Nejde jen o to žít déle, ale také díky nižšímu výskytu nemocí souvisejících se stárnutím žít kvalitněji a produktivněji. V podstatě se stále cítit, jako by nám bylo maximálně čtyřicet. Taková je vize zakladatele investičního fondu pro dlouhověkost Longevitytech.Fund Petra Šrámka, který s využitím umělé inteligence zkoumá, jak zpomalit proces stárnutí. A buduje také infrastrukturu pro rychlejší přijetí technologií pozitivně ovlivňujících zdraví.

Petr Šrámek se o téma dlouhověkosti (takzvané longevity) začal zajímat před deseti lety na Singularity University v Kalifornii, kam ho přivedlo studium umělé inteligence. A právě s tím, jak zrychluje rozvoj technologií, podle něj roste i poznání o tom, jak můžeme zpomalit proces stárnutí. Šrámek odhaduje, že k laické veřejnosti se moderní vědecké poznatky masivně rozšíří zhruba do tří let, kdy se z odvětví longevity stane nový megatrend.

V rozhovoru pro CzechCrunch třiapadesátiletý Šrámek svou vizi rozvádí mimo jiné úvahami o budoucnosti, ve které se díky technologiím dokážeme vypořádat se všemi typy rakoviny i většinou dalších nemocí, které stojí na pozadí procesu stárnutí.

V našem posledním rozhovoru jsi oblast longevity označil za segment s absolutně největším pozitivním celospolečenským dopadem. Co tě k takovému závěru vede?
Když se na to podíváme z čistě ekonomického pohledu, tak i prodloužení života ve zdraví a produktivitě o pouhý jediný rok hraje obrovskou roli. Americká studie Nature aging odhaduje, že z pohledu národních ekonomik jednotlivých zemí by to znamenalo nárůst HDP o jeden procentní bod, což by třeba v případě USA představovalo hodnotu 37 bilionů dolarů ročně. Odhad zvažuje kromě ekonomické aktivity také úspory za zdravotní péči. Zajímavá je i hodnota takového roku pro samotné Američany. V průměru by totiž za něj byli ochotni zaplatit pět a půl milionu korun. Věřím v to, že ekonomické argumenty a dostupnost řešení na poli moderní medicíny přilákají pozornost lidí natolik, že dojde k posunu paradigmatu ve společnosti.

Foto: Archiv Petra Šrámka

Exploze povědomí o longevity se dostaví do pár let, myslí si Šrámek

Zatím však o longevity ví málokdo. Jak chcete s kolegy poznání rozšířit?
Je pravda, že vzhledem k tomu, že jde o složité věci a cutting edge vědu, je povědomí zatím malé. Procitnutí se ale dostaví ve velkém stylu. Zatím oblast pulsuje pod pokličkou, nicméně vyvíjí se exponenciálně a zákonitě dojde k tomu, že s dostupností informací se zvedne i poptávka po všem, co může stárnutí zpomalit. Extrémně zvýšená poptávka přitom vyvolá falešnou nabídku. A pokud nebude existovat dostatečná infrastruktura, vyrojí se nepravdivé informace a youtubeři, kteří budou mít „zaručené recepty“ na omládnutí. Tomu nezabráníme, ale aspoň to omezíme tím, že vytváříme něco, čemu říkáme longevity ekosystém, kde jsou k dispozici korektní, validní a vědecky podložené informace.

Ekosystém spoluvytváří tebou založený Longevitytech.Fund, který podpořil přes čtyřicet převážně amerických a britských startupů vznikajících na poli dlouhověkosti. Vznikají další podobné iniciativy?
My sami zakládáme následný fond s větším rozsahem sto milionů dolarů, skrze který chceme podporovat i pozdější stadia firem, nejen ta raná jako je tomu u současného fondu. Celý trh roste rychleji, než jsme čekali a bude jen sílit. Částky, které do sektoru směřují, jsou razantní. Dnes vznikají fondy na úrovni miliard dolarů, mohutně zainvestovaných firem i fondů bude jen přibývat. Vznikají i první IPO (veřejné nabídky akcií, pozn. red.). Občas něco pronikne do tisku, nedávno třeba společnost Altos Labs, do které investoval zakladatel Amazonu Jeff Bezos. S investicí ve výši tří miliard dolarů se ze startupu, který se věnuje buněčnému omlazení, stal instantní jednorožec.

