Příběh o tom, jak jim před dvěma lety na Národní třídě v Praze zkrachovala večerka, vyprávějí bratří Huy DoQuang a Hoang do Huy rádi a s pobavením: „Otevírali jsme to s pompou, DJem a velkou party. Výlez hned u metra, dobrá adresa v centru, to měla být tutovka,“ vypráví starší Huy s tím, že chtěli udělat krásnou večerku s obrazy na stěnách, speciálními produkty, kávou do ruky a zároveň cenou 35 korun za láhev vody místo turistických 75 z okolí.

„Dodnes se smějeme tomu, že jsme asi jediná vietnamská večerka, která zkrachovala. Dostali jsme se jen na 5 až 10 % plánovaných tržeb,“ říká. O to větší úspěch má na stejném místě jejich bistro Národní 38.

Nenápadný průchod v centru Prahy leží pár kroků od Můstku, v něm je malý zelený dvorek a čistý interiér s mechovými stěnami. Cestou kolem vchodu byste podnik možná i přehlédli. Což by ovšem byla škoda. Jmenuje se jednoduše podle své adresy, nabízí klid, dobré asijské jídlo nebo asijskou fúzi a prostor pro zastavení, než poběžíte za dalšími povinnostmi všedního dne.

Huy a jeho bratr, kterému pro změnu čeští přátelé říkají Honza, tu společně navazují na rodinnou tradici, kdy už odmala zažívali v panelákovém bytě v pražských Řepích mnohahodinová setkání příbuzných u dobrého jídla podle maminčiných a babiččiných vietnamských receptů, občas propojených s českými prvky.

Menu je u nich stručné a krátké – pár položek, kdy část se každý den mění. Základ tvoří podle Huye domácí klasika, na kterou jsou pyšní – karamelizovaný pečený bůček podle babičky. „Pomalý tuk na tuk, lehce nasládlý karamel, na závěr bylinky,“ popisuje.

K tomu „phočko“ s quẩy neboli vietnamskými „langoši“, které se namáčejí do vývaru, a Bun cha burger s hovězím ochuceným citronovou trávou, šalotkou a majonézou z rybí omáčky. U maminky v Řepích se také do sklenic plní kimči a sriracha – rodinný recept, který mizí rychleji, než stíhají zavařovat.

Ostatně právě v Řepích Huy nahlédl do gastrosvěta poprvé. Tradiční vietnamské bistro fastfoodového typu tu s rodiči postupem let podle svých slov proměnili na „poctivý rychlý Vietnam“. „I obyčejné nudle s masem ochucujeme a vaříme stejně jako pro sebe doma,“ dodává Honza. Maminka podnik dodnes provozuje a lidé ze sídliště si do něj chodí pro rychlý oběd za přijatelnou cenu.

Na Národní 38 zná Huy řadu svých hostů jménem, jedny z prvních zákaznic tu dokonce před maturitou doučoval účetnictví. „Díky podnikání a škole jsem o tom věděl o kus víc než ony,“ směje se a dodává: „Byznys je důležitý, ale nejvíc mě nabíjí, když se lidi vracejí a cítí se tu jako doma.“

Foto: Národní 38

Bun cha burger – hovězí s citronovou trávou a šalotkou, bylinky a lehká omáčka

Co ochutnat při první návštěvě:

• Pho eggs Benedict – připravená s infuzovanou chutí pho a podle erudovaného food influencera Robina Nguyena druhá nejlepší v Praze.
• Pho s quẩy do vývaru – 10 hodin tažený pho vývar s „vietnamským langošem“, který se namáčí do vývaru.
• Bun cha burger – hovězí s citronovou trávou a šalotkou, bylinky a lehká omáčka. K tomu sladké batátové hranolky s medovo-wasabi majonézou.
• Kimči a sriracha do sklenice – rodinný recept z Řep, často hned vyprodaný.
  

Zatímco Huy si nejraději povídá s hosty a stará se o finance a denní procesy, do kuchyně přináší nápady o deset let mladší Honza, původně módní nadšenec, který s gastrem nechtěl mít nic společného. „On ví, co bude cool za pět let. Já hlídám, aby nám to dneska nesmetlo provoz,“ směje se Huy. „Nakonec jsem jídlo začal chápat jako další cestu, jak lidem předat emoce. Svým způsobem umění, kde si můžu hrát s chutěmi a barvami,“ doplňuje bratra Honza.

