Socialistická sámoška se stala chloubou města a v Polsku připomínají vyhlazenou vesnici muzeem v rozkladu
Je tu další vydání speciálu CC Arch
Hledání skutečně kvalitní architektury se může v dnešní době plné uniformních satelitů a monotónních zástaveb brownfieldů zdát jako hledání jehly v kupce sena. A přesto zajímavá architektura plná unikátních myšlenek není mrtvá. Ve světě, ale i u nás vznikají objekty, které dovedou potěšit oko znalé i neznalé. K jejich nalezení stačí jen trocha trpělivého hledání.
V našem architektonickém speciálu CC Arch se za takovými projekty ohlížíme prostřednictvím vizuálního výběru toho nejzajímavějšího z domova i ze světa. Do našeho přehledu se dostávají jednoduché domky i rozsáhlé komplexy, objekty stojící na pevných základech i vznášející se nad zemí, se střechou i volným výhledem do oblak, budovy nové i rekonstruované, ve kterých se bydlí, pracuje i relaxuje.
***
Socialistická sámoška ozdobou vesnice
Ještě nedávno „zdobilo“ historické centrum Lednice dvoupodlažní nákupní středisko s charakteristickou normalizační architekturou, která v okolní zástavbě působila jako pěst na oko. Proto architekti ze studia Létající inženýři navrhli její přestavbu, díky které se rázem z ošklivého káčátka stala krásná labuť.
Štítová nadstavba se sedlovou střechou a bílá fasáda změnily objekt k nepoznání. K původní samoobsluze přibylo také 20 apartmánů a veřejný prostor před objektem. Původní masa objektu byla zkrocena zmenšením měřítka celé budovy, která přišla o původní schodiště a také část jednoho traktu.
Díky koncovým štítům, vzorované omítce a pálené krytině se podařilo budově vdechnout tradiční vzhled. Uvnitř dostal prostor minimalismus kombinující světlé plochy s masivem a černě lakovaným kovem.
Samoobsluha proměněná k nepoznání
Interiér apartmánů
Řecko v buňce
Ostrov Milos je jedním z Kykladských ostrovů, který se mimo pověstného řeckého klidu může pochlubit i velmi netradičním prázdninovým domem. Ten je součástí projektu Voronoi’s Corrals, tedy místa, které nabízí útočiště pro turisty, aniž by byla výraznějším způsobem narušena krása okolní přírody.
Stejně jako okolí domu i samotné letovisko využívá takzvaného principu Voronoiových buněk, kdy každá buňka odpovídá jasně definovanému využití. Buňky v tomto případě definují venkovní nádvoří, zastíněné přístřešky, společný obytný prostor či ložnice.
Mimo světlíků nese střecha každé buňky také vegetaci, díky čemuž lze i přímo na domě pěstovat nejrůznější plodiny a rostliny, ze kterých se lisují éterické oleje. I přesto, že architekti ze studia DECA architecture ponořili celý dům pod povrch, díky svažitosti terénu i tak místo nabízí krásný výhled na nedaleké Egejské moře.
Z výšky je patrné, že resort zasahuje do krajiny minimálně
Interiér řeckého domu
Chata s podpalubím
Přestože svou rozlohou splňuje parametry standardní víkendové chaty, svým vzhledem se od standardů výrazně vzdaluje. Nemovitosti na Vranovské přehradě mají mezi sebou novou celebritu, kterou je chata navržená studiem Prodesi/Domesi.
Chata se krčí přímo nad vodní hladinou za stromy a opalovanými modřínovými prkny, které pokrývají celou její fasádu. Majitel a jeho rodina uvnitř nacházejí veškerý komfort a místo se najde také pro návštěvy. Podobně jako v kajutě lodi se i v koncepci chaty přemýšlelo nad každým detailem. Vše má svůj řád, každá věc své místo a úložné prostory jsou rafinovaně ukryty.
Přestože jsou jednotlivé části světlého interiéru domu vzájemně propojeny, podkroví nabízí dostatek soukromí pro užívání si ničím nerušeného klidu. Toho se dostává i na terase, která svádí k sladkému víkendovému lelkování.
Chata jako žádná jiná
Interiér s výhledem
Pocta obětem
Že architektura není jen o funkčnosti, ale také o emocích, jasně dokazuje nová podoba Muzea vyhlazení vesnice v polském Michniówě. Jedinečný architektonický počin přináší symboliku postupně se rozkládajícího domu, který je jasným poselstvím tragédie, která se zde odehrála během druhé světové války.
