Dva miliardáři, kteří pracují pro dva různé Donaldy. Řeč je o Elonu Muskovi, který spoluřídí v USA Úřad pro efektivitu vlády (DOGE) v administrativě Donalda Trumpa, a Rafalu Brzoskovi, který aktuálně radí polské vládě Donalda Tuska s odstraňováním byrokratických překážek. Oba s tím začali letos v únoru a oba letos v květnu nejspíš i skončí. Tím ale zřejmě končí i jejich podobnost, nebo minimálně podobnost jejich úmyslů. „U Brzosky nejde úplně přesně rozklíčovat důvod, proč to dělá, ale kvůli jeho vlastnímu byznysu to není,“ říká pro CzechCrunch zahraniční zpravodaj České televize v Polsku Andreas Papadopulos.

Osmačtyřicetiletý Rafal Brzoska je polský miliardář, který sám vybudoval velmi úspěšnou společnost InPost. Ta je označována za lídra v poskytování udržitelných řešení pro e-commerce napříč evropskými trhy, zejména v „poslední míli“ dodávání zásilek. Doručovací boxy a s nimi spojené logistické služby pro e-shopy i jednotlivce provozuje InPost v Polsku, Velké Británii, Francii, Španělsku a dalších evropských zemích. Zhruba třicet procent InPostu zároveň od loňského roku vlastní česká skupina PPF.

Letos v únoru se Brzoska poměrně nečekaně rozhodl zapojit do zefektivnění státní správy v Polsku. Proto o něm hlavně zahraniční média začala referovat jako o polském Elonu Muskovi. „Polský ‚Elon Musk‘ míří na byrokracii, ne na politiku, “ napsal o něm v dubnu deník Financial Times. Na rozdíl od Muska ale Brzoska nevede žádný úřad a nepodílí se na rozhodnutích o propuštění státních zaměstnanců nebo škrtech v rozpočtech na humanitární pomoc.

Jeho veřejné působení mu také, na rozdíl od šéfa Tesly, zatím neničí byznys. „Společnou máme snad jen jednu věc – on i já jsme v mládí hráli strategickou hru Civilizace, která nás formovala a pomohla nám rozvinout naše podnikání,“ řekl Brzoska s úsměvem na začátku dubna v rozhovoru pro Českou televizi.

Elon Musk koncem dubna oznámil, že se od května z úřadu DOGE výrazně stáhne, podle něj je hlavní práce na jeho zřízení hotová. Jeho pozornost si teď žádá hlavně automobilka Tesla, které se zřejmě i díky jeho působení v Trumpově vládě propadají zisky.

S pomocí polské vládě končí v květnu i Rafal Brzoska. Jestli byl polský byznysmen na krátkém provládním působení s premiérem Donaldem Tuskem domluvený dopředu, nebo se rozhodl ukončit ho až později sám, podle Papadopulose nikdo neví. „Ptal jsem se ho na to osobně a on říkal, že celý ten projekt vznikl velmi spontánně,“ vysvětluje.

Celý příběh s angažováním Brzosky v boji proti polské byrokracii začal letos v únoru na tiskové konferenci při startu prezidentské kampaně. „Rafal Trzaskowski, kandidát současné vlády, rozjel kampaň, která se mu zpočátku moc nedařila, a premiér Tusk hledal ze své pozice způsoby, jak ho podpořit,“ říká Papadopulos. Pomoct měla velká tisková konference, kde se mluvilo o investicích a deregulaci ekonomiky. Ta ale podle Papadopulose ve výsledku nic nového nepřinesla, až na jeden původně premiérský vtip, který nastartoval spolupráci Brzoska–Tusk.

„V první řadě seděl právě Brzoska a Tusk mu řekl: Pane Brzosko, pojďte nám poradit, jak to udělat. A Brzoska přímo na místě řekl, že do toho jde,“ popisuje Papadopulos, který na zmíněné tiskové konferenci byl. „Brzoska nastartoval iniciativu a zhruba po měsíci nebo dvou začal říkat, že tomu dá sto dní svého života,“ dodává Papadopulos.