Ještě než si bistro pronajali, vzal to Huy odbočkou přes consulting v korporátu. „Asi jsem si potřeboval sám ověřit, že to pro mě není dobrá cesta, jak využít své obchodní schopnosti. Naštěstí to odhalili už po týdnu, a tak jsem se stal asi nejrychleji propuštěným zaměstnancem v historii firmy,“ říká. Právě v tu chvíli se dozvěděl, že prostor na Národní 38 je volný. „To jsem ještě netušil, že za půl roku začne covid. Naštěstí nás v něm podržela maminka a zainvestovala vlastní ušetřené peníze,“ vzpomíná.

Foto: Národní 38

Menu je v bistru Národní 38 stručné a krátké – pár položek, z nichž se každý den část mění

Aniž to plánovali, přidali časem k podnikání ještě jednu „byznysovou nohu“, která dnes generuje také zajímavé zisky – catering. „Začalo to nenápadně, objednávkami na oslavy přátel, potom známých přátel a nakonec známých známých přátel,“ vysvětluje Huy. Když se jejich ochota dodávat na eventy rozkřikla, začali zpočátku narážet na kapacity prostor i lidské síly.

„Raději jsme tenkrát odmítli poptávku pro dvě stě lidí, než abychom riskovali průšvih a zklamání klienta,“ říká Huy. Po dvou letech se ale už situace změnila a berou firemní akce pro stovky hostů. Pronajali si navíc externí kuchyni, aby nemuseli bistro na Národní během příprav zavírat.

Svatba se svíčkovou, ale jinak

Nejtěžší zkouškou pro ně byl zatím startupový event v pražském Planetáriu. „Není tam zázemí pro gastro, takže jsme vše museli dovézt a postavit venku, udržet teplé a servírovat na minuty. I to nás ale naučilo, že všechno se dá zvládnout,“ vzpomíná Huy. Aby nabídli jídlo, které konkrétní akci nejlépe sedne, ptají se předem na věk, profesi i chutě účastníků. Pak teprve posílají klientovi varianty menu.

„Startupy od nás mají jinou nabídku než firma s vyšším průměrným věkem svých lidí,“ dodává Honza. Programově se vyhýbají stereotypu „řízek a chlebíček dvanáctkrát do roka“ a skládají chytrá česko-asijská menu: třeba bramborový salát podle jejich české chůvy upravený po vietnamsku, tedy lehčí majonéza, víc křupavé zeleniny a jemně kyselý. K tomu sushi, domácí závitky, finger foods, které se jedí snadno i na networkingových akcích.

„Také jsme dělali bun cha na ohni pro klienta přesně tak, jak to viděl ve Vietnamu na ulici. Máme za sebou i svatby, kde jsme třeba svíčkovou předělali do formy dim sum. To byl velký hit! Vše je u nás na domluvě. A naši nejoblíbenější klienti jsou gastronadšenci, kteří s námi zapáleně řeší i každý detail jídla na svou akci,“ líčí Huy.

V samotném bistru na Národní 38 chtějí i do budoucna držet jednoduchý styl za slušnou cenu, motivovat lidi k zastavení v centru Prahy a nebrat turisty jako chodící peněženky. Cizincům například zdarma dávají do ruky vlastní kartičky s tipy na poctivé podniky v centru Prahy. Najíte se tu za 350 korun včetně nápoje. „Bereme to tak trochu jako nenápadnou misi proti turistickým pastem,“ shodují se.

Do budoucna bratři ještě plánují vlastní řadu produktů. „Začalo to zase nenápadně. Naše kimchi lidem hodně chutnalo a často si ho kupovali i domů. Tak jsme jim ho začali lahvovat do zavařovaček. Ale nadšený jsem i z naší domácí srirachi,“ vypráví Honza s tím že online se zatím nedají koupit, ale u rodičů v Bistru Řepy nebo u nich na Národní 38 mají vždy pár lahviček na prodej. S neoficiálním launchem počítají do Vánoc a značku produktů pojmenovali po mamince: Mama Ha.

Zároveň ladí bistro rodičů v Řepích, aby ho postupně mohli převzít a udělat z rodinného podnikání škálovatelný byznys. „Honza bude řešit jídlo, prezentaci a fotky, já mu k tomu nastavím procesy,“ plánuje Huy, jak postupně vybuduje firmu, která zajistí příjem rodičům i v pokročilém věku a bratrům dá prostor plnit si sny o cestování.

„Zatím jsou rodiče rádi, že bydlíme v Praze. Dávno už ale nejsme jejich nejoblíbenější děti. Naše místo zabral maminčin samojed Bao – vietnamsky Knedlíček. Vypadá stejně nadýchaně a na fotkách prostě prodává sám, takže nás určitě brzy čeká spousta volna,“ říká na závěr s nadsázkou Huy.