovna turnaj ve Fortnite byl poměrně unikátní, spíš anomálie. Celkový prize pool měl v přepočtu 700 milionů korun, což byla historická meta, a později ji překonal už jen turnaj v Dota 2.
„Jsme de facto nuceni k tomu, aby byl esport považován za sport.“
Je tedy anomálie velký turnaj ve Fortnite, nebo česká podfinancovanost?
Česká podfinancovanost je samozřejmě také problém, ale souvisí s velikostí trhu. Nelze tato čísla úplně srovnávat a nemělo by to být měřítko. Je také otázka, jestli odměny jsou faktor, na němž by měl esport růst. Kdybychom teď udělali mistrovství s dvojnásobnými odměnami, hala bude pořád stejně plná.
Penězi se nicméně argumentuje, když dojde na konverzaci o tom, jestli je esport sport. Například srovnání, že někteří hráči si vydělají víc než vítězové tenisového Wimbledonu.
Takovým srovnáním argumentujeme proto, abychom esport porovnali esport s něčím, co lidé znají. Nicméně si nemyslím, že by peníze měly být měřítko pro určení, zda je to sport, nebo ne. Diskuze, zda je esport sport, je čistě filozofická. My jsme de facto nuceni k tomu, aby za sport byl považován, pokud se máme ucházet o veřejnou podporu. Bez toho, že esport bude sportem, se nemůžeme bavit s Národní sportovní agenturou pod Ministerstvem školství.
Takže míříte na státní financování?
Je to jeden z pilířů, stejně jako v jiných sportech, a způsob, jak vývoj urychlit. Na vývoj týmové scény, který je podle mě je potřeba, prostě nikdy privátní peníze nebudou. Díky veřejným penězům pak může několik týmů získat lukrativní pozice.
Foto: PLAYzone
Publikum na letošním Mistrovství ČR v počítačových hrách
A vy tvrdíte, že právě týmová situace je slabina českých esportů.
Ano. Neexistují struktury, které jsou v normálním sportu. Například, když chcete být fotbalistou, tak víte, že nejdřív musíte jít do žáčků a přes divizi v okresním a krajském kole se vyprofilujete až mezi šestnáct nejlepších týmů, které hrají první ligu. Chtěli bychom iniciovat, aby každá soutěž měla výkonnostní třídu. Bude to ještě trvat a v tuto chvíli v Česku v podstatě nejsou hráči, kteří by si čistě tím dokázali vydělat na živobytí.
Jednou z klíčových odlišností esportů oproti běžným sportům je ale fakt, že každou disciplínu, tedy hru, někdo vlastní. Vydavatel tak může prakticky kdykoliv změnit pravidla hry. Není tohle klíčový problém?
To je velmi zajímavá otázka, ale ve finále ji zodpoví stejně někdo za nás, my na lokální úrovní nic nezmůžeme. Je pravda, že jsme v mezinárodní asociaci, ale tam máme jeden hlas. Mezi vydavateli panuje názorová pluralita – zatímco někteří dávají hru veřejně k hraní na turnajích, jiní si pořádají vlastní turnaje.
Na jednu stranu zaznívá, že Fortnite bude nejspíš největším esportem příštího roku, na stranu druhou ale jeho vydavatel Epic Games je právě ten, který striktně pořádá jen vlastní turnaje. Nemůže takový postup zbrzdit vývoj?
Může, určitě. Svou hru by tak Epic Games nedotvořili do plnohodnotného esportového titulu – tím teď Fortnite není. Jednou z klíčových věcí je absence takzvaného spectate módu, který dovolí hráče při hraní pozorovat z pohledu třetí osoby, a to znamená, že ji lze velmi obtížně streamovat. K dispozici ho má jen vydavatel sám.
Vůbec fenomén žánru battle royale her (100 hráčů se v otevřeném světě postupně eliminuje, až zbude jeden vítěz, pozn. red), kam patří jak Fortnite, tak třeba PUBG, je velmi zajímavý. My jsme například ještě před začátkem sezóny nevěděli, jestli vůbec vypíšeme mistrovství v PUBG, protože nebylo jasné, jestli bude v kurzu. Tohle se nám u her typu Counter-Strike nebo League of Legends nestane, jedná se o etablované hry se stabilním zájmem. S novými tituly je to tedy těžké předvídat, protože může třeba přijít úplně nový battle royale titul. Bylo tu ostatně obrovské nadšení Apex Legends od EA. Nakonec se sice neujal, ale klidně mohl Fortnite sesadit.
Vydavatel PUBG byl jeden z těch, co postupně uvolnil režim pro turnaje třetích stran, přidal i onen spectate mód. Jsou podobné tendence i u Fortnite?
Ano, jsou a už na Mistrovství ČR 2020 budeme mít soutěž ve Fortnite. Na počítačích, nikoliv na mobilech jako letos.
Foto: PLAYzone
Letošní čeští mistři v PUBG
Současný stav českého esportu je tedy spíš ve vývoji. Na základě čeho tedy PLAYzone vznikala už před jedenácti lety?