Muzeum se díky postupně se fragmentující koncepci objektu pozvolně otevírá širému nebi, přichází o střechu, stěny, až zbývají pouze rozvaliny. Společnost Nizio Design International, které budovu navrhlo, má v úmyslu nechat celý objekt napospas přírodě, aby onu symboliku degradace ještě více prohloubila.
Byť byl vítězný projekt vybrán již v roce 2009, otevřít muzeum se podařilo až letos v létě, v rámci 78. výročí pacifikace Michniówa, při které zemřelo 102 obyvatel vesnice.
Postupně se rozpadající muzeum je připomínkou zaniklé vesnice
Skrze okna je výhled na kříže, které muzeum obklopují
Zlín jako na dlani
Byť je dům nazvaný Lazy House zdánlivě odtržený od baťovského urbanismu, který mu leží u nohou, Zlín podobu domu definoval skrz naskrz. Petr Janda ze studia Brainwork zasadil do bývalé svažité zahrádkářské kolonie, tak trochu stydlivou, a přesto opulentní vilu, která nabízí jedinečný výhled na město pod sebou,
Dům s čtvercovým půdorysem se ostýchavě odklání od ulice, do které vystrkuje jeden ze svých rohů, jako by chránil vše, co je v něm ukryté. To se snaží maskovat i reflexní schránkou, ve které je ukryt a která pracuje s množstvím prosklených ploch. Díky nim dům odráží celou zlínskou čtvrť Lazy, která jej obklopuje.
Vnitřní řešení domu je podstatně umírněnější díky všudypřítomnému dřevěnému obkladu a rozsáhlým plochám, na které navazují impozantní výhledy do okolí. Mimo prostorné garáže nabízí též velkou zahradu s terasou u bazénu situovanou do tvaru groty poblíž které se nachází i vstup do jedinečného vinného sklípku.
Opulentní, a přesto se nevystavuje ulici celá
Grota tvořící terasu u bazénu
Vinný sklípek
***
Návrhy měsíce: Fantaskní Blízký východ
Zatímco realita vždy přináší určitá omezení, vize a fantazie žádné hranice neznají. Pojďte se s námi podívat za těmi nejodvážnějšími a nejzajímavějšími návrhy, které teprve čekají na svou realizaci. Nahlédneme společně do nekonečné fantazie tvůrců ze studií celého světa, kteří posouvají architekturu blíže k jejím zítřkům. Tentokrát se naše pozornost upře směrem na Blízký východ, kde se realizují i na první pohled zcela fantaskní budovy.
Muzeum budoucnosti
Že se i ty nejdivočejší představy a vize mohou stát realitou, dokládá návrh Muzea budoucnosti ve Spojených arabských emirátech. Jeho poselstvím je tolerance různorodých kulturních, filozofických, sociálních, ale i duchovní názorů.
Koncertní haly, výstavní sály, kavárny, restaurace i obchody, to všechno bude k nalezení ve futuristicky pojatém objektu navrženém architekty z Killa Design.
Objekt posazený na zeleném kopci ponese kovový plášť, do kterého je kaligraficky zanesena vize předsedy vlády země o její budoucnosti. Zasklená písmena budou do objektu zároveň pouštět světlo a nabízet výhled do okolí. V noci navíc budou obrysy písmen zářit, aby toto poselství zaznívalo 24 hodin denně.
Do tmy zářící nápisy na muzeu
Pavilon pro Expo
Expo 2020 se pomalu, ale jistě blíží, a to znamená, že v Dubaji finišují práce na pavilónech jednotlivých zemí. Jeden z nejimpozantnějších bude nepříliš překvapivě patřit domácím. Ti návštěvníky přivítají v budově rozprostírající se na ploše 15 tisíc metrů čtverečních.
Objekt, který je dílem španělského architekta Santiago Calatravase, je architektonickou interpretací toku pohybu, který má přinést hluboký emocionální zážitek. O ten se postará nejen architektura, ale i projekční prvky seznamující návštěvníky s historií, kulturou a futuristickými inovacemi země.