„Nedovedu si představit, že by tato deregulace, která má usnadnit život a vytvořit více prostoru pro polské podnikatele – od těch nejmenších firem až po ty s významnými prostředky – byla jen byrokratickým procesem,“ vysvětloval pak pro server Euractiv premiér Tusk důvody, proč se rozhodl do deregulace zapojit i člověka z byznysu.

Každopádně letos v únoru po oné tiskové konferenci Rafal Brzoska spustil projekt a webovou stránku sprawdzamy.com, v překladu „kontrolujeme“. Tam mohou lidé posílat tipy, jak odstranit byrokracii a pomoci malým podnikatelům v Polsku. Brzoska na začátku dubna v rozhovoru pro Českou televizi potvrdil, že už jich lidé poslali několik tisíc.

„Tipy shromažďuje a posuzuje tým právníků, který pak předkládá relevantní návrhy Tuskově vládě. Řekli jsme, i já osobně, že do sta dnů, tedy do 1. června, chci představit tři sta konkrétních návrhů na řešení problémů. Už dnes jich máme 230, takže jich nakonec může být i více než tři sta,“ popisoval Brzoska pro ČT.

Podle Financial Times je už aktuálně mezi doporučeními Brzosky polské vládě například zjednodušení daňového přiznání pro firmy a zrychlení schvalovacích procesů v obranném sektoru, aby domácí výrobci zbraní snáze uspěli ve veřejných zakázkách armády. Další jeho navrhovaná opatření se zaměřují na zlepšení veřejných služeb, jako je objednávání k lékaři nebo přístup k soudům a digitalizace veřejného sektoru.

Sám říká, že nejdůležitější je pro něj ale úprava presumpce neviny daňového poplatníka. V současné době je totiž v Polsku, co se týká daní, na rozdíl od trestních obvinění, důkazní břemeno na občanovi. Občan musí dokazovat, že se ničeho nedopustil. „Chceme, aby právo ctilo stejné zásady – tedy dokud neexistují důkazy, že daňový poplatník provedl něco nelegálního, na něj bude nahlíženo od základů jako na nevinného,“ řekl Brzoska pro ČT.

Podle Papadopulose se v Polsku názory na iniciativu liší. „Některé věci, které předkládá, tu vnímají političtí novináři sporně. Hodně věcí, se kterými on a jeho tým přišli, jsou drobnosti. On ale tvrdí, že to pomůže malým a středním podnikatelům,“ popisuje Papadopulos a zároveň dodává, že ze strany polského premiéra je iniciativa hlavně způsob, jak v kampani podpořit prezidentského kandidáta.

„Podle všeho se Donald Tusk inspiroval i nástupem Donalda Trumpa v Americe. Vycítil, že je podobně nastavená i část pravice v Polsku, kterou se snaží získat a která uslyší na deregulaci. Samozřejmě ale neexistuje způsob, jak to doložit,“ říká Papadopulos. Vyloženě podobnost mezi Muskem a Brzoskou ale Papadopulos, který s polským miliardářem vedl rozhovor, nevidí.

„Elon Musk má na svém působení v americké vládě ekonomický zájem. U Brzosky nejde úplně přesně rozklíčovat důvod, proč to dělá, ale kvůli jeho vlastnímu byznysu to není. Aktuální systém, který se snaží napravit, je totiž ten, ve kterém zbohatl a dokáže si v něm poradit,“ popisuje. „Myslím, že jeho motivace je čistě filantropická. On i jeho žena investují hodně peněz zpět do společnosti a do charitativní činnosti,“ zamýšlí se Papadopulos a dodává, že Brzoska nejspíš hraje o svůj odkaz. „Je to přeci jen jeden z nejúspěšnějších polských byznysmenů tohoto století,“ uzavírá.