Čím si vysvětluješ tento enormní zájem?
Naše investiční strategie počítá s tím, že roste vědecké poznání příčin stárnutí a toho, jak je lze ovlivnit. A to jen navazuje na rapidní vývoj v oblasti technologií. Umělá inteligence, algoritmy, které měří, počítají, detekují, zobrazovací metody… Vše je daleko rychlejší a přesnější. Rychleji se tedy provádí i experimenty a jsou objevovány věci, které opravdu fungují. Vidíme je nyní ve stadiích předklinických nebo raných klinických testů. Princip je ověřen, funguje a zkoumá se dál ve smyslu dávkování a konfigurace, aby intervence u pacientů byly bezpečné.

Sehrála roli v růstu odvětví i pandemie?
Již před covidem jsme s růstem počítali, ale určitě je to faktor, který jej urychlil. Covid byl na úrovni nějakého masivního cvičení, ze kterého jsme z globálního pohledu vyšli posílení. Kdyby jeho nakažlivost byla v počátcích vyšší, jako je to u některých podobných virů, dopadlo by to o dost hůř. Proto je důležité řešit stárnutí, se kterým souvisí odolnost a ztráta imunity. Kdyby se podařilo prodloužit zdravý věk o několik let, úmrtnost u covidu by byla zlomková. Na podobné situace v budoucnu musíme být připraveni, a to nejlépe tak, že budeme zdravější a odolnější. Většina lidí má pocit, že jsou zdraví, ale vlastně ani nevědí, jaké to je se cítit mnohem lépe.

S čím doporučuješ začít?
Obecně platí, že člověk musí dosáhnout základní hladiny zdraví, než začne experimentovat s něčím složitějším. Doporučil bych proto pro začátek srovnání hladiny mikronutrientů, vitamínů, střevního mikrobiomu, optimalizovat spánek, pohyb a stravu.

Jenže čemu věřit? V informacích je těžké se někdy vyznat. Pokud jde třeba o stravování, populární je přerušovaný půst. Jiné názory zase půsty zcela zavrhují, řídí se spíš pravidlem jíst méně a častěji…
Dnes je největší problém s generalizovanými názory. Každý je individuální, nelze proto vycházet z obecných doporučení. Přerušovaný půst ale nemusí být nic závratně složitého. Stačí jíst v rozsahu osmi hodin. Někomu může prospívat jen šest hodin. V podstatě je to standardní rada necpat se večer. To opravdu nikomu neuškodí a všem prospěje. Funguje to i v cyklech. Já třeba nedělám každý den to stejné. Mám vlny kdy jím více sacharidů, pak proteiny, tuky… Do budoucna doufám, že s tím každému poradí umělá inteligence.

Ty se považuješ za člověka s optimalizovaným zdravím. Děláš si několikrát za rok testy?
Jak u čeho. Když se člověku podaří dosáhnout dobré hladiny například vitamínu D, pak se už relativně drží. Přeměřit bych radil určitě po té, co člověk projde nějakým problémem. Celkově jsem však metody vlastních diagnostik a sledování rozšířil a pořídil jsme si i prsten Oura Ring pro denní měření. Testuji taky mikrobiom, který pak lze optimalizovat stravou a doplňky stravy. Za důležité považuji měření DNA metylace, které jsme schopni dělat v rámci naší kliniky v Praze. Tam člověk může posuzovat efektivitu kroků, které dělá.

Reaguješ na data z prstenu Oura Ring nějak?
Člověk si nejdřív zvyká na to, co mu prsten říká, pak to začne dávat do souvislostí s tím, co dělal. A prsten ho na to i upozorňuje. Pokud bych šel pár dní po sobě pozdě spát a dal si večer alkohol, místo pěti fází hlubokého spánku bych možná měl jen tři. Nebo by se mi zvýšil klidový srdeční tep. To jsou faktory, které reagují na činnosti ze dne a které se můžeme pokusit změnit. Aplikace nám dává hezkou zpětnou vazba. Umí doporučit, že si máme dát oddech, protože potřebujeme regenerovat. V tomto ohledu je to poměrně dost akceschopné.