Objekt je tvořen 28 jednotlivými křídly, se kterými lze díky hydraulickému mechanismu navíc pohybovat, takže ona interpretace zde bude podpořena skutečným pohybem masy.
Vizualizace pomalu dokončovaného pavilónu
Stadion od Britů pro Katar
Nikdo nerozumí fotbalu tak jako Angličané, a jen málokdo má tolik finančních prostředků jako Katar. Když se tyto dva národy spojí, může vzniknout něco skutečně úžasného, jak dokládá návrh stadionu, ve kterém se odehraje mistrovství světa ve fotbale v roce 2022.
Al Rayyan Stadium, který navrhlo britské studio Pattern Architects, vyroste na místě bývalého stadionu Ahmeda Bin Aliho. Zajímavostí je, že projekt počítá s využitím až 90 procent materiálu z demolice, a to buď pro účely samotné výstavby nového stadionu, případně pro umělecké a další účely.
Fasáda stadionu má přinášet nejrůznější aspekty katarské kultury a islámské architektury. Celkově bude stadionu schopen přivítat 40 tisíc diváků a mimo samotného trávníku v jeho okolí vyroste i mešita, vodní centrum, atletická dráha, kriketové hřiště, tenisové kurty, hokejové hřiště, skatepark, venkovní fitness centrum a také cyklistická a běžecká dráha.
Ptačí pohled na stadion
Hlavní město Egypta
Naše poslední cesta povede do Egypta. Zde vzniká nové administrativní město určené pro 6,5 milionu obyvatel, přičemž první z nich by se mohli začít stěhovat již v tomto roce. Egypt díky němu dostane moderní velkoměsto, které dává sbohem pomalému internetovému připojení, frontám na úřadech a celkovému mumraji, jenž je pro Káhiru tak typický.
Díky mobilní aplikaci budou všichni obyvatelé města moci řešit veškeré životní situace z telefonu. Signál Wi-Fi bude vysílaný pouličním osvětlením, doprava řízena pomocí kamerového systému a celkový způsob života by měl být výrazně odlišný od města pod pyramidami. Egypt se zkrátka rozhodl vkročit do nového tisíciletí ve velkolepém stylu, který má však řadu odpůrců upozorňujících na nehospodárnost projektu a jeho megalomanství.
Spousta lidí projekt označuje za megalomanské plýtvání
***
Mozaika měsíce
Letošní rok je bohatý na celou řadu velkých sportovních událostí s olympiádou v čele. Během svátků sportu se sice ponejvíce soustředíme na sportovní výkony na hřištích, oválech, v bazénech a dalších sportovištích, řada z nich se odehrává na místech, která celý dojem z klání maximálně umocňují. Vydejte se s námi v architektonické mozaice tohoto měsíce objevovat ty nejimpozantnější sportovní paláce ze všech koutů světa.
Londýnské plavecké centrum
Tekutá geometrie vodní masy v pohybu je ústředním motivem London Aquatics Centre, které bylo navrženo studiem Zaha Hadid Architects pro letní olympijské hry pořádané v roce 2012 v Londýně. Vlnění betonu má být odrazem pohybu vodní hladiny v bazénech, které obklopuje.
Celkem je tento svatostánek vodních sportů schopen pojmout až 17 500 diváků, kteří jsou svědky prudkého kontrastu modrých bazénů k šedivé mase. Tu narušují také masivní prosklené plochy, které jsou betonem přímo obtékány. Bazénů je uvnitř hned několik spolu s posilovnou, kavárnou a jeslemi pro děti sportovců.
Pohled na zářící vodní centrum
Japonský národní stadion
Z Londýna se přesouváme do Japonska, kde byl ku příležitosti letošních olympijských her otevřen nový Národní stadion z pera architekta Kengo Kumy. Ten se ve svém návrhu zaměřil především na environmentální dopad celé stavby. Její plášť proto dostal dřevěné obložení, do kterého se promítají prvky tradiční japonské architektury v kombinaci s moderním designem.
Celý stadion je koncipován pro 68 tisíc diváků a jeho středobodem je zelený trávník obkroužený běžeckým oválem a zázemím pro další atletické disciplíny. Špičkové vybavení je pro sportovce připraveno i v samotných útrobách stadionu, který po letních olympijských a paralympijských hrách bude nadále fungovat jako hlavní svatostánek sportu celé země.