Na základě mojí motivace. Byl jsem nejdřív hráč, a protože jsem pracoval v IT, měl jsem poměrně snadný přístup k serverům. K serverům jsem tehdy vytvořil herní server, k hernímu serveru pak herní web. Z byznysového pohledu ale firma žila díky jakési agenturní činnosti. Zvrat nastal v roce 2015, což možná souvisí rapidním růstem streamovací platformy Twitch. Více lidí začalo trávit čas sledováním her než jejich hraním a i od té doby doby jsme se hodně posunuli. Mistrovství 2019 je oproti roku 2015 úplně jinde.
Jak moc jinde? Dokážete to vyjádřit číselně?
Můžu to vyjádřit například obratem PLAYzone, který je šestinásobný a zhruba stejně rostl i český esport jako takový. Samozřejmě sledovanost kontinuálně roste, protože s influencery, kteří se esportům začali věnovat, roste celý segment.
Jaká byla evoluce samotného Mistrovství ČR v počítačových hrách?
Začalo už v roce 2002, ještě bez naší účasti. Po ekonomické krizi jsme ho my v roce 2011 obnovili – tehdy přijelo zhruba 200 lidí na relativně malou komunitní akci. V letech 2013 a 2014 jsme již fungovali ve veletrhovém stylu v rámci festivalu For Games a od roku 2015 jsme tady, v Brně. Nejdřív jsme měli polovinu haly a dnes ji máme celou, s dvěma velkými pódii, stánky čtyřiceti vystavovatelů a několika dalšími hrami. Rosteme výrazně ve všech parametrech
„Esport by fungoval bez streamingu, ale nebyl by tak velký.“
Trochu opomíjeným faktorem ve světě esportů jsou mobilní hry. Vy v nich pořádáte už čtvrté mistrovství. Přesto, nezůstanou něčím, co si spíš člověk zahraje v tramvaji cestou do školy nebo do práce?
Myslím si, že nezůstanou. Důležité je mobilní hry rozlišit na dvě části. Jedna jsou počítačové hry modifikované na mobilní, které si lidé vždy zahrají na počítači, budou-li mít tu možnost. Pak jsou ale plnohodnotné mobilní tituly, jako je například Clash Royal, které jsou úspěšné a dá se v nich soutěžit. Mobilní gaming má obrovský potenciál, protože je jednoduchý, srozumitelný a na gadgetu, který máme všichni v kapse.
Jak zásadní je pro dnešní esport streamování, například na platformě Twitch? Mohl by bez něj dnešní esport fungovat?
V minulosti fungoval esport bez streamingu, ale nebyl tak velký. To, že tu dnes sedíme, je ale podle mě zásluha právě streamovacích platforem. Opět to kopíruje běžný sport. Existuje přece spousta nadšenců, kteří si jdou jednou za týden nebo čtrnáct dní kopnout do míče ven. Ale více lidí sleduje malou skupinu, která fotbal hraje na nejlepší úrovni. To je sport.
Jak často se pojí role hráče s rolí aktivního streamera?
Spíš je to tak, že více herních streamerů jsou zábavní hráči. Jsou třeba dobří, ale nikoliv špičkoví. Samozřejmě ale vznikají i influenceři z řad těch nejlepších hráčů. A lidé se chtějí podívat, jak takový hráč trénuje.
Foto: PLAYzone
Hráčí na Mistrovství ČR v počítačových hrách
V červenci tohoto roku televize Prima oznámila odkoupení poloviny vaší společnosti PLAYzone. Co vám spojení přineslo?
Získali jsme tím hned několik synergických efektů. Dostali jsme esport do mainstreamového média, což pomůže celému ekosystému. Dostali jsme přístup k endemickým, tedy netechnologickým partnerům, díky kterým rozšíříme povědomí o esportech dále. Budeme tak moci vyrábět více obsahu
Ze statistik sledovanosti ale zároveň vyplývá, že nejmladší generace, které jsou nejčastějšími příznivci esportů, se na televizi už nedívají.
Třeba se na ni nedívají právě proto, že pro ni nenabízí obsah.
Productboard shání posily na následujících pozicích
Takže věříte, že prostřednictvím esportů dokážete přitáhnout mladé lidi zpět k televizi?
Esport může být jedním z pilířů budoucí televizní zábavy, jako je dnes sport, hudba nebo reality show. Statistiky jsou jedna věc, ale myslím si, že jak budeme postupně rozšiřovat cílovou skupinu esportu, dotkneme se i těch, kteří sledují mainstreamová média.
S tím, jak dorůstá generace lidí, která už na hrách vyrůstala odmalička, se zároveň mění vztah společnosti ke hrám. Naše rodiče nás okřikovali, „co to zase hrajeme“, současní a budoucí rodiče se naopak budou zvědavě ptát svých dětí a budou s nimi chtít hrát také.
Na závěr jedna z nejčastějších otázek, co se ve světě esportu řeší. Měly by podle vás být esporty na olympijských hrách?
Já říkám, že spíše ano. A myslím si to právě proto, abychom sporty a esporty ukazovali pohromadě a nevylučovali videohry ze společnosti. Na olympijských hrách pak můžeme hledat věci, které obě oblasti propojují. Nevím však, jestli budou z dlouhodobého hlediska obě dvě oblasti propojitelné.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.