Vize budoucnosti je taková, že lidé budou chodit na testy a řešit prevenci, nikoliv nemoci?
To je vysněný stav, kdy lidé budou chodit k lékaři kvůli zdraví, nikoliv kvůli nemoci. Budou se chodit změřit, aby si aktualizovali doporučení, jak žít lépe. Doufám v transformaci funkce lékařů. Akutní péče je super, ale je to všechno extrémně pozdě. Vynakládáme obrovské prostředky ve fázích, kdy je už všechno špatně a jen se hledá nejmenší možné zlo. Očekáváme však, že do roku 2030 budeme mít řešení na většinu typů rakovin a neurodegenerativních nemocí.

Že se podchytí dřív, než se stihnou plně rozvinout?
Ano. Takřka ve sto procentech případů se to dá zastavit.

A co další nemoci, které dřív nebývaly? Nemoci ze stresu, oxidativního stresu…
Roste všeobecné povědomí o dopadech stresu a také o tom, že stresu přibývá. Nevím, zda tomu tak je. Možná jsme jen vnímavější, víc si to uvědomujeme. Psychoterapie dnes už není tabu, je tu velká snaha problémy řešit. Stejně tak vnímám i životní prostředí. Jsme daleko citlivější na problémové věci a životní prostředí se zároveň objektivně zlepšuje. Byl bych optimista v tomto směru.

Evidentně už jsi, když říkáš, že se životní prostředí zlepšuje. Dochází k odlesňování, vyčerpání půdy a uhlíková stopa celosvětově roste, což z velké části souvisí s klimatickou změnou…
Když se podíváme na celkové znečištění u nás, tak je to lepší. Vyrůstal jsem za komunistů a všechno bylo zničené, dnes příroda ožívá. Odpadu se ve vyspělých zemích generuje míň. Mám srovnání s USA dnes a před deseti lety, dnes je tam čistší prostředí, než bývalo. Celosvětově sice dochází k jevům jako je vyčerpanost půdy, ale povědomí je větší, iniciativa změnit to roste. Nezmění se to z roku na rok, ale ve srovnání se stavem před deseti lety je trend lepší.

Odráží se to i do přemýšlení investorů. Je málo investorů, kteří by se nedívali na ostatní faktory investice, mezi kterými je právě udržitelnost tou zásadní. Dřív investoři hleděli zejména na finanční výtěžnost. Ta je základem i dnes, ale zvažují se více i další faktory, které se promítnou do budoucího vývoje. Cirkulární ekonomika je jedním z hlavních faktorů při zvažování projektů, recyklace je na řádově vyšší úrovni než před patnácti lety. Je potřeba dívat se, kam směřuje ukazatel, ne kde se nacházíme.

A podobně je to i s lidským stárnutím. V každém okamžiku dochází k rychlejší nebo pomalejší degradaci v důsledku kumulace odpadu v těle, které se nestačí čistit. Tím stárneme. Když se začneme v daném okamžiku chovat zodpovědně, šipku otočíme. Neznamená to však, že vygumujeme předchozích deset let zrychleného stárnutí. Bude dalších deset let trvat, než se to vybalancuje.

Vedle fondu jsi spoluzaložil LongevityForum které má za cíl spojovat a iniciovat změny ve společnosti vedoucí k prodloužení aktivní části života. Chystáte nějakou komunikační kampaň?
Fórum je nezisková organizace, takže jeho možnosti jsou limitované. Chceme být nicméně zdrojem zdravého realistického pohledu. A půjdeme na to přes influencery z nejrůznějších oborů, kteří s lidmi mluví a kterým lidé naslouchají. Natáčíme třeba sérii video interview longevity talks, což je takový základ influencerů. Na jaře chystáme sérii mikro konferencí, na podzim navážeme širší aktivitou.