Japonský národní stadion
Baku Crystal Hall
Multifunkční spojnice mezi arabským a evropským světem, přesně za tímto účelem vyrostla na pobřeží města Baku aréna s jedinečnou architekturou. Ta se stala místem hostícím Eurovision Song Contest 2012 a dnes plní funkci kulturně-sportovního střediska, které mimo koncertů a dalších vystoupení vítá i zápasy bojových sportů, volejbalu, šachových utkání a další sportovní turnaje.
Dominantou celé arény je její krystalický plášť, vybavený 12 tisíci světelnými body, díky kterým se může vzhled arény libovolně proměňovat dle potřeb a nálad nasvícením membránové struktury. Německé architektonické studio Gerkan, Marg and Partners se muselo vypořádat s požadavkem, aby budova představovala výrazný orientační bod v celé Evropě i Asii. A dá se říci, že tento úkol se naplnit podařilo.
Krystalická architektura v Baku
Pekingský národní stadion
Stejně jako stadiony v Londýně a Japonsku i Pekingský národní stadion vzniknul pro potřeby letní olympiády. Za návrhem netradičně pojaté stavby stojí hned několik architektonických studií, jmenovitě Jacques Herzog & de Meuron, ArupSport, China Architectural Design & Research Group a umělec Ai Weiwei.
Celý koncept byl pojat jako ptačí hnízdo tvořené ocelovými vzpěrami, které zdánlivě náhodně obepínají uvnitř ukrytý stadion. Ten je schopen pojmout 80 tisíc diváků a nabízí potřebné zázemí pro pořádání fotbalových zápasů i atletických šampionátů. Při svém otevření byl navíc místem, kde se odehrál megalomansky impozantní zahajovací ceremoniál her.
Sportovní kampus v Čchü-čou
Zatímco většina sportovních stadionů se snaží dotknout nebes, sportovní kampus v čínském Čchü-čou šel naopak pod povrch. Čínští MAD Architects navrhli soubor několika sportovišť, které na první pohled připomínají zvlněný park s jezerem.
Celý komplex se bude rozkládat na ploše 570 tisíc metrů čtverečních a tvořit jej hlavní stadion s kapacitou 30 tisíc osob, tělocvična schopna pojmout 10 tisíc osob, několik venkovních hřišť, muzeum vědy a techniky a další objekty. Většina budov by měla zmizet pod travnatým kobercem. Projekt je ovšem prozatím ve fázi výstavby, přičemž první část by měla být dokončena v tomto roce.
Sportoviště připomíná více park než multifunkční sportovní projekt
***
Další novinky ze světa architektury
- Nejen v Egyptě, ale i ve Spojených státech by mohlo brzy vyrůst město budoucnosti. Jeho futuristickou podobu má na svědomí proslulý Bjarke Ingels, který se rozhodl udělat z Telosy, jak se město nazývá, ukázku metropole zítřka. Nechybí proto parky, udržitelnost a moderní způsoby přepravy po městě.
- V Hluboké nad Vltavou by měl již brzy vyrůst nový hokejový svatostánek. Budova z pera architektů studia A8000 šikovně pracuje s jedinečným místem nedaleko Vltavy i krásným výhledem na nedaleký zámek. Při návrhu navíc pomáhali i bývalí hráči NHL.
Vizualizace centra nového města budoucnosti, zvaného jako Telosa
- Penta představila další část svého plánu proměny tváře Jinonic. Na místě bývalé továrny naváže na svůj předchozí projekt Waltrovka. Nová Waltrovka přinese několik kancelářských budov i nové byty a domy. To vše v prostředí plném zeleně, udržitelnosti a minima aut.
- Dá se v domě vytvořeném 3D tiskem příjemně žít? Vyzkoušeli jsme to na vlastní kůži, ve vůbec prvním, z 3D tisku postaveným domě u nás. Noc v Prvoku, jak se dům jmenuje, byla více než příjemná a potvrdila, že 3D tisk dává ve světě stavebnictvím smysl.
- Nad Ostravou by se měl brzy tyčit vůbec nejvyšší mrakodrap v Česku. Multifunkční Ostrava Tower od architektů Chybik + Kryštof bude čnít do výše 235 metrů a nabídne hned 56 pater. Na nich budou k dispozici kanceláře, luxusní byty, hotel i restaurace.
Prvoka si lze vychutnat i z loďky
Nepřehlédněte:
